Bentley Continental – sportovní šlechtic (1. část)

Britské automobily Bentley jsou spolu se značkou Rolls-Royce proslulé vynikající kvalitou a komfortem. Typem Continental potvrzoval Bentley sportovní ambice, ke kterým jej zavazovalo pětinásobné vítězství v 24hodinovém závodu Le Mans ve dvacátých letech minulého století.

Historie anglické automobilové značky Bentley je spjata se jménem Walter Owen Bentley (1888–1971). V mládí jezdil motocyklové závody a v roce 1912 založil se svým bratrem firmu Bentley and Bentley, zabývající se dovozem francouzských vozů do Británie. Za první světové války konstruoval a vyráběl rotační letecké motory (jeho motory BR1 poháněly slavná letadla Sopwith Camel). Po skončení války se pustil do plnění svého snu – výroby vlastního automobilu. V roce 1918 založil Bentley Motors, postavil výkonný třílitrový čtyřválec a namontoval jej do prototypu EXP1. První vlastní automobil Bentley 3-Litre představil v roce 1919 na londýnském autosalonu, ale teprve v roce 1921 jej začal prodávat.

Důležitým momentem, který určil pozdější sportovní charakter vozů Bentley byla účast na 24hodinovém závodu v Le Mans. V roce 1923 skončil jeho třílitr v soukromém voze čtvrtý, ale hned v následujícím roce Bentley 3 Litre (foto) vyhrál. V roce 1925 postavil Bentley 6,5litrový motor, který se stal základem famózního závodního vozu Speed Six. Vozy Bentley se staly prakticky neporazitelné a v letech 1927–1930 vyhrály v Le Mans čtyřikrát za sebou (s motory 6,5 a 4,5 litru). To se ale už blížila hospodářská krize a Bentley se dostal do finančních potíží. Nepomohlo ani uvedení nových motorů s objemem 4 a 8 litrů a v roce 1931 převzal firmu její největší konkurent, Rolls-Royce. W. O. Bentley přešel v roce 1935 do firmy Lagonda, kde mj. zkonstruoval vynikající řadový šestiválec 2,6 litru.

Prvního vítězství v Le Mans dosáhl Bentley v roce 1924. Na obrázku stojí W. O. Bentley před vítězným vozem mezi jezdci Frankem Clementem a Johnem Duffem (zleva).

Značka Bentley zůstala zachována, ale vozy Bentley se staly prakticky dvojníky vozů Rolls Royce. Lišily se většinou jen jinou maskou chladiče, nižší cenou a sportovnějším charakterem. Po skončení druhé světové války se v novém závodu v Crewe (hrabství Cheshire, nedaleko od Manchesteru a Liverpoolu) začal vyrábět úspěšný model Bentley Mark VI, poháněný řadovým šestiválcem s objemem 4257 cm3 (později 4566 cm3). V roce 1952 byl nahrazen modelem Bentley R-Type, který je pro téma tohoto článku důležitý, neboť se stal základem prvního Continentalu.

Continental R-Type (1952–1955)

Ředitel výzkumného oddělení firmy Bentley Ivan Everden začal společně se stylistou J. P. Blatchleyem a karosářem H. J. Mullinerem pracovat v roce 1950 na tajném projektu, nazvaném Corniche II. Jeho cílem bylo vytvořit rychlý dvoudveřový čtyřsedadlový vůz třídy GT (Grand Tourismo). Tak se zrodil famózní Bentley R-Type Continental (foto), který slavil premiéru na automobilové výstavě v londýnském Earls Court v roce 1952 společně se sedanem R-Type, jehož podvozek využíval.

Bentley Continental – sportovní šlechtic (1. část)

Tento unikátní vůz vznikl v omezeném počtu 208 exemplářů, většinou s karoserií z dílny H.J. Mulliner. Několik karoserií navrhli také Švýcar Graber, Francouz Franay a Ital Pinin Farina. Mullinerovo elegantní dvoudveřové kupé s hliníkovou karoserií mělo splývající záď a úžasně dlouhou příď, které vévodil chromovaný chladič s typickým svislým mřížkováním a světlomety zapuštěné mezi chladičem a blatníky. Zadní blatníky měly u prvních provedení kryty kol.

Objem řadového šestiválce 4566 cm3 byl u pozdějších sérií zvýšen na 4887 cm3. Výkon se stejně jako u vozů Rolls-Royce neudával, byl ale určitě dostatečný (odhaduje se, že slabší motor měl 150 a silnější 175 koní). Motor měl litinový blok válců a hlavu z hliníkové slitiny. Lehký aerodynamický vůz s výkonným motorem pohánějícím zadní kola překonával bájnou hranici 100 mil (161 km/h) už na trojku a maximální rychlostí 193 km/h se stal tehdy nejrychlejším sériově vyráběným čtyřsedadlovým automobilem. Bubnové brzdy měly posilovač, v nabídce nechyběla samočinná převodovka. Tu si ale objednalo jen několik zákazníků.

Continental série S (1955–1965)

Nástupcem typu R se stala série S. První na řadě byl Bentley S1, který byl prakticky identický s modelem Rolls-Royce Silver Cloud I s motorem 4,9 litru. Velmi módní byla tehdy dvoubarevná kombinace, většinou se světlejší barvou nahoře. Do roku 1959 vyrobil Bentley přes tři tisíce čtyřdveřových sedanů S1 s kratším (3124 mm) nebo delším (3226 mm) rozvorem. Podvozek byl opět využit ke stavbě kupé Continental S1, samozřejmě s karoserií Mulliner (foto). Jeho plné jméno bylo pořádně dlouhé: Bentley S1 Continental H.J. Mulliner Fastback Saloon. Tvarově se od svého předchůdce příliš nelišil, více se změnily jen zadní blatníky a přechod předních blatníků do zadních. Podobné řešení měly i některé sedany s karoserií Mulliner. Vzniklo také několik kupé a kabrioletů „oblečených“ karosárnou Park Ward, vyznačujících se náznakem křidélek na zadních blatnících. Vozy se hojně exportovaly do USA, kde koncem padesátých let vrcholila móda velkých ploutví na zádi. Sedm Continentalů S1 dostalo karoserii James Young s o něco konzervativnějšími tvary. Dohromady bylo Continentalů S1 vyrobeno 431 kusů.

Bentley Continental – sportovní šlechtic (1. část)

Dalším vývojovým stupněm série S byl model Bentley S2, vyráběný v letech 1959 až 1962 (vyrobeno kolem 2 000 kusů). Byl to bentleyovský ekvivalent typu Rolls-Royce Silver Cloud II. Vůz dostal nový celohliníkový vidlicový osmiválec s objemem 6230 cm3. Řada vozů, včetně typu S2 Continental, dostala zakázkové karosérie od karosáren H. J. Mulliner, James Young, Park Ward, Harold Radford nebo Hooper. Novinkou byly čtyřdveřové verze typu Continental (foto), které dostaly do názvu navíc “titul” Flying Spur (česky snad létající ostruha).

Čtyřdveřový Bentley S2 Continental Flying Spur z roku 1959.

Posledním ze série S byl Bentley S3 (dvojník modelu Rolls-Royce Silver Cloud III). Vyráběl se v letech 1962–1965 (1 318 kusů). Sedan (Saloon) dostal dvojité hlavní světlomety a kryty kol měly osmiúhelníkové středy. Tyto prvky převzaly i Continentaly S3 (foto), přičemž kabriolet (drophead coupé) s karoserií Mulliner Park Ward (Rolls-Royce převzal v roce 1959 karosárnu Mulliner a spojil ji s Park Wardem) měl zešikmené dvojité světlomety, které dostaly přídomek „čínské.“ Čtyřdveřová verze Continental Flying Spur od Mullinera se tvarem blatníků vrátila ke stylu typu S1. Šestilitrový vidlicový osmiválec měl díky zvýšené kompresi a jiným karburátorům vyšší výkon.

Poslední z Continentalů série S byl Bentley S3 Continental s dvojitými hlavními světlomety a kryty kol s osmiúhelníkové středy.

Typem Continental S3 (vyrobily se jich přes tři stovky) se Bentley na dlouhou dobu rozloučil se jménem Continental. Od roku 1965 se začal vyrábět Bentley série T (dvojník typu Rolls-Royce Silver Shadow I), poprvé se skořepinovou karoserií. Ten už ale neměl v nabídce kupé. Jediné kupé postavené na tomto podvozku byla Pininfarinova studie z roku 1968. Ke jménu Continental se Bentley vrátil až po mnoha letech. O této nové éře Continentalů si povíme ve druhé části tohoto článku.

Podrobné popisky k obrázkům naleznete v galerii:

Karel Haas