Aston Martin DB5: Auto Jamese Bonda změnilo majitele za 2,9 milionu liber

Poznávací značka JB 007 prozrazuje hodně. Ano, stříbrný Aston Martin DB5 byl pracovním náčiním slavného agenta Jejího Veličenstva.

Ač je James Bond fiktivní postavou původně z pera spisovatele Iana Flemminga, na stříbrném plátně si získal miliony fanoušků po celém světě, a to i automobilových. První filmy se Seanem Connerym v hlavní roli jsou dnes klasikou a tento DB5 pochází právě z nich, zahrál si v bondovkách Goldfinger a Thunderball.

Filmový herec

Auta byla pro natáčení použita dvě: tovární prototyp a sériový exemplář, obě byla patřičně upravena. Kromě standardních sklopných sedadel, elektrického stahování oken, hasicího přístroje a čtyř tlumičů výfuku výbavu doplňovaly kulomety, neprůstřelný štít vzadu a vystřelovací sedadlo spolujezdce. I ve filmu přišlo vhod, když vedle Bonda seděl nepohodlný společník, byl katapultován otevíratelnou střechou. Protivníci se dali zastavit také hřebíky, nebo olejovou skvrnou na silnici. Opravdovými technickými vychytávkami jsou radarový přijímač a předchůdce mobilního telefonu. Nezapomeňme, že auto pochází z roku 1964! Registrační značka JB 007 není původní, znalci určitě vědí a dobové fotografie dokazují, že zpočátku měl Bondův služební vůz číslo BMT 216A, které bylo navíc otáčecí.

DB5 se objevil i v moderních bondovkách s Piercem Brosmanem Zlaté oko (Goldeneye, 1995) a Zítřek nikdy neumírá (Tomorrow Never Dies, 1997): v obou případech s RZ BMT 214A. Dále účinkoval také v Jeden svět nestačí (The World Is Not Enough) z roku 1999, ale příslušnou scénu diváci v kinech neviděli, byla totiž ve finále vystřižena. Naposledy jej vyhrál v pokeru současný Bond Daniel Craig ve filmu Casino Royale (2006).

Astony DB5 si ale vystřihly rovněž několik dalších rolí. V Tajném závodě (The Cannonball Run, 1981) hrál původní Bondův vůz z roku 1964. Následovaly kusy Chyť mě, když to dokážeš (Catch Me If You Can, 2002), Charlieho andílci: Na plný pecky (Charlie’s Angels: Full Throttle, 2003) a Agenti nula nula (Double zéro, 2004).

Také s automatem

Aston Martin DB5 je legendou i přesto, že se vyráběl pouhé dva roky. Byl vlastně evolucí předchozího DB4, jeho zážehový řadový šestiválec s dvojicí vačkových hřídelů v hlavě měl při zvětšeném vrtání 96 mm a zdvihu 92 mm objem 3995 cm3. Z něj díky kompresnímu poměru 8,8:1 dával největší výkon 210 kW (285 k)/5500 min-1, točivý moment 390 Nm/3850 min-1 byl přenášen na zadní kola.

Převodovka byla zpočátku čtyřstupňová vlastní konstrukce DB s volitelným rychloběhem. Od poloviny roku 1964 se stala standardem pětistupňová plně synchronizovaná skříňZF. Samozřejmě šlo v obou případech o manuál, k mání byl ale dokonce třístupňový automat Borg-Warner. Válce krmily tři karburátory SU HD8. Podvozek měl rozvor 2489 mm. Vpředu byla dvojitá A-ramena a příčný zkrutný stabilizátor, vzadu náprava s vlečenými rameny a Wattovým přímovodem. Samozřejmostí byly vinuté pružiny. Vůz, který jezdil na patnáctipalcových kolech, brzdila čtveřice kotoučů Girling s posilovačem.

Nadpozemský

Jízdní výkony byly v polovině šedesátých let doslova nadpozemské, 1465 kg těžké auto s rozměry 4570 x 1680 x 1346 mm dokázalo z klidu na stovku sprintovat za 8,1 s (některé prameny uvádějí slabších 8,6 s), čtvrt míle (402) zvládlo za 16,2 s a jelo až 229 km/h. Nadpozemská byla ovšem i cena, za 4.175 liber jste si mohli postavit do garáže dva Jaguary E.

Od července 1963 do září 1965 se vyrobilo 1.059 kusů DB5. Běžných kupátek, pokud tedy lze tento výraz vůbec použít, bylo postaveno celkem 822, silnějších Vantage s karburátory Weber vzniklo jen 65. Otevřených vozů, které mohly mít i odnímatelnou ocelovou střechu, se rozjelo do světa přesně 160. Největší vzácnost ovšem představuje dvanáct dvoudveřových kombi Shooting Brake.

První exemplář si nechal postavit sám David Brown u karosárny Tickford, aby mohl převážet lovecké pušky, psy a pálky na pólo. Zákazníci ale chtěli totéž. Tickford byl však plně vytížen a tak Brown zadal zakázku firmě Harolda Radforda. Název Shooting Brake vznikl podle střeleckého náčiní, k jehož převozu byl automobil původně určen. Aby toho nebylo málo, v literatuře můžete narazit i na celkový údaj 1.021 kusů.

Poklad za 82 milionů

Jerry Lee, majitel jedné americké rozhlasové stanice, koupil originální Bondův vůz v roce 1969 za 12.000 dolarů. Po 41 letech se jej jeho nadace rozhodla prodat a výtěžek použít na charitativní účely. Londýnská aukce, kterou pořádaly společně síně RM Auctions a Sotheby’s, byla netrpělivě očekávána. Kultovní aston měl změnit majitele za 3,5 milionu britských liber (zhruba 99 mil. Kč), alespoň taková byla odhadní cena.

Bohužel se tak nestalo, částka byla nakonec o 600 tisíc nižší, přesně 2.912.000 liber (82,3 milionu korun). Novým majitelem se stal taktéž Američan, obchodník Harry Yeaggy. Bondův DB5 je stále plně funkční kromě kulometů Browning, které nebyly zcela vyjmuty, ale z bezpečnostních důvodů znehodnoceny. Sám Yeaggy po úspěšné transakci řekl: Tohle je auto, které jsem si vždycky přál. Koneckonců, vždyť je nejslavnější na světě.

Odvážné tvrzení , ale Mr. Yeaggy má v jistém smyslu pravdu. Z těch, které se objevily v kinech, je určitě stříbrný Aston Martin DB5 ročníku 1964 nejznámější.

Aleš Sleeper Dragoun