Chevrolet Corvette (1962) - Korvetní kapitán

Milovníci rychlých člunů nemusejí ubírat plyn ani na souši. Silný V8 s lehkou karoserií Chevroletu Corvette z Prague Classic Car Centre pořádně cvičí, podvozek citelně zaostává.

Ve známé smíchovské galerii jsme nastoupili do stroje času v podobě nadupaného rudého roadsteru. Ze současné energetické a hospodářské krize nás v mžiku několika otočení kol s centrální maticí přenesl do nejrůžovějšího amerického snu.

Zrod corvetty totiž spadá do pořátku padesátých let, kdy se na trh USA doslova valily sportovní automobily anglického, italského a v čím dál větší míře také německého původu. Evropští vítězové i poražení byli po vysilující válce u supervelmoci zadluženi až po uši a snažili se zhýčkané americké klientele zavděčit v duchu uctívaného hesla „Kdo neexportuje, zahyne“. Motorističtí novináři ze Starého světa svým čtenářům trpělivě vysvětlovali nedostatek automobilů na domácích trzích a vyčíslovali, kolik másla, masa a obilí lze z bohaté Ameriky dovézt za každý jaguar, MG, nash healey, cisitalii, alfu romeo, ferrari či mercedes-benz.

Spojené státy navzdory vypuknutí války v Koreji prožívaly období obrovského rozmachu a bezprecedentní životní úroveň umožňovala i středním vrstvám pomýšlet na luxusní šesti- či osmiválce. Spotřeba paliva, ceny pneumatik a oleje nehrály roli, Američané stále ještě těžili nejvíc černého zlata na světě a když se Arabové blokádou Suezu pokusili vzít Západ do kleští, USA vzniklý deficit (naposled v historii) zvládli vyřešit pouhým otevřením kohoutků vlastních nevyužitých vrtů. Chevrolet Corvette se nemohl narodit do šťastnějších poměrů.

Za jeho duchovního otce bývá považován charismatický šéfstylista koncernu General Motors Harley Earl. Automobilový design obohatil vysokými ploutvemi na zadních blatnících, inspirovaných stíhačkami P-38 Lightning, nebo špičatými nárazníky přezdívanými „Dagmary“ kvůli podobnosti s hrotitými prsy postavy tehdy populárního televizního seriálu.

Inspirace corvetty evropskými vzory je zřejmá na první pohled, ostatně sám Earl přiznal, že studoval anglické jaguary i díla „Pinin“ Fariny. Povědomě působí světlomety zapuštěné do blatníků a před poškozením chráněnéné síťkou, žraločí tlamu přední masky proslavily spíše vozy ferrari.

Ač šitá podle evropského střihu, technologicky se karoserie dvoudveřového amerického roadsteru konkurentům vymykala širokou aplikací sklolaminátu. Ocel byla stále ještě na příděl. Kompletace 46 panelů však nepřiměřeně komplikovala výrobu. Ostatně původně se s masovější produkcí nepočítalo, „pra-corvettu“ jménem EX-122 na autosalonu Motorama 1952 prezentovali jako futuristický vůz snů. Teprve obrovské nadšení obecenstva zhmotněné do objednávek jí vdechlo život.

Na papíře se sportovní chevrolet zdál favoritem, byť řadový šestiválec dával z 3,9 l výkon jen průměrný 110 kW, což stačilo na rychlost 172 km/h a zrychlení na stovku během zhruba 10 s. Úskalí představovala zcela nevhodná, ale s americkou pohodlností konvenující dvoustupňová samočinná převodovka Powerglide. Zhoupnutí a cuknutí sice proběhlo jen jednou, krátce po startu, nicméně pružný motor hučivě se sbírající z nízkých obrátek měl k radostně sportovnímu střídání převodů ve vysokých otáčkách a tóninách hodně daleko.

Největší slabinu pohledné corvetty odpočátku představoval zastaralý až primitivní podvozek. Zapomeňte na motto BMW o potřebě „rychlejšího šasí než je motor“! Přední nezávisle zavěšená kola sice dostala vinuté pružiny, ale v zádi nedostatečně vyztuženého rámu přežívala archaická tuhá náprava „banjo“. Její příčnou nestabilitu se konstruktéři pokusili potlačit vysunutím podélných svazků listových pružin vně rámu, co nejblíže ke kolům. Věděli jste, že dnešní corvetty jako snad jediná sériově vyráběná auta na světě používají napříč uložené „lisťáky“ se specifickou charakteristikou pružení, samotlumicím účinkem a nízkou hmotností?

První generace však na nerovnostech jankovitě poskakují a při prudkém sešlápnutí akcelerátoru se jejich záď tak rozvlní, až řidiči vyrazí pot na čele. Aby se z toho neorosila i zadní „espézetka“ zapouzdřená v tehdy módním zaskleném rámečku, přikládali k ní dva sáčky s chemikálií pohlcující vlhkost.

Hrdí američtí patrioti se všemu navzdory pro corvettu nadchli, byť už ve svém logu místo původní vlajky s pruhy a hvězdami nesla neutrálnější šachovnicový prapor. Sporťák se základní cenou 3250 dolarů šel doslova na dračku. Čtyřlitr brzy nestačil, a tak v roce 1955 došlo na V8, v rámci Chevroletu teprve druhý od roku 1919. Jeho sladění s třístupňovým manuálem dostal na starost ruský emigrant Zora Arkus-Duntov. V té době se nad corvettou stáhla mračna, Ford vyrukoval se svým thunderbirdem. Ale brzy Chevroletu odlehlo, soupeř se postupně začal orientovat na luxus a to korunovala i čtyřmístná karoserie. Znovu zahřmělo až s mustangem.

Přes silné zázemí GM se Chevroletu nedařilo pořádně rozeběhnout výrobu. První rok v servisním centru v michiganském Flintu doslova na koleně zkompletovali 300 kusů, postupně se kapacita zvětšila až o dva řády a v roce 1992 přišla na svět miliontá corvetta.

Námi vyzkoušený exemplář představuje zajímavý mezityp po faceliftu z roku 1958, vyrobený těsně před nástupem druhé generace – Sting Raye (1963). Ten už předznamenává klínovitá záď se čtyřmi nevelkými kruhovými svítilnami, ale ještě chybí charakteristické zasklení rozdělené kovovou „páteří“ á la Tatra 603. Díky vročení 1962 v technickém průkaze jsme si mohli „užít“ jednu z posledních namontovaných tuhých zadních náprav (ještě teď na hýždích cítíme masáž provedenou zpomalovacími pruhy), vypouklé hlavní světlomety  (na desítky let se skryly a pouze „mrkaly“) nebo triumf sklářské technologie – panoramatické přední sklo s negativně skloněnými sloupky a báječně nerušeným výhledem šikmo vpřed.

V rukách jsme sevřeli velmi inspirativní sportovní volant se třemi odvrtanými rameny z pružinové oceli, pohledem zkontrolovali „budíky“, porovnali hučivý nástup výkonu osmiválce s důstojně stoupající ručičkou otáčkoměru a odkládali řazení nahoru až do povolených 5000/min. S krátkou pákou si totiž moc nepohrajete, vypadá, že neumí do pěti počítat a skutečně skončí už na trojce.

Ale ten odpich nám můžete závidět! Z průduchů v blatnících nás ovanul silný dech prohřátý odpadním teplem, sálajícím z V8. Ten preferuje výkon, spotřebu jej nezajímá a pod 15 l nehraje.

Široká a měkká sedadla mají z dnešního pohledu dvě nevýhody: v zatáčce tělu neposkytují ani symbolickou oporu a navíc by si zasloužila vyšší opěradla. Ale pozor, na rozdíl třeba od Jaguaru XK 120 nabízí corvetta pod elegantním a lehkým, byť nesnadno upevňovaným hardtopem překvapivě dost místa pro hlavy. Úhledné výklenky v přístrojové desce navíc umožní natáhnout si i hodně přerostlé nohy. Spolujezdec se při vystupování opře o vodorovné madlo á la Citroen Xantia.

Proč to nepřiznat: Chevrolet Corvette na nás zpočátku působil   jako nejapná parodie evropských krásek své doby a nad jeho řekněme specifickými jízdními vlastnostmi jsme zvedali obočí. Ale již po první projížďce jsme zhmotněnému americkému snu přišli na chuť. Je totiž svůj, nezaměnitelný, překypující silou, v mnohém bezelstně prostinký, ale zároveň nepřešlechtěný, opravdový. Drsný kovboj z amerických prérií? Chvílemi spíš komicky obhroublý, ale pořád sympatický Pepek námořník, bafající na palubě korvety (corvette) svou dýmku. A je to pořádně silný tabák!

Chevrolety Corvette 1953-2008
Technické údaje Corvette C1 (1953) Corvette C1 (1962) Corvette C2 (Sting Ray, 1963) Corvette C3 (1968)
Motor zážehový šestiválec OHV zážehový V8 OHV zážehový V8 OHV zážehový V8 OHV
Zdvihový objem 3859 cm3 5354 cm3 5354 cm3 6999 cm3
Výkon 112 kW při 4200/min 186 kW při 4400/min 169 kW při 6000/min 298 kW při 5400/min
Točivý moment nezjištěn 475 N.m při 2800/min 477 N.m při 4000/min 624 N.m při 3600/min
Převodovka třístupňová přímo řazená třístupňová přímo řazená čtyřstupňová přímo řazená čtyřstupňová přímo řazená
Zavěšení vpředu/vzadu lichoběžníkové, tuhá náprava lichoběžníkové, tuhá náprava lichoběžníkové, tuhá náprava lichoběžníkové
Brzdy bubnové bubnové s posilovačem bubnové s posilovačem kotoučové, P ventilované
Rozvor 2590 mm 2590 mm 2489 mm 2489 mm
Vnější rozměry 4242 x 1834 x 1323 mm 4496 x 1778 x 1270 mm 4453 x 1770 x 1275 mm 4636 x 1753 x 1214 mm
Provozní hmotnost 1293 kg 1315 kg 1377 kg 1461 kg
Největší rychlost 172 km/h 241 km/h 237 km/h 274 km/h
Zrychlení 0-96 km/h 10 s 5,9 s 6,2 s 5,7 s
Chevrolety Corvette 1953-2008
Technické údaje Corvette C4 (1983) Corvette C5 (1997) Corvette C6 (2006) Corvette C6 ZR1 (2008)
Motor zážehový V8 OHV zážehový V8 OHV zážehový V8 OHV přeplňovaný zážehový V8 OHV
Zdvihový objem 5733 cm3 5666 cm3 7011 cm3 6162 cm3
Výkon 149 kW při 4200/min 257 kW při 5600/min 377 kW při 6300/min 462 kW při 6500/min
Točivý moment 385 N.m při 2800/min 475 N.m při 4400/min 637 N.m při 4800/min 825 N.m při 4000/min
Převodovka čtyřstupňová přímo řazená šestistupňová přímo řazená šestistupňová přímo řazená šestistupňová přímo řazená
Zavěšení vpředu/vzadu lichoběžníkové dvojité lichoběžníkové dvojité lichoběžníkové dvojité lichoběžníkové
Brzdy ventilované kotouče ventilované kotouče, ABS ventilované kotouče, ABS+ESP ventilované kotouče, ABS+ESP
Rozvor 2489 mm 2654 mm 2686 mm 2686 mm
Vnější rozměry 4704 x 1753 x 1219 mm 4564 x 1869 x 1212 mm 4460 x 1930 x 1245 mm 4460 x 1930 x 1245 mm
Provozní hmotnost 1454 kg 1465 kg 1421 kg 1520 kg
Největší rychlost 200 km/h 277 km/h 319 km/h 320 km/h
Zrychlení 0-96 km/h 5,0 s 4,8 s 3,7 s 3,5 s

Zdeněk Vacek