Alfa Romeo 2000 (Tipo 102): Tři podoby

Nástupce Alfy Romeo 1900 měl v názvu číslo 2000, neboť jej poháněl dvoulitrový čtyřválec. Kromě sedanu Berlina se vyráběl i kabriolet Spider a kupé Sprint.

Čtyřdveřová Alfa Romeo 1900, vyráběná od roku 1950, se dočkala svého nástupce na turínském autosalonu v roce 1957. Zde se veřejnosti představil nový prostorný sedan Alfa Romeo 2000 Berlina s moderní samonosnou karoserií a čtyřválcovým motorem z typu 1900, převrtaným na objem 2 litry. Berlinu doplnil o rok později otevřený Spider s karoserií Touring a v roce 1960 dvoudveřové kupé Sprint s karoserií Bertone.

Ještě předtím, v roce 1954, postavila karosárna Bertone prototypy dvou kupé a dvou roadsterů, nazvané Alfa Romeo 2000 Sportiva. Jejich zajímavé hliníkové karoserie navrhl Franco Scaglione, který v padesátých letech spolupracoval s Nucciem Bertonem. K jejich plánované sériové výrobě však nedošlo, neboť přednost dostala Giulietta Sprint.

Berlina

Sedan Alfa Romeo 2000 Berlina (Tipo 102) měl proti svému předchůdci modernější karoserii s velkými okny prostorné kabiny, oddělenými tenkými střešními sloupky. Vůz navržený ve vlastním studiu Centro Stile Alfa Romeo v Portellu u Milána měl rozvor náprav 2720 mm, byl dlouhý 4715 mm, široký 1700 mm a vysoký 1435 mm. Široká přední maska byla uprostřed zvednutá typickou trojúhelníkovou mřížkou se znakem. V rozích masky byly umístěny mlhové světlomety, nad nimi vystupovaly z přídě kruhové hlavní světlomety (foto).

Široká přední maska byla uprostřed zvednutá typickou trojúhelníkovou mřížkou se znakem. V rozích masky byly umístěny mlhové světlomety.

Pohon zadních kol Berliny obstarával řadový čtyřválec s litinovým blokem a dvěma vačkovými hřídeli v hliníkové hlavě válců (DOHC). Tento motor pocházel z typu 1900, byl však převrtaný z objemu 1884 cm3 na 1975 cm3 (vrtání/zdvih 84,5/ 88 mm). Maximální výkon 105 k (77 kW) dával při 5300 min-1 a nejvyšší točivý moment 152 N.m při 3500 min-1. Přenos síly motoru na tuhou zadní nápravu zajišťovala plně synchronizovaná pětistupňová převodovka s řadicí pákou na sloupku řízení. Přední kola měla nezávislé zavěšení s dvojicemi trojúhelníkových ramen, pérování všech kol obstarávaly vinuté pružiny, brzdy byly bubnové (Alfin). Vůz s hmotností kolem 1270 kg dosahoval maximální rychlost 160 km/h a z klidu na stovku zrychloval za 15 s. Nebyl to tedy žádný velký sportovec, ale pohodlný cestovní automobil, do kterého se díky řazení pod volantem vešlo 6 lidí (na přední sedadla tři). Do konce výroby v roce 1961 dodala automobilka Alfa Romeo 2814 kusů berlin.

Spider (Touring)

V roce 1958 doplnil Berlinu elegantní kabriolet Alfa Romeo 2000 Spider (foto), který s vydatnou pomocí podvozkových dílů Berliny vyráběla karosárna Touring. Design vozu je dílem Carla Anderloniho, syna zakladatele milánské Carrozzeria Touring. Příď vozu se na první pohled podobala sedanu, přední maska však byla rozdělena na tři oddělené části, dvě vodorovné po stranách a svislou uprostřed. Na ploché kapotě se objevila dvojice vzduchových otvorů a za předními koly čtyři větrací průduchy. Karosárna Touring dodávala dvoumístné (pár jich bylo i ve verzi 2+2) Spidery do roku 1961 a celkem vzniklo 3443 kusů, což je více než sedanů.

V roce 1958 doplnil Berlinu elegantní kabriolet Alfa Romeo 2000 Spider, který vyráběla karosárna Touring.

Spider používal stejný motor jako Berlina, ale díky dvěma karburátorům Solex stoupl maximální výkon na 115 k (85 kW) při 5700 min-1. Spider byl o něco menší (rozvor 2500 mm, vnější rozměry 4495 x 1650 x 1320 mm) a lehčí (1180 kg), takže maximální rychlost stoupla na 180 km/h. Proti berlině měl Spider řazení na podlaze.

Sprint (Bertone)

Třetí karosářskou verzí Alfy Romeo 2000 se stalo v roce 1960 dvoudveřové kupé Sprint (foto), jehož karoserii navrhl Giorgetto Giugiaro, který v letech 1960–65 pracoval u Bertoneho. Sprint měl vpředu širokou mřížku chladiče, do které byly zabudovány čtyři světlomety (vnější byly o něco větší), takže na rozdíl od berliny i spideru měl zcela plochou přední kapotu. Přední a hlavně zadní okno bylo více skloněné, takže vůz měl sportovnější vzhled. Snad jedinou připomínkou základního modelu byly prolisy nad zadními koly. Nadčasové tvary Sprintu převzaly později i další modely Alfy Romeo série 105/115, vyráběné v letech 1963–77.

Třetí karosářskou verzí Alfy Romeo 2000 se stalo v roce 1960 dvoudveřové kupé Sprint, které navrhl Giorgetto Giugiaro, který v letech 1960–65 pracoval u Bertoneho.

Pohonná jednotka kupé Alfa Romeo 2000 Sprint byla totožná se spiderem a také výkony byly obdobné. Celkem bylo v karosárně Bertone smontováno 704 kupé Sprint a navzdory vyšší ceně se všechny bez problému prodaly.

Kromě uvedených tří podob Alfy Romeo 2000 postavila italská karosárna Vignale v letech 1958–61 patnáct kusů kupé, které navrhl další věhlasný automobilový designér Giovanni Michelotti (1921–1980). Toto kupé (foto) se více drželo základních rysů karoserie berliny včetně přídě a zadních blatníků. Jen zadní okno bylo více skloněné a boční okna za dveřmi byla menší. Za zmínku stojí také dva koncepty kupé postavených na podvozku Tipo 102 s karoseriemi Pinin Farina a Touring. V roce 1961 začala brazilská společnost FNM (Fábrica Nacional de Motores) licenčně vyrábět sedany Alfa Romeo 2000 a v mírně pozměněné podobě je prodávala pod značkou FNM 2000 a FNM 2150.

V letech 1958–61 postavila italská karosárna Vignale 15 kusů kupé, které navrhl Giovanni Michelotti.

Nástupcem Alfy Romeo 2000 se stal model Alfa Romeo 2600 (Tipo 106), poháněný řadovým šestiválcovým motorem DOHC s objemem 2,6 litru a vyráběný v letech 1962–68. Stejně jako typ 2000 se dodával ve třech podobách: tovární Berlina, Spider Touring a Sprint Bertone. Jejich tvary nijak nezastíraly podobnost se svým předchůdcem (na rozdíl od kupé 2600 Sprint Zagato).

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas