SOUTÉŽ+RECENZE+HISTORIE: Volha GAZ M-24 Veřejná bezpečnost, 1:43, FOX toys

V nabídce společnosti FOX toys, největšího kamenného i internetového obchodu s automobilovými modely v ČR, najdete mezi 17 000 položkami také kvalitně zpracovanou Volgu GAZ-24 za atraktivní cenu 890 Kč. Na zakázku ji vyrobila firma IXO models.

Model FOX toys stojí 890 Kč, přiměřených kvalitě  

S jakými pocity vzpomínáte na služební vozidlo Veřejné bezpečnosti, sovětskou „ameriku“ Volha? Před třiceti lety patřila ke koloritu našich silnic. FOX toys výrobu modelu zadal původně portugalské společnosti IXO models, která již měla v nabídce civilní provedení tohoto GAZu. Kromě zobrazené spacifikace existuje ještě bílo-zelená verze pro Policii ČR, FOX toys dále nabízí předchůdce – „carevnu“ GAZ M-21 (240 Kč) – i nástupce GAZ 3110 (z roku 1997, za 750 korun).

 Dvoubarevné provedení a další úpravy jako maják vznikly na objednávku FOX toys

Vraťme se k předmětu dnešní recenze a soutěže. Příslušnost k VB prozrazuje kromě charakteristického žluto-bílého zbarvení karoserie také typický majáček, i ze vzduchu identifikovatelné označení služebního vozu A170, nebo „espézetka“ B 27270. Líbí se nám jemnost provedení některých detailů, například typového označení na víku zavazadelníku a předních blatnících. Všimněte si také rudého loga GAZu na přední masce. Poměrně věrohodně působí hlavní světlomety, disky kol s poklicemi i chromované rámečky dveří. Od řidiče je dobře vidět do interiéru, ale na sériové přístrojové desce jsme již nezaznamenali  specifickou výbavu pro ozbrojené složky socialistického Československa. Ale takové detaily by nás u modelu za 890 korun spíše překvapily.  

Model FOX toys Volha GAZ-24 VB celkově hodnotíme jako velmi zdařilý produkt s lákavým poměrem mezi cenou a kvalitou. Zároveň se logicky nabízí doplnění série o výše zmíněné volhy jiných typů nebo provedení.

Z letadel bylo možné jednotlivé služební vozy VB identifikovat podle údajů na střeše  

Líbí se vám tento model? Do 18. prosince 2009 jsme o něj soutěžili…

Otázka zněla:

Volga GAZ-24 si světovou výstavní premiéru odbyla:
a) v Moskvě

b) v New Yorku

c) v Praze

d) v Brně

Správná odpověď: d)

Výhercem se stává: Jiří Coufal, Luštěnice

Gratulujeme!

Popisky k fotografiím naleznete přímo v galerii:

 

Stručná historie Volhy GAZ-24 a jejích derivátů

Díky podvozku z UAZu se speciální GAZy prodraly i náročným terénem

Automobilka GAZ, vybudovaná ve třicátých letech americkým Fordem, se po válce proslavila „pobědami“ a následně modelovou řadou M-21 „Volga“. Těmto bytelným automobilům se přezdívalo „carevna“ , v období 1956 až 1970 jich vzniklo asi 639 000 kusů.

Přípravy nové generace osobních automobilůl Volga/Volha provázela intenzivní „dělostřelecká příprava“ realizovaná masmédii tehdejšího východního bloku. První prototypy vyjely na silnice již v roce 1966, série tří desítek ručně zhotovených volh se objevila o dva roky později a poté následovalo 215 předsériových vozidel.

Prototyp z roku 1967. Výstavní premiéru si M-24 odbyla v Brně.

Veřejnosti se typ M-24 poprvé oficiálně představil na poněkud nečekaném místě – v Brně. Psal se rok 1969 a Sověti se i tímto způsobem pokoušeli alespoň trochu vyžehlit image nevratně pošramocenou invazí ze srpna předcházejícího roku.

Karoserie prozradila inspiraci americkými sedany a Opely Rekord, ve srovnání s M-21 byla o 130 mm nižší a 100 mm delší (4735 x 1800 x 1490 mm). Rozvor se prodloužil na 2850 mm, což přispělo k plavné jízdě.

Více o klasické koncepci M-24 napoví tento řez

Konstruktéři zachovali konzervativní koncepci s motorem uloženým vpředu podélně a pohánějícím zadní tuhou nápravu s podélnými listovými pery. Dvouokruhové brzdy  dostaly podtlakový posilovač. Dědictvím po „carevně“ byl benzinový čtyřválec 2,5 l OHV o výkonu 72 kW, spojený se čtyřstupňovou převodovkou vybavenou synchronizací všech stupňů. V SSSR jezdily taxíky seškrcené na 63 kilowatty, nižší kompresní poměr umožnil spalovat nízkooktanový benzin o 76 oktanech. Levé zadní dveře byly zablokované, aby cestující nevystoupili do ulice.  Silnější volha jezdila 145 km/h, slabší jen 130, oficiálně spotřebovaly shodných 10-13 litrů na 100 km.

Na konci roku 1972 odstartovala produkce velkého kombi GAZ-24-02 Universal, které na třech řadách sedadel nabídlo dostatek prostoru až sedmi osobám. Ve dvou jste měli k dispozici ložnou plochu o délce 2100 a šířce zhruba 1300 mm.

Zvláštní epizodu představuje malá série terénních GAZů-24-95 s pohonem 4 x 4 díky skupinám podvozku převzatým z UAZu-469B. Celková výška vzrostla o 110 mm. Dochovaly se dva ze (snad) pěti vyrobených exemplářů (foto).

Terénních volh s pohonem 4 x 4 vzniklo snad pět kusů, dochovaly se nejméně dva

Pro potřeby KGB se na oddělené lince montovaly volhy s motorem Čajka 5.5 V8/144 kW.

Volha GAZ-M24 průběžně procházela modernizací, navíc ji v Antverpách vybavovali vznětovým motorem Indenor (atmosférický dvoulitr o výkonu  37 kW), známým třeba z tehdejších Peugeotů 404 a 504. Volha pak jezdila za 8 až 10 litrů.

I když se v 70. a 80. letech uvažovalo o zástavbě výkonnějšího motoru a zkoušely se dokonce i šestiválce BMW či Mercedes-Benz, nakonec z těchto plánů sešlo hlavně kvůli nedostatku investičních prostředků. Tuhá zadní náprava se udržela především díky své mimořádné trvanlivosti na špatných cestách.

Dobová selanka na firemním tisku

Velký facelift, označovaný jako nový typ automobilu, se objevil v roce 1981 pod názvem GAZ-3102. Vyráběl se až do roku 1992, ale na lince mu stále sekundovala nesmrtelná „čtyřiadvacítka“, vybavená od r. 1984 maskou z černého plastu. Miliontý exemplář se zrodil v roce 1985, kariéra typu M-24 skončila již zmíněného roku 1992 s bilancí 1 481 000 kusů.

(text Zdeněk Vacek s využitím knihy Jana Tučka „Auta východního bloku“)

Zdeněk Vacek