Peugeot 203: Poválečným rodinám

Před padesáti lety skončila s bilancí 685 628 kusů výroba populárního rodinného Peugeotu 203.

Před padesáti lety skončila s bilancí 685 628 kusů výroba populárního rodinného Peugeotu 203. Ač označením příslušník dvojkové typové řady, rozměry a určením měl blíže k dnešním čtyřkám.

Jedna z nejúspěšnějších modelových řad byla tajně vyvíjena zhruba od roku 1942, ale vyzrálá verze si odbyla premiéru až na Pařížském autosalonu 1947. Výrobu v hlavním závodě v Sochaux spustili následující rok, dvě sezony ještě dobíhal předválečný typ 202 s typickým ukrytím světlometů pod mřížoví masky chladiče. Vzhledem k technologickým obtížím i poklesu zájmu o okoukaný model se však továrna soustředila jen na dvěstětrojku a dalších pět let nepřišla s ničím novým.

Na první pohled zaujal elegantní, byť konzervativní design připomínající starší fastback Chevrolet Fleetline. Celokovová karoserie existovala v provedeních čtyřdveřový sedan, kombi nebo polokabriolet, případně dvoudveřové kupé a kabriolet. Pod přední kapotou byste našli čtyřválcovou třináctistovku s polokulovitými spalovacími otvory v hlavě válců z lehké slitiny. Výkon vzrostl z počátečních 31 kilowattů pouze symbolicky na 33 kW, čtyřstupňovou převodovku ovládala řadicí páka na sloupku volantu. Nejvyšší rychlost kolísala zhruba mezi 100-120 km/h, delší a těžké kombi i užitkové verze byly z pomalejších.

K přednostem Peugeotu 203 patřila kromě prostorného interiéru a komfortních sedadel i pérování také přesnost hřebenového řízení a účinnost brzd. V roce 1950 měl tento typ ve Francii tržní podíl 19,5 %, vyšší počet zákazníků zaznamenala pouze výrazně menší a levnější želvička Renault 4 CV. Překvapivý průlom se podařil i na německém trhu, v záplavě brouků představoval Peugeot 203 příjemné osvěžení. Pozice na domácím trhu začala slábnout až kolem roku 1955, kdy konkurenční Panhard pronikl do distribuční sítě Citroënu a Simca vyrukovala s moderním typem Aronde.

Spolehlivost a robustnost dva-nula-trojky, vybavené ještě tuhou zadní nápravou, prokázaly i dálkové jízdy. Například v roce 1953 absolvovala francouzská posádka Mercier-de Cortanze 15 000 km dlouhou cestu z Kapského města do Paříže v rekordním čase 17 dní! K padesátému výročí této anabáze se stejnou cestou vydaly dva Peugeoty 203 a také ony cestu dokončily za necelý měsíc.

Nástupcem řady 203 se stal Peugeot 403, i když podle některých historiků by parametrům originálu a jeho pozici na trhu odpovídaly spíše typy 204 nebo 304.

Více pro všechny
Dvěstětrojka měla řadu podob a díky robustní konstrukci si dala líbit i výrazné přetěžování. V roce 1950 vyslyšel Peugeot volání po kombinované karoserii, která do Evropy přišla z USA (Station Wagon, původně totiž šlo o vozy pro transport zavazadel z nádraží). Kvůli osazení tří řad sedadel bylo třeba prodloužit rozvor o 200 mm, což by u rámové koncepce podvozku znamenalo sáhnout po delších výliscích. V případě samonosné karoserie však nezbylo než ji výrazně přepracovat a vyzkoušet různé typy výztuh, aby se tolik nekroutila. Celková délka vzrostla ze 4350 na 4530 milimetrů, šířka 1620 mm a výška 1500 mm zůstaly nezměněny. Zaslepením druhé a třetí řady bočních oken vzniklo vcelku úspěšné užitkové provedení. Naopak prototyp nabízený armádě zůstal bez ohlasu a po úpravách dosloužil u továrního protipožárního sboru.

Zdeněk Vacek