Volvo P1800 – švédský fešák oslavil padesátiny

Před padesáti lety začalo Volvo vyrábět sportovní kupé P1800. Kombinace kupé a kombi Volvo 1800ES přišlo na svět v roce 1971.

Švédská značka Volvo proslula spolehlivými a bezpečnými cestovními vozy. Párkrát se ale pokusila uspět i v kategorii sportovních vozů. Poprvé to nedopadlo zrovna nejlépe, když v letech 1956 a 1957 vyrobila pouhých 68 otevřených dvoumístných modelů P1900, prodávaných také pod názvem Volvo Sport. Hned po ukončení jejich výroby se rozběhl projekt, za kterým stál technický konzultant Helmer Pettersson. Ten už ve čtyřicátých letech pracoval na vývoji typu PV444. Designu nového sportovního vozu se ujal jeho syn Pelle Pettersson, který tehdy spolupracoval s italskou karosárnou Frua. Volvo vždy uvádělo, že design pochází od studia Carrozzeria Pietro Frua a teprve v roce 2009 potvrdilo autorství designu Pelle Petterssonovi (foto).

Autor designu Pelle Pettersson pózuje před prvním prototypem P958-X1 při příležitosti 50. výročí zahájení výroby typu P1800.

Karosárna Frua (tehdy se krátce stala součástí studia Ghia) postavila tři prototypy, označené jako P958-X1 až P958-X3. Volvo tehdy nemělo dost vlastních výrobních kapacit a muselo se poohlédnout po vhodném výrobci. Sám Helmer Pettersson osobně navštívil v prvním ručně vyrobeném prototypu X1 německého výrobce karoserií Karmann v Osnabrücku. Krátce po zahájení přípravných prací ale Karmann spolupráci na žádost koncernu Volkswagen přerušil. Karmann totiž tehdy vyráběl pro VW kabriolety na bázi “Brouku” a kupé Volkswagen Karmann Ghia a VW se obávalo konkurence. Také jednání s dalšími německými firmami NSU, Drautz a Hanomag nevedla k cíli, neboť neposkytly záruky kvality výroby, vyžadované Volvem. Zdálo se, že Volvo se bude muset s myšlenkou na sportovní vůz rozloučit.

Zachránce Jensen

Helmer Petterson se ale nehodlal vzdát. Získal finanční podporu dvou bank a hodlal kupovat komponenty od Volva a prodávat vozy ve vlastní režii. Volvo zpočátku hrálo roli mrtvého brouka, ale když se v tisku objevily fotografie připravovaného vozu, přehodnotilo Volvo svůj postoj a vystavilo vůz poprvé pod svou značkou na Bruselském autosalonu v lednu 1960. Volvo se pak obrátilo na britskou firmu Jensen Motors, která měla toho času volné výrobní kapacity a uzavřelo s ní kontrakt na výrobu 10 000 vozů. Jensen se pak domluvil na dodávkách karoserií s firmou Pressed Steel ze skotského Linwoodu. Odsud putovaly karoserie po železnici do továrny Jensen ve West Bromwichi. V září 1960 bylo vyrobeno první sériové kupé Volvo P1800 (modelový rok 1961).

Krásný vzhled to na pohled

Sportovní kupé Volvo P1800 (foto) mělo jednoduché, ušlechtilé tvary s oválnou maskou chladiče a náznaky zadních ploutví. Boky vozu zdobily chromované lišty, procházející ladným obloukem od předních světlometů až za kliky dveří. Přední chromované nárazníky byly v místě umístění poznávací značky ohnuty nahoru. Na ženevském autosalonu v březnu 1961 se mohlo Volvo P1800 směle postavit svými tvary Jaguaru E-Type, který zde rovněž slavil svoji oficiální světovou premiéru. P1800 mělo s E-Type podobné vnější rozměry (rozvor náprav 2450 mm, délka/šířka/výška 4400/1700/1285 mm).

Volvo P1800 mělo jednoduché, ušlechtilé tvary s oválnou maskou chladiče a náznaky zadních ploutví. Boky vozu zdobily výrazné chromované lišty.

Většina dílů podvozku pocházela z typu Amazon 122S, včetně řadového čtyřválce B18 s rozvodem OHV. Motor s objemem válců 1778 cm3 měl se dvěma karburátory SU maximální výkon 74 kW (100 k). Tato verze motoru, pojmenovaná B18B, měla odlišný vačkový hřídel a vyšší kompresní poměr. Motor B18 s pěti ložisky klikového hřídele byl vlastně polovinou vidlicového osmiválce, používaného tehdy v nákladních vozech Volvo. Sílu motoru přenášela na zadní kola robustní manuální převodovka M40 a od roku 1963 na přání dodávaná převodovka M41 s elektricky ovládaným rychloběhem. Tato prakticky pátá rychlost snižovala spotřebu, ale vzhledem k odlišnému převodovému poměru také maximální rychlost (ze 190 na 177 km/h).

Návrat domů

Postupem času se stále více ukazovalo, že Jensen má problémy s kvalitou výroby a tak byl po vyrobení 6 000 kusů kontrakt ukončen a v roce 1963 byla výroba přemístěna do továren firmy Volvo ve švédském Gothenburgu a Torslandě. Název vozu byl změněn na Volvo 1800S (S zde znamenalo, že vůz pochází ze Švédska). Výkon motoru se přitom zvýšil o 8 koní a v roce 1966 až na 86 kW (115 k). V roce 1969 byl motor B18 nahrazen motorem B20B s objemem válců 1985 cm3 a výkonem 92 kW (125 k). Zůstalo ale u označení 1800S.

V roce 1970 dostalo sportovní Volvo motor B20E se vstřikováním paliva Bosch D-Jetronic a označení se změnilo na 1800E. Díky vstřikování a přepracovanému vačkovému hřídeli vzrostl výkon na 97 kW (132 k) bez zvýšení spotřeby benzinu. Současně se začaly montovat kotoučové brzdy na všechna čtyři kola (předtím měla série 1800 vzadu bubnové brzdy).

Kombi–kupé 1800ES

Originální kombinace kupé a kombi nazvaná Volvo 1800ES (foto) přišla na svět v roce 1971. Vůz s proskleným zadním víkem (Britové takovým vozům říkají shooting-brake) vyvolal značný zájem, takže se jich do roku 1973 vyrobilo kolem osmi tisíc. Nejdříve si ale nechalo Volvo vyrobit dva prototypy u italských karosáren Coggiola a Pietro Frua. Zvláště ten druhý měl velmi neobvyklé provedení zádi s téměř svislou prosklenou stěnou a docela vtipně se mu říkalo Raketen. Dnes je umístěn v muzeu automobilky Volvo. Oba tyto italské prototypy byly shledány příliš futuristickými, takže nakonec byl zvolen návrh domácího designéra Jana Wilsgaarda. Proslená záď modelu ES inspirovala v pozdějších letech další designéry automobilů Volvo. Podobně bylo například koncipované Volvo 480, vyráběné v letech 1986–1995 v Nizozemsku. Ze současné produkce se proskleným zadním víkem pyšní Volvo C30.

Boční lišty u modelu 1800ES už nesledovaly prolis, směřující ke klikám dveří.

Motor B20F pro kombi-kupé 1800ES měl o něco nižší výkon (92 kW/125 k), neboť silnější těsnění v hlavě válců se přičinilo o snížení komprese. Celková produkce dvoudveřových kupé Volvo P1800 se zastavila na čísle 39 407 a třídveřových kombi-kupé 1800ES se za dva roky vyrobilo 8 077 kusů. Celková produkce tedy dosáhla počtu 47 484 kusů. V USA vzniklo konverzí z kupé pár kabrioletů. O spolehlivosti typu Volvo 1800S by mohl vyprávět Američan Irv Gordon, který jej používá přes 40 let. Za tuto dobu s ním ujel přes 3,5 milionu kilometrů a zapsal se tak v roce 2004 do Guinessovy knihy rekordů. A jezdí dál.

Popisky k obrázkům naleznete ve fotogalerii:

Karel Haas