Daimler DB18 Winstona Churchilla jde do dražby

Automobil jednoho z nejslavnějších Britů, dokonce dvojnásobného ministerského předsedy Winstona Churchilla, jde do dražby.

Jedná se o britský Daimler DB18 z roku 1939 s karoserií Drophead Coupé od firmy Carlton Carriage Co., který Sir Winston Churchill používal během volebních kampaní v letech 1944 a 1949. tedy hlavně v mezidobí, kdy premiérem nebyl.

Zakázka pro Carltona čítala celkem 23 otevřených automobilů, nakonec jich ale díky válečným událostem postavili pouze osm. Čtyři byly zničeny během německého Blitzkriegu, pátý byl poškozen tak, že skončil ve šrotu. Osudy dalších dvou exemplářů jsou neznámé, Churchillův vůz s číslem podvozku 49531 je tak jediným přeživším. Daimler 2 ½ Litre DB18, po modernizaci nazývaný Consort, se ale vyráběl až do roku 1953 a vzniklo celkem 7.605 kusů. Připomeňme, že britský Daimler byl tehdy ještě nezávislou automobilkou.

DB18 byl schopen dosáhnout rychlosti 122 km/h a z nuly na 80 km/h zrychloval za 17,9 s. Dnes by rozhodně nebyl žádnou štikou provozu, ale šlo v první řadě o luxusní automobil. Byť byl na současné poměry poměrně malý, na délku měřil 4,6 m. Jeho řadový šestiválec s rozvodem OHV dával z objemu 2522 cm3 největší výkon pouhých 51 kW (70 k). Za celou dobu výroby se nezměnil, úpravou převodů na konci čtyřicátých let se hodnoty maximální rychlosti a akcelerace mírně zlepšily (132 km/h, 16,9 s). Tehdy se také zakulatila maska, světlomety se spojily s blatníky a přední brzdy přešly z mechanických na hydraulické Girling-Bendix.

Technickou zvláštností všech modelů byla převodovka. Tři pedály na podlaze by odkazovaly na manuální, skříň ale využívala čtyřstupňového předvoliče Wilson a hydrodynamické spojky vlastní výroby, která fungovala jako měnič točivého momentu. Jednotlivé stupně se volily pákou, k jejich zařazení pak sloužil levý pedál, tradiční lamelovou spojku tedy vůz postrádal. Zajímavý byl i podvozek. Vzadu bychom našli klasiku v podobě půleliptických listových per, některé komponenty šasi ale byly pod nimi podvěšeny, tím se snížilo se těžiště. Přední kola byla oproti tomu zavěšena nezávisle a odpružena vinutými pružinami, což představovalo před sedmi desetiletími skutečnou hypermodernu.

Vraťme se zpátky ke konkrétnímu draženému exempláři. Jeho historie je bohatě zdokumentována, během svého dlouhého života vystřídal majitele v USA, Německu, Velké Británii a jedním z nich byl dokonce íránský princ. Kompletně byl zrestaurován v Hamburku u firmy E. Thiesen. Možná se vzhledem k aristokratickému původu (Daimler byl přece značkou britských panovníků) nesluší bavit se o financích, ale renovace stála 140 tisíc eur, tedy necelých 3,5 milionu korun. Karoserie je lakována v černostříbrné kombinaci, se kterou ladí i střecha. Interiér pokryla zelená kůže, palubní deska je tradičně z ušlechtilého dřeva a přístroje nesou značku Jaeger.

Aukční síň Historics At Brooklands, která sídlí na slavném autodromu a také spravuje tamní muzeum, jej bude dražit 4. prosince 2010. Počítá s nabídkami v rozmezí 200-250 tisíc liber (zhruba 5,7-7,1 milionu korun).

Aleš Sleeper Dragoun