Mercedes-Benz 190 SL – ve stínu slavného bratra

Mercedes nabízí sportovní vozy už více než sto let. Dvoumístný roadster a kupé 190 SL (W121) se vyráběly v letech 1955–63.

Automobilová výstava v New Yorku byla v únoru 1954 svědkem premiéry sportovního kupé Mercedes-Benz 300 SL. Hned vedle se krčil prototyp dvoumístného roadsteru 190 SL, jehož sériové provedení se pak vyrábělo až do roku 1963.

Zatímco slavný model 300 SL, zvaný Gullwing, patřil do kategorie drahých superautomobilů, typ 190 SL byl koncipován jako jeho střízlivější a dostupnější alternativa. Karoserie Mercedesu 190 SL měla několik společných rysů s modelem 300 SL. Příbuznost najdeme především na přídi s širokou maskou chladiče, ozdobenou velkou chromovanou třícípou hvězdou. Společný původ prozrazovaly i výstupky nad koly, připomínající oční víčka. K vývoji typu 190 SL dal podnět tehdejší dovozce mercedesů do USA, Američan s rakouskými kořeny, Maxi Hoffman. Po mimořádně krátkém pětiměsíčním vývoji se prototyp roadsteru 190 SL (foto) poprvé představil veřejnosti 6. února 1954 na autosalonu v New Yorku.

Prototyp se od sériového provedení lišil jen několika detaily. Nad zadními koly neměl například typická \"oční víčka,\" odlišné byly i nárazníky.

Interním označením W121 se Mercedes-Benz 190 SL hlásil k sedanům řady 180/190 (W120/W121) se samonosnou karoserií, která jim zajistila přezdívku „ponton.“ Mercedes 190 SL převzal z této řady princip samonosné karoserie (podvozek měl ale zkrácený rozvor), nezávislé zavěšení kol a některé prvky vnitřní výbavy. Vůz mimořádně elegantních tvarů byl oblíbený hlavně u zámožnějších dam, ale také žen pochybné pověsti. Podle zavražděné frankfurtské prostitutky Rosemarie Nitribittové, o které byl natočen známý film “Dívka jménem Rosemarie,” dostal dokonce přezdívku Nitribitt-Mercedes. Jeho elegantní tvary oceňovali i filmaři. Např. ve filmu “Deset tisíc ložnic” se v něm proháněly Grace Kelly a Frank Sinatra.

Ve stejné době se vyráběly kabriolety a kupé Mercedes 220 A/C, odvozené od většího sedanu řady 220 (W180). Ty ale měly šestiválcové motory, usedlejší design a byly výrazně dražší než čtyřválcový typ 190 SL. Zatímco 190 SL Roadster stál 16 500 DM, kabriolet 220 A/C byl o pět tisíc dražší. Také se jich vyrobilo méně, v letech 1955–1957 vzniklo kolem 2 000 kabrioletů a pouhých 80 kupé.

S plátěnou i pevnou střechou

Dvoumístný Mercedes-Benz 190 SL se začal sériově vyrábět v květnu 1955 a od začátku se nabízel ve dvou provedeních: jako dvoumístný roadster (foto) se stahovací střechou (typ W121.042) a jako kupé (typ W121.040) s odnímatelnou pevnou střechu (hardtop). V prvních letech výroby měla tato kupé menší zadní okno. Od srpna 1955 si bylo možné objednat verzi kupé/roadster, která se dodávala s pevnou i stahovací střechou. Pevná střecha se do února 1956 vyráběla z hliníkového plechu, ale pak byla nahrazena levnější, ale těžší ocelovou střechou.

Při pěkném počasí byla jízda v otevřeném roadsteru požitkem.

Vůz poháněl řadový čtyřválec s rozvodem OHC, zdvihovým objemem 1897 cm3 a výkonem 77 kW (105 k). Nemohl sice konkurovat třílitrovému šestiválci svého většího bratra 300 SL, ale stačil na dosažení slušné maximální rychlosti přes 170 km/h. Při spotřebě kolem 12 litrů na 100 km a nádrži na 65 litrů měl 190 SL dojezd nejméně 500 km.

Interiér měl kožené čalounění a na dobře vybavené přístrojové desce upoutala výrazně tvarovaná „kaplička“ před volantem s velkým otáčkoměrem a rychloměrem. Dvoupaprskový volant velkého průměru měl uprostřed třícípou hvězdu a kolem chromovaný kruh ovládající tlačítko houkačky.

Jemné retuše

Hned v prvním roce výroby se prodalo přes sedmnáct set Mercedesů 190 SL a v roce 1956 dokonce přes čtyři tisíce. Po celých osm let výroby prošel typ 190 SL jen několika menšími změnami. V roce 1956 byly například do víka schránky před spolujezdcem přidány hodiny, vůz dostal druhý klakson Bosch, nová zadní světla (převzatá ze sedanu Mercedes 220) a od listopadu dvojici zpětných zrcátek. V témže roce se začal vyrábět sedan Mercedes 190, který s menšími úpravami převzal motor z typu 190 SL. Snížily se tak výrobní náklady obou modelů.

K dalším vzhledovým změnám patřilo přidání svislých sloupků (foto) chromovaných nárazníků (vpředu i vzadu nebo jen vzadu) a roadstery se začaly dodávat standardně bez chromovaných lišt výstupků nad koly. Vozy bez těchto okrasných lišt, které byly mimochodem častou příčinou reznutí karoserie, jsou dnes velmi vzácné. Sloupky nárazníků se dodávaly na objednávku, takže i pozdější modely je možné vidět bez těchto sloupků.

Chromovaná tyčka uprostřed čelního skla spojovala rám okna s držákem zpětného zrcátka. Jejím úkolem bylo snížení pružení rámu čelního okna při zaklapnutí západky stahovací střechy.

V roce 1958 bylo osvětlení zadní poznávací značky přemístěno do svislých sloupků zadního nárazníku a oranžové přední směrovky byly nahrazeny čirými. U vozů prodávaných v Německu se však od roku 1961 používaly z legislativních důvodů opět oranžové směrovky. Od září 1959 dostala kupé velké panoramatické zadní okno, které zlepšilo výhled dozadu a prosvětlilo interiér. V říjnu 1961 se začaly montovat upínací pásy.

Zajímavým detailem byla chromovaná tyčka uprostřed čelního skla, spojující rám okna s držákem zpětného zrcátka. Jejím úkolem bylo snížení pružení rámu čelního okna při zaklapnutí západky stahovací střechy.

Závodní verze

Mercedes 190 SL nebyl navržen jako vysloveně sportovní vůz, ale firma s tak bohatou sportovní tradicí, jako je Mercedes-Benz, chtěla vyhovět i zákazníkům se závodními ambicemi. Pro ně připravila závodní kit, pomocí kterého bylo možné přestavět sériový roadster na závodní speciál. Kit pro Mercedes 190 SL Rennsport (foto) obsahoval speciální hliníkové dveře bez oken a klik, malý plexisklový větrný štítek nahrazující čelní sklo a odlehčenou kapotu.

Mercedes 190 SL Rennsport, určený k závodním účelům, měl ochranný oblouk za sedadlem řidiče, větrný štítek místo předního okna a neměl nárazníky.

V návodu kitové verze Rennsport se doporučovalo odstranění nárazníků, stahovací střechy a dalších nepotřebných prvků, zbytečně zvyšujících hmotnost vozidla. Součástí kitu byly samozřejmě i úpravy motoru, které zvyšovaly výkon až na 103 kW (140 koní). Odlehčený 190 SL Rennsport s hmotností kolem 1060 kg byl pak schopen překročit maximální rychlost 200 km/h. Kit se objevil v nabídkovém listu Mercedesu 190 SL hned od začátku výroby v roce 1955, ale nezískal velkou oblibu. Už v následujícím roce z katalogu zmizel a odhaduje se, že byly prodány jen desítky kitů.

Závodnímu využití modelu 190 SL Rennsport bránilo to, že nezískal homologaci FIA pro třídu GT. Mohl závodit jen ve třídě sériově vyráběných sportovních vozů, kde ale neměl proti mnohem výkonnější konkurenci mnoho šancí. Mercedes se s několika vozy 190 SL Rennsport (se vstřikováním paliva) zúčastnil v roce 1955 závodu Mille Miglia a několika dalších menších závodů (Macao, Casablanca). Jediným celkovým vítězstvím se pravděpodobně mohl pochlubit jen v rallye Hong Kong.

Vozy 190 SL Rennsport se navzájem lišily v detailech a tak snad jen vůz vystavený ve stuttgartském museu firmy Mercedes-Benz vypadá tak, jak měl podle návodu v kitu vypadat, včetně větrného štítku před řidičem, krytu otvoru po stahovací střeše ve tvaru jakéhosi spoileru a kapoty bez středového vstupu vzduchu. Tento exemplář byl navíc vybaven zpětnými zrcátky z modelu 300 SL a krytem prostoru pro spolujezdce.

Produkce Mercedesu 190 SL skončila v únoru 1963 a celkem bylo vyrobeno 25 881 kusů. Díky svým elegantním a nadčasovým tvarům (navzdory poměrně vysoké ceně a nevýrazným výkonům) si Mercedes 190 SL získal značnou oblibu a dodnes je ozdobou veteránských srazů. V jeho stopách dnes pokračuje Mercedes SLK, jehož třetí generace debutovala na letošním ženevském autosalonu.

Hlavní technické údaje:

Mercedes-Benz 190 SL
Výroba v letech 1955 – 1963
Počet vyrobených vozů 25 881
Motor Řadový čtyřválec s rozvodem OHC
Umístění motoru Podélně vpředu
Pohon Zadní
Objem motoru 1897 cm<sup>3</sup>
Maximální výkon 77 kW (105 k) při 5700 min<sup>-1</sup>
Rozvor náprav 2400 mm
Délka 4200 mm
Šířka 1740 mm
Výška 1320 mm
Pohotovostní hmotnost 1140 kg
Maximální rychlost 170 km/hod
Zrychlení z 0 na 100 km/h 14,5 s
Spotřeba paliva 11 – 12 l/100 km

Karel Haas