Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (1. část, 1920s - 1960s)

Brzy uplyne 83 let od okamžiku, kdy 14. dubna 1927 vyjel z továrny na ostrově Hisingen v Göteborgu první sériový vůz ÖV4 švédské automobilky Volvo. Budoucnost Volva je nejistá, Ford ji v současné krizi prodává. Bohatá minulost tohoto průkopníka kvality a bezpečnosti stojí ale za připomenutí.

Text + grafiky: Karel Haas

Společnost Volvo vznikla v roce 1924 jako pobočka výrobce valivých ložisek SKF. Ředitelem firmy se tehdy stal Assar Gabrielsson a funkci technického manažera zastával Gustav Larson. Obchodní značku Volvo (latinsky to znamená valím se nebo také jedu) si SKF nechala registrovat už v roce 1915 se záměrem použít ji pro speciální sérii kuličkových ložisek pro americký trh. Pro tento účel nebyla využita a tak, když se Assar Gabrielsson a Gustav Larson rozhodli založit v roce 1927 automobilku, dostala název Volvo Personvagnar AB.

Zakladateli automobilky Volvo se stali v roce 1927 Švédové Assar Gabrielsson a Gustav Larson.

Od začátku byl při výrobě automobilů Volvo kladen důraz na kvalitu a robustnost, aby si dokázaly poradit s drsným švédským klimatem a terénem. Je příznačné, že logem nově vzniklé firmy se stala chemická značka železa (kruh se šipkou umístěnou v diagonále). Třetí princip dali firmě do vínku už zakladatelé Gabrielsson a Larson, když prohlásili: „Auta řídí lidé a proto hlavním principem stojícím nade vším se musí stát bezpečnost cestujících.“

Začátky

Prvními sériovými vozy značky Volvo byly otevřené čtyřmístné ÖV4 (přezdívané „Jakob,“ foto) a sedany s pevnou střechou PV4. Poháněly je dvoulitrové čtyřválcové motory s rozvodem SV a výkonem 21 kW (28 k). Prodej zpočátku vázl, v prvním roce se prodaly jen necelé tři stovky vozů. Prvním šestiválcovým osobním automobilem Volvo se v roce 1929 stal typ PV650. Tento a další odvozené modely se vyráběly až do roku 1936 (kolem 3200 kusů), navíc Volvo prodávalo nákladní automobily a samotné podvozky.

Prvními sériovými vozy značky Volvo byly otevřené čtyřmístné modely ÖV4, které dostaly přezdívku Jakob.

Pokusem o aerodynamické řešení se stal v roce 1935 šestimístný vůz PV 36, poháněný šestiválcem o objemu 3670 cm3. Byl ale poměrně drahý, takže se za tři roky prodalo jen kolem pěti set kusů. Mnohem úspěšnější byly šestimístné typy PV51 až 56, vyráběné od roku 1936 až do konce druhé světové války. Poháněly je šestiválce s výkonem 62 kW (84 k). Verze s prodlouženou karosérií se používaly jako vozidla taxi. Luxusní limuzíny PV60 a PV61 (také kabriolety s karoserií od firmy Nordberg) nezapřely americké předlohy a vyráběly se do roku 1950.

PV444 a PV544

Ještě v průběhu války zkonstruovali technici firmy Volvo prototyp čtyřmístného dvoudveřového vozu střední třídy, který se představil veřejnosti na podzim roku 1944 ve stockholmské tenisové hale. Model označený PV444 (foto) měl samonosnou celokovovou karoserii moderních tvarů, inspirovanou tehdejšími americkými vozy. Zájem o nový vůz byl ohromující. Během jediného týdne bylo sjednáno 2300 závazných objednávek. Po skončení války zbrzdil náběh výroby nedostatek materiálu a dlouhodobá stávka, takže první sériové vozy vyjely až v únoru 1947.

Během války připravilo Volvo dvoudveřový typ PV444, který se vyráběl až do roku 1958, kdy byl nahrazen vylepšenou verzí PV544.

Robustní vůz s prostornou 4,4 m dlouhou karoserií měl klasicky řešený podvozek s nezávisle zavěšenými předními koly a tuhou zadní nápravu s vinutými pružinami, poháněnou přes manuální třístupňovou převodovku. Vůz měl světlomety zapuštěné do předních blatníků a širokou chromovanou mřížku chladiče. Dělené čelní okno bylo již tehdy vyrobené z bezpečnostního vrstveného skla. Také malé zadní okno ve splývající zádi bylo rozdělené středovou příčkou.

K pohonu sloužil čtyřválec s rozvodem OHV, objemem 1,4 litru a výkonem 29 kW (40 k) při 3800 otáčkách za minutu. Vůz s pohotovostní hmotností necelých 1000 kg měl maximální rychlost 120 km/h a spotřeboval v průměru 10 litrů benzinu na 100 km. V roce 1950 se rozjela výroba série B, lišící se od předchůdce jen v detailech. Produkce vozů PV444 se neustále zvyšovala, takže v roce 1956 byl vyroben vůz s pořadovým číslem 100000. Pro modelový rok 1957 dostal vůz silnější motor s objemem 1582 cm3 a výkonem 44 kW (60 k). Verze pro americký trh s dvojitým karburátorem SU měla dokonce 63 kW (85 k) a údajně jezdila až 160 km/h. Poprvé v historii značky Volvo se od roku 1953 vyráběla i verze kombi PV445, zvaná Duett. V roce 1960 byla nahrazena modelem P210 s jednodílným předním oknem.

Podvozkové skupiny typu PV444, včetně čtyřválcového 1,4litrového motoru s výkonem zvýšeným na 52 kW (70 k), posloužily v roce 1954 ke stavbě prvního sportovního vozu v historii značky Volvo. Dvoumístný roadster Volvo P1900 Sport (foto) dostal trubkový rám a laminátovou karoserii s výrazně zapuštěnou maskou chladiče. Z plánované série 400 kusů, určených hlavně pro americký trh, se nakonec za necelé dva roky vyrobilo jen 67 kusů.

Prvním sportovním vozem v historii značky Volvo byl dvoumístný roadster Volvo P1900 Sport s trubkovým rámem a laminátovou karoserií.

V roce 1958 došlo k výrazné modernizaci modelu PV444, přejmenovaného na PV544. Základní tvary karoserie se splývající zádí zůstaly stejné, typ PV544 ale dostal novou masku chladiče, zvětšilo se přední a zadní okno (obě byla nedělená a klenutá), změnil se také interiér vozu (čalouněná přístrojová deska). Výrazným prvkem zvyšujícím bezpečnost cestujících se staly tříbodové bezpečnostní pásy, které od roku 1959 zavedlo Volvo u všech svých vozů jako první na světě. Od sezony 1961 se nabídka motorů rozšířila o čtyřválec 1778 cm3 s výkonem 50 kW (68 k). Celková produkce typu PV 444/544 dosáhla v roce 1965, kdy skončila jejich výroba, čísla 440000. Indičtí bratři Singhové připravili typu PV544 důstojné rozloučení vítězstvím v nesmírně obtížné Safari Rallye.

Amazon

V roce 1956 se novým šéfem automobilky Volvo stal Gunnar Engellau a s jeho příchodem začala nová etapa historie firmy. Premiéru oslavil první typ s pontonovou karoserií Volvo P120 Amazon (foto). Jméno Amazon mohlo Volvo používat jen ve Skandinávii, neboť v ostatní Evropě je měl registrován německý výrobce malých motocyklů a mopedů Kreidler. Jednotlivé modely proto vycházely z interního označení P120. Základní čtyřdveřový model s jednokarburátorovým motorem 1583 cm3 (44 kW/60 k) se jmenoval P122, typ 122S z roku 1958 měl se dvěma karburátory výkon 63 kW (85 k). Dvoudveřové sportovní provedení P130 mělo pod kapotou dvoulitrový čtyřválec s výkonem 87 kW (118 k). Od roku 1962 se vyrábělo pětidveřové kombi P220. Kombi Amazon mělo už tehdy horizontálně dělené zadní dveře s horní částí vyklápěnou nahoru a dolní směrem dolů.

V letech 1957 až 1970 vyrábělo Volvo model P120 Amazon s dvoudveřovou i čtyřdveřovou karoserií. V roce 1962 se k nim přidalo pětidveřové kombi P220.

Karoserii modelu Volvo Amazon navrhl Jan Wilsgaard opět v americkém stylu, údajně mu byly vzorem Chrysler New Yorker a Chrysler 300C. Dvoudveřové a čtyřdveřové vozy s celkovými rozměry 4400 x 1620 x 1510 mm měly nápaditý design s typickou dělenou mřížkou chladiče. Bezrámový podvozek měl přední kola nezávisle zavěšena na příčných lichoběžnících s kyvnými rameny a zadní tuhou nápravu. Pérování zajišťovaly vpředu i vzadu vinuté pružiny s teleskopickými tlumiči. Celkem vyjelo z výrobních linek v Torslandě v letech 1957–1970 667 tisíc Amazonů, včetně 73000 kombi P220. Amazony se dobře prodávaly v Americe, takže není divu, že už v roce 1963 otevřelo Volvo montážní závod v kanadském Halifaxu.

Sportovní kráska – P1800

Přes neúspěch s roadsterem P1900, nepřestalo Volvo uvažovat o výrobě sportovního vozu. Projektu se v roce 1957 ujal Helmer Pettersson, který už ve čtyřicátých letech pracoval na vývoji typu PV444. Do designu se pustil jeho syn Peter, který v té době pracoval u italské karosárny Pietro Frua. Tato firma také postavila první tři prototypy. Vzhledem k nedostatku vlastních výrobních kapacit se zástupci automobilky Volvo poohlíželi po vhodném výrobci. Sám Helmer Pettersson osobně navštívil v prvním prototypu německého výrobce karoserií Karmann v Osnabrucku. Krátce po zahájení přípravných prací ale Karmann spolupráci přerušil a zdálo se, že Volvo se bude muset s myšlenkou na sportovní vůz rozloučit. Nakonec se podařilo dohodnout s malou britskou firmou Jensen, kde bylo v letech 1961 až 1963 smontováno prvních 6000 kusů.

Kupé Volvo P1800 se zpočátku montovalo u britské firmy Jensen. Později se výroba přesunula do švédského Lundby a zde vyrobené vozy dostaly název 1800S.

Sportovní kupé Volvo P1800 (foto nahoře) se stalo senzací ženevského autosalonu v roce 1960. Mělo jednoduché, ušlechtilé tvary s oválnou maskou chladiče a náznaky zadních ploutví. Většina dílů podvozku pocházela z typu Amazon, včetně 1,8litrového čtyřválce B18. Později dostalo kupé silnější motor B20B s objemem 1985 cm3 a výkonem 92 kW (125 k). Stejný motor byl použit u originální kombinace kupé a kombi, nazvané Volvo 1800 ES, kterého se v letech 1971–73 vyrobilo kolem osmi tisíc. V roce 1963 se výroba typu P1800 přesunula z Anglie do švédského Lundby a zde vyrobené vozy dostaly název 1800S (S znamenalo, že byly montovány ve Švédsku). V roce 1970 dostala kupé motor B20E se vstřikováním paliva (97 kW/130 k). Vozy s tímto motorem nesly označení 1800E. Celková produkce kupé Volvo P1800, vyráběného v letech 1961–73 dosáhla počtu 47492 kusů. V USA vzniklo konverzí z kupé několik kabrioletů.

Rok 1964 byl pro Volvo významný otevřením nové továrny ve městě Torslanda. Hned v následujícím roce spustilo Volvo výrobu v belgickém Gentu. V Torslandě byl také vyroben poslední Amazon (1970). O dalších osudech značky Volvo si povíme v pokračování tohoto článku.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete v galerii:

Zdeněk Vacek