Fiat 124 Spider a Coupé – sportovní fešáci

Krátce po premiéře rodinného automobilu Fiat 124 se začaly vyrábět jeho sportovní verze Spider a Coupé, poháněné čtyřválci DOHC.

Prakticky současně s uvedením rodinného automobilu Fiat 124, který vyhrál v evropské anketě Auto roku 1966/67, nabídl Fiat sportovně založeným zákazníkům další dvě verze tohoto vozu. V listopadu 1966 představil na Turínském autosalonu otevřený Fiat 124 Sport Spider, jehož samonosnou karoserii 2+2 navrhla a vyráběla italská karosárna Pininfarina. Jen o pár měsíců později doplnil Fiat nabídku řady 124 o neméně pohledné kupé, jehož tvary vznikly v designérském oddělení Fiat Centro Stile pod vedením Maria Boana. Současně s Pininfarinovým Spiderem byla v Turíně vystavena studie dvoudveřového čtyřmístného kabrioletu od karosárny Touring, využívající ponton sériového sedanu Fiat 124 prakticky beze změn. Zůstalo ale jen u prototypu.

Fiat 124 Sport Spider

Návrh karoserie dvoumístného otevřeného vozu Fiat 124 Sport Spider (foto) je připisován americkému designérovi nizozemského původu Tomu Tjaardovi, který v první polovině šedesátých let pracoval pro Pininfarinu. Jednoduchá karoserie s rozvorem 2280 mm (proti sedanu 124 zkráceným o 140 mm) a vnějšími rozměry 3969 x 1613 x 1251 mm nepostrádala půvab. Hladké boky ozvláštňoval prolis, sledující linii zadních blatníků, klesající u klik dveří a procházející až k předním světlům. Přední kapota byla zakončena ostrou hranou, pod níž se nacházela nízká maska chladiče s vodorovnou mřížkou. Eleganci vozu dokreslovaly lišty na bocích, rám předního okna a štíhlé nárazníky, to vše v chromu.

Fiat 124 Sport Spider vypadal s Pininfarinovou karoserií svižně. V této první verzi měl masku chladiče s vodorovnou mřížkou.

Spider měl vpředu nezávislé zavěšení s vinutými pružinami a soustřednými tlumiči a vzadu tuhou nápravu s příčnou Panhardskou tyčí a dvojicí podélných vzpěr, zakotvených před nápravou a sloužících k zachycení sil při brzdění a akceleraci. Zadní poháněná náprava byla rovněž odpérována vinutými pružinami.

Oba sportovní Fiaty 124 Spider a Coupé poháněl vodou chlazený řadový čtyřválec se dvěma vačkovými hřídeli v hliníkové hlavě válců (DOHC). Zpočátku vystačil s objemem 1438 cm3 a maximálním výkonem 90 k (66 kW) při 6500 min -1. Maximálního točivého momentu dosahoval tento motor při 3600 min -1 a spideru umožňoval dosažení maximální rychlosti 175 km/h. Na stovku prý zrychloval za 11,5 s.

V roce 1970 byl objem zvýšen na 1608 cm3 (110 k/81 kW, 185 km/h), v roce 1974 na 1756 cm3 (118 k/88 kW, 185 km/h) a konečně v roce 1979 na 1995 cm3. Tentokrát šel ale spider s výkonem dolů na 80 k (59 kW). Dodávku paliva do motoru původně obstarávaly karburátory Weber, nahrazené v roce 1980 vstřikováním paliva Bosch. Model Fiat 124 Sport Spider 2000i se vstřikováním paliva dával 105 k (77 kW).

V letech 1981 a 1982 zkompletovala americká pobočka Fiatu ve spolupráci s firmou Legend Industries zhruba 700 spiderů 124 s přeplňovanými čtyřválcovými motory, určenými pro americký trh. Tyto vozy měly výkon kolem 120 koní a některé z nich byly vybaveny třístupňovou automatickou převodovkou General Motors.

Pod Pininfarinovým jménem

V roce 1983 předal Fiat veškerá výrobní práva Pininfarinovi, který dosud vyráběl karoserie spiderů pro automobilku Fiat ve své továrně. Modernizované spidery pak prodával pod svým jménem jako Pininfarina Spidereuropa (v Evropě) a Pininfarina Spider Azzura (v Severní Americe). V omezeném počtu vyrobil Pininfarina několik stovek spiderů s motory přeplňovanými kompresorem Volumex, vyvinutými firmou Abarth. Tento model s motorem o výkonu 135 k (99 kW) se oficiálně jmenoval Pininfarina Spidereuropa Azzura Volumex, ale častěji se mu říkalo jen Spider Volumex.

K padesátému výročí založení firmy Pininfarina byla v roce 1981 vyrobena tisícikusová série nazvaná dlouze Fiat Spider 2000 Pininfarina 50th (Golden) Anniversary Edition. Jubilejní vozy měly luxusní výbavu zahrnující kožená sedadla, hliníková kola a speciální barvu nazvanou Champaňská zlatá. Dnes jsou tyto vozy vyhledávané sběrateli.

Spidery pro rallye

Známá ladičská firma Abarth, kterou Fiat v roce 1971 koupil, byla pověřena vývojem a výrobou soutěžních speciálů na bázi Fiatu 124 Spider, určených k účasti v šampionátu WRC (World Rally Championship) ve skupině 4. Spidery vyvinuté pod vedením inženýra Colucciho měly odnímatelnou pevnou střechu (foto) s panoramatickým zadním oknem, rozšířené podběhy kol a přídavné přední světlomety. Samozřejmostí byl ochranný rám za sedadly.

Spider Fiat 124 Abarth Rally měl odnímatelnou pevnou střechu s panoramatickým zadním oknem, rozšířené podběhy kol a přídavné přední světlomety.

Fiat 124 Abarth Rally se začal vyrábět na podzim 1972 ve dvou verzích: silniční (Stradale) a tovární (Works Rally). Na vyrobení 400 kusů nutných k homologaci měl výrobce necelé dva roky. První úspěchy zaznamenal na hessenské rallye, rallye Acropolis a polské rallye. Pro první ročník světového šampionátu WRC v roce 1973 nebyl ještě 124 Abarth Rally zcela připraven. Vůz byl příliš těžký a chyběla mu spolehlivost. Navíc tehdy dominovaly Renaulty Alpine. V dalších dvou letech bylo posíleno zavěšení kol, zvětšeny brzdy a hlavně snížena hmotnost vozu. V poslední verzi z roku 1975 dostal Fiat 124 Abarth Rally šestnáctiventilový motor s mechanickým vstřikováním paliva Kugelfischer, který dosahoval výkonu až 210 koní. To už ale světová rallye ovládaly Lancie Stratos a později Fiaty 131 Abarth.

Kupé z vlastního chovu

Fiat 124 Coupé se v letech 1967 až 1975 vyráběl ve třech verzích AC, BC a CC, lišících se velikostí motoru a úpravami přídě. Design vozu měl na starosti Mario Boano, kterého si Fiat najal aby vedl vlastní stylistické oddělení Fiat Centro Stile. Tříprostorové kupé se stupňovitou zádí využívalo podvozkové díly sedanu Fiat 124 a mělo i stejný rozvor 2420 mm. První provedení AC (foto) s dvěma kruhovými světlomety a nízkou maskou chladiče bylo dlouhé 4115 mm. Šířku (1671 mm) a výšku (1341 mm) měly všechny verze stejnou.

Tříprostorové kupé se stupňovitou zádí využívalo podvozkové díly sedanu Fiat 124 a mělo i stejný rozvor 2420 mm.

K pohonu zadních kol využívalo kupé stejné čtyřválcové motory DOHC, jako Fiat 124 Sport Spider. První provedení (AC), kterých bylo v letech 1967 až 1969 vyrobeno kolem 113 tisíc, používalo motory 1438 cm3 a čtyřstupňové převodovky, brzy nahrazené pětistupňovými. Samozřejmostí byly kotoučové brzdy na všech kolech s posilovačem.

V letech 1969–72 se vyrobilo kolem 98 tisíc kupé v provedení BC s motory 1438 a 1608 cm3 a novou přídí se čtyřmi kruhovými světlomety umístěnými v rozšířené masce chladiče. Změnou prošla i zadní světla a nabídku výbavy na přání doplnila klimatizace a elektrické rozmrazování zadního okna. Zadní náprava s torzní trubkou byla nahrazena čtyřprvkovou nápravou s Panhardskou tyčí.

Třetí provedení kupé, označované jako CC (foto), se začalo dodávat s motorem 1592 cm3 (později 1756 cm3). Znovu došlo ke změně stylingu přídě s dvojicemi světlometů ve společných plastových rámečcích a obdélníkovou mřížkou chladiče uprostřed. Do nového masivnějšího předního nárazníku byly přidány svislé sloupky a směrová světla. Ve sloupcích C se objevily větrací mřížky a pozměnila se i zadní světla. Za dva roky (1973–75) vzniklo cca 75 000 Fiatů 124 Coupé CC.

Poslední vývojovou fází kupé bylo provedení CC s dvojicemi světlometů ve společných plastových rámečcích a obdélníkovou mřížkou chladiče uprostřed.

Celkem tedy Fiat vyrobil kolem 286 tisíc kupé. V licenci se vyráběly také ve Španělsku jako SEAT 124 Sport. V letech 1970–75 se jich tam vyrobilo přes 23 tisíc.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas