Stovka Rudého ďábla (Camille Jenatzy a rychlostní rekord 100 km/h)

Před 111 lety (1899) pokořil „projektil“ Jamais Contente temperamentního zrzka Camilla Jenatzyho metu 100 km/h.

 První rychlostní rekordy vytvořily elektromobily. Před 111 lety (1899) „projektil“ Jamais Contente temperamentního zrzka Camilla Jenatzyho pokořil metu 100 km/h.

 Text: Zdeněk Vacek

Rudý ďábel - Belgičan Camille Jenatzy

Začněme od Adama. Psal se rok 1898 a na adresu čím dál troufalejších řidičů se snášela kritika, že při rychlosti nad 60 km/h v otevřeném voze hrozí udušení. Nejlepší poměr mezi výkonem a hmotností tehdy vykazovaly elektromobily, benzinové motory dávaly výkon v jednotkách kilowattů – kopřivnický NW Präsident 2,7 l/4,9 kW jel pouze dvacítkou. Parovozy omezovala hmotnost kotle, čekalo se na trubkový generátor a kapalná paliva.

Za hlavní město automobilů tehdy platila Paříž. V parku nedalekého Achères 18. prosince vytyčili dvoukilometrový úsek. První polovinu měly testované vozy s pevným startem, druhý, měřený s letmým. Po parní tříkolce de Dion a dvou čtyřkolých strojích Bollée vyrazil elektromobil Jeantaud se člunovitou karoserií a výkonem 29 kW řízený hrabětem Gastonem Chasseloup-Laubatem. Naměřili mu 63,15 km a první rychlostní rekord byl na světě.

Jenatzy porazil francouzského šlechtice na elektromobilu Jeantaud

Ředitele belgické továrny na elektromobily a závodníka Camille Jenatzyho (1868-1913) zpráva o úspěchu konkurence rozzuřila. V Achères se 17. ledna 1899 postavil hraběti a na stroji vlastní konstrukce docílil hodnoty 66,66 km/h. Francouz odpověděl 70,31 km/h, ale v cíli se vznítila rozžhavená izolace. Souboj nabíral na prudkosti, nikdo nehodlal couvnout a síly byly příliš vyrovnány.

Za deset dní Jenatzy přijel se silnějším motorem a pokořil 80,34 km/h, jenže 4. března hrabě posunul laťku hned o 10 kilometrů! Jenatzy znal limity stroje, a tak rychle postavil zcela nový s výstižným jménem Jamais Contente, tedy Věčně nespokojená. Rozlouskl hlavní problém, sekundární cívka už zvládala 900/min, a veřejně deklaroval svůj cíl – 100 km/h.

Na apríla 1899 mu déšť zničil trať (písčitou alej v parku), kvůli velkým loužím posunuli start o 200 m. Automobil vyjel, ale časoměřiči zaspali. Že by sabotáž? S vybitými akumulátory nešlo pokus opakovat, den D nastal 29. dubna 1899. Z doutníkové karoserie Jenatzy vyčnívá horní polovinou těla a také členitý podvozek má daleko k dnešnímu aerodynamickému ideálu, ale na prvním kilometru činí průměr 75,31 km/h, na směrodatném druhém 105,88 km/h. Vítr v zádech nikomu nevadil. Hraběcí gratulant uznává porážku a souboj vzdává. Tři roky platil Jenatzy za nejrychlejšího řidiče, než jej porazil apoštol páry Leon Serpollet (viz přehled rekordů).         

Muzejní rekonstrukce pohonu zadních kol elektromotory a řetězy. Brzdy byly ovládány ručně přes lanka.

Jamais Contente (1899)

Technické údaje

Dva stejnosměrné šestipólové elektromotory Postel-Vinary na 200 V, maximální příkon 125 A * Výkon 2 x 25 kW při 900/min (kola 600/min) * Olověné akumulátory, 84, podle jiných pramenů 100 článků o jmenovitém napětí 2 V * Bez převodovky, každé ze zadních kol samostatně spojeno s elektromotorem Gallovým řetězem * Ovládání řídítky, nožním akcelerátorem a ruční brzdou * Zavěšení tuhé nápravy na celoeliptických listových pružinách * Pneumatiky Michaelin (průměr 550 mm) na dřevěných lokoťových kolech * Vnější rozměry (bez řidiče) 3800 x 1560 x 1400 mm * Žebřinový rám, doutníkovitá karoserie z hliníkové slitiny Partinium * Provozní hmotnost 1450 kg * Největší rychlost 105,85 km/h. Repliku Jamais Contente si můžete prohlédnout v dopravním muzeu v Compiegne u Paříže.

Jméno slavného závodníka mělo i nemalý komerční potenciál

Dezerce k benzinu

„Rudý ďábel“ se stal hvězdou továrního týmu Mercedes, s benzinovým simplexem (foto) získal pohár milionáře Gordona Bennetta. Pověstnou divokost Jenatzy ztratil na železničním přejezdu, kdy ve voze jenom o vlásek unikl lokomotivě. Zemřel v roce 1913 rukou přítele, novináře Alfreda Madouxe. Jenatzy totiž na lovu imitoval chrochtání divočáka a postřelený vykrvácel na sedadle mercedesu, když jej převáželi do nemocnice.


Přetahování o rekord aneb Elektřina – pára – benzin

18. 12. 1898, Gaston de Chasseloup-Laubat, elektromobil Jeantaud, 63,15 km/h * 17. 1. 1899, Camille Jenatzy, vlastní elektromobil, 66,66 km/h * 17. 1. 1899, Chasseloup-Laubat, 70,31 km/h * 27. 1. 1899, Jenatzy, 80,34 km/h * 4. 3. 1899, Chasseloup-Laubat, 92,70 km/h * 29. 4. 1899, Jenatzy, Jamais Contente, 105,88 km/h * 13. 4. 1902, Leon Serpollet, parovůz Serpollet „Velikonoční vajíčko“, 120,80 km/h * 5. 8. 1902, W. K. Vanderbilt, benzinový Mors, 122,44 km/h.

Leonu Serpolletovi s parním „Velikonočním vajíčkem“ stačila pro rekord promenáda v Nice

Leonu Serpolletovi s „Velikonočním vajíčkem“ stačila pro rekord promenáda v Nice

Zdeněk Vacek