Borgward Isabella – krásná neznámá

V německých Brémách se v letech 1954–1962 vyráběly vozy Borgward Isabella. Nejhezčí bylo kupé, existovaly i kabriolety a kombi.

Němci to po prohrané druhé světové válce neměli lehké a těžké časy prožíval i automobilový průmysl. V západní části Německa to měli díky Marshallovu plánu o něco snazší a po založení Spolkové republiky Německo v květnu 1949 se naplno rozjel německý hospodářský zázrak. Jednou z továren, téměř zničených spojeneckým bombardováním v říjnu 1944 byla brémská automobilka Borgward.

Založil ji v roce 1921 výstřední podnikatel Carl Friedrich Wilhelm Borgward (1890–1963), tehdy pod názvem Bremer Kuhlerfabrik Borgward & Co. Jeho prvním vozidlem byla nákladní tříkolka Blitzkarren. Postupně vytvořil impérium, vyrábějící automobily čtyř značek: Borgward, Goliath, Hansa a Lloyd. V roce 1938 otevřel Borgward novou továrnu poblíž Brém v Sebaldbrücku. Za války se podílel na vyzbrojování fašistické armády a po jejím skončení byl dva a půl roku internován americkou okupační správou.

Po propuštění z vězení a obnově továren se Borgward v březnu 1949 prezentoval moderním modelem Hansa 1500 s pontonovou karoserií, světlomety zapuštěnými do blatníků a velkým kosočtvercem na přídi. V roce 1952 následoval luxusnější a větší Borgward Hansa 2400. Ten se ale příliš nepovedl, prodala se jich jen tisícovka. Carl Borgward se proto rozhodl vyvinout zcela nový vůz s prostornou karoserií v tehdy módním americkém stylu.

Hit jménem Isabella

V červnu 1954 představil Borgward veřejnosti dvoudveřový model se samonosnou karoserií, nazvaný Isabella (kresba). Jeho hlavními přednostmi byla slušná cena (základní 7280 DM), výkonný motor a prostorná pětimístná karoserie. Prodej probíhal pod reklamním sloganem: “Nikde neseženete za vaše peníze více auta” a už v prvním roce, přes některé problémy způsobené urychleným vývojem, se prodalo přes 11 tisíc vozů.

V červnu 1954 představil Borgward dvoudveřový model se samonosnou karoserií, nazvaný Isabella.

Pohon zadních kol zajišťoval vpředu umístěný řadový čtyřválec s postranními ventily a objemem válců 1493 cm3. Maximální výkon 60 koní (45 kW) dosahoval při 4700 min-1 a maximum točivého momentu 114 Nm při 3000 min-1. Vůz se dodával s čtyřstupňovou, plně synchronizovanou manuální převodovkou a bubnovými brzdami na všech kolech (rozměr pneumatik 5,90–13). Moderní podvozek měl pérování vinutými pružinami, dvojitá příčná ramena vpředu a kyvnou nápravu vzadu. Vůz s pohotovostní hmotností 1000 kg dosahoval maximální rychlost přes 130 km/h, zrychloval z klidu na stovku za 19 s a spotřeboval kolem 9 litrů benzinu Super.

Tříprostorová dvoudveřová karoserie měla rozvor 2600 mm a vnější rozměry (délka/šířka/výška) 4390/1740/1480 mm. Předek zdobila oválná maska chladiče, dělená obřím logem ve tvaru kosočtverce a vodorovnou lištou. Původně byl ve středu loga nápis Hansa 1500, ale od roku 1957 se změnil na Isabella. Kapotu rozdělovala lišta, zakončená stylizovaným písmenem B. Koncová světla byla umístěna v nástavcích zadních blatníků, trochu připomínajících naši Octavii od ročníku 1962. Prostorná kabina, obklopená velkými okny, měla vpředu pohodlná dělená sedadla a vzadu obvyklou lavici. Před dvouramenným volantem byla umístěna přístrojová “kaplička” s vodorovným rychloměrem. Nechyběl zapalovač cigaret a hodiny. Na přání se dodávalo posuvné střešní okno.

Kabriolet, TS a kombi

Už rok po představení základní verze obohatil nabídku kabriolet Isabella (foto). K výrobě kabrioletu byla kontraktována kolínská karosárna Karl Deutsch. Samonosná karoserie si při konverzi na kabriolet vyžádala řadu úprav, zajišťujících potřebnou tuhost karoserie. Cena kabrioletu byla proto výrazně vyšší než u základního modelu (15 600 DM).

Kabriolet Borgward Isabella se objevil v roce 1955. Dokončoval se v kolínské karosárně Karl Deutsch.

Ve stejném roce (1955) se začala Isabella dodávat ve verzi TS (Touren–Sport) s výkonnějším motorem stejného objemu (75 k/55 kW) a maximální rychlostí 150 km/h. Na trh bylo rovněž uvedeno třídveřové kombi se šesti velkými bočními okny a do levé strany otevíranými zadními dveřmi. Celých 35% isabell bylo v tomto roce exportováno do USA, kde si získaly značnou oblibu. Jednu z nich si prý pořídil i Paul Newman. Borgward dokonce dostal nabídku od Chryslera na odkoupení 51% akcií firmy, kterou ale neakceptoval.

Kráska Isabella Coupé

Když začal prodej isabell klesat, přemýšlel Carl Borgward, jak oživit nabídku. Prvním krokem byl mírný facelift karoserie (foto), spočívající v přidání obrysových světel na přední blatníky, úpravě tvaru rámečků světlometů (nyní se stříškami) a změně tvaru koncových světel. Došlo rovněž ke zmenšení dosti bombastického kosočtverce na přídi.

Vzadu se facelift projevil změnou tvaru koncových světel.

Druhým krokem k oživení poptávky bylo uvedení verze Isabella Coupé (foto) v roce 1958. Byl to evidentně šťastný krok, neboť dodnes je Borgward Isabella Coupé považován za jeden z nejkrásnějších vozů všech dob. Nejdříve byly ručně vyrobeny čtyři prototypy, určené k předvádění novinářům. Jeden z těchto prototypů věnoval Borgward svojí ženě Elisabeth, která jej pak používala až do osmdesátých let. Kupé mělo zkrácenou kabinu, zmenšená boční okénka a výrazně prodlouženou záď. Boky oživily prolisy a chromované lišty, zvýrazňující přechod mezi předními a zadními blatníky. Karoserie kupé se začaly používat rovněž k přestavbě na kabriolety.

Kupé mělo zkrácenou kabinu, zmenšená boční okénka a výrazně prodlouženou záď.

Nešťastný konec

Carl Borgward byl dobrý konstruktér, ale špatný manažer. Každá z jeho tří zbývajících značek (Borgward, Lloyd a Goliath) měla vlastní vývoj a obchodní síť. Měla to být pojistka pro případ, že některá z nich bude ve ztrátě, kterou pokryjí ostatní značky. Dalším důvodem, vedoucím ke krachu firmy byl nákladný vývoj neúspěšných produktů, jako např. vrtulníku Kolibri (1958) nebo velkých sedanů Hansa 2400 (1952) a Borgward 2300 (1959, později přejmenovaný na P100). Popularitě borgwardů nepomohly ani dlouhé čekací doby, bankrot amerického dovozce a otřesná poruchovost sesterského modelu Loyd Arabella.

Hřebíkem do rakve byl obsáhlý článek prestižního časopisu Der Spiegel z prosince 1960, popisující problémy firmy Borgward. Prodej vozů rapidně klesl a firma se ocitla ve vážných finančních problémech. Půjčku 10 milionů marek banky zamítly a Borgward musel v roce 1961 vyhlásit bankrot. Výroba isabell pokračovala v Brémách až do roku 1962 a skončila počtem 202 862 vyrobených kusů. Výrobní linky modelů Isabella a P100 byly pak prodány do Mexika, omezené výroby se zde ale dočkal jen model P100. Tisícovka isabell byla vyrobena v Argentině.

Carl Borgward zemřel 28. července 1963 v Brémách ve věku 72 let. Na památníku, postaveném na jeho počest je zobrazen se svojí milovanou Isabellou.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas