Saab 92 až 96: Od letadel k autům

Tradiční švédskou automobilku Saab nedávno prodal americký koncern General Motors konsorciu investorů Koenigsegg Group. Zatímco budoucnost Saabu je nejistá, my si zde připomeňme začátky této značky, spojené s aerodynamickými typy 92 až 96.

Text + grafiky: Karel Haas

Leteckou továrnu SAAB (Svenska Aeroplan Aktiebolaget) založila v roce 1937 skupina podnikatelů poblíž švédského Trollhättanu a zahájila v ní licenční výrobu německého bombardéru Junkers a amerického bitevního letounu Northrop. Nedlouho potom začala s výrobou vlastních typů letadel a po skončení druhé světové války se pustila i do výroby automobilů.

U zrodu automobilů Saab stál letecký konstruktér Gunnar Ljungström (stal se prvním ředitelem firmy), závodník Rolf Mellde (pověřený vývojem motorů) a návrhář Karl Eric Sixten Andersson, používající umělecké jméno Sason. Mezi jeho pozoruhodnými návrhy z předválečných let (velkoprostorový vůz, aerodynamický a sportovní sedan) byl i koncept čtyřdveřového osobního vozu s pohonem předních kol, ze kterého vyšel první sériově vyráběný automobil značky Saab.

Prototyp

Základní koncepce připravovaného vozu byla hotova v únoru 1946. K pohonu předních kol dvoudveřového vozu s aerodynamickou karoserií byl určen dvoudobý, napříč uložený dvouválec. Švédové se zajímali i o nákup motorů československé značky Aero, jehož úspěšný model Minor měl podobnou koncepci, ale s našimi soudruhy se jim nepodařilo dohodnout. Nakonec se vedení Saabu rozhodlo vyvinout vlastní dvoudobý dvouválec.

 Prototyp prvního Saabu z roku 1947 nezapřel příbuznost s konstrukcí letadel.

První prototyp (foto nahoře) připravovaného vozu z května 1947 (předtím byla vyrobena maketa) měl přísně aerodynamickou karoserii se zcela zakrytými koly, světlomety zabudované do přídě nad mřížkou chladiče a splývavou záď s dvojicí malých zadních okének. Masivní dveře byly zavěšeny vzadu a po otevření nabízely pohled do jednoduchého interiéru s dvojicí samostatných předních sedadel a zadní lavicí. K pohonu předních kol sloužil napříč uložený vodou chlazený dvoutaktní dvouválec z předválečného typu DKW Meisterklasse. Nedostatek materiálu a přestavba výrobních linek způsobily odklad sériové výroby. Čas byl využit k důkladnému odzkoušení dalších tří prototypů a vývoji vlastního motoru, testovaného v prototypech a ve zkušebně.

První Saab – typ 92

Poprvé se Saab 92 představil v konečné podobě v dubnu 1949 a po zhotovení nulté série 24 kusů se v prosinci 1949 rozběhla sériová výroba. Pohon vozu zajišťoval dvoudobý dvouválec s vratným vyplachováním a objemem válců 764 cm3. Dával maximální výkon 18,5 kW (25 k) při 3800/min a maximální točivý moment 55 N.m při 3000/min. Třístupňová převodovka (2. a 3. stupeň měl synchronizaci) se ovládala řadicí pákou pod volantem. Saab 92 vážil jen 765 kg a tak i se slabým motorem překonal stovku.

Samonosná karoserie (foto) s rozměry 3920×1620x1425 mm a rozvorem 2470 mm měla proti prototypům několik změn. Změnil se například tvar nárazníků, výřezy blatníků, kliky dveří nebo hlavní světlomety doplněné malými samostatnými obrysovými světly. Mechanické směrovky byly zabudované do sloupků dveří. Zavazadlový prostor v zádi vozu byl přístupný jen zevnitř vozu. Karoserie byla velmi tuhá, hlavně díky ploché podlaze vylisované spolu s prahy ze silného ocelového plechu (rovný spodek vozu se velmi osvědčil při jízdě v hlubokém sněhu). Aerodynamickou čistotu vozu potvrzovaly zkoušky ve větrném tunelu – byl naměřen součinitel odporu vzduchu 0,32. Vozy se zpočátku dodávaly v jediné barvě – lahvově zelené.

 Sériový Saab 92 dostal samonosnou karoserii s malými výřezy pro kola. Mechanické směrovky byly zabudované do sloupků dveří.

První tři roky se Saaby 92 dodávaly bez větších změn, ty přišly až u typu 92B (foto) modelového ročníku 1953. Vůz dostal zvětšené zadní okno a víko zavazadlového prostoru umožňující přístup zvenku. Nádrž se přemístila do levého zadního blatníku a baterie do motorového prostoru. Saaby určené k exportu dostaly na blatníky nerezové lišty. V roce 1954 byl výkon motoru zvýšen na 20,6 kW (28 k), lišty na blatnících už měly všechny vozy a nabídku rozšířil model se shrnovací plátěnou střechou. To už se ale připravoval nový typ 93 s tříválcovým motorem. V roce 1956 se ještě oba typy vyráběly souběžně. Celková produkce Saabu 92 dosáhla počtu přes 20 tisíc vozů.

Vylepšený Saab 92B z roku 1953 dostal zvětšené zadní okno a víko zavazadlového prostoru umožňující přístup zvenku.  

Nástup tříválce (Saab 93)

Saab 93 s dvoutaktním tříválcovým motorem měl premiéru v prosinci 1955 ve Stockholmu. Výkon tříválce s objemem 748 cm3 se zvýšil na 24,3 kW (33 k) a točivý moment na 70 N.m. Motory se vyráběly v novém závodu v Göteborgu (první 3 tisíce u německého Heinkela). Úprav se dočkal i podvozek, torzní tyče byly na obou nápravách nahrazeny vinutými pružinami.

Vnější vzhled Saabu 93 (kresba) se změnil především vpředu, kde dostal novou, svisle orientovanou masku chladiče, nový znak a směrové blikače. Karoserie povyrostla do délky, takže o 10 mm překročila čtyřmetrovou hranici. Od roku 1957 se na přání dodávaly přední dvoubodové bezpečnostní pásy a automatická spojka Saxomat. Model 1958 (typ 93B) dostal nedělené přední okno, model 1959 navíc větší bubnové brzdy a lišty na bocích. Výraznější změnou bylo u modelu 1960 (93F) přemístění závěsů dveří dopředu. Celkem bylo vyrobeno přes 52 tisíc Saabů 93, přičemž značná část našla kupce v USA.

Zvenku se Saab 93 odlišoval od svého předchůdce především svisle orientovanou masku chladiče a zvětšenou délkou karoserie.  

Kombi (Saab 95)

Podstatného zvýšení užitné hodnoty vozu se Saabu podařilo dosáhnout změnou zadní části typu 93F, čímž vzniklo kombi Saab 95 (foto). Sixten Sason popustil uzdu své fantazii a po stranách třetích dveří v zádi umístil výrazná koncová světla, umístěná nad sebou v chromem orámovaném náznaku ploutví. Nad zadním oknem se později objevila elegantní stříška nebo chcete-li, spoiler. Zadní dveře, vyklápěné vzhůru, umožňovaly snadný přístup do zavazadlového prostoru, který se dal podstatně zvětšit sklopením zadních sedadel. V nabídce byla i sedmimístná verze se dvěma menšími sedadly v zádi.

 Saab 95 si oblíbily hlavně ženy, které při nákupech oceňovaly snadný přístup do většího zavazadlového prostoru.

Kombi Saab 95 dostalo nový silnější motor s objemem 841 cm3 a výkonem 28 kW (38 k). Tento motor dostala současně i sportovní verze Saab 750GT. Novinkou byla také čtyřstupňová převodovka. Kombíky Saab 95 se vyráběly až do roku 1978, přičemž postupně procházely stejnými změnami jako souběžně vyráběný tudor Saab 96.

Od dvoutaktu ke čtyřtaktu (Saab 96)

V únoru 1960 představil Saab nový model, typ 96. Karoserie vycházela z typu 93F, měla ale výrazně větší zadní okno a nová sdružená koncová světla Hella. Nové byly také výstupní otvory bezprůvanového větrání mezi bočními a zadním oknem. Vpředu se toho moc nezměnilo, jen nový  znak na mřížce chladiče vyjadřoval příbuznost s leteckou výrobou a pod předním oknem se objevil otvor k nasávání vzduchu do interiéru. Pohonná jednotka a převodovka byla převzata z typu 95.

Saab 96 byl postupně vylepšován. V roce 1962 dostal například tříbodové bezpečnostní pásy, o rok později dvouokruhový brzdový systém a lepší topení. K výraznější změně došlo v roce 1965 s příchodem typu Saab 96/5 resp. 95/5. Kapota motoru byla prodloužena o 150 mm, takže chladič s větrákem se mohl přemístit před motor. Nově koncipovaná příď vozu měla světlomety zabudované do široké mřížky chladiče. K poslední úpravě dvoutaktu (nové sací potrubí a trojitý karburátor) došlo v roce 1966, kdy byl výkon motoru zvýšen na 31 kW (42 k). Tento motor používala i sportovní verze Saab 850 Monte Carlo.

Už na začátku šedesátých let si vedení Saabu bylo vědomo, že éra dvoutaktů končí a hledalo vhodnou náhradu. Našlo ji ve vidlicovém čtyřválci Ford, používaném v typu Taunus 12M. Motor s rozvodem OHV a úhlem rozevření válců 60 stupňů měl při objemu válců 1498 cm3 výkon 48 kW (65 k) při 4200/min. Vozy s tímto motorem dostaly označení Saab 96 V4 (foto) a kombi analogicky 95 V4. Na bocích, na zádi a na přístrojové desce se objevil znak V4. Vyšší výkon motoru a zvýšená maximální rychlost (150 km/h) si vynutily zavedení kotoučových brzd na předních kolech.

 O tom, že vás předjel čtyřtaktní saab jste se mohli přesvědčit podle znáčku V4 na víku kufru.

Čtyřtaktní Saaby se začaly prodávat v roce 1967 a postupně u nich docházelo k menším úpravám. V roce 1968 se zvětšila výška čelního skla (u typu 96 i zadního), od roku 1969 měly saaby obdélníkové světlomety, pozměněnou mřížku chladiče a větší směrová a obrysová světla. V roce 1970, kdy se už vyráběl větší typ 99, dostaly Saaby 96 novou přístrojovou desku, v roce 1974 černou masku chladiče a v roce 1976 bezpečnostní nárazníky podle amerických předpisů.

Výroba Saabů 96 V4 skončila v roce 1979 (kombi 95 V4 ještě o rok dříve) a uzavřela se tak slavná éra typů 92 až 96. Poslední vyrobený vůz měl pořadové číslo 730607. Do tohoto počtu je zahrnuto i 320 tisíc vozů s dvoutaktním motorem.

Článek o Saabech 92 až 96 by se slušelo zakončit zmínkou o sportovních úspěších tohoto typu a odvozených sportovních modelech značky Saab. Toto téma si necháme na neděli 20. prosince 2009.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete přímo v galerii:

Zdeněk Vacek