Maserati Ghibli – krása podle Giugiara

Za jedno z nejkrásnějších sportovních automobilů Gran Turismo je považováno Maserati Ghibli s motorem V8 a karoserií Ghia.

Itálie je zaslíbenou zemí sportovních automobilů Gran Turismo. Jedním z nejkrásnějších bylo Maserati Ghibli (Tipo 115) s motorem V8 a karoserií Ghia, mistrovským dílem Giorgetta Giugiara. Po letech se objevila druhá generace a nyní i třetí, ale to už se jedná o zcela jiné vozy, které nemají s původním Ghibli nic společného.

Oblíbeným předváděcím molem italských karosářů byl tradičně turínský autosalon. V roce 1964 zde studio Carrozzeria Ghia představilo dvoudveřové kupé, navržené Giorgettem Giugiarem. Tento mladý, talentovaný designér se krátce předtím stal šéfem designu Ghia, kam přešel ze studia Nuccia Bertoneho. Vystavený vůz se velice zalíbil Omeru Orsimu, synu tehdejšího majitele Maserati a tak bylo rozhodnuto, že tuto karoserii dostane příští model Maserati třídy Gran Turismo.

Sportovní geny

Maserati Ghibli bylo slavnostně odhaleno na turínském autosalonu 1966. Nový model dostal jméno podle větru a měl v nabídce doplnit a případně nahradit kupé Mistral (vyráběné od roku 1963), další Maserati s “větrným” jménem. Motoristická veřejnost přijala Ghibli s nadšením a tak nic nestálo v cestě sériové výrobě.

Kupé s karoserií Ghia a motorem V8 vpředu se vyrábělo v letech 1967–73 a patří k nejkrásnějším vozům v historii. Sám Giorgetto Giugiaro, který si později založil vlastní studio Ital Design (nyní Italdesign Giugiaro), jej považuje za svoje nejzdařilejší dílo.

K pohonu Ghibli byl zvolen vidlicový osmiválec, jehož původ sahal až k závodnímu vozu Tipo 450S z roku 1956, který byl ve své době považován za nejrychlejší sportovní vůz na světě. Při zdvihovém objemu 4719 cm3 (vrtání/zdvih: 94/85 mm) dosahoval tento motor s rozvodem 2xOHC a čtyřmi dvojitými spádovými karburátory Weber maximálního výkonu 330 k (243 kW) při 5000 min-1.

Podvozek Ghibli vycházel konstrukčně z předcházejících modelů 3500GT a Mexico (1966 až 1972), od kterých převzal koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol, měl ale rozvor náprav zkrácený na 2550 mm. Nezávisle zavěšená přední kola měla pérování s vinutými pružinami a hydraulickými tlumiči, zadní kola byla zavěšena na ose Salisbury a odpružena půleliptickými listovými péry. I když se někomu mohlo zdát toto řešení podvozku zastaralé, měl vůz vynikající jízdní vlastnosti.

Krása bez závoje

Karoserii se skvěle vyváženými liniemi navrhlo, jak již bylo řečeno, studio Ghia, konkrétně Giorgetto Giugiaro. Maserati Ghibli byl typický vůz třídy Gran Turismo, prostorný, dobře vybavený a především rychlý. Z vnějších rozměrů karoserie (4590 x 1800 x 1160 mm) byla pozoruhodná zejména malá výška. Giugiaro dal vozu štíhlé linie, patrné hlavně při pohledu zboku (foto). Nízká dlouhá příď byla zakončená širokou maskou chladiče, připomínající tlamu dravce. Maska se znakem trojzubce uprostřed nahrazovala zároveň přední nárazník, ten by se ostatně do nízké přídě ani nevešel. Dokonalé tvary přídě podtrhoval jemný výstupek na kapotě, prozrazující, že i v tak nízké přídi může být skryt výkonný motor. Světlomety nijak nenarušovaly hladké tvary vozu, neboť byly schovány pod výklopnými kryty.

Nízká dlouhá příď byla zakončená širokou maskou chladiče, připomínající tlamu dravce. Uprostřed mřížky nesměl chybět typický trojzubec.

Za krásnými tvary přídě nezůstávala pozadu ani splývající záď s velkým zadním oknem a štíhlým chromovaným nárazníkem. Zajímavým stylistickým prvkem byly větrací otvory za bočními okénky, vsazené do prolisu sledujícímu linii střechy. V nich byly rovněž umístěny (na obou bocích) krytky hrdel dvou palivových nádrží s celkovým objemem 100 litrů.

Bohatě vybavený interiér nabízel dvě komfortní přední sedadla a vzadu dvě nouzová sedátka, sloužící spíše pro odkládání zavazadel, neboť kufr byl přístupný jen malým víkem pod zadním oknem. U palubní desky si nikdo nemohl stěžovat na nedostatek přístrojů a ovladačů. Všechny byly ale umístěny v snadném dosahu řidiče. V luxusní výbavě vozu nechyběly elektrické ovládání oken ve dveřích, vyhřívané zadní okno, klimatizace a posilovač řízení.

Spyder a SS

Dva roky po uvedení kupé se představila otevřená verze Ghibli Spyder (foto). Vůz v čistě dvoumístném provedení měl skládací plátěnou střechu, skrytou pod plechovým krytem za sedadly. Krytky hrdel palivových nádrží byly umístěny před víkem zavazadlového prostoru.

Maserati Ghibli se od roku 1969 vyrábělo také v otevřené verzi se skládací střechou. Celkem jich do roku 1973 vzniklo kolem 150 kusů.

V roce 1970 přišlo Maserati s modelem Ghibli SS. Objem jeho motoru V8 byl zvětšením vrtání o 4 mm zvýšen na 4930 cm3. Výkon tím stoupl na 335 koní, ale na maximální rychlost 280 km/h to nějaký výrazný vliv nemělo. Ghibli SS dostalo také nová hliníková kola, širší pneumatiky a přepracovanou přístrojovou desku. Zvenku se lišil jen svislými nárazníkovými sloupky v přední masce.

Výroba Maserati Ghibli první generace skončila v roce 1973. Celkem vzniklo 1149 kupé, 125 Spyderů a 25 Spyderů SS. Nástupcem se stal model Khamsin, rovněž s motorem V8 vpředu, ale tentokrát s karoserií Bertone.

Ghibli podruhé

Jméno Ghibli bylo znovu oživeno v roce 1992, kdy byl na trh uveden model Maserati Ghibli II. Tvary karoserie a podvozkové díly tentokrát vycházely z typu Maserati Biturbo. Dvoulitrový vidlicový šestiválec byl přeplňovaný dvojicí turbodmychadel a dosahoval maximálního výkonu 306 koní (225 kW). Ghibli s tímto motorem se dodávalo jen pro italský trh, pro ostatní země měl motor objem 2790 cm3 a výkon 284 k (209 kW). Zadní kola poháněl přes šestistupňovou manuální převodovku nebo čtyřstupňový automat. Spřízněným modelem tohoto čtyřmístného kupé byl typ Maserati Shamal s osmiválcem 3217 cm3.

Podruhé se model Maserati Ghibli objevil v roce 1992. Tentokrát šlo o tříprostorové pětimístné kupé vycházející z typu Biturbo.

Prodej nového Ghibli nesplnil očekávání a proto došlo v roce 1994 k modernizaci. Vůz dostal nový interiér potažený kůží Connolly, elektronicky nastavitelné zavěšení kol a ABS systém. Ghibli GT z roku 1996 dostalo navíc 17palcová hliníková kola a upravený podvozek. Dvoudveřová tříprostorová karoserie měla rozvor 2514 mm a vnější rozměry 4223 x 1775 x 1310 mm. Ghibli II dosahoval maximální rychlost 260 km/h a z klidu na stovku zrychloval za 5,7 s. Výroba skončila v roce 1997 a nedlouho poté jej nahradil dodnes vyráběný model 3200 GT.

Druhé Maserati Ghibli se stalo základem několika speciálních sportovních modifikací. První byla Ghibli KS (Kit Sportivo), následovaná 25kusovou sérií závodních verzí Ghibli Open Cup s výkonem motoru zvýšeným na 320 k (235 kW). Vozy měly upravené výfukové potrubí, zvětšené chladiče stlačovaného vzduchu, přídavné vstupy vzduchu k chladiči a brzdám a odvrtávané kotouče brzd Brembo. Ghibli Open Cup dosahovaly rychlosti 270 km/h a dnes jsou vyhledávaným objektem sběratelů. K oslavě dosažení světového rekordu na vodě postavil Maserati sérii 35 kusů nazvanou Ghibli Primatist se světle modrou barvou karoserie a tyrkysovým koženým interiérem.

Ghibli potřetí

Když se už zdálo, že jméno Ghibli dávno patří historii, přivezlo Maserati v dubnu 2013 na autosalon v čínské Šanghaji zbrusu nový model nesoucí toto slavné jméno. Tentokrát využilo Maserati zkrácenou podvozkovou platformu úspěšného typu Quattroporte, kterému se nové Ghibli také výrazně podobá (foto).

Maserati přivezlo v dubnu 2013 na autosalon v čínské Šanghaji zbrusu nový model nesoucí znovu jméno Ghibli.

O další překvapení se nové Ghibli postaralo pod kapotou. Poprvé v historii značky se tam objeví třílitrový vidlicový vznětový šestiválec s výkonem 275 k (202 kW), který má pro Maserati vyrábět Ferrari. Příznivci zážehových motorů ale nemusí plakat, v nabídce zůstanou benzinové třílitrové šestiválce s přeplňováním a výkony 330 až 410 koní (verze S se dvěma turby). Necelých 5 metrů dlouhé Maserati Ghibli se má stát nejlacinějším modelem značky s cenou kolem 1,5 milionu korun.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Zdeněk Vacek