Volvo – švédská kvalita a bezpečnost (3. část, dokončení)

Nová éra designu vozů Volvo začala v polovině devadesátých let s příchodem typů označených písmenem a dvojčíslím. Důležitým mezníkem bylo v roce 1999 spojení s koncernem Ford. Ztrátové Volvo se dnes Ford chystá prodat Číňanům.

Text: Karel Haas 

S jako sedan, V jako kombi

Modelová řada, která na podzim 1995 nahradila vozy řady Volvo 440/460, dostala modernější tvary a nové značení písmenem a dvojčíslím, které se postupně přeneslo i na další typy. Písmeno v názvu představuje typ karosérie (S – sedan, V – kombi, C – kupé nebo kabriolet) a dvojčíslí označuje modelovou řadu. Sedan S40 se poprvé představil na frankfurtském autosalonu 1994. Původně se měl jmenovat S4, tento název ale už použilo Audi, takže Volvo muselo přidat nulu. Řada S40/V40 (foto) se začala vyrábět v nizozemské továrně NedCar v Bornu na společné lince s Mitsubishi Carisma. Továrnu v Bornu totiž vlastnily rovným dílem Volvo, Mitsubishi a nizozemský stát.

Řada S40/V40 s pohonem předních kol se vyráběla v nizozemské továrně NedCar v Bornu na společné lince s Mitsubishi Carisma. O

Přední kola první generace řady 40 poháněly vpředu napříč uložené čtyřválce. Dvojici zážehových motorů 1.8 l a 2.0 l (85 kW/115 k resp. 101 kW/137 k) doplňoval turbodiesel 1.9 TD s výkonem 66 kW (90 k). Sedan Volvo S40 s rozměry 4480 x 1720 x 1390 mm (kombi V40 bylo o 23 mm vyšší) poskytoval posádce dostatek pohodlí, bezpečnosti a komfortu. Mimořádné oblibě se díky vyváženým tvarům a praktickým pátým dveřím těšilo kombi.

Větší sedmdesátka

Vyšší střední třídu obsadilo Volvo od roku 1996 řadou 70. Tato řada vyšla z typu 850, který ale byl důkladně modernizován, včetně zcela nového interiéru. Změnami prošly dvě třetiny všech dílů a tradičně velký důraz byl kladen na zvýšení bezpečnosti posádky. Pohon předních kol zajišťovaly napříč uložené pětiválce 2435 cm3, které v dvouventilové verzi (2.5 10V) dávaly 106 kW (144 k), ve čtyřventilové (2.5 20V) 125 kW (170 k) a ve verzi s nízkotlakým přeplňováním (2.5 LPT) 142 kW (193 k). Vrcholem nabídky byl motor 2,3 l přeplňovaný klasickým turbodmychadlem s výkonem 176 kW (239 k), montovaný do modelů S70/V70 R. Pro příznivce naftových motorů nabízelo Volvo motor 2,5 TDI od Audi (103 kW/140 k).

Sedany S70 (rozměry 4720 x 1760 x 1400 mm) částečně převzaly zaoblené linie nižší řady 40, modely s turbomotory (T5) měly navíc na hraně víka zavazadlového prostoru elegantní spoiler. Kombi V70 s vysoko umístěnými koncovými svítilnami se dodávalo také ve verzi AWD s pohonem všech kol a ve verzi V70 XC Cross Country se zvětšenou světlou výškou.

Na pařížském autosalonu 1996 mělo premiéru kupé Volvo C70 (foto), postavené na podvozku řady 70. Líbivá karoserie vyvážených proporcí a zaoblených tvarů pochází z pera šéfdesignéra Petera Horburyho. Přesto, že kupé působí kompaktním dojmem, je v interiéru dostatek místa i pro cestující na zadních sedadlech. Dostatečně dynamické vlastnosti udělují vozu všechny čtyři nabízené pětiválcové motory (dva z nich přeplňované).

Na podvozku řady 70 bylo v roce 1996 postaveno prostorné kupé Volvo C70, poháněné pětiválcovými motory.

Rok po premiéře kupé představilo Volvo na autosalonu v Detroitu čtyřmístný kabriolet C70 s elektricky ovládanou plátěnou stahovací střechou. Jak už je u automobilky Volvo zvykem, nezapomnělo se na bezpečnost cestujících, kteří jsou v otevřeném voze více ohroženi. Běžné bezpečnostní prvky byly doplněny o systém ROPS (Roll Over Protection System), který při převrácení vozidla samočinně vysune ochranné prvky za zadními sedadly.

V rámci sjednocení značení byl velký model 960, vyráběný od roku 1990, přejmenován (a samozřejmě modernizován) na typy S90 (sedan) a V90 (kombi). Jednalo se o vozy s klasickou koncepcí (motor vpředu a pohon zadních kol), poháněné třílitrovým šestiválcem s výkonem 132 kW (179 k) a ve výkonnější verzi dokonce 150 kW (204 k). Tato vlajková loď automobilky Volvo byla v roce 1998 nahrazena zcela novým modelem S80.

V novém stylu

Volvo S80 první generace (foto) bylo postaveno na zcela nové velké podlahové plošině, u které se už počítalo s globálním využitím. Poprvé bylo zvoleno řešení s napříč uloženým řadovým šestiválcem pohánějícím přední kola. Motor s objemem 2,9 litru dával 150 kW (204 k) a motor T6 přeplňovaný dvěma výfukovými turbodmychadly dával z objemu 2783 cm3 rovných 200 kW (272 k).

Volvo S80 první generace bylo postaveno na nové podlahové plošině s napříč uloženým řadovým šestiválcem, pohánějícím přední kola.

Samonosná ocelová karoserie pětimístného sedanu s rozměry 4820 x 1830 x 1450 mm (rozvor 2790 mm) měla vynikající součinitel odporu vzduchu 0,28. Napomáhala tomu hladká příď s integrovanými světly a vpřed vysunutou maskou chladiče. Vzadu zase proudění vzduchu usměrňovala ostře useknutá záď s víkem zavazadlového prostoru (objem 400 l), protaženým až do nárazníku. Novým stylistickým prvkem byly neobvykle tvarované zadní svítilny, sledující obrysy vozu. Dalším z řady prvků zvyšujících bezpečnost cestujících byla nová konstrukce předních sedadel WHIPS (Whiplash Protection System), chránící krční páteř při nárazu zezadu.   

Pod křídly Forda

Americký automobilový koncern Ford Motor Company se koncem osmdesátých let minulého století rozhodl rozšířit svoji poměrně chudou nabídku značek (Ford, Lincoln, Mercury) nákupem několika dalších automobilek. Prvním přírůstkem bylo v roce 1987 získání významného podílu prestižního britského výrobce sportovních vozů Aston Martin, v roce 1990 následoval Jaguar a o dva roky později získal 33% podíl v automobilce Mazda (více nedovolovaly japonské zákony). Koncem ledna 1998 bylo oznámeno rozhodnutí o převzetí automobilky Volvo Cars. Prodej byl realizován o rok později v březnu 1999, údajně za 6,45 miliard dolarů. Posledním přírůstkem byl v roce 2000 Land Rover. Volvo se stalo součástí tzv. Premier Automotive Group (PAG) v rámci koncernu Ford. Poté, co Ford prodal značky Jaguar, Aston Martin a Land Rover, zůstalo Volvo jediným zástupcem tohoto „klubu vyvolených“. Je už ale skoro jisté, že i Volvo opustí Fordovu náruč.

S podporou nového majitele a pod vedením nového prezidenta firmy Hanse-Olova Olssona se Volvo pustilo s vervou do dalších projektů. V roce 2000 se řada 40 dočkala zásadní modernizace (fáze 2). Zatímco na karoserii došlo jen k drobným změnám (není divu, vždyť řada 40 byla oceněna Evropskou cenou designu), velká pozornost byla věnována aktivní a pasivní bezpečnosti (dvoustupňové čelní airbagy, bezpečnostní pásy s předpínači, boční airbagy v opěradlech předních sedadel, deformační zóny atd.). Ke čtyřem zážehovým čtyřválcům přibyl vznětový motor 1.9 TD s přímým vstřikem paliva (common rail).

Zkrácená platforma P2 velkého sedanu S80 byla v témže roce využita pro sedan střední třídy S60 (foto). Design vozu vycházel z typu S80, vypadal však sportovněji. Tvarem střechy připomínal spíše kupé. Zákazníci si mohli vybírat mezi pěti zážehovými pětiválci, z toho dvěma přeplňovanými, s rozsahem výkonů od 103 do 184 kW. Tato pětice byla později doplněna vznětovým pětiválcem vlastní konstrukce. Před uvedením vozu do prodeje se prototypy důkladně vyzkoušely v nově otevřeném bezpečnostním centru v Torslandě (Volvo Cars Safety Centre) i v terénu.

Volvo S60 z roku 2000 využívalo zkrácenou platformu většího sedanu S80 a převzalo i základní rysy jeho karoserie.

Vstup do nového tisíciletí byl pro Volvo neobyčejně plodný. Další novinkou byla druhá generace kombi V70, poprvé uvedená jako samostatná typová řada. Tvary vozu nezapřely příbuznost se sedanem S80 (čelní stěna byla prakticky totožná). Téměř současně se začal prodávat model V70 XC (Cross Country) s větší světlou výškou, plastovými panely chránícími spodní část karoserie a pohonem všech kol.

Nová S40

Po ukončení spolupráce s Mitsubishi bylo jen otázkou času, kdy přijde nový typ využívající podvozkové skupiny Ford. Stalo se to v roce 2003, kdy byla představena druhá generace typu S40 (foto). Tentokrát byla využita platforma Fordu Focus, resp. C-Max, známá svými vynikajícími jízdními vlastnostmi. Nová S40  byla koncipována jako konkurence BMW řady 3 a Audi A4. Design znovu vychází z modelů S60 a S80. Střed přídě s maskou chladiče opět výrazně vystupuje před světlomety, linie střechy připomíná S60 a „barokní“ koncová světla nenechají nikoho na pochybách, že se jedná o Volvo. Délkou 4468 mm je o 48 mm kratší než předchozí model S40, je ale o 54 mm širší a o 44 mm vyšší. V interiéru padne do oka především originální středový panel ve tvaru prohnuté desky s hliníkovým nebo dřevěným povrchem. Před tříramenným volantem s ovládacími prvky audio soustavy se nachází „kaplička“ se dvěma kruhovými přístroji.

V interiéru modelu Volvo S40 zaujme především originální středový panel ve tvaru prohnuté desky s hliníkovým nebo dřevěným povrchem.

Pohon Volva S40 obstarávají napříč uložené řadové pětiválce 2,4 litru, Fordovy čtyřválce 1,6 l a turbodiesel 2,0 l (spolupráce Ford–Peugeot). Nejvýkonnější verzí je Volvo S40 T5 s výkonem 162 kW (220 k). Uspokojeni mohou být i zájemci o čtyřkolky (AWD). Ten, kdo čekal, že zároveň s typem S40 se objeví kombi V40 nebyl zklamán, jen název se změnil na V50. Příď tohoto kombi je totožná s S40, záď si vzala za vzor větší V70. Vynikající jízdní vlastnosti zůstaly zachovány, zklamáním je snad jen menší vnitřní prostor a vyšší cena. Právě typ V50 se stal 8.srpna 2008 čtyřmiliontým vozem Volvo, vyrobeným v belgickém Gentu (Volva se zde vyrábějí od roku 1965).

V roce 2005 představilo Volvo druhou generaci typu C70, tentokrát jako kombinaci kupé a kabrioletu s pevnou třídílnou zatahovací střechou. Výrobou byl pověřen společný podnik Pininfarina Sverige AB, sídlící ve švédské Uddevalle, který ze 60% vlastní italská karosárna a zbylých 40% má Volvo.

Něco pro mladé (C30)…

Volvo se už v minulosti pokoušelo skloubit do jednoho vozu koncepci kupé a kombi. Vzpomeňme na typy 1800ES (1971) a 480 (1986). Třetím pokusem je dvoudveřový vůz se skleněnou výklopnou zadní stěnou, nazvaný Volvo C30 (foto). Tvarové řešení vyšlo ze studie SCC představené už v roce 2001 v Detroitu. Na stejném autosalonu v roce 2006 už bylo kombi-kupé C30 představeno v téměř finální podobě pod názvem Volvo C30 Design Concept a ve stejném roce se začalo vyrábět v belgickém Gentu.

Volvo C30 má spoiler nad skleněným zadním víkem, „svalnaté“ zadní blatníky a rozměrná koncová světla, protažená až ke střeše.

Přední část vozu se liší od ostatních typů značky jen černými lemy kolem světlometů a podběhů kol. Originální zádi dominuje spoiler nad skleněným víkem, „svalnaté“ zadní blatníky a rozměrná koncová světla protažená až ke střeše.

…a něco pro bohaté (S80)

Ženevský autosalon 2006 byl svědkem premiéry druhé generace velkého sedanu S80. Proti první generaci se vůz příliš neliší rozměry, je však postaven na podlahové plošině společné s Fordem Mondeo. Jeho soupeři na trhu jsou Audi A6, BMW 5 a Mercedes-Benz E. Design vozu je podobný menšímu Volvu S60, poskytuje však podstatně více místa uvnitř (rozvor 2,85 m, délka 4,85 m). Novinkou pod kapotou je vidlicový osmiválec 4,4 l (232 kW) vyvinutý u firmy Yamaha a řadový šestiválec 3,2 l (175 kW). Osmiválcem míří Volvo především na trh USA, své zákazníky si ale určitě najde i na domácím trhu, v Německu nebo Číně.

Volvo S80 druhé generace je nabité luxusní příplatkovou výbavou, např. aktivním podvozkem Four-C, adaptivní tempomatem, bixenonovými světlomety, elektrickou parkovací brzdou nebo systémem varujícím řidiče před hrozící kolizí. Nechybí ani možnost pohonu všech kol.

Úspěšné kombi V70 se v roce 2007 dočkalo třetí generace a dodává se s širokou paletou motorů: 2.0, 2.5T, 3.2, T6, 2.0D, 2.4D a D5. Stejnou generační obměnou prošla i „Cross Country“ verze XC70.

SUV po švédsku

Automobilka Volvo má dlouhou a bohatou tradici ve výrobě vozů určených k jízdě na nezpevněném povrchu a proto se nelze divit, že se pustila i do kategorie SUV (Sport Utility Vehicles). První vozidlo tohoto typu, model XC90, představilo Volvo na detroitském autosalonu v roce 2002. Místo premiéry nebylo náhodné, neboť trh USA patřil pro Volvo vždy k nejvýznamnějším. Robustní vůz s rozměry 4798 x 1898 x 1743 mm a rozvorem náprav 2859 mm používá systém pohonu všech kol, vyvinutý ve spolupráci s firmou Haldex. Při běžném provozu pohání motor pouze přední nápravu, ale jakmile dojde k prokluzu předních kol, zapne se automaticky pohon zadních kol. Karoserie nezapře příslušnost ke značce Volvo výraznou přídí, vystouplými blatníky a do střechy protaženými koncovými světly.

K pohonu XC90 sloužily zpočátku tři druhy motorů. Zážehový pětiválec 2,5 l dosahuje s pomocí nízkotlakého turbodmychadla (LPT) výkonu 154 kW (210 k), řadový šestiválec s objemem 2,9 l a dvěma turbodmychadly dává 200 kW (272 k) a přeplňovaný vznětový pětiválec 2,4 l 120 kW (163 k). Na podzim 2004 se k těmto motorům přidal zážehový vidlicový osmiválec Yamaha s objemem 4,4 l a úhlem rozevření pouhých 60 stupňů. Výkon 232 kW (315 k) postačuje vozu s hmotností přes dvě tuny dosáhnout maximální (elektronicky omezenou) rychlost  na 210 km/h.

Od 1.5.2005 se stal hlavním designérem Volvo Cars Angličan Steve Mattin. Na detroitském autosalonu 2007 se představil studií XC60 Concept, předobrazem stejnojmenného sériového modelu. Sériové Volvo XC60 (foto) modelového ročníku 2009 (výroba začala v září 2008 v Gentu) má proti většímu XC90 agresivnější a dynamičtější design. Výrazná maska chladiče je zasazena do sbíhajících se linií přídě, klínový boční profil je zdůrazněn prolisem nad klikami dveří. XC60 má být nejbezpečnějším vozem v celé historii automobilky Volvo. K osvědčeným systémům WHIPS, SIPS a dalším přibyla například kontrola řidiče na požití alkoholu před jízdou, kontrola bdělosti řidiče DAC, udržování bezpečného odstupu od vpředu jedoucího vozidla (Distance Alert) nebo upozornění na objekty nacházející se v mrtvém úhlu řidiče (BLIS).

Angličan Steve Mattin dal Volvu XC60 originální tvary s klínovým bočním profilem a dobře využitým vnitřním prostorem.

Série článků z historie automobilky Volvo se snažila postihnout to nejdůležitější, co vzniklo za více než 80 let její činnosti. Omezený rozsah nedovolil zacházet do podrobností, vědomě byly například opomenuty četné koncepční studie. V únoru 2008 vyrobilo Volvo svůj patnáctimiliontý automobil (C70 v továrně Uddevalla) a současná produkce zahrnuje čtveřici větších modelů (XC90, XC70, V70 a S80) a pět menších typů (C30, S40, V50, S60 a nejnovější XC60). Budoucnost značky Volvo je nyní v rukou Fordových vyjednavačů prodeje čínské firmě Geely.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete v galerii:

Zdeněk Vacek