Mercedes-Benz 300 S/Sc (W188): kupé, kabriolet, roadster

Dvoudveřový Mercedes 300 S a Sc, vyráběný v letech 1951–58 ve verzích kabriolet, roadster a kupé byl odvozen od sedanu řady W186.

Půl roku po premiéře velkého reprezentačního modelu Mercedes-Benz 300 se v říjnu 1951 představil na autosalonu v Paříži sportovně laděný dvoudveřový model Mercedes-Benz 300 S s kódovým označením podvozku W188 I. Elegancí a krásou své karoserie si okamžitě získal značnou pozornost a navzdory vysoké základní ceně 34 500 západoněmeckých marek i zájem movitých kupujících.

Mercedes-Benz 300 S vycházel konstrukčně z velkého typu 300 (W186), měl tedy rámový podvozek ve tvaru písmene X, svařený z trubek oválného průřezu, rozvor náprav byl ale zkrácen na 2900 mm. Byl tedy o 150 mm kratší a to se odrazilo i na délce karoserie, která byla kratší o 250 mm (vnější rozměry vozu byly 4700 x 1860 x 1510 mm). Příď vozu převzali návrháři karoserie od typu 300 prakticky beze změn, přední blatníky byly ale jinak tvarované a rozšířily se “stupačky” v prazích. Trochu se pozměnil i tvar chromovaných nárazníků. Vůz se od začátku nabízel ve třech karosářských verzích kupé, kabriolet (foto) a roadster a prezentoval se jako 2/3místný.

Krása vozu spočívala v ušlechtilých nadčasových tvarech karoserie a precizním zpracování.

Řadový šestiválec M 188 s objemem válců 2996 cm3 byl proti typu 300 silnější o 35 koní. Výkonu 150 k (110 kW) při 5000 min-1 se dosáhlo zvýšením kompresního poměru na 7,8:1 a použitím trojice spádových karburátorů Solex 40 PBJC. Díky výkonnějšímu motoru stoupla maximální rychlost na 176 km/h (sedan jezdil maximálně stošedesátkou). Koncem roku 1951 byly vyrobeny dva předsériové kusy a v červenci 1952 začala sériová výroba. Celkem bylo do roku 1955 vyrobeno 560 vozů ve všech třech verzích. Obzvláště elegantní kupé (foto) s malým zadním oknem si koupilo 216 zákazníků, milovníci jízdy s větrem ve vlasech si pořídili 203 modelů Cabriolet A a 141 Roadsterů. Turínský karosář Pinin Farina si v roce 1956 pohrál s jedním exemplářem kabrioletu 300 S a přestavěl jej ve stylu amerického Duesenbergu z roku 1937. Převážně ručně stavěný Mercedes-Benz 300 S patřil ve své době k nejluxusnějším automobilům.

Model 300 S Coupé si za nemalých 36 500 marek pořídilo 216 milovníků automobilové krásy.

Silnější motor a lepší zadní náprava

V srpnu 1955 byl Mercedes-Benz 300 S nahrazen typem 300 Sc (W 188 II), který se zvenku lišil jen dvěma chromovanými lištami na bocích kapoty a olištovanými okraji podběhů kol. Zapracovalo se ale na motoru s novým označením M 199, vybaveným vstřikováním paliva. Maximální výkon vyskočil na 175 k (129 kW) při 5400 min3, částečně také díky zvýšení kompresního poměru na 8,55:1. Přepracována byla rovněž zadní kyvadlová náprava (německy se jí říkalo Eingelenk-Pendelachse, tedy řízená kyvadlová náprava), což se příznivě projevilo na jízdních vlastnostech.

Mercedes-Benz 300 Sc se opět dodával ve třech verzích karoserie (kupé, kabriolet, roadster) za jednotnou cenu 36 500 DM. Vnější rozměry zůstaly stejné jako u typu 300 S, pohotovostní hmotnost vozu vzrostla o 20 kg na 1780 kg a maximální rychlost na 180 km/h. Do dubna 1958 bylo vyrobeno 98 kupé (foto), 53 roadsterů a 49 kabrioletů. Celkem tedy vznikly rovné dvě stovky těchto nádherných vozů, které se dnes v aukcích prodávají za cenu blížící se půl milionu dolarů.

Mercedes-Benz 300 Sc Coupé z roku 1956 v plné parádě...

Modely 300 Sc byly z továrny vybaveny tehdy luxusními doplňky, například rádiem (pochopitelně elektronkovým) Becker Brescia, mlhovými světly Bosch, koženými sedadly nebo bělobokými pneumatikami na chromovaných 15palcových discích kol. V zavazadlovém prostoru byla umístěna dvojice náhradních kol a na míru ušitá zavazadla.

Roadster versus Cabriolet A

Na závěr se blíže podívejme na rozdíl mezi oběma otevřenými modely typu 300 S a 300 Sc. Kabriolet měl stahovací plátěnou střechu s bočními napínacími pákami (anglicky landau bars) a ve složeném stavu byla střecha posazena shora na zadní část karoserie. Malý prostor za sedadly zůstával i po složení střechy přístupný. U roadsteru (foto) byla střecha ve složeném stavu zcela schována v karoserii a prostor za sedadly byl zakrytý látkovým potahem.

Modely 300 Sc se zvenku lišily od 300 S hlavně dvěma chromovanými lištami na bocích kapoty a olištovanými okraji podběhů kol.

Mezi modely 300 S a 300 Sc existoval ještě jeden viditelný rozdíl: zatímco typy 300 S měly nárazníky s gumovými lištami, typ 300 Sc měl chromované nárazníky bez lišt a ve středu zadního nárazníku byl nápis “EINSPRITZMOTOR,” upozorňující na tehdy nový způsob dodávky paliva do motoru.

Sportovní modely Mercedes-Benz 300 S a 300 Sc jsou mezi sběrateli považovány za nadčasově krásné a je o ně na aukcích a srazech veteránů vždy mimořádný zájem.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas