Checker: Americká taxikářská ikona

Checker Motors Corporation vyráběla v letech 1922–82 ve své továrně v michiganském Kalamazoo oblíbené taxíky, ale i nákladní vozy, autobusy a speciální vozidla.

Kdo se někdy procházel po bulvárech na newyorském Manhattanu může potvrdit, že ulice jsou plné žlutých taxíků, které vás jsou ochotné odvézt za slušnou cenu kamkoliv. Až do začátku osmdesátých let minulého století převažovaly v mnoha amerických městech taxíky vyráběné firmou Checker se sídlem v Kalamazoo (Michigan).

Morris Markin, obchodník s textilem z Chicaga, se stal vlastníkem dílny Markin Automobile Body, zabývající se v Jolietu (Illinois) výrobou karoserií pro Commonwealth Motors, společnost prodávající pod značkou Mogul vozidla taxikářským společnostem. Když si jedna z nich, Checker Taxi z Chicaga, objednala u Commonwealth Motors velkou zakázku, byla tato firma na pokraji bankrotu a nebyla schopna objednávku realizovat. Markin se rozhodl spojit Commonwealth Motors s Markin Automobile Body, aby mohl tento závazek splnit. Tak vznikla v roce 1922 Checker Motors Corporation. Později Markin koupil i společnost Checker Taxi.

Checker se stal výrobcem ikonických amerických taxíků, které si získaly oblibu pro svoji trvanlivost v těžkém každodenním provozu, měly pohodlná zadní sedadla a velký zavazadlový prostor. Nebezpečným soupeřem Checkeru byly velcí výrobci (hlavně GM, Ford a Chrysler) nabízející taxikářským společnostem velké množstevní slevy na svoje vozy. Nahlédněme do bohaté historie této značky a připomeňme si ty nejzajímavější modely.

Před válkou

Prvním vozidlem značky Checker se stal v roce 1922 Model C-44 s rámem převzatým z vozů Commonwealth a čtyřválcovým motorem. Následovala vylepšená verze Model H-2 s rozvorem náprav 3226 mm, poháněná čtyřválcem s výkonem kolem 22 koní. Zájem překročil možnosti továrny, takže Markin se musel poohlédnout po nových prostorách. Našel je v Kalamazoo (Michigan), ležícím na březích stejnojmenné řeky. Brzy tam převedl výrobu modelu H-2 a v roce 1924 zde byla zahájena výroba nového modelu E s rozvorem 2972 mm, poháněná čtyřválcem Buda.

V roce 1925 už taxíky Checker sloužily v Chicagu, New Yorku (2000 vozů), Minneapolisu, Clevelandu, New Orleansu, Los Angeles a Kansas City. Po modelu F (1926–27) se začal vyrábět čtyřválcový Model G-4 a šestiválcový G-6 (foto) s rozvorem prodlouženým na 3169 mm. V říjnu 1928 se představil zbrusu nový Checker Model K s řadou technických vymožeností jako hydraulickými brzdami, olejovým filtrem, ostřikovačem čelního okna, topením a chromovanými nárazníky. Rozvor se prodloužil na 3226 mm.

Šestiválcový Checker Model G-6 Limousine Taxi z roku 1928 s rozvorem 3169 mm.

Rok 1930 přinesl novinku pod názvem Model M, vybavenou obdélníkovými světlomety a splývajícími blatníky. Kromě taxi se dodával i malý nákladní vůz série M a Suburban MU6 ve dvou verzích s odlišnými rozvory. Do vozu s delším rozvorem se vešlo 9 cestujících plus řidič. Po vyjmutí sedadel se dal přeměnit na malý náklaďák nebo pohřební vůz.

Novou etapou v historii vozů Checker byl Model T z roku 1933, poháněný motorem Cord Lycoming. Známý podnikatel v automobilovém průmyslu Erret Loban Cord (1894–1974) se stal předsedou představenstva a ředitelem Checkeru. Lycoming, který dosud dodával motory automobilkám Auburn, Cord a Duesenberg, začal dodávat motory i Checkeru. Série Y, vyráběná v letech 1935–38, zahrnovala i šestidveřový model s prodlouženým rozvorem. Kromě výroby vlastních automobilů dodával Checker kabiny a součásti pro nákladní automobily značek Hudson, Ford a Dodge.

Modely A

Od roku 1939 začal Checker označovat svoje modely písmenem A. První “áčko” mělo čtyřdveřovou karoserii (foto) s šípovitou přídí a světlomety stylizovanými do trojúhelníkových rámečků. Přední blatníky zakrývaly kola jen částečně a zadní část střechy mohla být na přání zákazníka během 40 s stažena, takže z vozu se stal landaulet. Model A byl vybaven varovným signálem spuštěným při couvání (dnes je běžný u nákladních aut).

Checker Model A Landaulet (1939–41). Zadní část střechy mohla být na přání zákazníka během 40 s stažena.

Model A se vyráběl až do roku 1941, kdy se Checker (stejně jako ostatní americké automobilky) přeorientoval na výrobu pro potřeby americké armády. Vyráběl např. trailery G518 Ben Hur a ve spolupráci s firmou American Bantam Company postavil čtyři prototypy jeepů testovaných americkou armádou. Tato zajímavá vozidla měla všechna kola poháněná i řízená.

Poválečnou výrobu zahájil Checker v roce 1947 sedanem Model A2 klasických tvarů se světlomety zapuštěnými do předních blatníků a chromovanou mřížkou chladiče. Tyto vozy dodával přednostně družstevní taxikářské společnosti Checker Taxi Cab. Ta svoje jízdy účtovala sazbou 20 centů za první čtvrtinu míle a 5 centů za každou další čtvrtmíli.

Podobně tvarovaný Checker Model A3/A4 se vyráběl v letech 1950–52. Šestidveřové provedení používala např. společnost Parmelee Transportation System, kterou Markin koupil ve třicátých letech. Parmelee, která zahrnovala Checker Cab i Yellow Cab Johna Hertze se stala největší taxikářskou společností ve Spojených státech. Bez větších změn se v letech 1953–54 vyráběly Modely A6/A7 (zvenku se od A3/A4 lišily jen mohutnějšími chromovanými nárazníky).

V prosinci 1955 představil Checker zcela nový model A8 (foto) s předními blatníky zcela zapuštěnými do boků a jednodílným, mírně zaobleným čelním oknem. Toto tvarové řešení karoserie pak zůstalo v základních rysech zachováno u všech následujících modelů až do ukončení výroby Checkerů v roce 1982. Když se v roce 1958 staly v USA legální dvojité světlomety, zavedl je Checker u všech dalších modelů A9/A10 (1959–63) a A11/A12 (1963-82). Současně s dvojitými světlomety dostaly Checkery novu masku chladiče s obdélníkovým mřížováním. Postupem času se také změnil tvar zadních světel a zvětšilo se zadní okno.

Checker Model A8 poháněl řadový šestiválcový motor Continental.

Řadu dílů pro modely A8 kupoval Checker od jiných výrobců. Stahování oken a zámky dveří dodával Studebaker, díly podvozku Ford, zadní nápravy Dana a automatické převodovky Bendix a Borg-Warner. Až do roku 1965 používal Checker řadové šestiválcové motory Continental. Většinou se tyto motory dodávaly s postranními ventily (hlava L), od padesátých let se na přání dodával rozvod OHV.

Od roku 1965 začal Checker používat řadové šestiválce Chevrolet s rozvodem OHV. V roce 1970 je nahradil vidlicový osmiválec Chevrolet small-block s objemem válců 5744 cm3 (350 kubických palců) a výkony mezi 160 a 245 k. S těmito motory vydržel Checker až do konce. Když GM ukončila výrobu řadových šestiválců přešel Checker krátce k motorům V6.

Auta pro civily (Superba a Marathon)

Koncem padesátých let začal prodej taxíků váznout a Checker musel hledat další možnosti. Šanci viděl v úpravě vyráběných taxi vozů pro civilní účely. V únoru 1960 představil na Auto Show v Chicagu model Checker Superba a zároveň začal budovat síť dealerů. Typ Superba se začal nabízet ve dvou verzích karoserie (sedan a kombi) a ve dvou úrovních výbavy (Standard a Custom). Karoserie vycházela ze série A jako A10 (označení A9 měly taxíky), vpředu měla oválnou mřížku chladiče se zabudovanými parkovacími světly, do stran rozšířenou dalšími malými mřížkami. Přijetí vozu bylo vcelku chladné a v prvním roce bylo vyrobeno jen něco málo přes tisíc vozů. Celková produkce (včetně taxíků) se v té době pohybovala kolem 8 000 vozů.

Dalším modelem určeným pro civilní potřeby byl Checker Marathon s rozvorem 3048 mm (120 palců), délkou 5182 mm a šířkou 1930 mm, uvedený v září 1960 jako modelový ročník 1961. Od modelu Superba se lišil jen lepší výbavou interiéru. Později dostal Marathon širší přední masku (foto) a směrová a parkovací světla se přemístila pod světlomety. S rozvorem prodlouženým na 3277 mm (129 palců) se Marathon prodával pod názvem Town Custom Limousine.

Od roku 1963 měl Checker Marathon (A12) širší přední masku a směrová a parkovací světla se přemístila pod světlomety.

V roce 1962 slavila premiéru speciální osmidveřová a dvanáctimístná verze Marathonu dlouhá 6852 mm, nazvaná Aerobus. Kratší šestidveřová verze byla dlouhá “jen” 5982 mm. Jak vyplývá z názvu, používal se především k přesunu cestujících na letištích (shuttle). Zpočátku jej poháněl 5,2litrový motor Chrysler V8, od roku 1965 Chevroletův small-block s objemem 5,35 litru a výkonem 185 koní. Do roku 1977 bylo vyrobeno přes 3,5 tisíce Aerobusů.

Mezi rarity lze považovat studii Ghia Centurion, postavenou v roce 1968 na podvozku Checker A12 a Medicar z roku 1969 se zvýšenou střechou a širokými zadními dveřmi otvíranými v úhlu 180 stupňů, usnadňujícími nastupování postiženým na vozíku. Checker jich vyrobil kolem stovky.

Po smrti Morrise Markina v roce 1970 se vedení skomírající firmy ujal jeho syn David. Poslední nadějí byl v roce 1977 bývalý prezident GM Ed Cole, který se rozhodl ujat se vedení firmy a oživit její výrobní program. Nestačil však ani začít, neboť zemřel při havárii letadla poblíž Kalamazoo. Výroba legendárních Checkerů byla ukončena v roce 1982. Checker potom pokračoval výrobou komponent pro General Motors, Ford a Chrysler. V létě 2008 ještě Checker zaměstnával kolem 340 pracovníků, ale v dubnu 2009 ohlásil bankrot a koncem června ukončil činnost.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas