Saab 9000 – seveřan v italském střihu

Po typech 92 až 96, 99 a 900 přišel v roce 1984 švédský Saab s hatchbackem 9000, postaveným v rámci programu Tipo 4, společně s třemi modely italského koncernu Fiat. Hatchback byl později modernizován a doplněn sedanem 9000 CD.

Text + výběr foto: Karel Haas 

Koncem sedmdesátých let minulého století se Saab pustil do vývoje zcela nového vozu s předním pohonem, který přímo nenavazoval na předcházející konstrukce. Spojil se s italským koncernem Fiat, který rovněž hodlal vyvíjet vůz vyšší střední třídy. Od této spolupráce si sliboval urychlení vývojových prací. V rámci projektu, nazvaném Tipo 4, začal společný vývoj vozů Saab 9000, Fiat Croma a Lancia Thema (Lancia se stala součástí koncernu Fiat v roce 1969). Návrhem všech tří karoserií byl pověřen známý italský designér Giorgetto Giugiaro, šéf karosárny Italdesign. Když Fiat v roce 1986 pohltil další italskou automobilku Alfa Romeo, byl projekt Tipo 4 využit i pro vůz Alfa Romeo 164, jeho karoserii ale navrhl Pininfarina.

Spolupráce švédského a italského výrobce automobilů neprobíhala hladce. Spory vyvrcholily rozdílným názorem na návrh karoserie. Šéfdesignér Saabu Björn Envall razil zásadu, že začít se má od rozvržení prostoru pro posádku z hlediska pohodlí a bezpečnosti. Italové byli zvyklí pracovat jiným způsobem a tak Saabu nezbylo, než od smlouvy v roce 1981 odstoupit. Základní rysy Giugiarovy karoserie ale zůstaly zachovány a tím i určitá tvarová spřízněnost s vozy Fiat Croma a Lancia Thema. Říkalo se dokonce, že dveře a přední sklo z Cromy (foto) “pasovaly” do Saabu 9000.   

Třetím do party projektu Tipo 4 byl Fiat Croma, velký rodinný vůz vyráběný v letech 1985–1996.

Začalo to hatchbackem

Pětidveřový Saab 9000 (foto) byl představen veřejnosti v květnu 1984 a na podzim téhož roku začala nabíhat sériová výroba v rekonstruované továrně v Trollhättanu. Vůz s rozměry 4620 x 1764 x 1430 mm a rozvorem 2672 mm nabízel dostatek pohodlí pěti cestujícím a jejich zavazadlům (kufr měl objem 0,625 m3). Elegantní pětimístná karoserie měla nízkou svažující se příď a zajímavě tvarované zadní okno ve splývající zádi, rozdělené sloupky zadních dveří na tři díly. Úroveň výbavy odpovídala tradicím značky jak z hlediska bezpečnosti, tak i kvality výroby.

 Saab 9000 se začal vyrábět v roce 1984 v pětidveřovém provedení se zadním oknem ve splývající zádí, rozděleným sloupky zadního víka na tři díly.

První provedení, nazvané Saab 9000 2.0 T (nebo také 9000 Turbo 16), bylo poháněné přeplňovaným dvoulitrovým čtyřválcem, umístěným vpředu napříč a skloněným o 20 stupňů dopředu. Motor s objemem 1985 cm3, rozvodem DOHC a výkonem 129 kW (175 k) při 5300/min měl maximální točivý moment 273 N.m při 3000/min. Vozu s pohotovostní hmotností 1320 kg uděloval maximální rychlost 220 km/h a dokázal jej zrychlit z klidu na stovku za 8,3 s. Na jaře 1986 dostal Saab 9000 další dvoulitrový motor, tentokrát s atmosférickým plněním a výkonem 99 kW (132 k). Provedení s katalyzátorem mělo výkon nižší o 3 kW. Vozy s tímto motorem nesly označení Saab 9000i (dodávku paliva zajišťovala vstřikovací jednotka Bosch LH – Jetronic).

Zkouška spolehlivosti

Saab neměl problémy s odbytem svých vozů, přesto se rozhodl k ojedinělé akci, nazvané The Long Run (dlouhá jízda). Na startovní čáru amerického závodního okruhu Talladega v Alabamě postavil 7. října 1986 tři namátkově vybrané, stříbrně nalakované, sériové vozy Saab 9000 Turbo, které měly za úkol ujet 100 000 km. Během dvaceti dnů se všem třem vozům, často za nepříznivého deštivého a mlhavého počasí, podařilo ujet požadovanou vzdálenost bez větších závad. Vozy dosáhly průměrné rychlosti v rozmezí 208 – 213 km/h a překonaly celkem 22 rychlostních rekordů. Potvrdily mimořádnou spolehlivost a kvalitu švédských vozů a ještě zvýšily (hlavně v USA) zájem zákazníků. Na počest tohoto úspěchu byla sportovní verze Saabu 9000 Turbo nazvána Talladega. Měla sportovně naladěný podvozek, spoilery a kola z lehkých slitin.

Sedan a motor 2.3-16    

V době, kdy začínal polevovat zájem o dvouprostorové vozy vyšší střední třídy, přišel Saab s klasickou tříprostorovou verzí, tedy sedanem s oddělenými prostory pro cestující a zavazadla. V lednu 1988 se světu představil model, nazvaný Saab 9000 CD (kresba), jehož karoserie byla až po sloupky C totožná s hatchbackem (ten dostal zpětně označení Combi-Coupé neboli CC). Jeho stupňovitá záď se prodloužila (celková délka vozu vzrostla o 150 mm na 4780 mm) a původní třídílné zadní okno hatchbacku se změnilo na jednodílné. Zdařilé přestylizování zadní části Giugiarovy karoserie bylo dílem návrhářského oddělení Saabu.

 Čtyřdveřový sedan Saab 9000 CD z roku 1988 měl proti hatchbacku prodlouženou záď s ostrou hranou víka zavazadlového prostoru.

V roce 1989 se oddělení vývoje motorů pochlubilo novým šestnáctiventilovým čtyřválcem 2.3-16V. “Čtvercový” motor (vrtání i zdvih 90 mm) měl při objemu válců 2290 cm3 maximální výkon 107 kW (146 k) a točivý moment 207 N.m. Kultivovaný běh motoru zajišťovala dvojice protiběžných vyvažovacích hřídelí. Jak bylo u Saabu dobrým zvykem, brzy se objevila přeplňovaná verze tohoto motoru, která měla v základním provedení výkon 147 kW (200 k). Ekonomická verze Ecopower měla 125 kW (170 k) a nejvýkonnější pro model Aero 165 kW (225 k). 

Facelift nebo druhá generace?

Pro modelový rok 1992 připravil Saab důkladnou modernizaci karoserie pětidveřového hatchbacku (kresba), nazvaného Saab 9000 CSE (Combi Sedan Evolution). Brzy ale došlo k úpravě názvu na 9000 CS (CSE bylo vyhrazeno verzi s lepší výbavou). Vpředu měl hatchback nižší příď, související s použitím nižších a širších dvojitých světlometů. Zadní část se změnila ve stylu sedanu CD, s ostrou odtokovou hranou a velkým jednodílným oknem po jehož stranách byly umístěny výstupní otvory větrání interiéru. Zadní výklopné dveře umožňovaly pohodlný přístup do zavazadlového prostoru, neboť sahaly až k nárazníku. Tuhost karoserie byla zvýšena zabudováním bezpečnostního oblouku do sloupků C.

 Pětidveřový Saab 9000 CSE z roku 1992 měl nízkou zakulacenou příď a brzdové světlo nad zadním oknem.

Nižší příď dostal i sedan 9000 CD (foto) a jeho délka vzrostla na 4794 mm (hatchback byl o 33 mm kratší). Nabídka motorů zahrnovala u obou karosářských verzí dva atmosférické motory 2.0i (96 kW/130 k) a 2.3i (110 kW/149 k) a dva turbomotory 2.0T (110 kW/150 k) a 2.3T (125 kW/170 k resp. 147 kW/200 k). V roce 1994 dostal i dvoulitr vyvažovací hřídele po vzoru motoru 2.3. Vybavení vozů bylo odstupňováno do tří úrovní pro dvouprostorové/tříprostorové modely od nejnižší CS/CD, přes střední CSE/CDE až k nejvyšší Aero/Griffin. Ta zahrnovala anatomicky tvarovaná kožená sedadla (řidičovo bylo elektricky nastavitelné do tří poloh), kůží potažený volant a tempomat. Obě vyšší úrovně výbavy se dodávaly s automatickou klimatizací.

 I při pohledu zezadu zaujal sedan Saab 9000 CD jednoduchými a elegantními tvary.

Šestiválec od GM 

Na začátku roku 1990 se stal spoluvlastníkem automobilky Saab americký koncern General Motors a zároveň skončilo spojení s výrobcem užitkových vozidel SCANIA. Pro typovou řadu 9000 to sice ještě neznamenalo změnu znaku na přídi (nový znak bez nápisu SCANIA se začal používat až v roce 2000), ale došlo k obohacení nabídky motorů o třílitrový vidlicový šestiválec se čtyřiadvaceti ventily, pocházející od koncernového partnera Opelu. Vpředu napříč uložený šestiválec s výkonem 155 kW (210 k) při 6200/min měl mimořádně klidný chod a vynikající pružnost a navíc poměrně příznivou spotřebu paliva kolem 10 litrů na 100 km. Saaby 9000 CSE a CDE s ním dosahovaly největší rychlosti 230 km/h a z klidu na 100 km/h zrychlovaly za 8 sekund.

Všechno jednou končí a pro Saab 9000 byl konečným datem 6. květen 1998, kdy z výrobního pásu sjel poslední z 503 087 vyrobených vozů tohoto typu. Spokojených majitelů bylo o jednoho méně, neboť poslední “devítitisícovka” byla ihned umístěna do továrního muzea v Trollhättanu. Nástupcem sedanu Saab 9000 CD a novou vlajkovou lodí značky se stal Saab 9-5 a pětidveřový Saab 9000 CS našel pokračování v provedení kombi.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete v galerii:

Zdeněk Vacek