Pontiac Catalina: Velké auto za málo peněz (1. část)

Hardtopové verze modelů Chieftain a Star Chief (1950-58)

Pontiac používal pro svoje vozy název Catalina v letech 1950 až 1981. Zpočátku tak označoval hardtopové verze jiných modelů a od roku 1959 se stala Catalina samostatným modelem.

Americká automobilka Pontiac, divize koncernu General Motors, zplodila během své existence (1926–2010) mnoho zajímavých sportovních a velkých cestovních (tak zvaných full-size) automobilů. O sportovních vozech Firebird a GTO jste se už na stránkách Veterána mohli dočíst. Tentokrát si připomeneme historii modelu Catalina, který se od označení varianty bez středových střešních sloupků (hardtop) jiných modelů vypracoval k samostatné modelové řadě.

Název Catalina použil Pontiac poprvé v roce 1950 u série Chieftain Eight. Označoval dvoudveřovou variantu tohoto modelu se střechou hardtop. V Americe se takovým vozům tehdy říkalo hard-top convertibles, neboť nabízely podobné provzdušnění interiéru jako u kabrioletů, jejich výroba byla ale levnější. Pontiac Chieftain Eight Catalina Hardtop Coupe (kresba) měl rozvor náprav 3050 mm a poháněl jej řadový 4,4litrový osmiválec s výkonem 103 koní. Vůz měl zaoblené čelní okno rozdělené středovou příčkou a trojdílné panoramatické zadní okno.

Chieftain Eight Catalina byla dvoudveřová verze modelu Chieftain se střechou hardtop bez středových sloupků.

Hardtop Pontiac Chieftain Catalina ročníku 1953 s rozvorem prodlouženým na 3100 mm a délkou 5150 mm už měl jednodílné přední a zadní okno a malé ploutvičky na zadních blatnících. Podobné tvary měl i Pontiac Star Chief Catalina z roku 1954. Odlišoval se především masivními lištami na bocích a třemi hvězdičkami na zadních blatnících.

Zásadní proměnu prodělal v roce 1955 Pontiac Chieftain Catalina druhé generace s novým podvozkem, karoserií a motorem. Pod přední kapotou ozdobenou dvěma širokými lištami se skrýval vidlicový osmiválec s objemem 4,7 litru a výkonem 180 k. Blatníky už byly zcela zapuštěné do boků a novinkou bylo panoramatické přední okno. Další ročník Chieftainu dostal silnější motor V8 s objemem 5,2 litru a výkonem překračujícím 200 koní. Kupé Chieftain Catalina 1957 dostalo “raketové” ozdoby na bocích a nově tvarované zakončení zadních blatníků. Motor V8 5.7 posílil na 290 koní.

Poslední, třetí generace Pontiacu Chieftain Catalina se snadno poznala podle dvojitých světlometů, mohutné přední masky s mřížkou v podobě včelí plástve a vodorovně uspořádaných koncových světel. Vydržela ve výrobě jen do konce roku 1958, kdy ji nahradila samostatná modelová řada Catalina.

Konečně pod svým jménem (1959-60)

V roce 1959 se Pontiac Catalina stal samostatným modelem a zaujal pozici na dolní hranici (entry-level) kategorie full-size. Star Chief zaujal místo ve středu nabídky a Bonneville se stal vlajkovou lodí značky Pontiac. Samostatná Catalina nyní zahrnovala dvou a čtyřdveřový hardtop, sedan, kabriolet a kombi Safari. V rámci koncernu GM se Catalina, jako nejlevnější velký Pontiac, zařadila nad Chevrolet Impala a těsně pod Buick LeSabre a Oldsmobile 88. Design Cataliny se výrazně lišil od předcházejících modelů především dělenou přední maskou s dvojitými světlomety a zdvojenými ploutvemi na zadních blatnících. Díky tenkým střešním sloupkům byla z kabiny Cataliny výborná viditelnost ve všech směrech. Čtyřdveřový hardtop (foto) měl plochou střechu přesahující velké zadní okno.

Čtyřdveřový Pontiac Catalina Vista Hardtop měl plochou střechu přesahující velké zadní okno a zdvojené ploutve na zadních blatnících.

Stejně jako ostatní modely Pontiac ročníku 1959 byla Catalina postavena na nové koncernové platformě B. Přestože rozvor náprav zůstal na 3100 mm (122 palců) narostla délka vozu na 5 430 mm. Pohon zadních kol obstarával nový 6,4litrový motor Tempest V8 s výkonem 235 k (173 kW). Ve standardu měla Catalina třírychlostní manuální převodovku, na přání se dodávala s čtyřstupňovým automatem Hydramatic. V tom případě měl motor zvýšenou kompresi a dával 280 koní.

Do modelového ročníku 1960 vstoupila Catalina s mírným faceliftem. Přední maska se opět spojila, přičemž střední část vystupovala dopředu. Dvojité kruhové světlomety zůstaly na svém místě. Ze zádi zmizely dvojité ploutve, nahradila je čtveřice vodorovně uspořádaných koncových světel. Nabídka doplňků byla rozšířena o tranzistorové rádio, které se mohlo používat s bateriovým napájením i mimo vůz.

Druhá generace (1961-64)

Pontiac Catalina dostal v roce 1961 hranatější karoserii posazenou na nový obvodový (perimetrický) rám Torque-Box, nahrazující dosud používaný křížový rám (X). Rozvor náprav se zkrátil na 3023 mm, délka vozu ale přesto dosahovala 5,3 metru a šířka se těsně blížila k dvěma metrům. Rozchod kol (1588 mm vpředu i vzadu) Cataliny patřil u amerických vozů k největším. Přední maska (kresba) byla znovu rozdělená na dvě souměrné části (stejně jako u ročníku 1959). Výrazným stylistickým prvkem byly široké prolisy na bocích, vystupující od světlometů až k zadnímu nárazníku. Střešní sloupky A zůstávaly prohnuté a sloupky C byly u hardtopů široké a zadní okno méně zaoblené. Kromě hardtopů se nabízely i sedany, kabriolety a kombi.

Druhá generace modelu Pontiac Catalina dostala v roce 1961 hranatější karoserii a maska chladiče byla znovu rozdělená na dvě souměrné části.

Catalinu ročníku 1961 poháněl vidlicový osmiválec s objemem 6,4 litru (389 kubických palců) v několika výkonových verzích v rozsahu od 215 do 318 koní (Tri-Power). Pro sportovní a závodní účely se dodávaly motory se zvýšenou kompresí, dosahující špičkového výkonu až 363 koní. Koncem roku se začal nabízet motor V8 6.9 Super Duty (410 k/302 kW). Novinkou byla třístupňová automatická převodovka Roto Hydramatic a čtyřrychlostní manuální převodovka s řadicí pákou na podlaze.

V roce 1962 se rozvor prodloužil o palec na 3048 mm a stylisté připravili řadu změn na karoserii. Ceník Cataliny začínal na 2 725 $, ale za speciál Super Duty V8 si musel zákazník připlatit dalších 2 250 amerických dolarů.

Hlavní viditelnou změnou vozu Pontiac Catalina modelového ročníku 1963 byly svisle uspořádané dvojité světlomety (foto), částečně schované pod malými stříškami. Nabídka motorů se pozměnila, byly zrušeny některé slabší verze ve prospěch velkého 6,9litrového motoru V8 s výkony od 338 do 370 koní. Ve výbavě na přání se objevil volant nastavitelný do šesti poloh, AM/FM rádio a tempomat.

Pontiac Catalina ročníku 1963 měla svisle uspořádané dvojité světlomety. Na obrázku je sedan a v pozadí Sports Sedan.

Dalším faceliftem prošla Catalina v roce 1964, posledním pro druhou generaci tohoto modelu. Změnila se např. přední maska, nárazníky a zadní světla. Nabídka motorů zůstala beze změny, novinkou byla jen manuální převodovka Muncie. V šedesátých letech si Pontiac Catalina udržoval trvale třetí pozici v počtu prodaných full-size vozů za Chevroletem Impala a Fordem Galaxie 500. Úspěch Cataliny vedl konkurenční značky Chrysler a Ford k vývoji podobných produktů (např. Chrysler Newport, Dodge Custom 880 nebo Mercury Monterey).

V druhé části tohoto článku si připomeneme další tři generace tohoto velkého amerického vozu.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas