Alfa Romeo Montreal – atrakce na Expo 67

Sportovní kupé Alfa Romeo Montreal s karoserií Bertone bylo jako koncept vystaveno na Expu 67. V letech 1970–75 se vyrábělo sériově.

Neobvykle tvarované kupé Montreal je jedním z nejexotičtějších sériově vyráběných vozů značky Alfa Romeo. Je to vůz, který řidiči poskytoval neobyčejné jízdní zážitky a ty ostatní nutil k otočení hlavy, kdykoliv se někde objevil. Kombinací výkonného motoru, převzatého ze závodních vozů Alfa Romeo 33, a krásné karoserie neotřelých tvarů vznikl skutečně jedinečný automobil snů, který se stal skutečností.

Studie na Expo 67 v Montrealu

Italská automobilka Alfa Romeo se prezentovala na světové výstavě Expo 67 v kanadském Montrealu koncepční studií sportovního kupé 2+2, které vzniklo na objednávku Kanaďanů jako automobil budoucnosti. Jeho karoserii navrhl Marcello Gandini (*1938), známý designér, který pracoval ve studiu Bertone v letech 1965 až 1980. Oba prototypy byly postavené na podvozku modelu Alfa Romeo Giulia Sprint GT a k pohonu byl zvolen 1,6litrový čtyřválec z typu Alfa Romeo Giulia Ti. Jeden z obou prototypů (foto) byl na výstavu Expo 67, konanou od konce dubna do konce října 1967, přepraven letecky. Dnes je vystaven v muzeu Alfy Romeo v Arese, druhý prototyp je v depozitáři muzea.

Jeden ze dvou prototypů je vystaven v muzeu Alfy Romeo v Arese, druhý prototyp je v depozitáři muzea.

Koncept vystavený na světové výstavě Expo 67 neměl zpočátku žádné jméno, ale už během výstavy se mu začalo říkat Montreal a toto jméno mu zůstalo i pro sériové provedení.

Sériová premiéra

První sériový vůz Alfa Romeo Montreal (Tipo 105.64) se poprvé představil veřejnosti na ženevském autosalonu v roce 1970 a sklidil tam mimořádnou pozornost. Stylisticky se sériový Montreal (foto) lišil od prototypů několika detaily. Originální rozdělené žaluzie nad dvojitými světlomety se spojily (při rozsvícení světlometů se hydraulicky odsunuly dolů), na kapotě se objevil otvor typu NACA, který ale nebyl určen k přívodu vzduchu do motoru, maskoval jen nutné vyboulení kapoty. Zvětšila se také přední maska a změnily se kliky dveří. Výrazné štěrbiny za dveřmi měly původně sloužit pro přívod vzduchu k motoru, který měl být uložen (stejně jako u Tipo 33) před zadní nápravou. Když ale bylo rozhodnuto o umístění motoru podélně nad přední nápravou, sloužily částečně k odvětrávání kabiny. Sériové kupé Alfa Romeo Montreal mělo rozvor náprav 2350 mm a venkovní rozměry 4220 x 1672 x 1202 mm. Při pohotovostní hmotnosti 1270 kg dosahovalo maximálně 224 km/h a z klidu na stovku zrychlilo za 7,5 s.

Štěrbiny za dveřmi měly původně sloužit pro přívod vzduchu k vzadu umístěnému motoru. Když bylo rozhodnuto o umístění motoru vpředu, sloužily částečně k odvětrávání kabiny.

Zásadní změna se proti prototypům odehrála pod kapotou. K pohonu sériového kupé Montreal byl zvolen vidlicový osmiválec s rozevřením válců 90o, rozvodem DOHC, pětkrát uloženým klikovým hřídelem a objemem válců 2593 cm3 (vrtání/zdvih 80/64,5 mm). Tento motor, odvozený z dvoulitrového V8 použitého v závodních prototypech 33 Stradale a Tipo 33, měl blok válců a hlavy z lehké slitiny a litinové vložky válců, vstřikování paliva Spica, mazání se suchou klikovou skříní a chladič oleje. Motor s maximálním výkonem 200 k (147 kW) při 6500 min-1 poháněl zadní kola přes pětistupňovou převodovku ZF a diferenciál s omezenou svorností. Podvozek převzatý z kupé Giulia GTV měl vpředu nezávislé zavěšení kol s dvojitými rameny a vzadu tuhou nápravu (kresba). Pérování všech kol zajišťovaly vinuté pružiny a hydraulické tlumiče.

Průhledová kresba odhaluje mj. podélné umístění motoru V8 nad přední nápravou.

Dělba práce

Výroba kupé Montreal se rozdělila mezi továrnu Alfa Romeo v Arese (12 km severozápadně od Milána) a dvě pracoviště karosárny Bertone v Caselle a Grugliascu na předměstí Turínu. Alfa Romeo posílala podvozky bez motoru do Caselle, kde se na plošinovou podlahu přivařily skořepinové ocelové karoserie. Tyto polotovary se převážely do Grugliasca, kde se odmastily, částečně pozinkovaly, ručně nastříkaly barvou a vybavily interiérem. Nakonec se vozy vrátily do Arese, kde se namontovaly motory a zbývající mechanické části.

Díky pečlivému dílenskému zpracování v Carrozzeria Bertone zůstalo mnoho kupé Alfa Romeo Montreal zachováno do dnešních dnů a jsou velmi ceněny sběrateli youngtimerů a vlastně už i oldtimerů. Montreal si zahrál ve francouzsko-anglickém filmu Marseillská smouva (Marseille Contract) z roku 1974, ve kterém hlavní představitel Michael Caine prohání tmavě hnědé kupé.

Sličné kupé Alfa Romeo Montreal se po celou dobu výroby (1970 až 1975) prakticky neměnilo. Celkem bylo vyrobeno 3925 vozů, ty poslední se prodaly až v roce 1977. V době palivové krize se jim vytýkala hlavně velká spotřeba. V testu spotřeboval Montreal v průměru 13,7 litru na 100 km, ale na plný plyn si klidně řekl i o 25 litrů. Na americký trh se Montrealy nedodávaly, neboť nebyly upraveny pro přísnější severoamerické emisní předpisy. Přesto se jich několik dostalo do Ameriky a jeden kousek byl nedávno na prodej v kalifornském Alamu za 36 tisíc amerických dolarů.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas