Maserati 3500 GT – šestiválce z Modeny

Prvním sériově vyráběným vozem Maserati třídy Gran Turismo bylo kupé a spider 3500 GT, vyráběné v letech 1957–64.

Vozy třídy Gran Turismo (GT) patří díky svým technickým kvalitám a většinou i vzhledu mezi klenoty na čtyřech kolech. Jak název napovídá, je jejich původ nutno hledat v Itálii a tam především mezi značkami Ferrari a Maserati. Automobilka Maserati se právě modelem 3500 GT zařadila mezi uznávané výrobce automobilů třídy GT.

Zní to jako z pohádky: na počátku bylo pět synů italského strojvůdce Maseratiho z Bologne – Alfieri, Bindo, Carlo, Ernesto a Ettore. Nejstarší Carlo závodil na Fiatech a dalších vozech, ale v devětadvaceti letech zemřel. Jeho bratři založili v roce 1914 malou dílnu, ve které pod značkou Maserati (přesněji Officina Alfieri Maserati SpA) vyráběli zapalovací svíčky a opravovali auta. Po skončení první světové války zde vyráběli sportovní a závodní automobily pro různé firmy. V roce 1926 založili vlastní automobilku a za znak zvolili trojzubec podle Neptunovy sochy na náměstí v Bologni. Alfieri Maserati zemřel v roce 1932, ale zbývající tři bratři stavěli dál úspěšné závodní automobily. V roce 1937 se dostali do finančních potíží a značku prodali průmyslníkovi Adolfovi Orsimu se závazkem pracovat pro něj dalších 10 let. Po válce, v roce 1947, pak v Bologni založili vlastní firmu Osca.

Maserati, Modena, Italia

V roce 1940 přemístil Adolfo Orsi boloňskou továrnu bratrů Maserati do svého rodiště Modeny a umístil ji nedaleko od svých železáren. Generálním ředitelem jmenoval svého bratrance Alceste Giacomazziho a do týmu Maserati získal vynikající odborníky. Vývojem závodních vozů pověřil Alberta Massimina, který přišel od Fiatu a měl bohaté zkušenosti se závodními vozy Alfa Romeo a Ferrari. Tým posílili i další technici zvučných jmen: Giulio Alfieri, Vittorio Bellentani a Gioacchino Colombo.

Orsiho firma Maserati slavila velké úspěchy na sportovním poli, ale finančně na tom nebyla nejlépe. První poválečný automobil Maserati, A6 1500 s karoserií od Battisty „Pinin“ Fariny (teprve v roce 1961 přijal příjmení Pininfarina), byl vyroben pouze v počtu 60 kusů. Příliš nepomohlo ani zvýšení objemu motoru na 2 litry a Gioacchinem Colombem přepracovaný ventilový rozvod na dvouvačkový. V roce 1954 byl vyvinut nový krátkozdvihový dvoulitrový řadový šestiválec s rozvodem DOHC a třemi karburátory. Poháněl čtyřmístná kupé s karoserií Allemano a také šestici kupé A6G 2000 s karoserií Frua. Dosahovaly rychlosti kolem 185 km/hod. Prakticky se však stále jednalo o kusovou výrobu.

Od závodění k luxusu

Přestože v roce 1957 získal Argentinec Juan Manuel Fangio pro Maserati titul mistra světa, rozhodlo se Maserati skončit se závodní činností. Toto rozhodnutí bylo ovlivněno tragickou havárií na Mille Miglia, kde zemřelo u vesnice Guidizzolo 11 lidí. Maserati zachránilo před bankrotem rozhodnutí Omera Orsiho, syna majitele firmy, vyrábět luxusní vozy. Na ženevském autosalonu v březnu 1957 byly představeny dva vozy. Krásné čtyřmístné kupé Maserati 3500 GT (foto) mělo hliníkovou karoserií od milánské firmy Carozzeria Touring. Tato karosárna dodávala karoserie vyrobené podle patentované technologie Superleggera (superlehký). Karoserii tvořila kostra z tenkých trubek, na kterou byly upevněny panely z hliníkového plechu. Druhý vystavený vůz měl karoserii Allemano, rovněž s rozvorem 2600 mm.

Karoserie kupé byla vyrobena podle patentované technologie Superleggera. Na kostru z tenkých trubek byly upevněny panely z hliníkového plechu.

Čisté tvary kupé Maserati 3500 GT (interní značení Tipo AM101) s karoserií Touring a venkovními rozměry 4780 x 1760 x 1300 mm se vyznačovaly dlouhou přídí, předním a zadním panoramatickým oknem a výrazně prodlouženými zadními blatníky. Masku chladiče zdobil velký znak Maserati – Neptunův trojzubec. Boční výdechy motorového prostoru byly dvojího provedení. Zpočátku měly jen dvě vodorovné lišty, později dostaly chromovanou mřížku. Nad (nebo pod) mřížkou byl umístěn znak karosárny Touring.

Vzadu stály za povšimnutí výrazně protažené blatníky (foto), nahoře ozdobené chromovanými lištami a zakončené svislými koncovými světly. K otvírání zavazadelníku sloužila dvojice chromovaných pák. Víko kufru s mohutnými vzpěrami bylo protaženo dolů až k nárazníkům, jak je obvyklé u současných vozů. Zavazadlový prostor byl na kupé 2+2 poměrně objemný, s rovnou podlahou. Vkusně řešenému interiéru s koženými sedadly dominovala přístrojová deska v barvě vozu a tříramenný volant velkého průměru.

Vzadu mělo Maserati 3500 GT výrazně protažené blatníky s chromovanými lištami, zakončené svislými koncovými světly.

Vývojem motoru pro tento vůz byl pověřen technický ředitel Maserati Giulio Alfieri. Převrtáním válců šestiválcového motoru z typu A6G 2000 se zdvihový objem zvýšil na 3485 cm3 a maximální výkon se zvedl na 162 kW (220 k). Dvojité zapalování (foto) a tři dvojité karburátory Weber prozrazovaly závodní původ motoru. Na výrobě se podílela řada subdodavatelů z Anglie (spojka, bubnové brzdy Girling, zavěšení kol), Německa (převodovka ZF) a Itálie (mechanické zapalování Magneti Marelli, 16palcová pneu Pirelli).

Dvojité zapalování řadového šestiválce s rozvodem DOHC prozrazovalo závodní původ motoru.

Po zahájení výroby v nové továrně to vypadalo, že ani tento model nepřinese kýžený obrat ve finanční situaci firmy. V roce 1959 se začaly na přání dodávat přední kotoučové brzdy (zadní od roku 1962), přesto se prodalo jen 100 vozů. Obrat nastal teprve po vstupu na americký trh, kde Maserati 3500 GT zaznamenalo mimořádný úspěch. V roce 1961 se jich prodalo celých pět set. Od roku 1962 se vůz dodával na přání se vstřikováním paliva Lucas a s označením GTi. Výkon stoupl na 235 koní. Vozy měly čtyřstupňovou nebo pětistupňovou manuální převodovku, bylo ale možné zvolit i třírychlostní automat. Od roku 1959 byly zavedeny kotoučové brzdy. Podvozek s vinutými pružinami vpředu a podélnými listovými pery vzadu se neměnil.

Dvoumístné spidery Vignale

Kromě kupé se vyráběly i dvoumístné spidery. Výrobou karoserií byl pověřen věhlasný karosář Alfredo Vignale z Turina. Rozvor byl proti kupé zkrácen na 2499 mm. Karoserie (foto) podle návrhu Giovanniho Michelottiho byla ocelová, ale dveře a kapota byly vyrobeny z lehkých slitin. Na přání se dodávala pevná střecha (hardtop), drátěná kola a diskové brzdy. Další tři kabriolety pocházejí z karosárny Touring a jeden exemplář dostal „kabát“ od firmy Frua. Celkem vzniklo 243 kabrioletů 3500 GT a GTi, jeden z nich vlastnil i zpěvák Dean Martin.

Dvoumístné spidery Maserati 3500 GT se vyráběly v turínské karosárně Vignale.

Krásných kupé Maserati 3500 GT bylo spolu se spidery vyrobeno 2226 kusů (údaj výrobce) a vlastnilo jej mnoho slavných osobností. Za všechny jmenujme alespoň monackého prince Rainiera III, herce Alberta Sordiho, Tonyho Curtise, Rocka Hudsona a Anthony Quinna. Následníkem tohoto vskutku pohledného kupé pro „velkou turistiku“ se stalo kupé Maserati Sebring, vyráběné v letech 1962–1969 a poháněné rovněž řadovým šestiválcem. Dalším Alfieriho dílem, inspirovaným modelem 3500 GT, bylo Maserati 5000 GT, poháněné vidlicovým osmiválcem.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas