Ruský AvtoVAZ je znám dlouhověkostí svých modelů. Konstruktéry terénní Nivy by ale asi ani ve snu nenapadlo, že jejich dílo se dožije třiatřiceti let. Leč, stalo se.
Text a výběr foto: Aleš S. Dragoun
Ladě Niva se navíc v začátcích její kariéry povedl husarský kousek. Čekali byste dnes od auta z „Divokého východu“, že uspěje na náročných západních trzích? Zdá se to k nevíře, ale v Togliatti se trefili přesně do mezery na trhu. Terénní vůz poměrně kompaktních rozměrů s trvalým pohonem všech kol totiž v sedmdesátých letech 20. století nikdo nenabízel.
Dnes potkáte Nivu takřka po celém světě, narazíte na ni třeba v kanadské divočině. Jejím domovem jsou také jihoamerické pampy. Takoví Brazilci mohli prodejcům svého času doslova utrhat ruce a dnes se již šest let montuje v Uruguayi jako Bognor Diva. Její kvality znají ale i Australané. Nivy od protinožců mají třeba klimatizaci, nebo mohutné ochranné rámy proti těm zvířátkům, která my Středoevropané považujeme za velice roztomilá.
Krokodýl
Na počátku nebyl ale klokan, nýbrž krokodýl. Tedy přesněji Krokodil. Jinak VAZ E2121, rustikální terénní „čtyřkolka“ přísně hranatých tvarů, trochu připomínající americké Jeepy a rovněž německý VW 181, ten ale pohon obou náprav neměl. V roce 1972 byly vyrobeny dva testovací prototypy, oba s tradiční plátěnou střechou.
Vývoj ovšem nabíral rychlý spád. Zárodek budoucího sériového vozu bylo možno spatřit již v roce 1973 u prototypu 2E2121, který měl mnohem kulatější karoserii s pevnou střechou, ale stále jednoduché nárazníky. Vznikly celkem čtyři, a to v rozmezí od dubna do srpna. Tehdy se také poprvé objevily blikače umístěné originálně vpředu nad hlavními světlomety. Nacházela se zde ovšem ještě dvojice kulatých „světýlek“.
O rok později vyjel 3E2121, v následující sezoně pak dva kusy 2121M. Nové chromované nárazníky pocházely z čistě osobních modelů, větrací klapku v C-sloupku u 2E postupem času nahradila trojice malých svislých otvorů. Předsériové automobily, které se objevily ještě v pětasedmdesátém, prodělaly vzhledové modifikace, takže se od těch produkčních lišily již pramálo, zvenčí prakticky vůbec.
Startujeme!
Většina současné literatury uvádí, že VAZ 2121, který pro export dostal označení Lada Niva, se vyrábí od roku 1976. Není to pravda, v únoru tohoto roku byl pouze oficiálně představen, a to při příležitosti XXV. sjezdu sovětské komunistické strany, jak velela tehdejší doba. První kusy vyjely z bran továrny v Togliatti k domácím zákazníkům až v dubnu 1977. Letos na jaře tedy oslavil nezmar v plné síle své 33. narozeniny. Mezinárodní premiéru si odbyl v lednu 1978 na autosalonu v belgickém Bruselu.
Pod přední kapotou měla Niva čtyřdobý řadový kapalinou chlazený čtyřválec s rozvodem OHC, tedy s vačkovým hřídelem v hliníkové hlavě válců, navíc poháněným řetězem. Takřka čtvercový agregát pocházel ze sedanu VAZ 2106 a disponoval vrtáním válců 79 mm a zdvihem pístů 80 mm. Tyto rozměry odpovídaly objemu 1569 cm3, ze kterého při kompresním poměru 8,5:1 nabízel největší výkon 56 kW (76 k)/5400 min-1. Pohonná jednotka byla na svou dobu moderní konstrukce, blok byl litinový, stejně jako pětkrát uložený klikový hřídel. Palivo ovšem dodával do válců ještě spádový karburátor, byť dvojitý.
Točivý moment o maximální hodnotě 122 Nm/3000 min-1 se přenášel přes jednokotoučovou suchou spojku s talířovou pružinou a čtyřstupňovou převodovku na všechna kola. K dispozici byla také dvoustupňová redukce, která se řadila druhou pákou na podlaze. Pohon přední i zadní nápravy obstarávaly hnací hřídele, dále dva spojovací kloubové hřídele a dvě hypoidní rozvodovky. Mezinápravový diferenciál byl uzamykatelný, k tomu sloužila třetí páka uvnitř vozu. Tu si klasik zachoval dodnes. Nakonec, proč měnit něco, co funguje?
Bez rámu
Podvozek s rozchodem kol 1430/1400 mm a kratičkým rozvorem náprav 2200 mm byl bezrámové konstrukce, což bylo v polovině 70. let u terénního vozu opravdu výjimečné řešení. Vpředu bychom našli nezávislé zavěšení na příčných lichoběžníkových polonápravách, zadní náprava byla klasická tuhá, zavěšená na dvojicích podélných ramen a příčně ustavená panhardskou tyčí. Komfort zajišťovalo odpružení vinutými pružinami s teleskopickými tlumiči, vpředu pomáhal příčný zkrutný stabilizátor. Deceleraci zajišťovaly kotoučové a bubnové brzdy, parkovací působila na zadní kola. Řízení bylo šnekové.
Niva byla 3720 mm dlouhá, 1680 mm široká a 1640 mm vysoká, i zatížená disponovala světlou výškou 220 mm. Vážila pouhých 1150 kg a jezdila na šestnáctipalcových kolech. Při sklopeném zadním sedadle se do zavazadelníku vešlo až 1,3 m3 bagáže, jinak o 1 m3 méně. Přístup do „kufru“ byl jednoduchý, Niva měla již od začátku výklopnou zadní stěnu, ta ale ani zdaleka nekončila až u zadního nárazníku. U prvních modelů byl v základní výbavě otáčkoměr, stejně jako vyhřívané zadní okno. Za stěrač a ostřikovač zadního okna si ovšem bylo nutné připlatit, stejně jako za halogenové světlomety.
Na silnici jste se se ani při běžných rychlostech nedostali pod 10 litrů, ve městě běžně přesahovala 13 l/100 km, takže pětačtyřicetilitrová benzinová nádrž rozhodně nebyla předimenzovaná, spíše naopak. V terénu bylo možné upalovat pětasedmdesátkou, silničních 132 km/h by dnes stačilo i na dálnici, zrychlení z 0 na 100 km/h za 23 s už ne, ale Niva není a ani nebyla dálničním křižníkem. Daleko důležitější bylo to, že vyjede prudký svah až do 58 %, nevadí jí půlmetrový brod a případně utáhne šestisetkilový brzděný přívěs.
Takřka plnoletá
U Nivy je výhoda v jedné věci – nemění se. První výraznou modernizací prošla až po sedmnácti (!) letech výroby v létě roku 1994. Odehrála se uvnitř i zvenčí. Nad přední nápravou se podélně usadil nový motor, který konečně dostal alespoň jednobodové elektronické vstřikování a zapalování paliva od GM. Řadový čtyřválec s vrtáním a zdvihem 82 x 80 mm disponoval objemem 1690 cm3, ze kterého při zvýšeném kompresním poměru 9,3:1 poskytoval 59 kW (80 k)/5400 min-1 a 133 N.m/3200-1. Jinak zůstalo skoro vše při starém. Ve výfukovém systému byl nově třícestný katalyzátor, elektrická soustava dostala silnější alternátor.
V převodovce bychom našli „o kolečko víc“, na přítomnosti redukce i uzávěrky mezinápravového diferenciálu nebylo třeba nic měnit. „Nová“ Niva se nepatrně prodloužila o 2 cm. Daleko výraznější modifikací bylo nové víko zavazadelníku, které konečně sahalo až k nárazníku. V souvislosti s tím se proměnil i tvar koncových světel z vodorovných na svislé. Co se týče designu třídveřové dvouprostorové karoserie, zde se jinak neudálo nic, co by stálo za zmínku. Ale uživatelům tohoto vozu to určitě nijak nevadí, ba právě naopak. Interiér dostal přístrojový štít ze Samary a nový volant.
Objem prostoru pro bagáž byl sice dle továrních údajů 0,585 m3, tentokrát ovšem v Togliatti měřili až po střechu. Hmotnost stoupla na 1210 kg, Niva ale mohla za sebou táhnout až tunové přípojné vozidlo. Maximální rychlost vzrostla jen nepatrně na 135 km/h, akcelerace ovšem klesla výrazně, z nuly na stovku Niva sprintovala už za 19 vteřin. Hodnoty spotřeby díky instalaci nového motoru spadly dokonce pod hranici devíti litrů (podle tehdejší normy při 90 km/h), ve městě se pak pohybovaly kolem 11 l. Palivová nádrž se ovšem o 3 l zmenšila.
Na Západě
Seznam verzí, které se prodávaly a prodávají v západní Evropě, by vydal na hodně tlustou knihu. Obzvláště agilní byl francouzský dovozce Poch. Nejenže nasazoval Nivy do slavné rally z Paříže do Dakaru, ale věnoval se rovněž úpravám těch sériových. Původní motor například dopovalo turbodmychadlo, pod kapotou našly místo i proslulé předkomůrkové diesely Peugeot Indénor s objemem 1,9 litru a výkonem 51 kW (69 k). Vznikla hrstka pikap-kabrioletů Plein Soleil, otevřených vozů s rámy oken a střechy. První série St. Tropez z let 1984-1987 měla efektní bodykit, Grand Large ze začátku devadesátých let zase od originálu odlišnou příď a tak bychom mohli pokračovat.
Stranou nezůstala ani Deutsche Lada (dnes Lada Automobile GmbH). Ta německým zákazníkům nabízela tradiční kabriolet, dokonce i ve „vyšperkovaném“ provedení se svébytnými nárazníky a blatníky. Podívejme se i za Atlantik, kanadský Sport měl dokonce efektní běloboké pneumatiky! Finské provedení poznáme zepředu na první pohled podle registrační značky umístěné na nárazníku před maskou chladiče a navíc vychýlené do strany. V Rakousku Nivě říkají Taiga, v Británii se prodávaly v devadesátých letech modely Cossack a Hussar. Litá kola, plastové nástavce blatníků, ochranné rámy, vše bylo k mání. Nivy se podílely také na stavbě tunelu pod kanálem La Manche.
Doma
Také v Rusku samotném vzniká spousta karosářských a speciálních variant. Sama automobilka produkuje od roku 1995 prodloužené pětidveřové provedení, které zpočátku neslo označení VAZ 2131 a mělo v útrobách karburátorovou osmnáctistovku. Není bez zajímavosti, že původní Niva se v tehdejším Sovětském svazu prodávala i s motory 1,3 a 1,5 l. V roce 2006 se přestala používat značka VAZ i na domácím trhu a Niva navíc dostala prozaičtější označení Lada 4×4. Existují sanitní verze, používá je armáda a zdaleka nejen ruská. Jen krátkou dobu na konci devadesátých let se vyráběl pikap 2328 Volk (Vlk) na standardním šasi, dlouhý typ 2329 vzniká ale již dvanáct let. Trochu jiné náklaďáčky o oddělenými prostory pro cestující a zboží staví společnost VIS.
Kapitolou samou pro sebe jsou výtvory firmy Bronto. Sahají od pancéřovaných vozů Fors, které se používají pro dopravu peněz a cenností, přes plážový Landole až po naprostou kuriozitu. Tou je model 1922 Marš (nebo chcete-li v anglickém přepisu Marsh). Jedná se zřejmě o jediný sériově vyráběný „bigfoot“ na světě. Američané tak označují trucky s obrovskými koly, které jsou určeny k rozjíždění vraků v arénách. V Rusku se ovšem nejedná o auta pro pobavení diváků, ale pro těžkou práci v drsných podmínkách. Na Sibiři, ale i jinde jsou opravdu k nezaplacení.
Pro další dekádu
Nesmrtelný terénní klasik z Východu prošel poslední decentní modernizací v dubnu 2010, dostal ji tedy tak říkajíc k narozeninám. Přední blikače mají malinko odlišný tvar a jsou větší, stejně jako zpětná zrcátka, která jsou nově nastavitelná zevnitř. Interiér nabízí přepracovaná sedadla, ta přední mají výraznější boční vedení. Systém sklápění zadní lavice je jednodušší, na opěradle je plastová páčka. Změnila se přístrojová deska, která nabízí displej s denním a celkovým počitadlem kilometrů, voltmetr, digitální hodiny a ukazatel venkovní teploty.
Technické modifikace představují odolnější spojka, nový posilovač brzd a zadní brzdové válce, těsnění čerpadla chladicí kapaliny a úpravy přívodu paliva včetně filtru. Co se podvozku týče, změny se dotkly zavěšení, na zadní nápravě pak najdeme silnější tlumiče. Jedinou pohonnou jednotkou v nabídce je stále čtyřválcová zážehová sedmnáctistovka, která díky vícebodovému vstřikování Bosch montovanému od roku 2004 splňuje emisní normu Euro 4.
Podrobné popisky k fotografiím najdete přímo v galerii:
Na českých kopcích
Niva je populární i u nás, vždyť verze Speciál s prodlouženým zadním převisem a plastovou nástavbou vznikla jen pro český (a slovenský) trh. Používají ji i příslušníci Městské policie, a to zdaleka nejen v horách. Nabízí se i užitkový Praktik se zaplechovanými zadními bočními okny a nákladovým prostorem o objemu 1,13 m3. Loni prodal importér CS Autolada rovnou stovku aut, „veterán“ se tak stal na českém trhu nejúspěšnějším modelem značky. V současné době začíná ceník osobního provedení na 235.900 Kč, modernizované má být o 30 tisíc korun dražší. Na trh dorazí zanedlouho, již v červenci.
Niva se objevila i na obrazovkách tehdejší Československé televize. Patnáctidílný sci-fi seriál Návštěvníci režiséra Jindřicha Poláka z roku 1984 má dnes pro řady fanoušků bez přehánění kultovní status. Kromě hlavních představitelů Dagmar Patrasové, Josefů Bláhy a Dvořáka a Jiřího Datla Novotného zde účinkovaly i Lady Niva. Nehrály zdaleka podřadnou roli. Nutno ovšem dodat, že ne všechny záběry byly točeny s reálnými automobily. Uplatnily se zde i filmové triky s dálkově řízenými modely.
Chevy
Tohle auto sem vlastně ani nepatří. Niva se totiž dočkala také svého, ehm, nástupce. Kulatější a výhradně pětidveřový VAZ 2123 se ovšem vyrábí od roku 2003 ve společném podniku AvtoVAZu a General Motors pod názvem Chevrolet Niva. Ke vstřikovací sedmnáctistovce přibyl záhy o decilitr větší motor GM řady Ecotec. Pohon všech kol nepocházel z vlastních řad, ale od japonského Aisinu.
Loni prošla nám nepříliš známá Niva dokonce vzhledovými retušemi v režii studia Bertone! Do Evropy směrem na západ od hranic bývalého SSSR se ale stále nevyváží a zřejmě ani nebude. Nám zůstává klasická Niva, v současnosti nejlevnější terénní vůz vůbec, neocenitelný pomocník zemědělců, lesníků, horalů i policistů.
Do přírody s nářadím
V automobilovém světě se toho pochopitelně změnilo za více než tři desetiletí hodně a porovnávat ruského klasika s modernou by byl hřích. Ale stačí opustit pevné cesty, kam se většina současných SUV ani nevydá, protože se zalekne prvního bahna. Kdepak Niva, vždyť není „z cukru“ a v terénu se spoléhá na osvědčená ozubená kola místo chytré, ale zrádné elektroniky. Britská přezdívka „ruský Range Rover“ není také úplně od věci, až na ten luxus v kabině.
Řízení i s posilovačem vyžaduje chlapa, ovšem krátký rozvor, který tolik vadí na silnici, je tady výhodou. Dostanete se skoro všude. Jistě, provozní spolehlivost je otázkou. Ale tohle auto se jako jedno z mála dá ještě opravit majzlíkem a kladivem, samozřejmě s mírnou nadsázkou. Jedenadvacetikusová sada nářadí je koneckonců součástí základní výbavy.
A co takhle do vody?
Na závěr jedna pozapomenutá kapitola, která se jmenovala VAZ 2122 Reka. Musíme se ale vrátit zpět do roku 1974. Tehdy byl již takřka dokončen vývoj budoucí Nivy a v Togliatti se pustili do obojživelného speciálu na jejím základu. Dostal vcelku logické jméno ( v ruštině znamená řeka) a byl vlastně zakázkou pro sovětské ministerstvo obrany.
Prototypy vznikly v letech 1976-1987 (!) celkem v šesti evolucích, zkoušky probíhaly jak na tajných vojenských polygonech, tak v turkmenské poušti. Po třinácti letech byl již konečně automobil zralý pro sériovou produkci. Jenže druhá polovina osmdesátých let byla v Sovětském svazu hektická a zmíněné ministerstvo nemělo peníze nazbyt. O civilním sektoru se ani neuvažovalo, a tak sériové „řeky“ nikdy z bran továrny nevyjely, či spíše nevypluly. Klidně mohly, kolem „města automobilů“ v Samarské oblasti je ostatně vody víc než dost.
nuz, pekna legenda, ale neskutocny crep. Mal som k dispozicii cca 6 rokov (od 1997) uplne novu Nivu 1,7. Stala za prd od pociatku. Neustale poruchy, smrad, narocne ovladanie – to nie je auto z roku 70 ale z roku 0.
Po siestich rokoch a cca 150000km sa KOMPLET rozpadla…
Zaver – cisty PR clanok, pravda je uplne niekde inde. To auto je dobre, ked od nova natoci rocne tak 5000 km – to by sa este mozno dalo uservisovat. Ak mate bezny najazda okolo 15tkm rocne a viac – ruky prec.
Teraz mam staru Vitaru a to je NEPOROVNATELNE lepsie vozeenie!!
PS: v terene to tiez nie je nic moc – medzinapravova uzavierka je malo – lepsia je uzavierka vzadu
Vše co píšeš potvrzuji z vlastní zkušenosti a přidávám korozi a neskutečně mizerný interier. Byla to funglovka 1,7 od roku 1997 do 2003 najeto cca 90 000 km a pak šla pryč. Potom jsem jezdil ojetý Auverland a Vitaru a bylo to zcela o něčem jiném. Jinak v terénu si na ni nestežuji, kam jsem chtěl, tam jsme dojeli.
Petr
Bohužel jako člověk, považující se za historika, musím tvrdě odmítnout nařčení z PR článku. Panu kolegovi ze Slovenska asi také nikdo neřekl, že o auto se musí starat :o))) Tím ale nijak nesnižuji poruchovost Nivy, která je zmíněna i v textu. Náročné ovládání? Jistě, Dlouho neměla ani posilovač řízení. Ale k čemu vlastně? :o)
Toto je článek, který seznamuje s historií modelu. Recenzi ojetiny hledejte, prosím, na jiných serverech. I tak díky za vaše postřehy.
Super článek i web !
Pro fandy vozu Lada Niva doporučuji plakát, který je k nalezení zde:
http://www.posterbar.cz/kategorie/auta
se mi neuložil, takže pro jistotu ještě jednou: Odmítám jakékoli nařčení z PR článku, nejsem placen Ladou, jsem pouze externím spolupracovníkem auto.cz a považuji se tak trochu za historika :o) Dílo sice vzniklo tak trochu na objednávku, ale nikoli automobilky, nýbrž jednoho čtenáře :o) Hlavní byla vlastní vůle životopis Nivy napsat. Zabývám se historií, hodnocení spolehlivosti nechávám jiným, přesto jsem se o ní v náznacích zmínil. Slovenskému kolegovi bych doporučil, aby se o auto příště lépe staral :o)) Vitara (i první generace) je určitě modernější, taky ta auta dělilo přes deset let vývoje! S Auverlandem ani jeho dalšími licencemi jsem bohužel neměl tu čest.
P.S. Pane kolego, pokud chcete něco do opravdu těžkého terénu, pořiďte si T72, případně T813 8×8 Kolos. Pak ale nežehrejte na náročnost ovládání :o)
To simlik: docela vtipná reklama :o)
to ASD: uznávám, ale ne prvoplánová, web mě opravdu zaujal a jsem velikým milovníkem klasikých aut…
Niva je prostě super.. máme už v pořadí čtvrtou, ta první byla 1.6 a tři už s novým motorem 1.7i a nemůžeme si stěžovat. Potřebujeme ji k práci i pro zábavu, nikdy nás žádá nikde nenechala trčet a opraví to kdejaký ,,pouliční opravář´´. Je to super stroj, jestli bude další teréňnák tak to bude zase Niva..všem co ji vlastní přeju hodně šťastnách km..
berte Nivu takovou jaká je, ne tak jak ji chcete.. když to uděláte bude vám dobře sloužit.. pokud to tak nebudete brát tak si kupte neco jiného..
Krásnej článek i fotogalerie. O ruském Range Roveru psal Jan Tuček v publikaci Auta východního bloku.
Doplním ještě obrázky z návštěvníků a limted edition st.tropez
http://galerie.autorevue.cz/showphoto.php?photo=12543&cat=500&ppuser=2106
http://galerie.autorevue.cz/showphoto.php?photo=12544&cat=500&ppuser=2106
http://galerie.autorevue.cz/showphoto.php?photo=15390&cat=500&ppuser=2106
http://galerie.autorevue.cz/showphoto.php?photo=15389&cat=500&ppuser=2106
http://galerie.autorevue.cz/showphoto.php?photo=15388&cat=500&ppuser=2106
Dovolil bych si nesouhlasit s diskutéry co píší že je niva šunt, u srrší to tak možná bylo, mám sloužební 1.7čku modelovej rok 2009, mám ju skoro rok a za tu dobu najeto 25 000km po silnicích, lesích, polích, bažinách, prostě všude, na silnici je to spíš taková koza skákavá, ale v terénu nemá konkurenci, navíc na té mojí se za těch 25 000 nedělalo vůbec nic, akorád se našponovaly klíňáky, prostě za málo peněz hodně muziky, a ani tak nežere jak se tvrdí, nešetřím ju a jazdím za 8,5 a to včetně terénu, takže kdybych takovy auto potřeboval na normální ježdění koupím si klidně nivu…
Souhlasím. Já jsem velkým odpůrcem reklamy, ale je pravda, že občas reklamní agentury používají hlavy a vymyslí něco vtipného. Ta na Nivu je zrovna tento případ.
že je tohle PR může říct jenom primitiv a těch je ve společnosti velmi mnoho
Nevim jak je na tom Niva, ale ty kecy o PR už mě neskutečně štvou. Ať vlezu na jakoukoli diskusi, vždycky se najde nějakej blb, kterej musí kecat něco o PR. Do fungování většiny redakcí nevidíte, tak si prosím nechte tyhle poznámky od cesty. Je to hodně trapné.
Pánové, moc děkuju za zastání. Ono to, co píšou první dva kolegové, může mít své opodstatnění. Pokud si Nivu koupili v roce 97, všichni dobře víme, jaká tehdy v automobilce byla situace. Zaměstnanci nedostávali výplatu a pokud ano, tak v naturáliích. V jakých naturáliích dostává výplatu Rus, si určitě dokážete představit. Ano, správně, v poukázkách na vodku. Ne, to opravdu není vtip! Podle toho ta auta vypadala. Sám jsem viděl (a slyšel) výstavní exemplář Lady 110 na Autoshow (myslím 97), kterému vrzalo víko kufru a v interiéru jsem kolenem narážel na ostrý plech skrytý ve dveřích pod látkou čalounění. Prostě Rus neopracoval… Doufejme, že je na tom Lada dne lépe. Mimochodem: Moskviče, které tam tehdy byly vystaveny, to byla ještě větší tragédie, taky fabrika dopadla tak, jak dopadla… K Ladě mám tak nějak osobní vztah a fandím jim, aby se z toho svrabu dostali, proto i ta historie Nivy. Rozhodně žádné PR… :o)
Máme Nivu z roku 2002 a bez jediného problému.Je to vyborný a kvalitní terenní auto mobil.
Musím říct že tento článek mne velmi zaujal..a doplnil i moje znalosti protože o pár věcec jsem neměl tušení.Děkuji autorovi,myslím že to ylo napsáno naprosto seriozně bz pokusu o jakoukoliv reklamu…nivy mi prošli rukama tři,od první 1.6 až po poslední 1.7i…pokud to auto mělo údržbu a normálního řidiče který dokáže odhadnout co po vozidle může ještě chtít a co už je moc tak to byl nezmar…bohužel s přidáním elektroniky se značně zvýšila i poruchovost a poslední modely snad už vyrábějí ze zkorodovaného plechu,jinak nechápu jak může blatník za 2 roky byt děravý….nicméně se znovu vrátím na začátek,článek naprosto perfektní ,velmi děkuji.
…ale i autor sám se při shánění podkladů dost vzdělal :o) Přece jen všechno v hlavě nenosím a třeba prototypy byly novinkou i pro mě samotného. Niva má ale tu výhodu, že změn za svůj život neprodělala tolik :o)
Dík za článek. Nivu mám z roku 1997, najeto 150000km, co se týká zkušeností s tímto autem tak konstrukčně supr autíčko, jednoduché, doma opravitelné. Sedačky celkem i pohodlné. V terénu dokáže podat slušný výkon. Co ovšem tohle auto degraduje je kvalita výroby. Interiér – hrůza, při jízdě nad 70km/h není snad jediná část interieru která by nevrzala,nebo nerezonovala a tak podobně. Po mnoha pokusech o vyléčení jsem to vzdal. Ne že bych chtěl za málo peněz nějaký luxus, ale přeci jen bych očekával již trochu lepší kvalitu. Občasný zápach benzínu je také samozřejmostí. Co se týká koroze není to zas tak hrozné, ale i zde má Niva co dohánět. Za to motor 1,7i funguje bezproblému, nežere olej a chodí jak hodinky. No akorát jsem předloni musel vyměnit těsnění pod hlavou.. ale doma za pár korun, jinak ok. Redukční převodovka funguje dobře, akorát by mohla být méně hlučná.
Při slušném zacházení a nějáké té údržbě si myslím že Nivka poslouží dobře.
takze som tu opat. Per vsetkych, ktori si myslia, ze som zaujaty…:
Nivu si nekupuju ludia, ktori maju penazi nazvys.. Teda aj udrzba bola vzorna a zaobchadzanie primerane. Ziadny offroad – bezne polne cesty. Uzavierka sa prakticky nepouzivala. 70% km to auto najazdilo po asfaltovych cestach.
Opakujem vsak, ze sa tam poondilo snad uplne vsetko – od interieru, cez motor, pruzenie az po koroziu vsetkeho. Ku koncu uz nefungovalo takmer nic.. Urcite nie som zaujaty, len hovorim, ze Niva je crep. A ze treba lepsiu udrzbu? Sorry – ale to auto jazdilo do znackoveho servisu! Ktory napr. nedokazal dlhodobo odstranit benzinove vypary v interieri!!!!
OTRAS
Ono je to trošku i o tom, co se v druhé polovině devadesátých let dělo v továrně, myslím, že jsem se o tom zmiňoval.
Furgone: super fotky :o) Sice spíše archivní kvality, ale mají něco do sebe. Před měsícem jsem na autosalonu v Lounech nafotil „novou Nivu“, o které je v článku zmínka. Fotky ale v galerii nejsou, protože jsem neměl při psaní článku žádné, které by se daly použít. Tyhle někam dám a hodím sem alespoň linky…
Myslím, že článek je ok – PR vypadá jinak. Snad bych jen dodal, že vývoj Nivy začal na základě rozhodnutí ÚV KSSS, což bylo podle mého názoru asi jediné rozhodnutí tohoto orgánu, které lze považovat za dobré. K modernizaci 2010: myslím, že k ní patří i standardní montáž posilovače řízení (předtím za nesmyslný příplatek) a odlišné umístění zadních tlumičů – nikoliv šikmo, ale svisle ke koncům zadního mostu.
Reálně ke spolehlivosti. Sám mám 1.7 z roku 2002. Auto určitě nepatří k vozům, které netrpí poruchami (kohouty topení, zápach paliva v kabině, rozklížení všeho plastového v interiéru, koroze a další), ale jako u všeho ruského, nic není tak zásadní, aby to tuhle „pikslu“ zastavilo. A v terénu sjízdném automobilům s ní může soupeřit jen máloco. Určitě má vliv i vědomí dostupnosti laciných dílů, a tak niva projede i tam, kam majitel mnohem dražší alternativy už raději nejede, aby ho to nevyšlo příliš draho. Omlouvám se za román. Pavel.
Zdravím všechny Nivaře a příznivce značky. Pravdou je že Nivuška je dílenského zpracování nižšího. Učel však světí prostředky a její primární ukol je umožnit přístup odlehlých vesnic kde asfalt ještě nedorazil. Její konstrukce je ideální do terénu v němž za kvalitní servis je považována stodola bez speciálního nářadí. To byly další ukoly konstruktérů z Toglliati. „Niva totiž vznikla pre odľahlé nehostinné oblasti, kde bola za servisné stredisko považovaná aj drevená kôlňa so základným náradím a žiadnymi špecializovanými prípravkami. Málo známou skutočnosťou ostáva, že karosériu Nivy navrhli spolu talianski aj ruskí dizajnéri. Auto muselo zvládnuť sneh, blato, piesok aj brodenie vodou, to všetko pri teplotách od + 45 °C do – 40 °C. Zároveň si muselo poradiť s vlhkosťou vzduchu až 90 % pri 27 °C. A pri týchto podmienkach a dodržiavaní zásad základnej údržby v Togliatti garantovali, že do prvej generálky najazdí minimálne 100 000 km.“
Niva dává prostor majitelum a učí je technické zdatnosti, je nutno se o ni auto starat. Nivy si hodně odmakaly s téměšř nulovou udržbou. A pokud není totálně zhnilá kastle tak vše mechanické se dá opravit. Navíc umožnuje konstrukčně jednoduché upravy podvozku, vylepšení vlastností v terénu, doplnkové antivibrační uchycení redukční převodovky a mraky dalších vylepšení. Díly jsou za hubičku. Její vlastnosti v terénu jsou nedocenitelné. Při správné udržbě, a citlivým řidičem, vyjede neuvěřitelně mnoho. Vetšina majitelů o vlastností jejich niv nikdy pořídně nevyužije. Ani jejich konstrukčních možností co do uprav. A že mnozí fandové Offroadu mají rádi právě lehké Nivy.
Co se týká pokroku a nutného zla v podobě emisních norem, tak lektronika a emisní normy dali pověsti Nivy zbrat. Změněná konstrukce nádrže, elektronika, jejíž kontakty jsou háklivé na vlhkost, prostě ztráta jednodunoduchosti, zrušila její hlavní přednosti (-spolehlivost a to zejména v mrazech). Výskyt zápachu benzínu je nemocí Niv se vstřikováním. Jde o banální nedotažení složité spleti benzínových hadic u vstupu do nádrže v karoserii u zadních sedadel. Stačí banální demontáž tohoto spletence a pečlivé zatěsnění/či dotažení techto benzínových hadic pro odvod benzínových par a odvětrání nádržě. A je po problému. Autorizovaný servis, si nedělejte iluze, že se o vaše auto kompletně stará. Je to byznys. Udělají jen to nejnutnější. Pouze vám vymění oleje, filtry, skasírují vás a koukejte se nevracet. Popřípadě co nefunguje umí vyměnit jako celek. Nikoliv opravit. Pokud si na Nivce nemákne majitel či mechanik jí nevěnuje čas navíc, podle toho bude sloužit. Všechny díly Nivy jsou skoro zadara a hodně dílů je opravitelných či nahraditelných z kalsických osobních Lad. Takže udržba a nákladnost oprav se nijak neprodraží. Ovšem, pokud nenakonzervuje nový majitel karoserii(dutiny a podvozek) hned po koupi, tak brzy začne se oběvovat rez. Je to díky nepozinkované karoserii a jen základní konzervaci karoserie již z továrny. Ale i tak, odtahá neuvěřitelné a i uplně zrezivělá utáhne náklaďák.
Tolik k Nivě coby užasnému počinu ruských konstruktérů.
Vyborny članok,mam Nivu už šiesty rok a som velmi spokojny a čim dlkšie ju mam tym sa mi viac pači,ano chyba jej komfort,ma nejake maličke vady ale kto ju spozna a chce ju ten tie maličkosti prehliadne a dalši “ OFF ROAD „určite Niva
To, co neprojede Lada niva už neprojede nic… http://www.youtube.com/watch?v=QzuBT7OZoKE
Ti hoši (a možná i dámy?) od Bronta jsou vážně cvoci :o) Díky za link.
Pro mně je a vždycky bude Niva to nádherný auto z Návštěvníků, přečetl jsem o ní toho spoustu, teď už zbývá jen nějakou zachovalou sehnat. Přes léto bude na Vysočině do terénu a na zimu si ji vezmu do Prahy, ať přistěhovalí zbohatlíci v H2 spatří pořádný OFF – ROAD:-)
Měl jsem v průběhu posledních 5 let celkem 2 Nivy. Obě auta mi ukradli na ulici před domem, z čehož usuzuji na mimořádný zájem o tuto značku. Jinak mi obě auta splehlivě sloužila na lesních cestách i mimo ně při dopravě mnoha metráků krmení pro zvěř a ulovené zvěře. Je to dříč pro znalce jízdy v terénu. Má mnoho drobných i vážnějších nedostatků, které lze za levný peníz odstranit či eliminovat. V terénu strčí do kapsy většinu drahých offroadů, vím to z vlastní zkušenosti.