Kaiser-Frazer – ve dvou proti Velké trojce

Americká automobilka Kaiser-Frazer neměla dlouhé trvání, přesto se jí podařilo vytvořit několik zajímavých modelů.

Velké americké automobilky GM, Ford a Chrysler (Velká trojka) otálely po ukončení druhé světové války s uvedením nových modelů a tak se naskytla příležitost pro menší nezávislé výrobce. Jedním z nich byla automobilka Kaiser-Frazer Corporation, založená 25. července 1945. U jejího zrodu stáli bohatý průmyslník a majitel loděnic Henry John Kaiser (1882–1967) a prezident malé automobilky Graham-Paige Joseph Washington Frazer (1892–1971). Třetí osobou, kterou je třeba v souvislosti s automobilkou Kaiser-Frazer zmínit, je designér Howard Darrin (1897-1982), zvaný “Dutch” (Holanďan), i když se narodil v New Jersey.

Howard Darrin začal po první světové válce navrhovat automobily a řadu let pracoval v Paříži ve studiu Hibbard & Darrin. V roce 1937 se vrátil do USA a navrhoval zde vozy pro hollywoodské hvězdy pod logem “Darrin of Paris.” Většinou používal podvozky Packard a ve spolupráci s touto značkou vznikl v roce 1940 speciál Packard-Darrin. Po válce založil vlastní firmu Darrin Motor Car Company a představil prototyp kabrioletu s laminátovou karoserií. K sériové výrobě nedošlo, ale jeho moderní tvary se staly základem vozů Kaiser a Frazer. Automobilka Kaiser-Frazer si totiž najala Darrina jako konzultanta.

Henry J. Kaiser a Joe Frazer se pustili do přípravy výroby vozů v továrních halách v michiganském Willow Run, nacházejícím se mezi městy Ypsilanti a Belleville. Za války se zde montovaly čtyřmotorové bombardéry Consolidated B-24 Liberator. Už koncem ledna 1946 představili veřejnosti v newyorském hotelu Waldorf Astoria první prototypy, prezentované jako bezpečné, ekonomické a inovativní vozy, stoprocentně poválečné konstrukce. Během několika měsíců se do pořadníků na nové vozy zapsalo přes 266 tisíc zájemců.

Dvojčata

Kaiser-Fraser zahájil výrobu automobilů modelového ročníku 1947 levnějšími typy Kaiser Special a Custom a o něco dražšími a lépe vybavenými Frazer Manhattan (kresba) a Standard. Všechny tyto vozy měly stejnou karoserii (rozvor 3137 mm, rozměry 5150 x 1850 x 1640 mm), lišící se jen maskou chladiče a nárazníky a stejnou konstrukci podvozku s řadovým šestiválcovým motorem Continental (3712 cm3, 100–115 k) vpředu a pohonem zadních kol. Původně se počítalo s tím, že kaisery budou mít přední pohon, zůstalo ale jen u šesti prototypů.

Frazer Manhattan modelového ročníku 1947 byl velký, pohodlný vůz, poháněný řadovým šestiválcovým motorem Continental.

Vozy automobilky Kaiser-Frazer se dobře prodávaly a vůz s pořadovým číslem 100 000 se dostal k zákazníkovi už v září 1947. Velké čtyřdveřové karoserie s dlouhým rozvorem měly prostornou šestimístnou kabinu s lavicovými sedadly. Pro vůz s hmotností 1530 kg byl motor slabý, a navíc se přehříval, byl však relativně úsporný. Nejdražší Manhattan se prodával za 2700 dolarů. U modelů ročníku 1949 se změnila jen maska chladiče (více chromu) a nárazníky (místo čtyř svislých sloupků jen dva). Unikátní novinkou byl model Traveler s otevírací zadní stěnou a sklápěcí zadní lavicí. Nabídku modelů obohatil Kaiser Virginian s třídílným zadním oknem a střechou potaženou vinylem.

Lidovka

K doplnění svého výrobního programu přišel Henry J. Kaiser s nápadem vyrábět menší a levnější vůz, který by si mohla koupit každá americká rodina. Kaiser si vzal na výrobu vozu státní půjčku a musel se vejít do prodejní ceny 1300 dolarů. Vůz se začal prodávat pod jménem Henry J v červenci 1950 se šestiválcovým motorem (2,6 l/80 k) a o dva měsíce později také s čtyřválcem (2,2 l/68 k). Oba motory dodávala firma Willys-Overland, se kterou se Kaiser později spojil. Henry J (kresba) měl dvoudveřovou karoserii navrženou Darrinem s rozvorem 2540 mm a kompaktními rozměry 4430 x 1780 x 1510 mm, pevnými bočními okny za dveřmi a přístupem k zavazadlům zevnitř vozu (později se víko kufru nabízelo za příplatek).

Henry J Corsair ročníku 1952 měl mírně upravenou příď. Dodával se s čtyřválcovými a šestiválcovými motory.

V roce 1952 začal Kaiser prodávat pod názvem Allstate mírně přepracovaný Henry J prostřednictvím obchodního řetězce Sears. Předpokládaný prodejní úspěch se ale nedostavil. Jedním z důvodů bylo to, že Američané si nechtěli přiznat, že by neměli na “pořádné” auto. Po dvou letech byl prodej u Searse ukončen. Celkem vyrobil Kaiser přes 127 tisíc těchto předchůdců kompaktů. V letech 1951 až 1954 vůz vyráběla v licenci japonská společnost Mitsubishi.

Designová revoluce

Vývoj nových, atraktivnějších modelů byl pro Kaiser-Frazer (K-F) nutností, neboť svými starými typy nemohl konkurovat novým vozům Velké trojky, uvedeným v roce 1949. Zatímco u první generace působil Howard “Dutch” Darrin jen jako konzultant, pro přípravu modelů ročníku 1951 už dostal možnost plně projevit svůj talent. Čtyřdveřový kabriolet Frazer Manhattan 1951 (kresba) dostal jen mírně modernizovanou karoserii s děleným předním oknem a efektní, bohatě chromovanou čelní stěnou. Byl to tehdy jediný vůz svého druhu na americkém trhu a zároveň poslední, prodávaný pod značkou Frazer. Mezi oběma zakladateli údajně docházelo k neshodám a Joe Frazer už v roce 1948 rezignoval na funkci prezidenta K-F. Na jeho místo nastoupil Kaiserův nejstarší syn Edgar.

Čtyřdveřový kabriolet Frazer Manhattan 1951 byl posledním modelem prodávaným pod značkou Frazer.

Skutečnou Darrinovou designovou revolucí se stal čtyřdveřový Kaiser De Luxe s pohodlnou šestimístnou karoserií, do oblouků tvarovaným čelním oknem a širokou chromovanou lištou na prazích. Elegantní karoserie a moderní interiér s měkce obloženou přístrojovou deskou získaly ocenění čestnou Velkou cenou na automobilové výstavě ve francouzském Cannes. Kromě modelu De Luxe se Kaisery 1951 nabízely pod názvy Virginian, Manhattan a Special Traveler, ten opět s dvoudílným výklopným víkem na zádi. Všechny poháněl řadový šestiválec 3,7 l s výkonem kolem 115 koní.

Kaiser Manhattan ročníku 1953 dostal větší koncová světla, masivnější nárazníky a širší ozdobnou lištu na přídi, připomínající rohy buvola. Spřízněný model Kaiser Dragon (kresba) dostal svoje jméno podle vinylové střechy s vzorkem napodobujícím kůži ještěra. Stejný motiv byl použit také v interiéru.

Model Kaiser Dragon dostal svoje jméno podle vinylové střechy s vzorkem napodobujícím kůži ještěra. Stejný motiv byl použit také v interiéru.

V modelovém roce 1954 nabízel Kaiser model Manhattan s kompresorem McCulloch VS57, který zvýšil výkon šestiválce na 140 koní. S moderními motory V8 od konkurence však nemohl soutěžit. Zvenku měl Manhattan 1954 novou masku chladiče, oválné rámečky světlometů a trojdílné panoramatické zadní okno. Za příplatek si mohli zákazníci pořídit u všech modelů samočinnou převodovku Hydra-Matic.

Laminátový kabriolet

Howard “Dutch” Darrin se v roce 1952 pustil do návrhu dvoumístného sportovního vozu na podvozku Henry J se sklolaminátovou karoserií a patentovanými dveřmi, zasouvanými do předních blatníků. Vůz nazvaný Kaiser-Darrin (foto) Henryho Kaisera moc nezajímal, ale jeho ženě se velice líbil, takže prosadila jeho výrobu. Po představení prototypu bylo ještě v roce 1953 vyrobeno 62 kusů a v následujícím roce 435 kusů. Víc se jich neprodalo a výroba skončila, když Kaiser zavřel svoji továrnu v Michiganu.

Dvoumístný sportovní vůz Kaiser-Darrin měl dveře zasunovatelné do předních blatníků podle Darrinova patentu.

Typickým prvkem Darrinových návrhů byla klesající linie předních blatníků, ukončená na hraně zadních blatníků. Tuto linii zachoval Darrin i u tohoto kabrioletu. Další typický prvek, do dvou oblouků tvarované čelní okno, se objevilo jen u prototypu. Sériové vozy měly rovné jednodílné zaoblené čelní sklo. Originální byla rovněž příď s malým otvorem, která vypadala, jako by vám vůz chtěl dát pusu (tak se vyjádřil sám Darrin). Kaiser-Darrin se stal prvním americkým sportovním vozem s laminátovou karoserií a o kousek předstihl slavný Chevrolet Corvette. Slabým motorem Willys Six mu ale nemohl konkurovat. Až poslední stovka vozů dostala výkonnější motory V8.

Poslední dějství

V dubnu 1953 se společnost Kaiser spojila se známým výrobcem jeepů Willys-Overland, přejmenovala se na Kaiser Motors Company a přemístila se do prostor továrny Willys v Toledu (Ohio). V roce 1955 oznámil Kaiser ukončení výroby osobních automobilů a poslední tisícovku vozů exportoval do Argentiny. Později za nimi následovalo i výrobní zařízení a továrna Industrias Kaiser Argentina (IKA) v Santa Isabel v provincii Córdoba vyráběla typ Kaiser Manhattan pod názvem Carabela až do roku 1962.

Kaiser dál vyráběl v Toledu terénní vozy a v roce 1963 změnil název na Kaiser Jeep Corporation. Se jménem Kaiser se Američané natrvalo rozloučili v roce 1970, kdy společnost převzal koncern American Motors Corporation (AMC) a divizi Kaiser Jeep přejmenoval na Jeep Corporation. Henry J. Kaiser se přestěhoval na Havajské ostrovy, kde dál několik let úspěšně podnikal.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas