Saab + sport = úspěchy + nezdary

Švédská automobilka Saab se hned po zahájení sériové výroby automobilů zapojila do soutěžního sportu. Upravené sériové Saaby 93 a 96 slavily mnoho úspěchů v rallye. V menších počtech vyráběl Saab také čistě sportovní typy Sonett I až III.

Švédská automobilka Saab se hned po zahájení sériové výroby automobilů zapojila do soutěžního sportu. Upravené sériové Saaby 93 a 96 slavily mnoho úspěchů v rallye. V menších počtech vyráběl Saab také čistě sportovní typy Sonett I až III.

Text: Karel Haas

Vedení automobilky Saab si brzy uvědomilo, že účast na sportovních soutěžích je výbornou reklamou, zvyšující prodej sériové produkce. Kladlo si však podmínku, že soutěžní stroje budou mít jen minimum úprav proti sériovým vozům. První soutěžní Saaby se proto lišily od sériových, kromě mírného zvýšení výkonu, jen drobnostmi, např. stopkami a lampou na čtení mapy. Nadšeným propagátorem účasti saabů na automobilových soutěžích byl především závodník Rolf Mellde, pověřený vývojem motorů pro sériové typy. Spolu s konstruktérem Gunnarem Ljungströmem a návrhářem Sixtenem Sasonem patřil ke klíčovým osobám nově vzniklé automobilky.

Posádka Mollanderová–Lundbergová zvítězila se Saabem 92 v dámském poháru na Rallye Monte Carlo 1952.

První vítězství získal už v prosinci 1949 továrně upravený Saab 92 na Östergötland Rally s posádkou Mellde – Svedberg. V následujícím roce se dva skoro nové Saaby 92 zúčastnily Rallye Monte Carlo. Norka Greta Mollanderová se spolujezdkyní Margarethou von Essen byly druhé v dámském poháru. Rolf Mellde pak vyhrál nejdůležitější domácí soutěž Rikspokalen Rally (Říšský pohár) a Saab vyhrál soutěž týmů. Úspěchy pokračovaly i v dalších letech. V roce 1952 zvítězila posádka Mollanderová – Lundbergová se Saabem 92 v dámském poháru na rallye Monte Carlo a v následujícím roce vyhrál Rolf Mellde švédské mistrovství v rallye a v roce 1955 znovu Říšský pohár.

Carlsson a Blomqvist

Největší zásluhu na sportovních úspěších Saabů má legendární soutěžní jezdec Erik Carlsson (letos oslavil osmdesátiny), který se v březnu 1956 stal továrním jezdcem Saabu. Muž s úctyhodnými rozměry (výška 190 cm, váha 105 kg) dostal přezdívku „Carlsson na střeše“ podle postavičky z dětské knížky Astrid Lindgrenové a kvůli jeho častým haváriím končícím vzhůru kolama. Říkalo se mu také Mr. Saab, neboť byl neúnavným propagátorem této značky. Navzdory úpravám měly první Saaby poměrně malý výkon (35 k) a tak si Carlsson pomáhal v zatáčkách tím, že levou nohou brzdil a pravou přidával plyn. Slabý dvoutakt se totiž musel stále udržovat v otáčkách.

Z mnoha vítězství Erika Carlssona si připomeňme alespoň vítězství v Rallye tisíce jezer (1957) na Saabu 93 (foto), v německé a švédské rallye (1959) na stejném voze, trojnásobné vítězství na RAC Rally (1960–1962) a dvojí vítězství na Rallye Monte Carlo (1962 a 1963) se Saabem 96. V roce 1963 se oženil s Pat Mossovou (sestrou automobilového závodníka Stirlinga Mosse), která byla rovněž úspěšnou závodnicí. Pamětníci si ještě možná pamatují vítězství Erika Carlssona na Rallye Vltava v roce 1967. Jeho žena Pat zde skončila třetí. Svoji úspěšnou kariéru zakončil Erik Carlsson účastí v obtížném závodu Baja 1000 na mexické části poloostrova Baja California.

Soutěžní Saab 93 měl přídavné světlomety, třetí stěrač předního okna a hledáček na střeše.

Úspěšným nástupcem Carlssona se v továrním týmu Saab stal Švéd Stig Blomqvist. V roce 1971 vyhrál na Saabu 96 V4 Švédskou a RAC rallye. Potom přesedlal na novější typ 99, se kterým pokračoval v úspěšném tažení značky Saab v soutěžním sportu. Na Saabu 99 EMS vyhrál v roce 1976 belgickou rallye Boucles de Spa a o rok později se stejným vozem Švédskou rallye. V roce 1979 vyhrál tuto soutěž s vozem Saab 99 Turbo, což bylo poprvé, kdy vůz s přeplňovaným motorem vyhrál soutěž mistrovství světa. Brzy poté Saab odstoupil ze všech soutěžních aktivit, neboť nebyl schopen konkurovat nástupu soutěžních speciálů – prototypů.

Upravené dvoutakty

V letech 1958 až 1960 vyrobil Saab pro americký trh sérii šesti set sportovních vozů Saab 750 GT (foto), odvozených od typu 93. Lišily se od něj především výkonnějšími motory.  Motor s jedním karburátorem a zvýšeným kompresním poměrem měl výkon 33 kW (45 k), s dvojitým karburátorem o 5 kW více a v nejvýkonnější tovární úpravě s trojitým karburátorem 52 kW (70 k). Zvenku se odlišoval dvěma nerezovými lištami na bocích, dvojicí přídavných světlometů a 15palcovými pneumatikami.

Šestisetkusová série sportovních vozů Saab 750 GT dostala výkonnější motory, nerezové lišty na bocích a přídavné světlomety.

Interiér byl vybaven anatomickými předními sedadly, sportovním volantem, otáčkoměrem a stopkami. Další čtyři stovky těchto vozů se vyrobily ve dvou následujících letech, tentokrát se ale vycházelo z typu 96. Ten byl také základem Saabu 850 GT (nebo také Saab 96 Sport a od prosince 1965 Saab 850 Monte Carlo na počest dvojnásobného vítězství v této rallye) s motorem o objemu 841 cm3 a výkonu 38,2 kW (52 k). Mazání dvoutaktu zajišťovala oddělená olejová nádrž s čerpadlem (tzv. ztrátové mazání). U nás s těmito vozy jezdili mj. Zdeněk Treybal a Dalibor Janek.

Sonett na sportovní notu

Přes nesporné úspěchy upravených sériových saabů snil Rolf Mellde a další členové závodního oddělení (založeného v roce 1962) o stavbě čistě sportovního dvoumístného vozu. Když nenašel podporu u vedení firmy, začal takový vůz stavět tajně v pronajaté stodole. Ke stavbě použil podvozkové díly a motor z typu 93. Tříválcový dvoutakt s objemem 748 cm3 upravil na výkon 42,7 kW (58 k) a uložil jej podélně nad přední nápravu.

K návrhu otevřené hliníkové karoserie přemluvil Mellde Sixtena Sasona a udělal dobře. Zajímavě tvarovaný vůz délky necelých 3,5 m měl bezrámové panoramatické přední sklo, pravostranné řízení (tehdy se ve Švédsku ještě jezdilo vlevo), dolní část boků z profilovaného leštěného plechu a masku chladiče zavěšenou pod přídí. Hotový prototyp byl vystaven v únoru 1956 na autosalonu ve Stockholmu. V továrně Saab pak bylo postaveno dalších pět prototypů, tentokrát ale s ocelovou karoserií. Vůz byl pod názvem Saab 94 Sonett Super Sport vystaven s úspěchem v New Yorku, ale k sériové výrobě přesto nedošlo. Většina prototypů, dnes nazývaných Sonett I (foto), zůstala zachována, dva z nich jsou umístěny v muzeu Saabu v Trollhättanu. S jedním z nich Erik Carlsson absolvoval v roce 1989 závod historických vozidel na Mille Miglia a projel se s ním i na Masarykově okruhu v Brně.

Otevřený sportovní Saab 94 Sonett byl vyroben jen v počtu šesti prototypů a do sériové výroby se nedostal

Sonett II

Zájem o malé sportovní vozy evropského střihu na trhu USA stále trval a proto se vedení automobilky Saab rozhodlo znovu se pokusit o stavbu takového vozu na základě typu 96. Designéři Sason a mladý Björn Envall navrhli pro vůz nazvaný Catherina (měl se vyrábět v továrně ASJ v Katrineholmu) velmi zdařilou karoserii typu targa s odnímatelným střešním dílem a „bublinovými“ kryty světlometů v nízké přídi. Znovu ale zůstalo jen u prototypu, neboť vůz byl příliš těžký a měl nepříznivé aerodynamické vlastnosti. Přednost dostal další prototyp MFI 13, původně připravený pro leteckou firmu z Malmö. Po nutných úpravách se vůz dostal v roce 1965 do sériové výroby pod názvem Saab 97 Sonett II (foto).

Sportovních kupé Saab 97 Sonett II se v letech 1966–1970 vyrobilo kolem 1800 kusů. Prvních 258 vozů mělo ještě dvoutaktní motory, ostatní už dostaly čtyřtakty V4.

Sonett II se začal vyrábět v roce 1966 v továrně v Arlöv, kterou Saab koupil od ASJ. K pohonu byl použit dvoutaktní tříválec z typu 850 Monte Carlo, jehož výkon byl zvýšen na 44 kW (60 k). Kompaktní vůz s ním dosahoval 170 km/h (v soutěžní úpravě až 200 km/h). Vcelku pohledná karoserie s rozměry 3770 x 1490 x 1160 mm měla zašpičatělou příď a splývající záď s velikým panoramatickým zadním oknem. Kapota motoru byla zajištěna chromovanými sponami na bocích vozu.

Pro modelový ročník 1967 dostal Sonett II na příď svislé gumové nárazníky, gumové spony kapoty a bezprůvanové větrání interiéru se vstupem vzduchu před čelním sklem a výstupem na sloupcích B pod plechovými kryty, které dostaly přezdívku „sloní uši“. Modelem 1967 skončila výroba Sonettů II s dvoutaktními motory (vyrobeno 258 kusů), aby byly nahrazeny modelem 1968 s Fordovým čtyřtaktním motorem V4 (objem 1,5 litru, výkon 65 koní). Větší výška motoru si vynutila přidání velkého, poněkud nevzhledného výstupku na kapotě. Ani náhrada kritizovaného dvoutaktu čtyřtaktem příliš nezvýšila prodejní počty a proto se Saab spojil s italským návrhářem Sergiem Coggiolou, aby přepracoval design vozu. Výsledkem byl Sonett III, představený v roce 1970 ve Stockholmu a New Yorku.

Sonett III

Karoserie Sonettu III (foto) byla prodloužena na 3900 mm, příď dostala ostřejší tvary, výklopná hlavní světla a vyklápěcí zadní okno v prodloužené zádi. Pro modelový rok 1973 dostal Sonett III bezpečnostní nárazníky z typu 99 a na boky pruhy s nápisem SAAB. Výroba Sonettů III skončila v roce 1974, neboť už nevyhovovaly bezpečnostním předpisům hlavního odběratele – USA. Celkem se jich vyrobilo přes 8350 kusů.

Příď Sonettu III „zdobily“ žabí oči výklopných světlometů.

Sonetty nedosáhly žádných výrazných sportovních výsledků. Erik Carlsson startoval v roce 1966 se Sonettem II v Alpském poháru, závod ale nedokončil. V roce 1969 jeli jezdci Lampinen a Hertz Rallye Monte Carlo se Saabem Sonett II V4, kde zpočátku vedli ale nakonec byli vyloučeni. Přesto lze hodnotit sportovní kariéru švédských Saabů jako velmi úspěšnou a na Carlssonovu jízdu smykem s dvoutaktním saabem jen tak nezapomeneme.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete přímo v galerii:

Zdeněk Vacek