IRVW Futura (1989) – Auto pro rok 2000

Volkswagen představil na IAA 1989 ve Frankfurtu studii IRVW Futura, kterou uváděl jako vizi auta blízké budoucnosti. Představy německého výrobce se v mnoha směrech vyplnily.

Futura byla konceptem vozu, jaký se měl objevit za následujících deset, možná patnáct let, tedy na začátku nového milénia. Auta sice nakonec vypadala jinak, ale většinu prvků, které zde byly použity, z těch současných známe. Do sériové produkce se nakonec dostaly, ať už dříve, nebo později, dnes je však využíváme v hojné míře. A zdaleka nejen u Volkswagenu. Kdekdo si vzpomene na futuristické poválečné představy Američanů včetně jaderného pohonu. Futura už naštěstí měla k realitě mnohem blíže. Zkratka IR znamenala Integrated Research, tedy „sjednocený výzkum a vývoj.“

Jeden prostor pro čtyři

Jednoprostorová karoserie byla sice koncem 80. let minulého věku známá díky Renaultu Espace a v Evropě se dokonce prodával i Chrysler Voyager, byť ten přece jen kapotu měl. U Futury však „one-box“ použil Volkswagen naprosto záměrně, byla totiž jen 3780 mm dlouhá! Měla také 1675 mm na šířku a do výšky čněla pouhých 1435 mm Konstruktérům nešlo primárně o to, aby se dovnitř vešlo co nejvíce cestujících, byla zde sedadla jen pro čtyři, respektive dvě dospělé a dvě děti. Malí pasažéři měli k dispozici integrovaný zádržný systém, který nevyžadoval připoutání bezpečnostními pásy.

Podvozek disponoval rozvorem 2470 mm. Přístupnost interiéru byla špičková díky vzhůru výklopným bočním dveřím, která zasahovala hluboko do střechy. Okna se dala odejmout a také zadní část šlo zcela vyjmout, takže z vozu vznikl jakýsi kabriolet – ovšem bez střechy a rámy zůstaly na svých místech. Pokud se ale nacházela na svých místech, dokázala potlačit až 60 % slunečního světla bez omezení výhledu ven. Interiér se tedy nadměrně nezahříval.

Na benzin

Futura byla poháněna zážehovým čtyřválcem objemu 1715 cm3 s přímým vstřikováním a výkonem 60 kW (82 k) při 4200 min-1. Točivý moment dosahoval hodnoty 155 N.m v 2500 otáčkách. Kdepak, žádný turbodiesel ani elektromotor! Emise snižoval oxidační katalyzátor, takže vyhovovaly i americké federální normě US83. Výkon byl na dnešní dobu trochu nižší, jenže studie vážila pod tunu. Ve Wolfsburgu slibovali spotřebu naftového motoru, ale oficiální údaj nikdy nezveřejnili.

Parkuje bez řidiče

Futura disponovala i variabilním řízením všech kol, které se hodilo hlavně při parkování. Měla také samočinného pomocníka pro tuto pro leckoho náročnou činnost, ano, už před 24 lety. Stačilo jen zmáčknout příslušné tlačítko. Řidič pak klidně mohl vystoupit ven. Auto zaparkovalo do mezery jen o půl metru delší než bylo ono samo. K tomu bylo potřeba šestice manévrů tzv. krabím chodem. Nad vším dohlížel počítač v zavazadelníku a pochopitelně spousta čidel. Výrobce tvrdil, že tato funkce se již brzy objeví v sériové produkci a nebude stát více jak 3000 dolarů. Dosud se tak nestalo, dnešní systémy vyžadují od řidiče obsluhu plynového a brzdového pedálu a zadní kola se nenatáčejí.

Ale další vychytávky již v současnosti známe. Například posilovač řízení ve Futuře byl elektrický. Volkswagen tehdy zdůrazňoval jeho levnější vývoj a menší hmotnost oproti klasickému hydraulickému. Auto bylo také díky němu méně citlivé na boční vítr a nekvalitní povrch vozovky. Zpětná vazba od kol, na kterou žehráme, byla nedůležitá, přece jen nešlo o sportovní vůz. Senzory hlídaly vzdálenost od překážek a pokud byla některá příliš blízko, dávaly o tom posádce vědět, nehodily se tak jen při manévrování na parkovištích.

Přístrojovou desku tvořily výhradně LCD displeje, analogové „budíky“ vzaly zasvé. Jeden z nich zobrazoval i vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, nechyběly ani rychloměr a otáčkoměr, samozřejmě opět v digitální podobě. Další informace mohl vyvolat řidič tlačítkem. Rádio už mělo i funkci RDS a ve výbavě bychom našli palubní navigaci. Brzdovému systému pomáhal dnes běžný protiblokovací systém ABS. Volkswagen se studií chlubil v Evropě i za oceánem ještě na jaře 1991.

Současnost

Na letošním autosalonu v Šanghaji představila automobilka podobný koncept 4Fun, který vzešel z per čínských studentů designu. Je však plug-in hybridem, vejde se do něj až sedm cestujících a má kromě solárních panelů ve střeše a internetového připojení i samočinné řízení. S Futurou jej však spojují dvě věci: jednoprostorová koncepce a systém otevírání dveří.

Aleš Sleeper Dragoun