Znovuzrození (reportáž z renovační dílny Auto Štangl)

Dva Cadillaky V16, královský daimler, duesenberg, horch, maserati, maybach, mercedesy a rolls-royce… Nahlédli jsme do zákulisí renovační dílny Auto Štangl …

V rohu obdivujeme ušlechtilé tvary Maserati 3500 GT (1958)

Mnohé z renovovaných skvostů se ani neobjeví na českých veteránských akcích, často je přivezou v bednách jako nekompletní vraky a premiéru v plném lesku si odbudou na concours d´elegance třeba v Pebble Beach.

Jeden z nestorů českého veteránského hnutí Josef Štangl svých cest po světě využívá také k pátrání po náhradních dílech. Vzpomíná na dusno rozpáleného hangáru kdesi v Americe, v němž se týden přehraboval v hromadách součástek převážně z rolls-royců. „Na burzách handluji s chlapíky, kteří kolikrát ani nevědí, z čeho ten nárazník vlastně pochází.“

„Hádejte, co je tohle za rezavé puzzle? Auburn s řadovým osmiválcem Lycoming. Na burze jsem sehnal nárazníky, teď z Ameriky přišlo dynamo, malými krůčky vpřed…“

Když v sítích rozhozených na všechny strany potřebný komponent neuvázne a nelze ani upravit díly z jiných vozidel (třeba nákladních), nezbude než si součástku vyrobit svépomocí. Prohlížíme si odlitky volantů na Silver Ghost s gumovým potahem věnce i vnější poloviny ramen. Pečlivá ruční práce, která v cizině sklízí obdiv. Odlévají se tu i olejová čerpadla, zámečníci zvládnou mechanismus spouštění okenních skel, nižborská sklárna dodává sklíčka do lampiček cadillaků. Skutečný majstrštyk představuje „canework“, dekorace autolaku připomínající výplet ratanového nábytku (viz text pod fotogalerií).

Procházíme halami i technickým zázemím dílen a žasneme nad zručností zaměstnanců, kteří na některých zakázkách pracují i několik let. Menších v řádu měsíců tu zvládnou kolem patnácti ročně. Externisté mají na starost především čalounické a lakýrnické práce.

Na šestnáctiválci Cadillac (1931) se nešetřilo lehkými kovy, ale písty byly litinové

V dílech jsou tu zastoupeny automobily snů. Kdy jste naposledy obdivovali útroby hned tří Cadillaků V16 z let 1931 a 1932? Nad přesným opracováním bloku válců s tenkými žebry a precizním ventilovým rozvodem s hydraulickými zdvihátky jsme stáli v němém úžasu. Za souseda mají šestiválec Rolls-Royce, konzervativní, ale spolehlivou konstrukci z konce 20. let.

Mechanik upevňuje na kónickou spojku Hudsonu z roku 1910 poctivé kožené obložení. „Těmito pružnými svorkami bylo možné snadno měnit nastavení záběru lamely,“ vysvětluje, „stačilo zalehnout pod auto, spojka není zakrytá.

Hudson 1910 používal kónickou spojku s koženým obložením

Motor používá kuriózní olejové hospodářství s vyvrtanými otvory v ojnicích, které vynášejí mazivo do jakýchsi vaniček: nejdříve k prvnímu válci, z té se přelije do druhého atd. Schválně jsem naprázdno točil klikou a teprve po několika stovkách obrátek se olej dostal ke čtvrtému cylindru, dokonalé to opravdu není,“ směje se motorář. Hudson vydražili v Beaulieu, je to vzácný kousek a až na vetchou dřevěnou kostru docela zachovalý – pro zlaté české ručičky maličkost.

Exkurze má spád jako dobře sestříhaný akční film, napětí není střídáno uvolněním, ale další bombou na kolech. Někdy ji ovšem musíme vytušit v hromadě šrotu. Třeba Maybach SW 38, velký kabriolet nalezený v Jižní Americe, kde žila početná německá kolonie a ukrývali se nacisté. Vedle stojí podvozek luxusního horchu. Motor už zaměstnanci pokropili živou vodou generálky, pracuje se na karoserii. A ten mohutný blok v koutě? Osmiválcová americká elita Duesenberg. Proč si jej máme prohlédnout z druhé strany? Ten zaprášený válec na karteru je kompresor, tedy typ SJ, v roce 1932 s parametry 235 kW a 210 km/h skutečné žihadlo. Gangsteři více než dvoutunové „es-jéčko“ zbožňovali, usnadňovalo únik z místa činu.

V hromadě šrotu pozná snad jen majitel, oč kráčí: Auburn ročníku 1929, chystají pro něj karoserii „boattail“, tedy špičatou lodní záď.

A teď britská sekce. Pod mikrotenovou plachtou probleskuje vínový kabriolet impozantních rozměrů – Daimler řady DS neodmyslitelně patřil k prvnímu období vlády Alžběty II., krásný kupé-kabriolet vlastnil egyptský král Farúk I. Tohoto majitele Tatry 87 však svrhli dříve, než se daimleru dočkal. Náročná renovace pro amerického sběratele trvá už několik let, v zavazadelníku obdivujeme mohutné hydraulické čerpadlo skládací střechy z pevných dílů.

V první řadě seděl řidič se dvěma královými pobočníky, skládací střechu ovládala hydraulika s obřím válcem.

V první řadě seděl řidič se dvěma královými pobočníky, skládací střechu ovládala hydraulika s obřím válcem.

Vedle stojí Rolls-Royce Phantom II Continental, jeden z asi pěti na dlouhém šasi. Následuje Bristol 401, krásné kupé kompilující „trofejní“ technologii podvozku BMW 326 s tříkarburátorovým dvoulitrem BMW 328. A že tu v plniči čeká na lak Jaguar XK 120? Hezký, ale ve srovnání s automobily ze sousedství jen konfekční chudinka. U Štanglů leží laťka pořádně vysoko.

V galerii najdete profesionální fotografie od Václava Nováka:


Jako z ratanu

„Dekor zvaný canework patřil ke specialitám předválečné americké karosárny Brewster. Je tak náročný na přesnost a fortel, že si renovátoři většinou pomáhají síťovinou vytvořenou v počítači a vytištěnou na fólii. Tu pak prostě nalepí na lak a překryjí bezbarvou vrstvou. Kvůli autenticitě se uměle vytvářejí i drobné nedokonalosti. My jsme pyšní na unikátní ruční práci, analýzu originálních materiálů jsme si nechali udělat v laboratoři podle vzorku seškrábaného z karoserie. V jedné restauraci jsem před lety pozoroval zručného kreslíře, mladého Bulhara. Přesnost jeho tahů mě fascinovala, a protože jsme zrovna jeden brewster renovovali, nabídl jsem mu spolupráci. Ještě měkký lak nařízne a do osnovy těchto vrypů přímo z tubičky nanáší bílou barvu. Problém nastává na obloucích nebo u hran, kde se svislice nedokonalé původní karoserie rozejde s přesností umělce. Pak nezbude než kus té hodinářské práce s krvácejícím srdcem zbrousit, podklad přelakovat a pak navázat neznatelně deformovaným dekorem, který nepravidelnost karoserie dožene. Výsledek stojí za to a v USA vzbudil nadšení. Tentokrát jej realizujeme na limuzíně Rolls-Royce Phantom I Riviera Brewster,“ ukazuje majitel firmy.

Imitátora stylu Brewster našli v mladém bulharském umělci

Zdeněk Vacek