Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

Giugiarova skulptura Maserati pojmenovaná Merak SS po hvězdě z Velké medvědice je díky třílitru V6 velmi živá hračka za necelých 900 000 korun. Představuje dostupnější alternativu k nejméně třikrát dražšímu šestiválci Ferrari Dino (foto).

Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

Když Enzo Ferrari vyrukoval s šestiválcem Dino, vyvinutým pod patronátem všeobjímajícího italského gigantu Fiat, museli Modenští rychle zformulovat pádnou odpověď. Ztráceli totiž půdu pod nohama a majitel Omar Orsi přenechal v roce 1968 majoritu Citroënu. Kromě 495 kusů Maserati Bora (jméno větru bičujícího Jadran) s motorem 4.7 V8/228 kW vznikl v roce 1971 pod francouzskou taktovkou ještě „lidový“ třílitrový V6 Merak.

Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

Rodil se ve spěchu a tísněn svěrací kazajkou malého rozpočtu. Proto přišel vhod o čtyři roky dříve odložený projekt V8 Giulia Alfieriho. Dva válce musely pryč, objem 2,6 l přesně odpovídal představám Citroënu. Však jej také Francouzi doma „přišili“ k poháněným předním kolům nového futuristického liftbacku Citroën SM (1970-1975, 12 920 ks, foto). Merak dostal třílitr převrtaný z 87 na 91,6 mm a otočený o 180 stupňů.

Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

K nejzajímavějším partiím karoserie „malého“ maserati jednoznačně patří záď se dvěma přímými vzpěrami. Ty logicky doplňují boční profil formovaný výrazně skloněným čelním sklem. Jako dvě obří madla se klenou nad kontrastně plochou kapotou motorového prostoru. Pro zlepšení přístupu k hnacímu řetězci je možné tyto příčníky demontovat, stejně jako odstranit kapotu a pod ní uložené dojezdové rezervní kolo.

Monoblok spojený se zadní nápravou máme jako na dlani. Čtyřvačkový V6 bublá na volnoběh, mimochodem Merak SS měl od roku 1975 výkon zvýšený ze 140 na 162 kW. Ze dvou „husích krků“ vedených k vzadu umístěným vzduchovým filtrům se ozývá slabý sykot. Dlouhý hřídel vyvedený v podélné ose vozu z hliníkového bloku motoru unáší velkou řemenici. Směrem k levému kolu je umístěn 55ampérový alternátor, vpravo kompresor pro Ameriku nezbytné klimatizace. Pohyb kol nezávisle zavěšených na trapézovitých vzpěrách kontrolují odhalené vinuté pružiny, teleskopické tlumiče a pásky z umělých vláken sloužící jako dorazy ve spodní poloze.

Čtyřvačkový 3.0 V6 nasává vzduch dlouhými „husími krky. Po vyjmutí rezervního kola se zlepší přístup k řemenici alternátoru (vlevo) a kompresoru klimatizace. Převodovka ZF leží před nápravou.

Než zaklapneme kapotu, všimneme si výrobního štítku. Tenhle exemplář je pohrobkem spolupráce s Citroënem. Francouzi totiž z Modeny po osmi letech utekli jako malí kluci od rozbitého okna. Maserati pak vyhlásilo úpadek, od správce konkurzní podstaty jej koupil Alejandro De Tomaso a před 20 lety horký brambor doputoval do rukou Fiatu.

Rozhárané okolnosti vzniku a výroby naštěstí zpoza volantu skoro neregistrujeme. Nebýt drobných potíží s uvolněným kontaktem ve spínací skříňce, nemělo by ono páteční odpoledne chybu. Příjemná překvapení odstartovaná i v detailech originálním designem a následnou exkurzí pod zadní kapotu pokračují. Volant lze seřídit výškově (pákou) i podélně (šroubem s velkou plastovou hlavou). Má už čtyři ramena, za éry Citroënu se požívalo jediné á la DS a SM. Tenhle padne perfektně do ruky a díky lehké přídi je radost s ním pracovat.

Z přístrojové desky s velkými táhly, spínači a záplavou přístrojů dýchnou 70. léta. Volant je seřiditelný na výšku (chromovanou páčkou) i podélně (ležatým kolečkem).

V přístrojích se rychle orientujeme, nechybí nic podstatného. Hned se hlásí pro USA typický bzučák a kontrolka indikující nezapnuté bezpečnostní pásy. Spojka má správně ostrý nástup, řadí se velmi přesně (německé ZF). Vhodné odsazení převodů vrcholících pětkou umožňuje pohodlný průjezd městem i sportovní radovánky hned za humny.

Nízký Merak SS sedí i na rozbité asfaltce jako přibitý, tlumiče jsou evidentně v dobrém stavu. S autem máme těsný kontakt, stehna a pozadí skoro na zemi. Kůží čalouněná sedadla poskytují na svou dobu slušné vedení těla. Zezadu proniká do nečekaně prostorné kabiny krásně melodický zpěv třílitru. Nemůžeme si nevzpomenout na zklamání ze skoro traktorového projevu menšího V6 v konkurenčním dinu od Ferrari.

Merak SS z roku 1979, laskavě zapůjčený pražskou prodejní galerií Veteran Car Štangl, patří k nejpříjemněji ovladatelným youngtimerům. Za poměrně nízkou cenu do 900 000 Kč v něm najdete vrchovatou porci nadčasově krásného designu, vyzrálou mechaniku a vstupenku k příjemným relaxačním vyjížďkám i delším cestám – vždyť zavazadelník pojme 250 litrů bagáže.  

Sedáky těsně nad podlahou nemají chybu, nohy nemusíte příliš krčit

Technické údaje

Maserati Merak SS

Zážehový vidlicový šestiválec DOHC ● Zdvihový objem 2965 cm3 ● Výkon 162 kW při 6000/min (pro USA 136 kW při 6000/min) ● Točivý moment 255 N.m při 4500/min (pro USA 244 N.m při 4000/min) ● Převodovka přímo řazená pětistupňová ● Pneumatiky 195/70 VR 15 (P) a 215/70 VR 15 (Z) ● Nádrž 85 l ● Rozvor 2600 mm ● Vnější rozměry 4335 (pro USA 4580) x 1770 x 1135 mm ● Zavazadlový prostor 0,250 m3 ● Pohotovostní hmotnost 1350 kg (pro USA 1450 kg) ● Největší rychlost 245 km/h (pro USA asi 225 km/h) ● Zrychlení 0-100 km/h za 7,5 s (pro USA asi 9,5 s) ● Pevný kilometr 26,5 s ● Spotřeba asi 14-20 l na 100 km.

 

V galerii naleznete desítky profi fotografií Václava Nováka:

Klikatá cesta Maserati k meraku

Italská Modena patří ke kolébkám supersportů a lví podíl na tom má podnik pěti bratří Maseratiových. Sourozenci podnik kočírovali jedenáct let (1926-1937). A když už nevěděli, kudy z dluhů, prodali ji průmyslníkovi Omaru Orsiovi. Ten postupně stáhl Maserati z velmi nákladného závodění a orientoval značku na luxusní sportovní automobily. Po válce spojil síly s Pininfarinou, později se podílel na vzestupu další designérské hvězdy – Giorgetta Giugiara (foto), mimo jiné otce „našeho“ Meraku SS.

Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

Maserati svádělo léta boj s Ferrari z nedalekého Maranella, značky významně těžící z obchodního úspěchu na americkém a dálněvýchodních trzích. Také Maserati mělo v nabídce vidlicové osmiválce se čtyřmi vačkovými hřídeli, oživujícími takové ikony automobilového designu jako typy Mexico, Ghibli, Khamsin nebo Indy.

Merak představoval levnějšího a menšího sourozence atraktivní Bory 4.7 V8 (foto). Nový vlastník Citroën razantně zasáhl do vývoje a červenou tužkou vyškrtl páteřový nosník i propracovaný zadní pomocný rám z bory, který nahradila samonosná karoserie. V Modeně se nestačili divit, kolik francouzských komponentů se valilo do útrob meraku. Ventilované brzdové kotouče (vpředu průměr 280 mm, vzadu 300 mm) s vysokotlakým hydraulickým posilovačem – pýcha Citroënu – byly v roce 1976 upraveny. Nový podtlakový posilovač měl menší sklon k zablokování brzd při plném sešlápnutí pedálu.

Maserati Merak SS (1979): Medvědice s trojzubcem

Hlavní bylo zachovat atraktivní vzhled, Giugiarova klínovitá karoserie velmi čistých linií se úmyslně příliš nelišila od podstatně dražší bory. Změny se týkaly především masky chladiče a nárazníků. My jsme v okolí Prahy testovali pozdější verzi pro americký trh. Tamní předpisy patřily v 70. letech k nejpřísnějším na světě a vedly Maserati k montáži teleskopicky upevněných mohutných nárazníků potažených černým plastem. Český majitel zobrazeného meraku tuto nevábnou, byť praktickou hmotu opticky zjemnil nerezovými lištami. A jak splnit naše předpisy přikazující denní svícení? Výklopné hlavní světlomety působí dost humpolácky, což kdysi tolik nevadilo – za tmy jejich konstrukce nebyla vidět. Jenže dnes by kazila celkový dojem a menším zlem se zdály přídavné mlhovky u výrazného předního spoileru.

Zdeněk Vacek