Mercedes-Benz 300 SL (W198) – okřídlená legenda

Úspěšné závodní Mercedesy 300 SL se v roce 1954 dočkaly sériové výroby v podobě slavného kupé “Gullwing” a od roku 1957 roadsteru.

Po období intenzivní poválečné obnovy vstoupila německá automobilka Mercedes-Benz na závodní dráhy v roce 1952, kdy byl dokončen vývoj závodního vozu s označením 300 SL a továrním kódem W194. Stříbrné šípy, jak byly tradičně sportovní vozy Mercedes nazývány, slavily velké úspěchy. Zvítězily například v závodě 24 hodin Le Mans a na mexické Carrera Panamericana. Tyto úspěchy inspirovaly amerického dovozce Mercedesů Maxe Hoffmana z New Yorku k objednání tisícovky těchto vozů pro majetné americké zákazníky. Stuttgartská automobilka připravila civilní verzi a v roce 1954 ji začala vyrábět.

Gullwing startuje

Sériově vyráběné dvousedadlové sportovní kupé Mercedes-Benz 300 SL (W198 I) vycházelo ze závodních prototypů, od kterých se však v řadě detailů lišilo. Mezi nejviditelnější změny patřila maska chladiče ve tvaru obdélníku se zakulacenými rohy, rozdělená vodorovnou lištou, a masivní nárazníky. Za předními koly přibyly velké boční otvory k odvodu vzduchu z motorového prostoru. Kola dostala chromované centrální matice, které působily sportovněji než kryty kol závodních prototypů. Klasické “puklice” však v nabídce zůstaly. Typickým designérským prvkem se staly výrazné prolisy nad koly, připomínající obočí (foto).

Výrazným stylistickým prvkem byly velké boční otvory za předními koly, určené k odvádění vzduchu z motorového prostoru.

Ze závodních prototypů W194 byl převzat podvozek s nezávislým zavěšením všech kol a lehký trubkový prostorový rám, který ztěžoval použití tradičního zavěšení dveří. Bylo proto ponecháno neobvyklé řešení se zakotvením dveří ve střeše. Otevřené dveře připomínaly křídla racka, proto se pro tento model vžilo anglické označení Gullwing. Zadní části vozu dominovalo velké víko zavazadlového prostoru, sahající až k nárazníkům. Prakticky celý zavazadelník byl vyplněn benzinovou nádrží a náhradním kolem. Vodorovné koncové svítilny měly poměrně malé rozměry a byly umístěny těsně nad nárazníky (foto). Z dnešního hlediska to nebylo zrovna vhodné řešení, ale naštěstí se tento supersport zpravidla velmi rychle vzdálil ostatním účastníkům silničního provozu. Přístrojové desce vévodila vysoká “kaplička” před volantem velkého průměru s rychloměrem a otáčkoměrem.

Zadní části vozu dominovalo velké víko zavazadlového prostoru, sahající až k nárazníkům. Těsně nad nimi byla umístěna malá koncová světla.

Řadový šestiválcový motor byl spolu s dalšími konstrukčními prvky převzat z reprezentační limuzíny Mercedes-Benz 300 (používal se i v kabrioletu a kupé Mercedes-Benz 300S). Pro model 300 SL však byl výrazně upraven a jako první sériový automobil na světě opatřen vstřikováním paliva Bosch. Tato vstřikovací soustava byla již předtím ověřena v závodních vozech. Motor se montoval, stejně jako u závodních vozů, skloněný pod úhlem 45 stupňů, aby bylo možné navrhnout nízkou příď s výhodnou aerodynamikou. Tento vynikající motor byl nejen výkonný, ale i dostatečně pružný.

Roadster

Na jaře roku 1957 byla výroba kupé 300 SL ukončena (vyrobilo se jich necelých čtrnáct set) a na základě požadavků amerických zákazníků (hlavně ze slunné Kalifornie a Floridy) byla již v březnu zahájena výroba otevřených dvousedadlových vozů Mercedes-Benz 300 SL Roadster (W198 II). Roadstery 300 SL (foto) se staly účinnou zbraní proti konkurenčnímu BMW 507. Oba vozy se na přání dodávaly s odnímatelnou pevnou střechou.

Dvoumístný Mercedes-Benz 300 SL Roadster se vyráběl v letech 1957 až 1963.

Motor, převodovka, přední náprava a brzdy byly převzaty z kupé beze změny. Křídlové dveře byly pochopitelně nahrazeny klasickými se závěsy vpředu a trubkový příhradový rám musel být snížen a zesílen. Úplně nová byla zadní náprava s vodorovně umístěnou vyrovnávací vinutou pružinou a sníženou osou kývání. Výrazně se zlepšilo vedení nápravy a průjezd zatáčkami.

Nepříjemným důsledkem změn bylo výrazné zvýšení hmotnosti (1420 kg). Motor měl dostatečnou rezervu výkonu, ale při trvale vyšších rychlostech začínaly problémy s pneumatikami (normálně se montovaly 15palcové Michelin X). Proto se doporučovalo použití speciálního supersportovního obutí. Také bubnové brzdy (průměr 260 mm) se často ocitaly na mezi výkonnosti, proto byly v roce 1961 nahrazeny na všech kolech kotoučovými brzdami Dunlop. Skládací plátěná střecha byla umístěna pod plechovým krytem za sedadly. Mercedes-Benz 300 SL Roadster se vyráběl až do roku 1963 (celkem vyrobeno 1858 vozů), kdy byl nahrazen další generací třídy SL, typem 230–280 SL (W113), zvaným “Pagoda.”

Závěrem lze konstatovat, že Mercedes 300 SL se svými nezaměnitelnými tvary, prvním sériovým využitím vstřikování paliva u čtyřtaktního motoru a výbornými jízdními vlastnostmi právem zařadil mezi automobilové legendy. V anketě Auto století (Car Of The Century) byl vybrán mezi stovku nejvýznamnějších aut dvacátého století a postoupil do užšího výběru 26 vozů. V roce 1999 byl v jiné anketě zvolen sportovním vozem století. Hlavní technické údaje kupé a roadsteru 300 SL jsou uvedeny v následující tabulce:

Mercedes-Benz 300 SL Coupé (W198 I) Mercedes-Benz 300 SL Roadster (W198 II)
Výroba v letech 1954 – 1957 1957 – 1963
Počet vyrobených vozů 1371 1858
Motor řadový šestiválec s rozvodem OHC
Umístění motoru vpředu podélně, skloněný o 45 stupňů vlevo

zadní

2996 cm3 (vrtání/zdvih: 85/88 mm)

Pohon
Objem motoru
Maximální výkon 215 k (158 kW, pro USA až 166 kW)
Rozvor náprav 2400 mm 2400 mm
Délka 4520 mm 4570 mm
Šířka 1790 mm 1790 mm
Výška 1300 mm 1300 mm
Pohotovostní hmotnost 1310 kg 1420 kg (s pevnou střechou 1460 kg)
Maximální rychlost 235–260 km/hod

(podle typu převodovky)

220–250 km/hod
Zrychlení z 0 na 100 km/h 9,0 s 8,8 s
Spotřeba paliva 16 – 20 l/100 km 17 l/100 km

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas