Lancia Aprilia v podání italských karosářů

Italská Lancia vyráběla v letech 1937 až 1949 sedany Aprilia s motorem V4 a pohonem zadních kol. Podvozky dodávala karosárnám Farina, Bertone, Zagato, Touring, Ghia a dalším.

Čtyřdveřová Lancia Aprilia se začala vyrábět v únoru 1937, jen krátce po úmrtí zakladatele značky Vicenza Lancii a byla jeho posledním dílem. Aprilia Berlina (foto) měla dveře bez sloupků otevírané proti sobě a pohon zadních kol vidlicovým čtyřválcem. V první sérii (tipo 238), vyráběné do srpna 1939, měl motor objem 1 352 cm3 a výkon 47,5 k (35 kW). Druhá série (tipo 438), vyráběná v letech 1939 až 1949 (včetně válečných let, kdy také dodávala vojenská vozidla Torpedo Militare), měla motor V4 s objemem 1 486 cm3 a výkonem jen o necelé dva koně vyšším.
   
Čtyřdveřová Lancia Aprilia s motorem V4 a pohonem zadních kol se vyráběla v letech 1937 až 1949.

Aprilia (jméno dostala podle města v oblasti Lazio, 50 km od Říma) byla jedním z prvních automobilů navržených s pomocí aerodynamického tunelu. Ve spolupráci s Battistou Farinou a turínskou polytechnikou bylo dosaženo součinitele odporu vzduchu 0,47, což byla před válkou rekordní hodnota. Právem byla Aprilia nazývána Berlina aerodinamica. Vůz s rozvorem 2 750 mm a rozměry 3 955 x 1 500 x 1 475 mm (d x š x v) měl hmotnost kolem 880 kg (2. série 900 kg) a dosahoval rychlost 110 až 120 km/h (2. série až 128 km/h).  

Vozů první série bylo v Turíně vyrobeno 10 354 kusů a ve druhé sérii 9 728 kusů. V letech 1946–49 bylo postaveno dalších 706 modelů Lusso s prodlouženým rozvorem 2 950 mm. Celkem se tedy dostalo k zákazníkům 20 788 vozů. Jak bylo v Itálii zvykem, vyrobila Lancia dalších 7 554 podvozků, dodávaných především italským karosárnám Farina, Zagato, Touring, Bertone, Ghia a dalším. Ze zahraničních to byl například švýcarský Langenthal. Tyto malé firmy stavěly na těchto podvozcích karoserie podle přání zákazníků. Podívejme se na některé z nich podrobněji.

Pinin Farina


Jednu z nejslavnějších italských karosáren založil Battista Farina (1893–1966), kterému v rodině odmalička přezdívali „Pinin“ (rodinný mazlíček). V roce 1930 založil vlastní karosárnu na Corso Trapani v Turíně a nazval ji Società anonima Carrozzeria Pinin Farina. Finančně mu pomohl bohatý strýc a morálně jej podpořil sám Vincenzo Lancia. A právě na podvozcích vozů Lancia (ale také Fiat, Alfa Romeo a dalších) začal stavět svoje originální kreace.


Už v roce 1937 postavil Farina na podvozku Lancia Aprilia (tipo 239) čtyřdveřový model Berlina Bilux zachovávající koncepci s dveřmi otevíranými proti sobě, měl ale novou štíhlou masku chladiče a hlavní světlomety zabudované do blatníků. Jméno Bilux dostal tento model pravděpodobně proto, že měl dvojitá přední světla. O něco později se objevila verze postavená na podvozku Aprilie druhé série s klasickými světlomety v kapkovitých krytech po stranách masky chladiče. Značný věhlas získaly závodní speciály Berlinetta Aerodinamica (foto) s kapkovitou kabinou, okny z plexiskla Perspex a zakrytými koly. Jeden z nich překonal na dálnici Řím–Ostia rychlost 160 km/h. Verze s odkrytými koly absolvovala v roce 1938 závod Mille Miglia. Dvojice Marazza–Varallo skončila na 26. místě.


Značný věhlas získaly závodní speciály Berlinetta Aerodinamica s kapkovitou kabinou, okny z plexiskla Perspex a zakrytými koly.


Brzy po skončení druhé světové války pokračoval Farina se stavbou karoserií na podvozcích Lancia Aprilia druhé série (tipo 439). Z roku 1946 pocházejí čtyřmístné kabriolety se stahovací textilní střechou, jednodílným předním oknem a blatníky mírně vystupující z boků a propojené zvýšeným prahem. Ve stejném roce vznikl také kabriolet s děleným předním oknem a blatníky zcela zapuštěnými do boků. Battista Farina se s ním vydal osobně z Turína na autosalon do Paříže. Farinovy kabriolety na podvozcích Aprilie vznikaly až do ukončení výroby v roce 1949. Jeden z nich údajně vlastnil i britský herec Peter Ustinov.  

 
Stabilimenti Farina


Giovanni Farina, jeden ze starších bratrů Battisty Fariny, založil vlastní karosárnu Stabilimenti Farina a také on postavil několik vozů na podvozcích Aprilie. Ještě před válkou navrhl několik sedanů a pěkných kabrioletů s výraznou mřížkou chladiče, prahy mezi blatníky a chromovanými kapkami světlometů.


Zagato


Karosárnu Zagato založil v roce 1919 v Miláně Ugo Zagato (1890–1968). V letech 1937 a 1938 postavil několik závodních prototypů Lancia Aprilia Sport Zagato (foto). Během války byla karosárna bombardována a žádný z prototypů se nezachoval. Na oslavu stého výročí založení značky Lancia, postavil Andrea Zagato (vnuk zakladatele) v roce 2006 repliku na podvozku cestovní Aprilie z roku 1937. Vycházel přitom pouze ze dvou poškozených dobových fotografií, neboť tovární výkresy se nedochovaly.


Replika závodního prototypu Lancia Aprilia Sport Zagato z roku 1938, postavená na oslavu stého výročí založení značky Lancia.


Touring


Carrozzeria Touring Superleggera, založená v roce 1925 v Miláně, byla známá svými super lehkými hliníkovými karoseriemi. Také Touring se zasloužil o věhlas Lancie Aprilie. V roce 1938 postavil několik kusů dvoudveřových kabrioletů a kupé. Kabriolet (foto) měl shrnovací horní část střechy, světlomety zapuštěné do blatníků a masku chladiče se šikmým mřížováním. Dveře se otevíraly proti směru jízdy. Kupé už nemělo sebevražedné dveře a zadní kola měla kryty s vodorovnými otvory. Podobně zakrytá zadní kola měl také závodní roadster s malými okénky před jezdcem a spolujezdcem a nízko umístěnými světlomety.


Kabriolet Lancia Aprilia s karoserií Touring měl shrnovací horní část střechy, světlomety zapuštěné do blatníků a masku chladiče se šikmým mřížováním.  


Bertone


Giovanni Bertone založil svoji karosárnu v roce 1912 v italském Turínu. Už v roce 1937 postavil na podvozku Aprilie (tipo 239) čtyřmístný dvoudveřový kabriolet se stahovací střechou a velkými „sebevražednými“ dveřmi (foto). Po válce převzal otěže firmy Giovanniho syn Giuseppe „Nuccio“ Bertone a v roce 1947 ukázal světu čtyřmístné kupé Lancia Aprilia Berlinetta hladkých tvarů s atypickou vodorovnou maskou chladiče a nárazníky v barvě karoserie.


Bertone postavil v roce 1937 na podvozku Aprilie (tipo 239) čtyřmístný kabriolet se stahovací střechou a velkými „sebevražednými“ dveřmi.


Ghia  


Další turínskou karosárnu Ghia založil v roce 1919 Giacinto Ghia. Když v únoru 1944 Giacinto zemřel, koupil karosárnu Felice Mario Boano. Na podvozku Lancia Aprilia postavil kupé s typickým vybouleným zakrytím všech kol a v roce 1947 vyrobil několik roadsterů Lancia Aprilia Gran Sport (foto) s jednoduchou otevřenou karoserií a typickou maskou chladiče, doplněnou dvěma úzkými postranními otvory.


Sportovní roadster Lancia Aprilia Gran Sport s karoserií Ghia z roku 1947 měl jednoduchou karoserií a masku chladiče, doplněnou dvěma úzkými postranními otvory.


Další turínská karosárna Vignale (založil ji v roce 1948 Alfredo Vignale) rovněž nabízela svoje kreace na podvozku Aprilie. Spolupráce s Lancií začala v roce 1949, kdy představila dvojici kupé. První bylo klasického střihu s typickou maskou a děleným předním oknem, druhé mělo masku rozšířenou až ke světlometům v blatnících a jednodílné, mírně zaoblené čelní okno. Ze zahraničních karosáren používajících podvozky Lancia Aprilia si připomeňme švýcarské karosárny Graber a Langenthal. Kabriolety Langenthal z roku 1948 se hodně podobaly Farinovým vozům, jen přední blatníky končily níž u zadních kol. Zajímavý dvoumístný roadster (barchettu) Lancia Aprilia Corsa Sport navrhl Luigi Pagani a vyrobila firma stavějící lodě Riva di Merate na předválečném podvozku Aprilie.


Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas