Legenda jménem Ford Capri (II. díl)

Ve druhém díle naší vzpomínky na populární kupé Ford Capri se budeme věnovat jeho druhé a třetí generaci.

Text a výběr foto: Roman Poláček

V roce 1973 již bylo zřejmé, že capri je zralý na zásadnější inovaci. V té době sice první generace překonala hranici milionu vyrobených kusů, její prodej však začal výrazně klesat. Ford již ale měl připraven projekt interně nazvaný Diana. Oficiální označení pro veřejnost však samozřejmě zůstalo Capri, pouze doplněné o číslici II. „Dvojkový“ capri, představený počátkem roku 1974, dostal výrazně přepracovanou karoserii, jejíž rozměry činily 4290 x 1700 x 1300 mm. Design Capri II působil ve srovnání s předchůdcem uhlazeněji a elegantněji. Byla to zásluha zejména vyhlazených boků, výrazně zvětšených bočních oken a působivé splývavé linie mírně prodloužené zádě. Hlavní novinku však představovala zadní výklopná stěna, která výrazně usnadňovala přístup do zavazadlového prostoru. Ten se navíc stal variabilním, protože opěradlo zadního sedadla (u dražších verzí souměrně dělené) bylo sklopné, a zavazadelník tak bylo možné snadno zvětšit ze základních 0,230 m3 až na 0,640 m3. Zavedení třetích dveří si samozřejmě vyžádalo zesílení zadní části skeletu, aby zůstala zachována jeho dostatečná tuhost.  Karoserie druhé generace nazývaná dobovým žargonem „kombi-kupé“ proto byla asi o 35 kg těžší než u dvoudveřového předchůdce. Zatímco silnější verze „jedničky“ se chlubily čtveřicí kulatých světlometů, Capri II je měl výhradně obdelníkové. Rozvor náprav 2560 mm zůstal zachován, rozchod zadních kol se ale zvětšil o cenných 60 mm. Vylepšena byla také brzdová soustava a u silnějších verzí bylo poprvé možno získat posilovač řízení.

Auta Ford Capri 2

Rozdíly v motorech britské a německé verze nadále přetrvávaly. Nabídka motorů britského Capri II byla v podstatě převzata od předchůdce, ovšem s výjimkou vidlicového dvoulitrového čtyřválce, který byl nahrazen řadovým motorem obdobného objemu z amerického modelu Pinto. S touto pohonnou jednotkou o výkonu 72 kW byl Capri živý automobil, protože dosahoval největší rychlosti 174 km/h a z  0 na 100 km/h akceleroval za 10,6 s. Čtyřstupňové přímo řazené převodovky pocházely z tehdy nového evropského sedanu Granada a ke všem motorům s výjimkou základní třináctistovky bylo možno získat také nový třístupňový automat. Přístrojová deska byla s malými úpravami převzata z posledního provedení první generace. Základní stupeň výbavy nesl označení X, luxusnější XL, sportovní GT a nová nejluxusnější verze se nazývala Ghia. Mohla se pochlubit atraktivními koly z lehké slitiny, tehdy módní černou vinylovou střechou, anatomickými sedadly, středovou konzolou, bočními lištami karoserie, halogenovými světlomety, stíračem a ostřikovačem zadního okna aj. Od roku 1975 některé z těchto prvků získaly i levnější výbavy. Ty byly nově rozčleněny na úroveň L, GL a velmi oblíbenou sportovní S. V říjnu 1976 byla výroba Capri II v britském závodě Halewood v rámci racionalizačních opatření ukončena (celkem vzniklo 398 440 „britských“ capri) a od té doby se tento automobil vyráběl již pouze v Německu.

Hlavní novinkou druhé generace se stala zadní výklopná stěna

Také německý Capri II přebral téměř beze změn motory z první generace. Výjimkou byl zastaralý šestiválec 2,3 l, který byl nahrazen řadovým dvoulitrovým čtyřválcem. Naopak v květnu 1976 byl čtyřválec 1,6 l/66 kW vystřídán stejně výkonným dvoulitrovým šestiválcem. Zároveň byla provedena také další drobná zlepšení ovládacích prvků a obohacena standardní výbava levnějších verzí. V dubnu 1977 se začal Capri II nabízet také s třílitrovým šestiválcem s výkonem zvýšeným na 127 kW, sportovně upraveným podvozkem (větší kola, tužší tlumiče a stabilizátory, posílená brzdová soustava, diferenciál s omezenou svorností). Capri II 3.0 S s dodatkovým označením X byl na první pohled nápadný předním i zadním spoilerem a mohutně rozšířenými blatníky. Tato mimořádně atraktivní verze jela až 210 km/h a z 0 na 100 km/h akcelerovala za pouhých 7,4 s. Protože se vyrobila pouze ve velmi omezeném množství několika stovek kusů, je dnes vysoce ceněnou raritou. Celkem vzniklo 404 169 Fordů Capri druhé generace. V roce 1977 skončil export do USA, kde se za 7 let celkem prodalo 464 729 vozů obou generací, což byl velký úspěch.

Mělký zavazadlový prostor byl velmi dobře přístupný a v případě potřeby jej bylo možné zvětšit sklopením opěradla zadního sedadla. U dražších verzí bylo souměrně dělené

V březnu 1978 prošel Capri výraznou inovací, výrobcem interně označovanou jako projekt Carla. Od té doby bylo Fordovo oblíbené kupé (i když tentokrát již pouze neoficiálně) nazýváno Capri III. Karoserie prošla mimořádně zdařilým faceliftem, který zahrnoval lamelovou masku chladiče, přední spoiler, rozměrnější nárazníky (do předního se nastěhovaly velké blikače) a hlavně čtveřici malých kruhových světlometů, které se působivě mračily pod sníženým okrajem nové kapoty motoru. Na zádi jim sekundovaly nové rozměrnější koncové svítilny, které dostaly „zvrásněný“ povrch, který měl omezovat jejich špinění. Vzhledu vozu prospělo i to,  že všechny dřívější chromované součásti byly vyvedeny v tehdy velice módní matové černi. Výše zmiňovanými úpravami se rovněž podařilo výrazně snížit odpor vzduchu. Zatímco Capri II vykazoval cx = 0,428, „trojka“ se chlubila hodnotou 0,403 a verze S ozdobená zadním spoilerem dokonce 0,374! V interiéru se objevil nový tříramenný sportovní volant se silným věncem a nové potahové látky. Vítané byly také prodloužené servisní intervaly a tlumiče s plynovou náplní dále zlepšující jízdní vlastnosti.

Rodinka Fordů Capri modelového roku 1978. Oblíbená sportovní verze S (vpředu uprostřed) se proslavila v nezapomenutelném televizním seriálu Profesionálové.

Bohatá nabídka postupně vylepšovaných motorů (1,6 l, 2,0 l, 2,0 l V6, 2,3 l V6 a 3 l V6 s výkony 53-101 kW) zůstala zachována, třináctistovka se ovšem nadále dodávala již pouze na britský trh. V lednu 1981 byl třílitrový šestiválec nahrazen modernějším agregátem se stejným počtem válců, ale vybavený elektronickým vstřikováním paliva Bosch K-Jetronic, který dával 118 kW a byl přitom úspornější než předchozí karburátorový motor. Capri 2,8i s luxusní výbavou stál na německém trhu 25 950 DM, což tehdy nebylo málo. Ve velmi malé, dvousetkusové sérii vznikal v letech 1981-1982 Capri 2,8 Turbo, jehož šestiválec byl přeplňován turbodmychadlem Garett (132 kW, max. 220 km/h).

Auta Ford Capri 2

V lednu 1983 se v prodejnách Fordu poprvé objevily capri s pětistupňovou převodovkou převzatou ze sedanu Granada, což přineslo snížení spotřeby paliva i lepší využití točivého momentu motoru. Labutí píseň Fordu Capri III začala v listopadu 1984. Od té doby se již tento vůz vyráběl pouze pro britský trh, a tedy výhradně s pravostranným řízením. Úplně poslední Capri (luxusní verze s označením 280) sjel z výrobní linky závodu v Kolíně nad Rýnem až 19. prosince 1986. K tak dlouhému životu třetí generace výrazně přispělo také její účinkování ve veleúspěšném televizním seriálu Profesionálové (1977-1981). Stříbrný a zlatý třílitrový Capri s výbavou S zde v šikovných rukách agentů britské tajné služby CI5, Bodieho a Doyla, absolvoval nespočet automobilových honiček a přestřelek. Ford tehdy dosáhl asi nejúspěšnějšího automobilového product placementu v televizní historii (kromě Capri v sériálu účinkují i modely Escort RS 2000, Granada a občas i Cortina).

Interiér luxusního výběhového provedení 280 zdobil efektní tříramenný sportovní volant a kůží čalouněná sedadla Recaro. Přístrojová deska pravostranné (britské) verze.

Za 18 let výroby spatřilo světlo světa celkem 1 922 847 Fordů Capri, což je v segmentu kupé téměř neuvěřitelný výkon.

Fenomenální úspěch Capri se Fordu s jiným kupé již nikdy nepodařilo zopakovat. Dvě generace stylově nevýrazného typu Probe s pohonem předních kol  se u evropských zákazníků setkaly s velmi vlažným přijetím. Ještě hůře se vedlo jeho nástupci, podivně tvarovanému Fordu Cougar. Po pouhých třech letech proto byla jeho výroba zastavena. Zato Fordy Capri všech tří generací se zatím staly kultovními stroji a jako oblíbené yong-timery svým majitelům dodnes přinášejí spoustu radosti. Početné řady fanoušků tohoto vozu zatím marně doufají, že se Ford někdy odhodlá k něčemu podobnému, jako v případě nejnovější generace Mustangu. Nový Capri se zdařilým retrodesignem a pohonem zadních kol by si určitě opět získal nespočet nadšených příznivců…

Nejsilnější šestiválcové capri se chlubilo dvěma výfuky. Typickým znakem třetí generace se staly „zvrásněné“ koncové svítilny.

Popisky k fotografiím najdete přímo v galerii:

Zdeněk Vacek