Packard Clipper – spolu až do konce

Na jaře 1941 představil Packard nový revoluční model Clipper, který se s válečnou přestávkou a kromě let 1948–52 vyráběl až do roku 1957.

Americká automobilka Packard Motor Car Company se proslavila luxusními a výkonnými vozy, určenými pro bohaté zákazníky. Když ale v roce 1899 zakládal James Ward Packard (1863–1928) se společníky továrnu na automobily ve Warrenu (Ohio), začínal s malými vozy poháněnými jednoválcovým motorem. Po přemístění továrny na Grand Boulevard v michiganském Detroitu se postupně stávaly z packardů jedny z nejluxusnějších amerických vozů a zařadily se mezi slavné “Tři P” spolu se značkami Pierce-Arrow a Peerless.

V polovině třicátých let minulého století, po skončení světové hospodářské krize, se Packard pod vedením Maxe Gilmana pokusil vzkřísit firmu, které hrozil zánik, výrobou o něco méně luxusních vozů, dostupných širšímu okruhu zákazníků. S modely One-Twenty (120) a One-Ten (110) se to částečně podařilo, ale nová vlna krize v roce 1938 znovu uvrhla Packard na pokraj krachu. Konkurence také nezahálela a tak bylo nutné přijít s něčím radikálně novým.

Darrinův Clipper

Na jaře 1941, devět měsíců před japonským útokem na Pearl Harbor, představil Packard zcela nový revoluční model Clipper (foto). Tento název se také používal pro letadla přepravující cestující přes moře a pro rychlé plachetnice s malým ponorem. Packard se zřejmě inspiroval plachetnicemi, neboť jeho reklamní heslo při uvedení Clipperu znělo Skipper the Clipper neboli “staň se kapitánem Clipperu.” Clipper představoval totální odklon od tradičního stylingu předválečných automobilů. Není divu, na tvarovém řešení karoserie se totiž významně podílel designér Howard A. Darrin (1897–1992), přezdívaný “Dutch” neboli Holanďan. Prezident Packardu Alvan Macauley přemluvil Darrina už v roce 1939, aby se stal hlavním stylistou, odpovědným za estetickou úroveň packardů. Kolují zvěsti, že karoserii Clippera navrhl za deset dní a za každý den mu bylo slíbeno tisíc dolarů.

Packard Clipper Custom Touring Sedan z roku 1941 představoval totální odklon od tradičního designu předválečných automobilů.

Na podvozek s rozvorem náprav 3200 mm (127 palců) byla posazena karoserie zaoblených tvarů s předními blatníky zapuštěnými do boků a kapkovitými zadními blatníky zakrývajícími kola. Dlouhá přední kapota byla zakončena tradiční svislou maskou chladiče, světlomety byly zapuštěné do předních blatníků. Po stranách masky byly umístěny vodorovné lišty sahající až pod světlomety (u některých modelů byly protažené až k podběhům). Čtyřdveřové modely měly větrací okénka ve všech oknech dveří, dvoudveřové kupé mělo splývající záď. Clipper 1941 byl ve své době nejširší americký vůz (poprvé výrazně širší než vysoký).

K pohonu zadních kol byl zvolen řadový osmiválec z modelu One Twenty s objemem 4620 cm3 (282 kubických palců) a maximálním výkonem 125 koní. Špičkový model Clipper One Eighty používal devítiložiskový osmiválec 5840 cm3 (356 kubických palců), který byl až do roku 1947 nejsilnější na americkém trhu. Nový rámový podvozek dovolil snížit podlahu bez nutnosti snížit světlost vozu. Nezávislé zavěšení předních kol bylo už u Packardů tradicí, zadní tuhá náprava byla odpružena listovými péry.

Bohatá výbava (včetně zvukového signálu signalizujícím plnou nádrž při tankování) mohla být za příplatek doplněna elektromagnetickou spojkou, rychloběhem Aerodrive, přídavným topením, koženým čalouněním nebo dokonce klimatizací (u Packardu poprvé).

Válečná přestávka

Načasování premiéry Packardu Clipper nebylo nejšťastnější. V roce 1941 se ještě stihlo vyrobit a prodat (základní cena 1400 dolarů) 16 600 kusů a na začátku 1942 dalších pár tisícovek. Potom však byla výroba civilních automobilů zastavena ve prospěch výroby pro potřeby armády. Během války vyráběl Packard letecké motory Merlin na základě licence od Rolls-Royce (používaly je např. slavné stíhačky P-51 Mustang nebo britská Mosquita) a také vidlicové dvanáctiválcové motory pro americké a britské hlídkové čluny.

Čtyřletá válečná přestávka poškodila hlavně ty americké automobilky, které přišly se zcela novými vozy na začátku války. Byly jimi jen Packard s Clipperem a Ford (Mercury). Fordovy vozy však nebyly zdaleka tak revoluční jako Clipper.

Pokračování po válce

První poválečné modely Packardu sjely z výrobních pásů v polovině října 1945. Až do roku 1947 používaly všechny Packardy název Clipper. Bylo opuštěno číselné značení a řada Clipperů zahrnovala modely Clipper Six (čtyřlitrové šestiválce) a Eight (osmiválce 4,6 litru) s rozvorem 3048 mm a modely Super Clipper a Super Custom s rozvorem 3226 mm. Poprvé se v nabídce objevily také sedmimístné sedany (kresba) a limuzíny s rozvorem 3759 mm (148 palců). Tyto tzv. profesionální Packardy měly na trhu mimořádný úspěch, navzdory vysoké ceně kolem pěti tisíc dolarů. Od května 1946 se nabízely modely s osmiválci objemu 5834 cm3 (165 k/121 kW).

Sedmimístný Packard Custom Super Clipper Eight Limousine z roku 1947. Velmi se jim podobaly ruské vozy ZIS-110, ty ale měly dveře otevírané proti sobě a kratší přední blatníky.

Poválečné Packardy Clipper měly stejné karoserie jako modely 1941, novinkou byla jen soška labutě se svěšenou hlavou a nahoru vztyčenými křídly, která našla u luxusních modelů místo na špici kapoty. Packard očekával poválečný hlad po nových vozech a plánoval vyrobit ročně sto tisíc Clipperů. Vinou nedostatku oceli a častých stávek dělníků se jich však za dva roky vyrobilo jen kolem 80 tisíc.
V modelovém roce 1948 se už typ Clipper ve výrobním programu Packardu neobjevil. Nové vozy série 22 (později 23) však byly jen přestylizované Clippery. Jejich tvary ale nebyly zrovna povedené a dostaly přezdívku “obrácená koupací vana.” Teprve u nové řady 24, nasazené v roce 1951, došlo ke změně designu. Modernější vozy řady 200 a 250 se řadily na dolní konec středně drahých vozů, kde však panovala silná konkurence značek Oldsmobile, DeSoto a dalších. Když se v roce 1952 stal novým prezidentem společnosti Packard James J. Nance, rozhodl se oddělit levnější řadu vozů od dražších Packardů. Řada 200 a 250 byla pro modelový rok 1953 přepracována na znovuzrozené Clippery.

Clipper 1953 a 1954

Nance chtěl původně zavést pro vozy se střední cenovou úrovní samostatnou značku “Clipper,” neboť se domníval, že levnější vozy táhnou image Packardu dolů. Dealeři však byli proti, neboť ztrátou značky Packard by nejlépe prodávaný model Clipper ztratil na atraktivnosti. Zůstalo tedy vše při starém a Packard Clipper (foto) s rozvorem kol 3099 mm (122 palců) se stal od roku 1953 základním modelem Packardu (místo Packardu 200). Clippery se nabízely ve verzích Special a DeLuxe ve dvou a čtyřdveřovém provedení.

Vzhled Clipperů 1953 se od základu změnil. Měly vysoké boky s náznakem zadních blatníků a zaoblené čelní a zadní okno.

Vzhled nových Clipperů se od základu změnil. Kromě vysokých boků s náznakem zadních blatníků to byla především přední maska poněkud barokních tvarů, zabírající celou šířku vozu. Prostorná kabina měla zaoblené čelní a zadní okno, labuť na přídi spustila svá křídla níž. Boky zdobily široké chromované lišty a zadní blatníky měly u modelů DeLuxe náznak křidélek.

Clippery modelového ročníku 1954, dodávané pod sloganem “Clipper by Packard,” dostaly nová efektní zadní světla a dvoudveřové Clippery Super Panama Hardtop Coupé panoramatická zadní okna. Zatímco v roce 1953 se prodalo necelých 64 tisíc Clipperů, o rok později to bylo už jen 23 tisíc vozů. Finanční problémy donutily Packard v roce 1954 ke sloučení se Studebakerem, čímž vznikla společnost Studebaker-Packard Corporation.

Clipper 1955 a 1956

Do modelového roku 1955 se Clippery oděly do nových slušivých karoserií (rozvor zůstával na 3099 mm) s nově koncipovanou přídí a panoramatickým předním a zadním oknem. Nízká mřížka chladiče byla protažena až pod světlomety, chráněnými shora stříškami. Masivní přední nárazník měl módní výstupky ve tvaru projektilu. Nabídka modelů zahrnovala čtyřdveřové Custom, DeLuxe a Super a dvoudveřová kupé Panama a Constellation (foto) se střechou hardtop.

Do modelového roku 1955 se clippery oděly do nových slušivých karoserií s nově koncipovanou přídí a panoramatickým předním a zadním oknem.

Největší novinka se ale skrývala pod kapotou. Packard konečně uvedl svůj první motor V8 ve dvou provedeních. Menší měl zdvihový objem 5237 cm3 a výkon 228 k (168 kW), ten větší dával při objemu 5773 cm3 248 k (182 kW). Kromě Clipperu Custom, který měl vpředu pérování torzními tyčemi, měly ostatní modely vpředu vinuté pružiny a vzadu listová péra. Na přání se dodával posilovač řízení. Díky novým motorům V8 vzrostla produkce Clipperů všech verzí v roce 1955 na více než 38 tisíc kusů.

Sen prezidenta Packardu Nanceho o samostatné značce Clipper se splnil až v modelovém roce 1956. Clippery vyráběla a prodávala divize Packard-Clipper společnosti Studebaker-Packard. Vozy s úctyhodnými rozměry 5456/1981/1575 mm (délka/šířka/výška) měly proti starším modelům mírné retuše karoserie (hlavně nová zadní světla a vodorovnou mřížku přední masky) ale především nový systém zavěšení kol s torzními tyčemi, použitý u velkých packardů o rok dříve. Nejvýkonnější Clipper Custom měl nyní 275 k při 4600 min-1 a maximální rychlost 183 km/h.

Navzdory všem novinkám klesla výroba Clipperů v roce 1956 na 18 500 vozů a společnost Studebaker-Packard se ocitla v těžko řešitelných potížích. Bylo rozhodnuto o ukončení výroby Packardů a Clipperů a koncem července 1956 vyjely z továrny na Conner Avenue v Detroitu poslední vozy.

Clipper 1957

Poslední kapitolou v historii Packardu Clipper bylo rozhodnutí vyrobit v roce 1957 několik tisíc vozů s tímto označením v továrně automobilky Studebaker v South Bendu (Indiana). Tentokrát už nešlo o konstrukci Packard, ale o mírně upravený čtyřdveřový sedan a kombi Studebaker President. Těchto “Packardbakerů” se prodalo jen kolem 4800 kusů, z toho cca 900 kombi. Slavná značka Packard přežila Clipper jen o několik měsíců.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas