Lincoln V12 (1941): Dva kusy z Kmotra míří do aukce

Lincolny z období těsně před druhou světovou válkou jsou dnes sběratelsky ceněnými kusy a neplatí to zdaleka jen o typu Continental. Obzvláště, když mají za sebou filmovou kariéru.

Původní Lincoln Continental (1939) vycházel z typu Zephyr, byl ale o 76 mm nižší a delší, což si vynutilo také zvětšení blatníků a prodloužení kapoty o 178 mm. První exemplář čtyřmístného kabrioletu byl určen pro Edsela Forda, ale záhy se tento typ dostal do sériové výroby. Až do modelu 1941 si Continentaly zachovaly typickou masku chladiče přezdívanou „waterfall“ (vodopád) a náhradní kolo pod krytem na zádi. Díky čistému, jednoduchému a elegantnímu designu se první modely, ať už jako kabriolety, kupé, či polootevřené town cary s nekrytými sedadly pro řidiče a spolujezdce prodávaly velmi dobře. Kupé, které se dostalo k movitým klientům o něco později, bylo nakonec zdaleka nejpopulárnější. Základní tvary včetně zakrytých zadních kol přežily bez výraznějších změn i druhou světovou válku, jen přední část v letech 1942 a 1946 postupně mohutněla. „První generace“ Continentalu skončila v roce 1948 a na nástupce si musela počkat dalších osm let.

Kupé i limuzína

Kupé Continental ročníku 1941 s číslem podvozku 16H57278, motoru H114613 a karoserie 16H57278 má pod kapotou vidlicový dvanáctiválec s L-hlavou o objemu 4785 cm3, čtyřdveřová Custom Limousine (číslo podvozku H124660) s ním tuto mechaniku sdílí. Je však mnohem vzácnější, v roce 1941 bylo s touto karoserií postaveno jen 295 kusů, dalších 355 exemplářů představovaly levnější sedany. Zadní kola byla tehdy ještě poháněna přes třístupňovou přímo řazenou převodovku, rychloběhy nesly značky Borg-Warner a Columbia.

Rok 1941

V roce, na jehož konci vstoupily Spojené státy americké do druhé světové války, se tedy neodehrály žádné vzhledové změny, technické, které zůstaly ukryty uvnitř, však byly značné. Zephyry, Continentaly i Customy dostaly tužší rám, delší listová pera s pryžovými vložkami mezi jednotlivými listy a v neposlední řadě širší nápravy. Rozchod kol tak narostl o 51 mm a zvětšily se otvory pro kola v blatnících. Řada Custom, ač měla se Zephyry a Continentaly stejný technický základ, byla vlastně nástupcem Modelu K, který z výroby vyběhl v roce 1938. Sedmimístná limuzína měla obří rozvor 3505 mm (Zephyr jen 3175 mm) a většina klientů, kteří si ji koupili, se nechávala vozit vlastními šoféry, neboť v interiéru nechyběla skleněná mezistěna. Dodával se ale i výše zmíněný sedan se stejným počtem sedadel, který ji neměl.

Filmové role

Oba popisované Lincolny si zahrály v klasickém filmu Kmotr (The Godfather) režiséra Francise Forda Coppoly z roku 1972, který jej natočil podle neméně proslulé románové předlohy z pera Maria Puza. U nás byl mimochodem tento film na indexu. Pro produkční společnost zajistili historicky přesné kusy Chuck Hannah a Cal Beauregard, dvoudveřová auta musela být pro filmové potřeby přelakována na „mafiánskou“ černou. Limuzínu, kterou na začátku 70. let vlastnil Charles Murray z Brookville (stát New York), však nebylo nutné nijak upravovat. Zůstalo jí i černé kožené čalounění a dřevěná přístrojová deska, stejný materiál i dnes najdeme také na vnitřních rámech oken. Zadní část pro změnu pokrývá béžová látka, jsou zde dále například kuřácká souprava, hodiny a sklopná nouzová sedadla.

Přelakovaný Continental Coupé pro změnu s modrým čalouněním látkou a kůží řídil ve filmu prchlivý nejstarší syn Vita Corleoneho (Marlon Brando) Santino „Sonny“ Corleone. Jeho postavu ztvárnil James Caan. Sonny se setká při cestě do New Yorku s konkurenčním klanem u dálnice na jižním pobřeží Long Islandu blízko močálů. Ve slavné scéně je nakonec tuctem střelců z rodiny Emilia Barziniho u mýtné budky na parkovišti Jones Beach Causeway před svým Lincolnem zavražděn.

Akční podívané se ale nezúčastnil tento konkrétní kus, tým pro speciální efekty měl naštěstí k dispozici dvě další totožná kupé, takže exemplář, který půjde zanedlouho do aukce, žádnou újmu při natáčení neutrpěl. Do jednoho vozu bylo vyvrtáno 45 otvorů, na druhém byly dopady kulek simulovány elektricky. Limuzína Custom si zahrála menší roličku na svatebním obřadu a vozil se v ní jeden ze šéfů nepřátelských klanů.

Do dražby

Oba vzácné vozy naposledy vlastnil sběratel Eugene Beardslee, který je zdědil po otci Williamovi. Z pozůstalosti Beardsleeho mladšího také pocházejí. Byly používány velmi zřídka a poslední majitelé je parkovali v klimatizované garáži. Nového vlastníka by měly najít již brzy. Budou draženy 17. ledna 2013 na aukci síně Bonhams ve Scottsdale (stát Arizona). Jejich vyvolávací cena nebyla stanovena. Ke kupé Continental je také bohatá dokumentace včetně článků a fotografií týkajících se slavného filmu.

Aleš Sleeper Dragoun