Simca 1300/1500 – elegáni od Seiny

Před padesáti lety se v Poissy u Paříže začaly vyrábět sedany Simca 1300 a 1500. Od roku 1966 je nahradily přepracované modely 1301/1501.

Před padesáti lety se v Poissy u Paříže začaly vyrábět sedany Simca 1300 a 1500. Od roku 1966 je nahradily přepracované modely 1301/1501.

Píše se rok 1963 a na březnovém autosalonu v Ženevě má světovou premiéru rodinný sedan francouzské automobilky Simca, nazvaný podle objemu svého čtyřválcového motoru Simca 1300. Nahradil oblíbený a dlouho vyráběný model Simca Aronde . Simca 1300 (foto) zaujala na první pohled jednoduchou, elegantní pontonovou karoserií s kabinou prosklenou velkými okny, vpředu a vzadu zaoblenými. Příď s dvojicí kruhových světlometů zdobila široká maska chladiče s devíti vodorovnými a třemi svislými lištami. Vzadu měla Simca 1300 velký zavazadlový prostor a dvojici kruhových koncových světel.

Příď s dvojicí kruhových světlometů zdobila široká maska chladiče s devíti vodorovnými a třemi svislými lištami.

Čtyřdveřová samonosná karoserie měla rozvor náprav 2520 mm, byla dlouhá 4242 mm, široká 1575 mm a vysoká 1397 mm. Moderní podvozek měl nezávislé zavěšení předních kol na lichoběžnících s příčnými výkyvnými rameny. Jejich odpružení obstarávaly vinuté pružiny s příčným zkrutným stabilizátorem. Zadní tuhá náprava byla zavěšena na dvojitých podélných vlečených ramenech, ustavena příčnou tyčí a odpružena opět vinutými péry. U všech kol měla Simca 1300 kapalinové tlumiče a bubnové kapalinové brzdy. Čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka měla řadicí páku pod volantem (vozy exportované do zemí s levostranným provozem ji měly na podlaze). Zadní kola poháněl osvědčený řadový čtyřválec Rush z modelu Aronde s rozvodem OHV, zdvihovým objemem 1290 cm3 (vrtání a zdvih ø74×75 mm) a maximálním výkonem 52 k (38 kW)/5200 min-1. Nebyl to žádný svalovec, takže maximální rychlost 900 kg těžkého vozu se jen mírně přehoupla přes 130 km/h. Simca 1300 se nabízela ve dvou úrovních výbavy, L a LS (lepší sedadla, více barev karoserie).

Víc síly a prostoru

Od začátku roku 1964 se začaly v showroomech dealerů Simcy objevovat modely Simca 1500 (foto) s novým, silnějším motorem o objemu 1495 cm3. Jeho výkon (69 k/51 kW) dovolil zvýšit maximum rychlosti na 150 km/h. Zvenku se patnáctistovka lišila pozměněnou maskou chladiče s vodorovným mřížováním, ve středu mírně promáčklým, a zadním nárazníkem protaženým až k podběhům zadních kol. Vzhledu také napomáhaly chromované rámy oken dveří. Také Simcu 1500 si bylo možné koupit ve dvou provedeních, s výbavou GL nebo špičkovou GLS (komfortní sedadla, imitace dřeva na přístrojové desce).

Od začátku roku 1964 se začaly dodávat modely Simca 1500 se silnějším motorem o objemu 1495 cm<sup>3</sup>.

Na jaře 1964 rozšířilo nabídku kombi Simca 1500 Break (foto) se šesticí bočních oken a zajímavě vyřešeným zadním víkem. Zadní okno se dalo zatáhnout do spodní části víka a to se potom mohlo otevřít směrem dolů. Usnadnil se tím přístup k zavazadlům bez nutnosti vyklápění víka, zadní okno nebylo ale u kombi verze vytápěné. U luxusního provedení 1500 GL se dala navíc vyjmout podlaha zavazadlového prostoru zakrývající náhradní kolo a díky skládacím nohám byla snadno přeměněna na piknikový stůl. Model Simca 1500 Familial měl v zavazadlovém prostoru dvě dětská sedadla umístěná proti sobě a držák zavazadel na střeše. Kombi verze se standardně dodávaly se silnějším 1,5litrovým motorem, od roku 1965 se daly koupit i ve verzi 1300. Od konce tohoto roku se nabízel model 1500 GLA s třístupňovou automatickou převodovkou Borg Warner a výkonem motoru zvýšeným na 72 koní.

Na jaře 1964 rozšířilo nabídku kombi Simca 1500 Break se šesticí bočních oken a zajímavě vyřešeným zadním víkem.

Inovace

V říjnu 1966 se na pařížském autosalonu představila modernizovaná verze řady Simca 1300/1500, která dostala nové typové označení 1301 resp. 1501. Prodloužením zadního převisu karoserie narostla celková délka sedanu na 4460 mm, což umožnilo zvětšit zavazadlový prostor a dodat vozu reprezentativnější vzhled. Změnami prošla také příď vozu. Prodloužením kapoty motoru vznikl náznak jakési stříšky, vysunuté nad přední masku. Zvětšily se přední směrovky a pod mřížkou chladiče přibylo několik otvorů zlepšujících chlazení. Střední část vozu zůstala beze změn, dveře byly dokonce mezi oběma sériemi vyměnitelné. Na sloupcích C se objevily otvory k odvětrání kabiny. Vzadu měla 1301/1501 nová obdélníková koncová světla, u luxusní verze doplněná o couvací světla. Od roku 1970 měly modely 1301/1501 nové značení na zádi ve tvaru černého a červeného obdélníku. Červená barva časem vybledla, takže typové označení se stalo nečitelným.

Koncem roku 1969 uvedla Simca sportovnější verze 1301 a 1501 Special (foto) s lepší výbavou, silnějšími motory a vzhledovými úpravami. Do černě lakované mřížky chladiče byl vsazen chromovaný rámeček se dvěma pomocnými světly. Jelikož se Simca stala od roku 1967 součástí evropské divize amerického koncernu Chrysler, objevil se ve středu masky jeho znak, malý pentagram. Modely 1970 dostaly novou atraktivní “dřevěnou” přístrojovou desku se čtyřmi kruhovými přístroji před volantem.

Do černě lakované mřížky chladiče byl vsazen chromovaný rámeček se dvěma pomocnými světly.

Simca plánovala nahradit řadu 1301/1501 novou Simcou 1800, místo toho se ale začal vyrábět Chrysler France 160–180. Ten však nebyl příliš úspěšný a proto bylo rozhodnuto pokračovat ve výrobě 1301/1501 až do jara 1976, kdy se skutečným nástupcem stala Simca 1307/1308. Ta mimochodem získala titul Evropský vůz roku 1976. Z továrny v Dieppe, které se nachází poblíž meandrů řeky Seiny před jejím vstupem do Paříže, vyjelo v letech 1963 až 1976 kolem 1,3 milionu elegantních vozů Simca 1300/1500 a 1301/1501. Pár tisícovek z nich se dostalo i na naše silnice.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas