Ford Consul, Zephyr a Zodiac Mark II: Tři grácie

Britský Ford vyráběl druhou generaci spřízněných rodinných automobilů Consul, Zephyr a Zodiac v letech 1956 až 1962 s karoseriemi v americkém stylu.

Rok 1956 znamenal pro britský Ford střídání generací trojice modelů se čtyřválcovými (Consul) a šestiválcovými (Zephyr a Zodiac) motory. První generace se vyráběla šest let (1951–56) a jejich kulaté karoserie s malými okny už neodpovídaly módě poloviny padesátých let.

Slavnostní představení druhé generace (Mark II nebo zkráceně Mk2) se konalo za účasti velkého množství pozvaných VIP hostů v Haringay aréně v severním Londýně. Pozvaní hosté zasedli k prostřeným stolům a před nimi, na vyvýšeném pódiu se otáčely tři nové Fordy: Consul, Zephyr a Zodiac. Po pohoštění následovala prohlídka dalších přistavených vozů. O něco později se za účasti odborné veřejnosti konaly na letištní ploše testy nových vozů. Zkoušely se mj. brzdná dráha, poloměr otáčení, obratnost vozů (slalom) a viditelnost dozadu při couvání.

Čtyřválcový Consul

Základní model, čtyřválcový Ford Consul Mk 2 (interní číslo modelu 206E) se od svého předchůdce lišil především novou samonosnou karoserií (foto), připomínající zmenšenou variantu tehdejších amerických Fordů Fairlane a Thunderbird. Příď zdobila široká mřížka chladiče (anglicky se jí říkalo “egg crate” neboli přepravka na vajíčka) a světlomety v blatnících byly umístěny v rámečcích ve tvaru stříšky. Americké vozy připomínalo i panoramatické zadní okno a svislá koncová světla zasazená do vystupujících zadních blatníků. Vůz s rozvorem náprav 2654 mm byl dlouhý 4370 mm, široký 1743 mm a vysoký 1562 mm.

Příď Consulu zdobila široká mřížka chladiče a světlomety v blatnících byly umístěny v rámečcích ve tvaru stříšky.

Řadový, vodou chlazený čtyřtaktní čtyřválec byl převzat z první generace, jeho objem však byl zvýšen z 1508 na 1703 cm3 a s kompresním poměrem 1:7,8 a spádovým karburátorem Zenith dával 61 k (45 kW) při 4400 min-1. Také třístupňová převodovka s řazením pod volantem, nezávislé zavěšení předních kol s vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči a tuhá zadní náprava s půleliptickými péry byly převzaty z Mk1. Consul s pohotovostní hmotností 1050 kg dosahoval maximální rychlost kolem 125 km/h a v průměru spotřeboval kolem 9 litrů benzinu na 100 km.

Kromě sedanu (Saloon) se Consul Mk 2 nabízel jako čtyřmístný dvoudveřový kabriolet (Convertible) s plátěnou střechou a karosárna Abbott of Farnham prováděla přestavby sedanu na kombi Estate (foto). V roce 1957 obohatil nabídku Consul De Luxe s vylepšeným interiérem. O dva roky později došlo k několika stylistickým změnám včetně snížení střechy. V roce 1961 se začal vyrábět zcela odlišný model Ford Consul Classic se záporným sklonem zadního okna, takže náš Consul dostal pro odlišení název Consul 375. Do roku 1962 bylo vyrobeno 371 585 sedanů Ford Consul Mk 2 a 9 398 kabrioletů.

Karosárna Abbott of Farnham prováděla přestavby sedanu na kombi Estate.

Šestiválcový Zephyr a Zodiac

Luxusnější a dražší šestiválcové verze dostaly vzhledově skoro stejné karoserie, vylepšené o jinou přední masku, boční lišty a odlišná zadní světla. Rozvor se prodloužil na 2718 mm, takže Zephyr byl dlouhý 4530 mm a Zodiac ještě o 5 cm delší. Oba vozy měly širokou přední masku se zvýšenou středovou částí, do které byly v rozích zabudována směrová světla. Zephyr (foto) měl jemnější vodorovnou mřížku pokrývající celou masku, Zodiac měl dolní část masky vyplněnou pěti vodorovnými lištami a horní středovou část jemnou svislou mřížkou. Dvoudveřový kabriolet se nabízel s elektrickým ovládáním střechy.

Luxusnější a dražší šestiválcový Zephyr měl vzhledově skoro stejnou karoserii, vylepšenou jinou přední maskou, bočními lištami a odlišnými zadními světly.

Zodiac (foto) a Zephyr se během výroby vyskytovaly ve dvou verzích karoserie, nazvaných Highline a Lowline, přičemž posledně jmenovaná měla o 44 mm sníženou střechu. Kromě střechy se lišily i tvarem přístrojové desky. Zodiac měl navíc odlišný design zádi, standardně dvoubarevné lakování a pneumatiky s bílými boky. Pro porovnání uvádíme ceny všech tří modelů v Západním Německu v roce 1958: Consul 8 355 DM, Zephyr 9 530 DM a Zodiac 10 350 DM.

Zodiac měl dolní část masky vyplněnou pěti vodorovnými lištami a horní středovou část jemnou svislou mřížkou.

Objem šestiválcového motoru byl proti verzi Mk1 zvýšen na 2553 cm3, čímž vzrostl výkon na 90 k (66 kW) a maximální rychlost na 142 km/h. Spotřeba paliva byla jen o litr vyšší než u Consulu. Třírychlostní manuální převodovka mohla být na přání vybavena rychloběhem, nabízela se i automatická převodovka Borg Warner DG. Od roku 1960 se montovaly přední kotoučové brzdy. Zephyrů a Zodiaců Mk2 ve verzi sedan bylo celkem vyrobeno 294 506 kusů, kabrioletů vzniklo 6 911.

Na druhém konci světa

Vozy Ford Consul, Zephyr a Zodiac Mark II se montovaly v Austrálii (ve Fordově továrně v Geelongu) ve verzích sedan, kupé a kombi. Australské kombi se lišilo od britského Estate nahoru otevíraných zadním oknem a rovným sloupkem C. Na Novém Zélandu se modely Mk2 montovaly z kitů (CKD). Předpisy omezující dovozy způsobily, že zákazníci museli čekat na svoje vozy dva až tři roky.

Na začátku roku 1962 nahradil Ford řadu Consul-Zephyr-Zodiac Mk2, které se dodnes říká tři grácie podle římských bohyní půvabu a krásy, výrazně přestylizovanými modely třetí generace, které ale řadu komponent sdílely s modely Mark II. Consul byl nahrazen modelem Zephyr 4, používajícím 1,7litrový čtyřválec z typu Consul 375. Standardem se stala čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka a přední kotoučové brzdy. Zephyr 6 a Zodiac Mark III převzaly od předchůdce 2,5litrový šestiválec jehož výkon vzrostl na 109 koní.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas