Chevrolet Impala – Americká krása (1. část)

Velký americký Chevrolet Impala se s malou přestávkou vyrábí od roku 1958 dodnes. Zde si připomeneme první dvě generace.

Název titulku jsme si tentokrát vypůjčili od pětioskarového filmu s Kevinem Spaceyem a Annette Beningovou. Ne náhodou, protože kdyby se autům udělovaly Oscary, určitě by Impala nějaký dostala. Přinejmenším jako nejprodávanější “full size” model. V letech 1958–1996 se jich prodalo přes 13 milionů.

Poprvé použil Chevrolet název Impala v roce 1956 u konceptu (kresba) určeného pro výstavu Motorama, kterou koncern General Motors pořádal každoročně v letech 1949–1961. Tento dvoudveřový vůz s maskou ve stylu Corvette a bohatě prosklenou střechou hardtop předznamenal uvedení nové vlajkové lodi značky Chevrolet, pojmenované podle jihoafrické antilopy, nazývané v jazyce Zulu Impala.

Poprvé použil Chevrolet název Impala v roce 1956 u konceptu, připraveného pro výstavu Motorama.

Ed Cole (1909–1977), od roku 1952 hlavní inženýr a na konci padesátých let hlavní manažer Chevroletu, definoval Impalu jako “prestižní vůz, který si může dopřát každý průměrný Američan.” A skutečně, s řadovým šestiválcem startoval Chevrolet Bel Air Impala na ceně 2 586 dolarů a s vidlicovým osmiválcem jste jej mohli mít už za 2 693 $. Impala se tak stala důstojným soupeřem konkurenčních vozů Ford Galaxie 500 a Plymouth Fury.

1958 – vylepšený Bel Air

První Impala byla na trh uvedena v roce 1958 jako speciální, sportovně vybavený a patřičně vyzdobený model řady Bel Air. Kupé Chevrolet Bel Air Impala (foto) se střechou hardtop (bez středových sloupků) mělo proti sériovým vozům Bel Air o něco kratší střechu a prodlouženou záď, takže dělalo dojem delšího vozu. Boční ozdobné lišty a čtveřice proužků za světlomety zůstaly zachovány, novinkou byly chromované imitace větracích otvorů před zadními koly a nad nimi umístěné znaky ve tvaru zkřížených praporků a s nápisem Impala. Typickým znakem prvních Impal se staly trojice zadních světel na každé straně (základní model Bel Air měl po stranách dvě a kombi dokonce jen jedno zadní světlo).

Na dobovém prospektu vypadá kupé Chevrolet Bel Air Impala opravdu impozantně.

Nabídka motorů Chevroletu Bel Air Impala modelového ročníku 1958 začínala řadovým šestiválcem Blue Flame s objemem 235 kubických palců (ci), což zhruba odpovídá objemu 3,9 litru. Tento slavný motor pocházel z roku 1929 a jeho druhá generace se vyráběla od roku 1950. Komu nestačil jeho výkon 136 koní (101 kW), mohl si koupit vidlicový osmiválec Turbo Fire s objemem 283 ci (4,6 l) a výkony od 185 do 290 k. Novinkou byl “big-block” motor V8 Turbo Thrust s objemem 348 ci (5,7 l) a výkony 250, 280 nebo 315 koní. Impaly už měly, stejně jako všechny tehdejší Chevrolety, moderní zavěšení kol s vinutými pružinami a rám typu X, umožňující snížit výšku vozu bez ztráty prostoru nad hlavami cestujících. Chevroletů Bel Air Impala ročníku 1958 se vyrobilo ve verzi Sport Coupe 125 480 kusů a kabrioletů 55 989 kusů, což činilo plných 15 procent výroby Chevroletu.

1959 – vlastní cestou

Chevrolet Impala modelového ročníku 1959 byl radikálně přepracován a svým stylingem se výrazně odlišil od ostatní produkce koncernu General Motors. Impala se stala samostatnou řadou, zahrnující čtyřdveřový hardtop, čtyřdveřový sedan (foto) a dvoudveřové Sport Coupe a kabriolet (Convertible). Nejvýraznějším prvkem designu byly zadní ploutve, směřující nyní místo nahoru směrem ven a připomínající křídla racka. Na zádi tak vznikla obrovská plocha, na které mohlo s nadsázkou přistát malé letadlo. Pod chromem orámovanými křídly se znakem Chevroletu uprostřed se skrývala kapkovitá zadní světla. Vpředu měla Impala nízko posazené dvojité světlomety s mřížkou chladiče mezi nimi a nahoře dva typické vodorovné otvory, zasahující do předních blatníků. Dvoudveřové Sport Coupe mělo zkrácenou střechu a velké zadní okno, umožňující dokonalý výhled směrem dozadu. Kabriolety se na přání nabízely se schránkou náhradního kola, umístěnou zvenku za zavazadlovým prostorem.

Chevrolet Impala modelového ročníku 1959 se vydal vlastní cestou. Stal se samostatnou řadou, zahrnující čtyřdveřový hardtop, čtyřdveřový sedan (na obrázku) a dvoudveřové Sport Coupe a kabriolet.

Impala 1959 sdílela podvozek s koncernovými Buicky, Oldsmobily a Pontiacy, měla tedy rám typu X a rozvor 3020 mm. Byl to velký vůz, jak se na “ameriku” padesátých let sluší. Délkou překračovala 5 metrů a na šířku měla přes dva metry. Velké rozměry přinesly pochopitelně zvýšení hmotnosti (kolem 1,8 tuny), s tou si ale hravě poradily silné motory V8. Základním motorem se stal “283″ s výkony v rozmezí 185–190 koní, fandové prahnoucí po maximálním výkonu si mohli zvolit “big-block 348,” (až 315 koní). Spořílci mohli zůstat u šestiválce a zaplatili o nějakou stovku dolarů méně.

1960 – půlmilionový bestseller

Chevrolet Impala modelového ročníku 1960 přinesla designově jen několik menších změn, základní ponton karoserie zůstal stejný jako u modelu 1959. Stylisté dali Impale trochu konzervativnější vzhled s jednoduchou maskou chladiče a velkými dvojitými světlomety vpředu a vzadu zalomená křídla a dvě trojice kruhových koncových světel (jako u modelu 1958). Jedinými stylistickými výstřelky zůstaly “raketové” ozdoby na bocích a do boků zasahující panoramatické zadní okno u modelu Hardtop Sport Sedan (foto). Tyto změny se výrazně projevily na přízni zákazníků, takže se jich prodal rekordní počet kolem 490 tisíc kusů.

Čtyřdveřový Chevrolet Impala Sport Sedan 1959 měl do boků zasahující panoramatické zadní okno.

Pod kapotou Impaly 1960 zůstalo vše při starém, jen výkony špičkových motorů V8 o něco vzrostly. Nejvýš dosáhl motor 348 Super Turbo Thrust Special s objemem 5703 cm3 a výkonem 335 koní (246 kW). V následujících letech dosáhla Impala rekordních prodejů přes milion kusů ročně a s výjimkou let 1986–1993 se vozy tohoto jména vyrábí dodnes. O nich si povíme v druhé části tohoto článku.

Podrobné popisky k fotografiím naleznete v galerii:

Karel Haas