Alfa Romeo 8C včera a dnes

Ve třicátých letech minulého století vyráběla Alfa Romeo cestovní, závodní a sportovní vozy 8C, poháněné řadovými osmiválci.

Po více než šedesáti letech se vrátila k tomuto značení modelem 8C Competizione s motorem V8. Vyrobeno bylo pouhých 500 kupé a stejný počet spiderů, takže téměř okamžitě se model 8C stal ceněným sběratelským kouskem.

Text: Karel Haas

Brzy oslaví Alfa Romeo sté výročí od svého založení. V roce 1910 se z italské odnože francouzské firmy Darracq stala společnost A.L.F.A. (Anonime Lombarda Fabbrica Automobili). Od té doby vznikla pod touto značkou celá řada zajímavých konstrukcí, z nichž zejména modely 6C a 8C získaly v období mezi dvěma světovými válkami mnoho sportovních úspěchů. Označení 8C znamenalo osm válců a připomínalo skvělé řadové osmiválce, které navrhoval legendární konstruktér Vittorio Jano. Svůj první řadový osmiválec P2 s objemem 2 litry navrhl Jano pro Alfu Romeo už v roce 1924 a slavil s ním velké úspěchy v závodech Grand Prix. První osmiválec 8C postavil v roce 1931 pro vytrvalostní silniční závod Mille Miglia. Společnou klikovou skříň sdílely dva hliníkové bloky válců, zahrnující i hlavy s rozvodem OHC. Toto řešení sice nepotřebovalo těsnění hlav válců, znesnadňovalo ale údržbu motoru.

Závodní monoposty

Ve třicátých letech už nebylo nutné, aby s řidičem závodního vozu jezdil i mechanik a tak Alfa Romeo postavila jednomístný závodní vůz Monoposto Tipo A (1931), poháněný dvojicí šestiválců, umístěných vedle sebe. Oba šestiválce měly dohromady objem 3404 cm<sup>3</sup a výkon 170 kW (230 k). Vůz byl ale příliš těžký a složitý, takže pro sezonu Velkých cen v roce 1932 navrhl Jano velmi úspěšný Monoposto Tipo B (P3). Ten poháněl dvoukompresorový motor 8C s objemem zvětšeným na 2654 cm3 a výkonem 158 kW (215 k). Tipo B se hned uvedlo vítězstvím ve Velké ceně Itálie 1932.

V roce 1933 začala používat 2,6litrové osmiválce (8C 2600) závodní stáj Scuderia Ferrari, která byla polooficiálním závodním oddělením značky Alfa Romeo. Ta se sama dál závodů neúčastnila, neboť ekonomická situace firmy nebyla nejlepší. Motor 8C 2600 měl výkon 158 kW (215 koní) a závodní monopost Tipo B s ním dosahoval rychlosti 217 km/h a akceleroval na stovku za 7 s. Cestovní dvoumístný model 8C 2600 (foto) dostal elegantní otevřenou karoserii, označovanou jako Superleggera (velmi lehká). Rok 1934 přinesl další zvýšení objemu závodních motorů na 2,9 litru.

Dvoumístný model Alfa Romeo 8C 2600 dostal elegantní otevřenou karoserii, označovanou jako Superleggera (velmi lehká)

Tazio Nuvolari dokázal v roce 1935 zvítězit na Alfě Romeo Tipo B s motorem 3,2 litru na Velké ceně Německa na Nürburgringu v těžké konkurenci vozů Mercedes a Auto Union. K dalšímu zvýšení objemu a tím i výkonu bylo nutné vytvořit nové odlitky bloku motoru. Nový motor s objemem 3,8 litru měl premiéru v roce 1935 v monopostu Tipo C. Ještě předtím se Alfa Romeo pokusila vyrovnat německým vozům modelem Bimotore, což byl vlastně Tipo B, upravený ve Scuderii Ferrari přidáním druhého motoru, umístěného za řidičem. Těžký vůz měl ale problémy s pneumatikami a tak v Tripolisu ani na Avusu neuspěl.

Sportovní krása

Motor 8C sloužil také k pohonu sportovních cestovních vozů 8C 2300 (1931-1935) a 8C 2900 (1936-1941). Prvním byl v roce 1931 model 8C 2300 s objemem válců 2336 cm3. Původně byl navržen jako závodní vůz, ale vzniklo také 188 vozů, určených k běžnému silničnímu provozu. Model  8C 2300 Spider Corsa (foto) měl před chladičem trojici světlometů a vzadu částečně zakapotovanou dvojici náhradních kol. Typ 8C 2300 Le Mans z roku 1932 se lišil úzkými blatníky a větším čelním sklem, které se dalo sklápět. Závodní 8C 2300 Spider, řízený Tazio Nuvolarim, vyhrál v roce 1931 Velkou cenu Itálie na Monze a název Monza dostala na počest tohoto vítězství dvoumístná zkrácená verze Spideru. V letech 1931 a 1932 vyhrál Tazio Nuvolari s vozem 8C 2300 Spider také slavný sicilský závod Targa Florio.

Sportovní Alfy Romeo 8C 2300 se vyráběly v letech 1931-1935. Ta na obrázku je Spider Corsa s trojicí světlometů před chladičem.

Pojízdné podvozky s motory 8C se dodávaly v provedení Lungo (dlouhé) nebo Corto (krátké) a na ně se montovaly karoserie vyrobené různými italskými karosáři, ale také tovární karoserie. Příkladem delšího provedení Lungo s rozvorem 3000 mm je nádherná Alfa Romeo 8C 2900B Berlinetta s karoserií Touring, vyznačující se mimořádně dlouhou přídí, plátěnou horní částí střechy a prudce se svažující splývavou zádí. Karoserii Touring podobných tvarů měla také Berlinetta 8C 2900B v kratším provedení Corto (rozvor 2800 mm) se zajímavým řešením zakrytí zadních kol. Snad nejkrásnějším modelem s motorem 8C byl Pinin Farinův dvoumístný kabriolet s plátěnou stahovací střechou a blatníky kapkovitého tvaru. Při pohledu na tyto krasavce se nikdo nemůže divit, že si typ 8C 2900 v období mezi válkami získal pověst nejkrásnějších sportovních vozů na světě. Časté byly rovněž přestavby hotových vozů, například ze závodního provedení na cestovní.

Speciály pro Mille Miglia a Le Mans

Typ 8C 2900 existoval ve dvou provedeních, označených písmeny A a B. Úžasné Pinin Farinovo kupé  8C 2900A (foto) s osmiválcem o objemu 2905 cm3 z roku 1936 dosahovalo rychlosti až 220 km/h. Kupé mělo originálně tvarovanou masku chladiče (později ji mj. převzala legendární závodní Alfetta 158), světlomety skryté pod výklopnými kryty a tehdy módní  splývavou záď. Vůz měl mj. vzadu umístěnou převodovku a nezávislé zavěšení kol. Antonio Brivio startoval s roadsterem 2900A v závodu Mille Miglia 1936. Když si vůz získal čtrnáctiminutový náskok nad soupeři, zhasla mu všechna světla. Přesto ještě dokázal zvítězit s náskokem pouhých 32 s.

Kupé 8C 2900A mělo na svou dobu velmi moderní karoserii se zapuštěnými světlomety, dlouhou kapotou a splývavou zádí

Poté, co Alfa Romeo koupila Scuderii Ferrari a vytvořila vlastní závodní oddělení Alfa Corse, připravila pro 24hodinový závod v Le Mans v roce 1938 speciál 8C 2900B. Odlehčené aerodynamické kupé dostalo karoserii Superleggera, vyrobenou v karosárně Touring. Posádka Sommer–Biondetti zpočátku s velkým náskokem vedla, ale po poruše pneumatiky musela do depa. Po návratu na trať se Alfa znovu dostala do vedení, ale všechny naděje ukončil zlomený ventil.

Alfu Romeo 8C 2900B Speciale Le Mans (foto) poháněl řadový osmiválec se stejným objemem válců jako 2900A, přeplňovaný dvěma kompresory Roots. Maximální výkon 162 kW (220 k) při 5200/min postačoval k dosažení rychlosti 240 km/h. Rámový podvozek měl všechna kola nezávisle zavěšená a odpružená vpředu vinutými pružinami a vzadu příčným listovým perem. Čtyřstupňová převodovka byla umístěna vzadu ve společné skříni s rozvodovkou (systém transaxle).

Pro 24hodinový závod v Le Mans v roce 1938 připravilo závodní oddělení Alfa Corse kompresorový speciál 8C 2900B s karoserií Superleggera, dosahující rychlosti 240 km/h

V roce 1987 provedl jeden italský časopis aerodynamická měření tohoto vozu (dnes je k vidění v Museo Storico Alfa Romeo v Arese u Milána) v Pininfarinově větrném tunelu a naměřil součinitel odporu vzduchu 0,42 (s uzavřenými vstupy vzduchu dokonce 0,38). Dobrou aerodynamiku podporovala značně skloněná maska chladiče, blatníky prakticky zapuštěné do karoserie a zvláštně tvarovaná “hrbatá” záď.

Z roku 1938 pochází také Alfa Romeo 8C 2900B Mille Miglia Roadster s krátkým podvozkem Corto (rozvor 2800 mm) a karoserií Superleggera (patent milánské firmy Carrozzeria Touring). Clemente Biondetti a Carlo Pintacuda získali s tímto vozem první dvě místa v Mille Miglia 1938. Biondettiho vůz měl motor Tipo 308 s výkonem 220 kW (300 k), zatímco Pintacuda musel vystačit se 168 kW (225 k) motoru 2900B. Celkem vzniklo kolem třiceti sériových vozů Mille Miglia s krátkým rozvorem a desítka vozů s delším rozvorem. Tyto vozy jsou velmi ceněné mezi sběrateli, Biondettiho Mille Miglia byla dokonce vydražena v roce 1999 za více než 4 miliony dolarů. Dvoumístný spider 8C 2900B se zase proslavil vítězstvím v 24hodinovém závodu ve Spa. Po válce se účastnil závodů do vrchu ve Švýcarsku a dnes je vystaven v automobilovém muzeu ve francouzském Mulhouse.

8C Competizione

Slavnou minulost typu 8C připomněla studie sportovního kupé, představená v roce 2003 na frankfurtském autosalonu IAA a v sériovém provedení pod názvem 8C Competizione na pařížském autosalonu 2006. Název evokoval slavný typ 8C a také model 6C 2500 Competizione, se kterým zvítězila dvojice Fangio–Zanardi v Mille Miglia 1950. Již předem bylo oznámeno, že tento supersportovní vůz bude vyroben v omezeném počtu 500 kusů. Přitom se už dva týdny po premiéře sešlo 1200 žádostí o koupi, bez ohledu na cenu (kolem 4,5 milionu korun).

Design vozu byl vytvořen ve studiu Alfa Romeo Style Centre (šéfdesignér Daniele Gaglione) za vydatné pomoci výkonných počítačů a testování modelů v aerodynamickém tunelu. Kompaktní kompozitová karoserie s velkými 20palcovými koly je symbiózou hladkých linií přídě a svalnaté zádi, doplněné zajímavými detaily vnějšího vzhledu, jako jsou průhledné kryty světlometů, typická trojúhelníková maska chladiče, kruhová zadní světla s LED diodami, decentní kliky dveří a výstupy vzduchu na bocích, stíněné výrazným bočním prolisem.

Jako vzpomínku na slavný předválečný model 8C připravila Alfa Romeo pětisetkusovou sérii kupé 8C Competizione, poháněného vidlicovým osmiválcem

Pohon zadních kol Alfy Romeo 8C Competizione zajišťuje nový vidlicový osmiválec s úhlem rozevření válců 90 stupňů a objemem 4691 cm3. Maximální výkon 331 kW (450 k) při 7000/min a točivý moment 480 N.m dávají tušit skvělé sportovní vlastnosti. Blok motoru a hlavy válců jsou vyrobeny z hliníkové slitiny. Motor byl vyvíjen ve spolupráci s Maserati, neboť v rámci koncernu Fiat se obě značky spojily do Alfa–Maserati Sports Centre. Šestistupňová převodovka je tradičně umístěna u zadních kol (transaxle). Základ karoserie tvoří ocelová podlahová plošina a vnější panely z uhlíkových vláken.

Dalším zájemcům (včetně tří českých) o krásnou Alfu 8C svitla naděje na autosalonu v Ženevě na jaře 2008, kde se oficiálně představila otevřená verze Alfa Romeo 8C Spider s příslibem výroby dalších 500 kusů. Spider se představil poprvé už v roce 2006 na soutěži elegance ve Villa d’Este na březích jezera Como. Vychází pochopitelně z kupé, s nímž sdílí stejný motor. Plátěná střecha spideru se ovládá elektrohydraulicky.

Na závěr se nabízí srovnání parametrů předválečné sportovní Alfy Romeo 8C 2900B Speciale se současnou, technicky vyspělou Alfou Romeo 8C Competizione. Dostupné údaje jsou uvedeny v následující tabulce:

Typ

8C 2900B Speciale

8C Competizione

Rok výroby

1938

2007

Počet vyrobených kusů

1

500

Motor

řadový osmiválec

vidlicový osmiválec

Objem motoru [cm3]

2905

4691

Výkon [kW/k]

162 kW (220 k)

331 kW (450 k)

Pohotovostní hmotnost [kg]

1250

1585

Rozvor [mm]

2800

2645

Délka [mm]

 

4381

Šířka [mm]

 

1894

Výška [mm]

 

1341

Max. rychlost [km/h]

240

292

Zrychlení z 0 na 100 km

 

4,2

Spotřeba paliva [l/100 km]

 

15,8

Podrobné popisky k fotografiím naleznete přímo v galerii:

Zdeněk Vacek