Škoda 935: Antitatra z roku 1935

Na futuristickou „kapku“ Tatra 77 (1934) odpověděla Škoda roku 1935 prototypem 935 s vodou chlazeným boxerem před nápravou a elektromechanickým řazením Cotal.

Mladoboleslavská Škodovka koketovala s motorem vzadu nejpozději od roku 1932. Projekt lidového „Kadlomobilu“ 932 se vzduchem chlazeným čtyřválcovým boxerem, motorem i karoserií tak připomínající budoucí legendární Volkswagen uložila k ledu. Bez dotace později nabídnuté Hitlerem na „brouky“ totiž nebyla šance dosáhnout konkurenceschopné ceny.

Na podzimním pražském autosalonu 1934 zaujalo velké dvoudveřové kupé Š 932 Tudor zřejmě s řadovým čtyřválcem vzadu. Opět zůstalo u prototypu. To nejlepší mělo teprve přijít.

Za mohutnou maskou se skrýval chladič, spojený se vzadu umístěným motorem

Píše se rok 1935 a představuje se poslední velká škodovka s motorem u poháněných zadních kol, typ 935. Vznikl jeden, snad dva funkční vzorky a celkem tři motory. V řadě ohledů se jednalo o modernější řešení než jaké nabídla zmíněná tatra. V čem se oba konkurenční projekty shodovaly?  Měly nezávislé zavěšení kol s kyvadlovými polonápravami vzadu, dále jednookruhové hydraulické brzdy a hlavně kapkovitou karoserii jarayovského stylu. Respektovala dobovou teorii o aerodynamicky ideálním tvaru sesazeném ze dvou na sebe vzájemně položených rozříznutých kapek. Tatra i škoda se držely tradiční stavby karoserie s výdřevou a hlavní výztuhu představoval středový nosník podvozku. Škoda jeho dutinu využila coby palivovou nádrž, ale zřejmě kvůli netěsnostem později doplnila klasický „tank“.

Splývající záď Škody 935 z roku 1935

Škodovka měla všechny předpoklady k podstatně lepším jízdním vlastnostem než Tatra 77. Hmotnost hnacího řetězce nesoustředila za zadní nápravou, ale rozložila: chladič se nacházel vpředu jako po půl století u Škodovek 105-135, za ním byla zmíněná nádrž, za zadním diferenciálem byste našli jen čtyřstupňovou převodovku francouzského systému Cotal s uživatelsky mimořádně snadnou předvolbou rychlostního stupně a jeho elektromechanickým zařazením iniciovaným sešlápnutím a uvolněním hydraulicky ovládané spojky. Motor s rozvodem OHV a dvěma karburátory spočíval v ideálním bodě mezi sedadly a nápravou, těžiště snížily čtyři protilehlé válce. Z dvou litrů se získalo 40,5 kW při 3500 ot./min. Servisní otvory v blatnících kryly odnímatelné mřížky. Dynamické parametry se nedochovaly.

Čtyřválcový dvoulitrový boxer před zadní nápravou napomohl k výhodnému rozložení hmotnosti

Jediný exemplář se skrývá v depozitáři podnikového muzea a nyní na něm tým vedený Evou Ticovou pečlivě provádí restaurátorské práce. V Boleslavi jsme si prohlédli kompletní podvozek, motor už běžel, ještě se shánějí původní karburátory. Výdřeva je hotová, karoserie čeká plniči na finální lak. Těšíme se na premiéru a první svezení, propagační přínos tohoto skvostu pro Škodu Auto jistě nebude zanedbatelný.

Tatra 77

Když kopřivničtí předvedli 5. března 1934 novinářům na silnici z Prahy do Karlových Varů proudnicově tvarovaný pětimetrový seznam Tatra 77 se vzduchem chlazeným 3.0 V8 v zádi, způsobili senzaci. Stejně tak na autosalonech v Paříži a Berlíně. Jenže motor včetně olejového chladiče umístěný zcela vzadu měl na svědomí značnou přetáčivost „sedmičky“, poměr mezi hmotností 1700 kg a výkonem 44 kW ovšem nevykouzlil akceleraci, jaká by se od futuristické perly očekávala. Naštěstí tu byla proudnicově tvarovaná karoserie, vkusně ztvárněná v Kopřivnici podle postulátů aerodynamika Paula Jaraye: T 77 díky ní jela až  150 km/h. Vzniklo 95 kusů plus dalších 154 modernizovaných Tater 77a.

Model T 77 (1:43) od Foxtoys můžete mít doma za 790 Kč. Kdy se dočkáme Škody 935?

Zdeněk Vacek