Italští karosářští mistři – Pininfarina (1. část)

Nejznámější italská karosárna Pininfarina oslavila v květnu letošního roku 80. výročí založení. Za tuto dobu vznikly na rýsovacích prknech a později na obrazovkách počítačů stovky návrhů koncepčních studií a sériových automobilů. Odhaduje se, že na světě bylo vyrobeno více než 25 milionů automobilů s karoseriemi navrženými Pininfarinou.  

Text + grafiky: Karel Haas

Carrozzeria Pinin Farina

Firm u založil Battista Farina (1893–1966), kterému v rodině odmalička přezdívali „Pinin,“ což v překladu přibližně znamená rodinný mazlíček. Byl totiž druhým nejmladším z 11 dětí ve Farinově rodině. Jeden z jeho starších bratrů Giovanni se vyučil karosářem a vybudoval vlastní dílnu, kde opravoval automobily a kočáry. V roce 1917 pak založil firmu Stabilimenti Farina.

Pinin zde spolu s dalšími dvěma bratry začal rovněž pracovat a navzdory svému mládí dostal na starost design a propagaci. O jeho schopnostech svědčí například to, že při cestě do USA mu nabídl místo sám Henry Ford. Pinin Farina se však rozhodl vrátit do Turína a oženit se. V roce 1930 založil vlastní karosárnu na Corso Trapani v Turíně a nazval ji Società anonima Carrozzeria Pinin Farina. Finančně mu pomohl bohatý strýc a morálně jej podpořil sám Vincenzo Lancia. Začal s výrobou speciálních prototypů pro italské značky Lancia, Fiat, Alfa Romeo a Isotta Fraschini, později dostal zakázky i od automobilek Cadillac a Mercedes-Benz.

V konstrukci automobilů se stále více začala prosazovat aerodynamika a Pinin Farina se stal jejím nadšeným propagátorem. Jedním z jeho prvních aerodynamických návrhů byl kabriolet Lancia Astura (foto) s “kapkovými” blatníky a štíhlou přídí. Firma získávala věhlas v mnoha zemích a postupně se rozšiřovala. V roce 1939 již zaměstnávala kolem 500 lidí a vyrobila na 800 automobilů. Za druhé světové války se v továrně vyráběl vojenský materiál, ambulance, nákladní vozy, letecké součástky a dokonce i sporáky.

Battista "Pinin" Farina navrhoval karoserie už před druhou světovou válkou. Na obrázku je kabriolet Lancia Astura.

Poválečný rozlet

Po skončení války se “Pinin” Farina okamžitě vrátil ke své práci. Jeho tvůrčí entuziasmus nezabrzdil ani rozsáhlý požár, který v roce 1946 zničil řadu budov. K jeho prvním poválečným návrhům patřily karoserie pro kabriolet Alfa Romeo 6C 2500 a kupé Cisitalia 202 (foto). Tento automobil se stal mezníkem automobilového návrhářství a dnes je vystaven v Muzeu moderního umění v New Yorku. Na podvozku Fiat 1100 vznikl automobil jednoduchých, vyvážených tvarů se splývající zádí, který předznamenal tvary sportovních vozů až do dnešní doby.

Farinou navržené kupé Cisitalia 202 se stalo mezníkem automobilového návrhářství a dnes je vystaven v Muzeu moderního umění (MOMA) v New Yorku.

Koncem čtyřicátých let minulého století začal Pinin Farina spolupracovat s americkou automobilkou Nash. Navrhl pro ni aerodynamický sedan se splývavou zádí a zakrytými koly Nash Ambassador. Vzorem pro přední masku byl kryt chladiče vítězného závodního vozu v Indianapolis. Spolupráce pokračovala návrhem prototypu sedanu se stupňovitou zádí a karoserií sportovního roadsteru a kupé Nash-Healey. V Itálii se pro americký trh vyrobilo do roku 1953 kolem 300 kusů. Spolupráci s Fordem dokumentuje například studie Mercury Stabilimente z roku 1950.

Peugeot a Ferrari

Začátek padesátých let byl pro firmu Carrozzeria Pinin Farina významný. V roce 1951 začala kooperace s francouzským Peugeotem a o rok později s Ferrarim. Spolupráce s těmito značkami trvá dodnes a jejím výsledkem je nepřeberné množství krásných automobilů. U Peugeota to začalo typem 403 (kresba) z roku 1955 a Farinův rukopis později nezapřel i model střední třídy 404. Kromě sedanu navrhl Farina také kupé a kabriolet 404. Z malých vozů to byl jako první Peugeot 204 s předním pohonem (1965).

Prvním Peugeotem s karoserií navrženou Pinin Farinou byl model 403. Kromě sedanu se vyrábělo také kupé, kabriolet, kombi a pickup.

Spolupráce dvou velkých osobností Battisty “Pinin” Fariny a Enza Ferrariho začala modely 212 Inter a 250GT. Z velkého počtu dalších typů, které Farina vytvořil v padesátých a šedesátých letech pro Ferrari si připomeňme alespoň modely 250GT Spider, 275 GTB (foto) a 500 Superfast. Za pozornost stojí i méně známá karoserie na podvozku 410 Superamerica, pod kterou se Farina podepsal, ale z kapacitních důvodů údajně vznikla v karosárně Boano.

Vrcholnou ukázkou dokonalého Pininfarinova designu je kupé Ferrari 275 GTB z roku 1964.

Další zákazníci

Farina samozřejmě nezapomínal ani na ostatní italské automobilky. Na podvozku Alfy Romeo 1900 stavěl od roku 1952 kupé a kabriolety Sprint a modelem Giulietta Spider zahájil ve své turínské karosárně sériovou výrobu sportovních automobilů pro různé značky. Na třech souběžných linkách se zde v polovině padesátých let vyráběly Spidery Alfa Romeo (celkem vyrobeno 27 000 kusů), kupé Lancia Aurelia GT a kabriolety Fiat 1100TV. Lancia Aurelia B24 Spider se dodnes považuje za jeden z nejkrásnějších automobilů všech dob. Vyrobilo se jich přes sedm set, hlavně pro americký trh. Italský prezident ocenil v roce 1953 práci Battisty Fariny titulem “Cavaliere del Lavoro” (něco jako u nás tehdy používaný titul hrdina socialistické práce).  

Svůj cit pro aerodynamiku prokázal Farina návrhem karoserie rekordního automobilu Abarth s motory Fiat 600 a 750. Tuto konstrukci pak ještě vylepšil  u vozu Abarth Monotype (1960), který vytvořil na autodromu v Monze řadu mezinárodních rekordů.

Z aktivit za hranicemi Itálie je třeba připomenout rozsáhlou spolupráci Pinin Fariny s koncernem British Motor Corporation (BMC). Navrhl pro něj karoserie vozů Austin A40 (1958) a Austin A99 Westminster (1959). Milionové série se dočkal Austin 1100 z roku 1963, který se prodával i pod značkou Morris. Také značka Jaguar, která se později stala rovněž součástí koncernu, neunikla jeho zájmu. Na podvozku cestovního vozu Jaguar Mark VII navrhl Farina v roce 1956 zajímavou studii sportovního střihu.

V roce 1959 dostal Pinin Farina od BMC významnou zakázku. Vozy Morris Oxford, Austin Cambridge, MG Magnette a Wolseley 15/60 dostaly prakticky stejné moderní karoserie, navržené v jeho turínském atelieru. Sportovní kupé a roadster MGB GT s karoserií od Pininfariny se uplatnily především na trhu USA.

Americké kreace

Pokračovala také spolupráce s americkými automobilkami.  Hvězdou pařížského autosalonu 1957 se stal “dream car” Oldsmobile Golden Rocket (kresba). Zajímavým detailem bylo zvedání střešního dílu a natočení sedadla při otevření dveří. Stejným způsobem se zvedala střecha i u studie Buick Lido. Zajímavou epizodou byl podíl Fariny na výrobě malého dvoudveřového vozu Metropolitan. Vývoj vozu začal ve společnosti Nash již v roce 1950 a po sloučení firem Nash a Hudson a vzniku AMC byla vytvořena nová automobilová značka Metropolitan. Karoserii vyráběl Pinin Farina a montáž s využitím dílů z vozu Austin A40 probíhala u firmy Austin. Celkem bylo vyrobeno 105 tisíc vozů.

Hvězdou pařížského autosalonu 1957 se stal koncept Oldsmobile Golden Rocket s karoserií Pinin Farina.

Battistův syn Sergio (nar. 1926) začal po ukončení studia strojního inženýrství projektovat spolu se svým švagrem Renzem Carli nový závod v turínském předměstí Grugliasco. Výroba v něm byla zahájena v roce 1958. O tři roky později navrhl Sergio karoserii studie PF Sigma, u které použil řadu avantgardních bezpečnostních prvků (např. posuvné dveře). Automobil bylo možné spatřit i na výstavě v Praze.

Zvláštním dekretem tehdejšího italského prezidenta Giovanniho Gronchiho bylo v roce 1961 Farinovi a jeho rodině změněno příjmení na Pininfarina. Růst firmy pokračoval dál, takže v roce 1962 bylo vyrobeno přes 14 000 karoserií a o rok později již téměř dvacet tisíc. V té době měla firma kolem 1 600 zaměstnanců.

Když v roce 1966 Battista Pininfarina zemřel, převzal Sergio Pininfarina a Renzo Carli vedení podniku. Sergio se přitom dál věnoval návrhům karoserií. Vytvořil např. „nesmrtelný“ Alfa Romeo Spider Duetto (1966), který se v různých modifikacích udržel ve výrobě až do roku 1993.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete v galerii:

Zdeněk Vacek