Jeep Wagoneer (1962-1991) – Do terénu s luxusem

Byl prvním luxusním terénním autem v roce 1970 britský Range Rover? Ne tak docela, patři mu pouze evropský primát. Za oceánem jej předběhl Jeep Wagoneer.

Jeep předstihl svého kolegu z Albionu dosti výrazně, o takřka osm let. Prodávat se začal v září roku 1962, přežil všechny veletoče výrobce a změny jeho vlastníků a poslední automobil této řady sjel z pásu až v červnu jedenadevadesátého roku. To znamená skoro třicet let aktivního života. V době jeho vzniku se firma ještě jmenovala Willys Motors. Krátce nato se změnila v Kaiser Jeep Corporation a na začátku sedmdesátých let přešla pod křídla koncernu AMC. Když ten v roce 1987 padl, koupil Jeep Chrysler.

Pohodlně mimo asfalt

Hranatý vzhled auta s dvoupísmenným kódem SJ byl dílem slavného Brookse Stevense, jeho vývoj stál 20 milionů dolarů. Wagoneer vypadal sice jako station wagon, nebyl však žádným SUV, jak se občas s oblibou velké teréňáky dnes označují. Nejenže tento termín před pěti dekádami ještě neexistoval… Terénní schopnosti ostatních jeepů si totiž zachoval, jen nabídl mnohem více komfortu než rustikální kolegové, kteří byli určeni hlavně pro práci a vycházeli z legendárního válečného Willysu MB. Nemluvíme pochopitelně pouze o Jeepu, ale i konkurenci, která se jím nechala inspirovat.

Wagoneer byl pohodlný, robustní a ve vyšších výbavách až přepychový, přitom měl redukční převodovku! Tedy žádné drsně se tvářící esůvéčko, kterému dělá problémy i mokrá louka… Vždyť na jeho palubní desce trůnil dokonce kompas, to kdyby se posádka ztratila. Pohon obou náprav představoval samozřejmost, zákazníci si ale mohli koupit i provedení 4×2, které redukci postrádalo. Jeep to prvně jmenované uváděl sloganem „Bláto, hnůj, písek nebo sníh – nic nezastaví váš Jeep Wagoneer s pohonem všech čtyř kol.“. Určitě nelhal. Třístupňové samočinné ústrojí se dodávalo jen za příplatek. Převodovky (druhou alternativu představoval manuál se čtyřmi rychlostmi) byly spojeny s řadovým šestiválcem OHC Willys Tornado objemu 3,8 l (3769 cm3) o výkonu 103 kW (140 k).

V této podobě se představil Jeep Wagoneer na podzim 1962. Typická byla hlavně obří maska chladiče.

Drobek

Šestimístné terénní kombi bylo 4,67 m dlouhé, po americku 1,92 m široké a 1,66 m vysoké, jeho hmotnost překračovala 1,8 tuny, byl to tedy pěkný drobeček. Liché víko v zádi dvou- či čtyřdveřové karoserie se sklápělo směrem dolů, nejdříve do něj ovšem muselo stáhnout i sklo. První modely měly oválné přední světlomety a mohutnou svislou masku. Karoserie nebyla samonosná, spočívala na klasickém rámu.

Podvozek disponoval rozvorem 2,77 m, v případě čtyřkolky měl tu neortodoxnější konstrukci, kterou si lze představit: tuhé nápravy odpružené listovými pery. V nabídce „extras“ však bylo i řešení s předním nezávislým zavěšením na trojúhelníkových ramenech doplněných o podélné zkrutné tyče. To měla ve standardu již zmíněná dvoukolka, u které se točivý moment přenášel výhradně dozadu. Nevydržela však v programu ani dva roky.

Průběžné omlazování

V sezóně 1965 dostal Wagoneer novou širokou příď se svislými žebry těsně vedle sebe. V útrobách se objevil první vidlicový osmiválec AMC 5,4 l (5359 cm3, 186 kW/253 k). Původní agregát se šesti válci nahradila jednotka stejného výrobce, ale 3,8 l (3801 cm3). Vyráběl se i luxusní Super Wagoneer (1966-1969), který se spoléhal výhradně na výkonný V8, znovu od AMC s čtyřhrdlovým karburátorem, 201 kW (273 k) a špičkovou výbavu. Ta zahrnovala třeba tlačítkové rádio, seřiditelný volant, stropní osvětlení, klimatizaci, klimatizaci, elektrické zadní okno a tehdy ještě nikoli běžné posilovače brzd i řízení. V roce 1968 přibyl větší osmiválec Buick Dauntless s objemem 5,7 l (5735 cm3), ale slabšími 169 kW, tedy 230 koňmi. Měl však více točivého momentu při nižších otáčkách než V8 AMC. Po přechodu pod jeho křídla však logicky z nabídky zmizel. V roce 1969 se poprvé na přední blatníky dostaly přídavné směrovky.

Super Wagoneer (1966) hýřil výbavou.

Dvoudveřový model, jehož produkce skončila v osmašedesátém, se v roce 1973 proměnil v první Cherokee, kód SJ mu ale zůstal. Čtyřdveřový jel dál pod původním jménem, deceleraci navíc od léta tohoto roku napomáhaly přední kotoučové brzdy. Zlepšila se i průchodnost po nezpevněných cestách díky mezinápravovému diferenciálu, pohon 4×4 se od té doby jmenoval Quadra-Trac. Chromovaná mřížka chladiče dostala „čtverečky“ a svislé blinkry. Standard představoval už od počátku 70. let motor V8 5,9 l (5896 cm3) s tyčkovým rozvodem OHV a výkonem 198 k (146 kW), dražší alternativu pak agregát obdobné konfigurace s objemem 6,6 l a 238 k (175 kW). Už nesly výhradně logo AMC. Samočinné převodovce Turbo Hydra-Matic od GM i nadále stačily pouhé tři stupně. Pro rok 1974 se vpředu objevily kromě velkých světlometů ještě menší a nová maska tvořená vodorovnými i svislými žebry, další sezóna přinesla decentně modifikované nárazníky.

Wagoneer Limited (1978) stál na tehdejší dobu vysokých 10,5 tisíce dolarů, což jej cenově posouvalo do sfér limuzín od Cadillacu. Jenže, zájemce za nemalý obnos dostal plně vybavený vůz s tempomatem, klimatizací, elektricky nastavitelnými koženými sedačkami, motorky ovládaly také okna a dveřní zámky. Volant byl znovu nastavitelný, luxusní koberečky pokrýval plyš. Podzim 1979 přinesl zásadní vzhledovou modernizaci, v přídi se objevily obdélníkové světlomety, pod ně se vrátily malé blikače, které zmizely ve čtyřiasedmdesátém a mřížka dostala osm vodorovných lamel. Stálý pohon obou náprav byl posílen o viskózní spojku a název Selec-Trac. Zvýraznila se jeho odezva při změně adheze i distribuce točivého momentu. Páka redukce ze středového tunelu však nezmizela.

Poměrně radikální změny přišly v roce 1979. Zvenčí se dal nový model poznat podle hranatých světlometů.

Návrat šestiválce

Palivová krize donutila Jeep vrátit se na počátku 80. let k šestiválci, tentokrát s objemem 4,2 l (přesně 4228 cm3). K motoru o výkonu 112 koní (82 kW) se nově dodávala i pětistupňová manuální skříň. Starší se čtyřmi stupni, stejně jako automat byly nadále k mání. Totéž platilo i o větším vidlicovém osmiválci 5,9 l. Jenže, přísnější normy vypouštěných exhalací a v této souvislosti nutné úpravy přiškrtily jeho výkon na hranici 155 k (114 kW). Klienty i tak zajímal víc než menší pohonná jednotka.

Při premiéře pro změnu druhého kompaktnějšího Cherokee XJ a jeho luxusnější varianty Wagoneer v létě 1984 dostal kvůli rozlišení navíc přídomek Grand. O dva roky později se dočkal menších kosmetických úprav, které se projevily na instalaci velkých nárazníků a naposledy se proměnily i čelní partie. Vesměs oblíbená tapeta na bocích, která imitovala dřevo a zprvu byla vyhrazena jen verzi Limited, mu zůstala. Novinkou byl střešní nosič a stěrač zadního okna. V této podobě vydržel až do „automobilového důchodu.“. Zákazníci měli stále zájem, 21. června 1991 však přišel definitivní konec, celkem vyjelo do světa přes 450 tisíc kusů.

Za dvacet

Deník New York Times mu věnoval „nekrolog“, kde jej označil za „jednoho z posledních opravdových žroutů benzinu.“ Dvacet litrů spáleného paliva na 100 kilometrů jízdy u osmiválců představovalo optimální stav, nikoli výjimku, nádrž o objemu 76 l tak rozhodně nebyla nijak předimenzovaná. Jenže, když jste klasikovi řádně naložili, uměl jet i 170 km/h. Palivová krize alespoň tu normovanou konzumaci paliva snížila, v reálu se ale moc nelišila.

Takhle si v roce 1991 představoval Jeep budoucnost řady Wagoneer. Původní model se vyráběl už jen krátce, automobilka ale tento název znovu zatím nepoužila.

Nástupci a koncepty

Jeep ukázal v Detroitu 1991 vizi Wagoneeru pro rok 2000. Oblý futuristický koncept byl na hony vzdálen končícímu chromovanému hranáči, vůz s tímto názvem portfolio značky ale dosud nerozšířil. Nepřímým nástupcem se stal v roce 1992 Grand Cherokee ZJ. Moderní variancí na toto téma byl v minulé dekádě spíše Commander (XK), ten však příliš neuspěl. Vždyť vznikal jen pět let, mezi roky 2005 a 2010.

V USA se dá koupit luxusní legenda prakticky nová, existují firmy, které se věnují jejich renovaci, či úpravám, aby byla vhodnější do současného provozu. Sourozenci se vyráběli v Íránu a v Egyptě, blízkým příbuzným Wagoneeru byl pick-up Jeep J-Series (1962-1988).

Aleš Sleeper Dragoun