Ford Mustang první generace – otec zakladatel (1. část)

Legendární Ford Mustang první generace se vyráběl v letech 1964–1973 a stal se zakladatelem kategorie sportovních kompaktů pony-car.

Americká mládež toužila na začátku šedesátých let minulého století po levném, sportovně vyhlížejícím automobilu a tak se v hlavě viceprezidenta společnosti Ford Lee Iaccocy zrodila myšlenka vyvinout jednoduché, cenově přístupné sportovní auto. Netušil však, že se tímto modelem podaří dosáhnout jednoho z největších úspěchů v historii amerického automobilového průmyslu po druhé světové válce. Mustang se stal průkopníkem koncepce nazvané “Pony Car” a postupně vyrostl až do kategorie tzv. “Muscle Cars,” tedy ryze sportovních svalnatých vozů.

V roce 1962 postavili návrháři automobilky Ford pod vedením Gene Bordinata prototyp Mustang Roadster (foto), dvousedadlový vůz poháněný vidlicovým čtyřválcem, umístěným před zadní nápravou. V říjnu 1962 se Mustang Roadster představil veřejnosti na Velké ceně Spojených států ve Watkins Glen, kde se s ním projel po okruhu slavný závodník Dan Gurney. Ukázalo se ale, že tato koncepce nemá šanci na velkosériovou výrobu a proto Lee Iaccoca (později nazývaný otcem Mustangu) prosadil, že sériový Mustang bude čtyřmístný. Další prototyp Mustangu tedy již byl čtyřmístný a dost se podobal sériovému provedení. Na začátku roku 1964 byl Ford Mustang připraven konkurovat Chevroletu Corvair v jeho sportovní verzi Monza.

V roce 1962 postavili návrháři automobilky Ford pod vedením Gene Bordinata dvousedadlový prototyp Mustang Roadster.

Skvělý start

Sériový Ford Mustang (jméno dostal stejné jako slavná stíhačka P-51 z druhé světové války) byl poprvé představen 17. dubna 1964 na světové výstavě v New Yorku. První Mustangy, vyrobené ještě v roce 1964 byly označeny jako model 1964½. Aby bylo možno co nejvíce snížit výrobní náklady, byla v sériové výrobě využita řada dílů z kompaktu Falcon i jiných modelů Ford. Mustang se od začátku nabízel ve dvou variantách: jako čtyřmístné dvoudveřové kupé se stupňovitou zádí (foto) a jako kabriolet s plátěnou stahovací střechou. Jeho typickými znaky byla dlouhá přední kapota, krátká záď, boční prolisy a trojitá zadní světla. Délkou 4610 mm patřil mezi tehdejšími americkými vozy k těm menším.

Cílovou skupinou zákazníků byli pro Ford Mustang mladí lidé.

Podvozková platforma s rozvorem náprav 2743 mm (108 palců) byla, hlavně díky středovému tunelu a příčným výztuhám velmi tuhá, takže byla schopná jízdy i bez karoserie. Zavěšení předních kol s horními trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami bylo převzato z modelu Falcon. Také vzadu se vyšlo z Falconu, tuhá náprava byla odpružena listovými péry.

Základní cena standardního provedení se šestiválcem 2782 cm3 o výkonu 100 k (74 kW) a třístupňovou manuální převodovkou byla u kupé stanovena na 2368 dolarů. Cena kabrioletu začínala na částce 2614 dolarů. Za příplatek si bylo možné objednat řadu doplňků, např. běloboké pneumatiky nebo tzv. Rally Pack (rychloměr a hodiny namontované na sloupek řízení). Náročnější zákazníci zpravidla volili motory V8, dodávané ve dvou verzích: “260″ s objemem 4,3 litru (164 k) nebo “289″ (objem 4,7 litru, 210 k). O něco později se začala nabízet značně upravená verze HiPo 289 V8 s výkonem až 271 koní. Mustang s tímto motorem se už mohl klidně postavit proti legendárními Pontiacu GTO. Do silnějších Mustangů se montovaly čtyřstupňové nebo automatické (C4 Cruise-O-Matic) převodovky.

Před zahájením prodeje byla spuštěna masivní reklamní kampaň a hned první den bylo přijato 22 tisíc objednávek, přestože tvarové řešení Mustangu nebylo přijato jednoznačně. Zájem byl tak velký, že Ford se rozhodl vyhradit výrobě Mustangů druhou továrnu v kalifornském San José a později ještě třetí v New Jersey. Už v prvním roce výroby (modelový ročník 1964½) se prodalo rovných 120 tisíc vozů (91532 kupé a 28468 kabrioletů).

Fastback

Na začátku října roku 1964 byly obě karosářské verze Mustangu doplněny pohledným kupé 2+2 se splývavou zádí, kterému se v Americe říká fastback (foto). Od oken dolů byl identický s hardtopem a kabrioletem, kabinou se ale výrazně lišil. Plynule se svažující střecha dostala velké zadní okno, které si vynutilo zkrácení víka kufru. Efektním prvkem byly větrací otvory za bočními okny, otevírané nebo zavírané zevnitř vozu. Uvnitř měl fastback sklápěné zadní sedadlo, ale prostor pro hlavy cestujících na zadních sedadlech byl dost omezený, proto se uváděl jako 2+2.

Mustang ročníku 1965 v provedení fastback měl větrací otvory za bočními okny, ovládané zevnitř vozu.

Komu nestačil výkon základního šestiválcového motoru s rozvodem OHV, mohl si připlatit na 3,3litrový šestiválec (120 k) nebo dvoukarburátorový vidlicový osmiválec s objemem 4728 cm3 a výkonem 200 koní. Špičkový čtyřkarburátorový V8 posílil na 225 k. HiPo 289 V8 zůstal beze změn.

Shelby

Podvozek s tuhou zadní nápravou značně omezoval sportovní ambice Mustangu. Přesto vznikla řada sportovních verzí, mezi nimiž vynikaly produkty texaského vysloužilého závodníka a proslulého konstruktéra a ladiče motorů Carrolla Shelbyho, který nedávno (10. května 2012) zemřel. Shelby používal pro svoje ryze sportovní vozy Cobra motory Ford V8 a proto jej Iacocca požádal o spolupráci na sportovních nebo závodních verzích Mustangu. Prvním Shelby Mustangem byl model GT-350 (foto), debutující v roce 1965 a prodávaný za cenu převyšující 4400 dolarů. Číslo 350 neoznačovalo objem motoru V8, ten zůstal na 289 kubických palcích. Říká se, že Shelby zvolil toto číslo podle počtu stop mezi montážní linkou a motorárnou.

Prvním Mustangem v úpravě Shelby byl model GT-350, debutující v roce 1965 a prodávaný za 4400 dolarů.

Mustang prošel pod Shelbyho rukama řadou změn. Dostal lehčí laminátovou kapotu, značně přepracovaný podvozek a větší přední kotoučové brzdy. Motor V8 s karburátory Holley dosahoval v “civilním” provedení výkonu kolem 306 k (225 kW) a ve speciální závodní verzi GT-350R dokonce 360 k (265 kW). Tyto závodní vozy neměly zadní sedadla a byly dodávány pouze v bílé barvě s modrými pruhy. Celkem bylo vyrobeno přes 500 kusů v silniční verzi a 36 kusů v závodním provedení.

První milion

Rok 1966 byl pro Mustangy nejúspěšnější: prodalo se přes 600 tisíc vozů. A to jim vyrostla v sektoru pony-car konkurence v podobě Chevroletu Camaro a Pontiacu Firebird. Na ekonomické důsledky vietnamské války reagoval Ford masivní kampaní podporující prodej úspornějších šestiválcových Mustangů, včetně speciální edice Sprint. Výsledkem byl 42procentní podíl šestiválců na celkovém prodeji v roce 1966. Novinkou byl model Mustang GT s mlhovkami v přední masce, kotoučovými brzdami vpředu a chromovanými koncovkami výfuku. Model GTA měl automatickou převodovku.

Vyrobení miliontého Mustangu využil Ford k propagační akci, ve které každý nový majitel dostal štítek se svým jménem. Zvenku se modely 1966 odlišovaly jen chromovanou okrasou před zadními koly a Shelby Mustang GT-350 bočními okénky na místě větracích otvorů. Šokující bylo zařazení stovky GT-350 do flotily vozů půjčovny Hertz (označovaly se GT-350Hc). Za 17 dolarů na den jste si mohli tento vůz vypůjčit a užít si s ním závodního víkendu.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas