Vignale: Od Topolina k Tatře 613 (2. část)

Italská karosárna Vignale pracovala na zakázkách z celého světa až do roku 1969. Dnes využívá jméno Vignale evropský Ford.

V první části článku jsme si ukázali, jak se Carrozzeria Vignale vypořádala se zakázkami od italských automobilových výrobců. V druhém díle se ohlédneme za tvorbou pro soukromé zákazníky a ostatní evropské i zámořské výrobce.


Když si Liliana, princezna de Rethy, objednala Ferrari s karoserií Vignale, nemohl zůstat belgický král Baudouin I pozadu a v roce 1954 si objednal speciální karoserii kupé na podvozku Aston Martin DB 2/4. Pohledné kupé mělo panoramatické přední a zadní okno. Ve stejném roce si pan Maschurch z amerického New Jersey nechal u Vignale vyrobit luxusní Rolls-Royce Silver Wraith Special Saloon se čtyřmi obrovskými světlomety a obráceným sklonem zadního okna (foto).


Karoserii pro luxusní Rolls-Royce Silver Wraith Special Saloon si u Vignaleho objednal americký podnikatel z New Jersey.


Zajímavou zakázku získal Vignale od Američana Briggse Cunninghama. Pro sportovní model Cunningham C-3 si v Turíně nechal v roce 1953 vyrobit 20 karoserií kupé (foto) a 5 kabrioletů. Podvozky s motorem Chrysler Hemi V8 putovaly do Itálie a s karoseriemi zase zpátky do továrny na Floridě, kde se vozy dokončovaly. Jedním z nejznámějších majitelů byl americký podnikatel a filantrop Nelson Rockefeller, který se později stal viceprezidentem Spojených států.


Kupé Cunningham C-3 poháněl motor Chrysler Hemi V8. Karoserie v italském střihu se líbila.


Pro britskou značku Triumph Michelotti navrhl a Vignale vyrobil v roce 1957 studii roadsteru Triumph TR3 Speciale, která se stala vzorem pro úspěšný model Herald. V letech 1959 až 1962 vyrobil Vignale 329 karoserií pro sportovní kupé Triumph Italia 2000. Navrhl je opět Giovanni Michelotti a vyráběly se ve spolupráci s neapolskou firmou Ruffino. Pro další britskou značku Jensen vyráběl Vignale karoserie modelu Interceptor (design Touring), později si je Jensen vyráběl sám. V roce 1958 upravil Vignale sériový Standard Vanguard.


Na vlastních nohách


V roce 1961 otevřel Alfredo Vignale novou továrnu v Grugliascu, vzdáleném 9 km západně od Turína.  Továrna stála v blízkosti závodu Mirafiori koncernu Fiat. To byla výhoda, neboť kromě externích zakázek v ní Vignale zahájil malosériovou výrobu vlastních modelů vycházejících z běžných vozů Fiat, ale nabízejících odlišný design. Na základě Fiatu 850 stavěl dvoudveřové modely Berlina, Coupe a Spider. Podvozkové díly Fiatu 125 S zase použil v roce 1967 ke stavbě čtyřmístných kupé Samantha (foto). Vůz poháněný 1,6litrovým čtyřválcem s výkonem 100 koní měl luxusní interiér s koženými sedadly a dřevěným obložením. V Grugliascu byla vyrobena stovka těchto krásných kupé, jejichž karoserii navrhl osobně Alfredo Vignale.


Podvozek Fiatu 125 S použil Vignale ke stavbě stovky čtyřmístných kupé Samantha s luxusním interiérem.


Dalším malosériovým fiatem s karoserií Vignale bylo kupé 124 Eveline, dlouhé 4280 mm a poháněné čtyřválcem 1,2 litru. Poprvé se představilo na turínském autosalonu v roce 1967 a celkem bylo vyrobeno kolem dvou stovek kusů. V roce 1969 vznikla na podvozku Fiat 124 Special silnější verze Special Export s výkonem 75 koní.


V letech 1967 až 1971 byly vyrobeny tři stovky malých dvoumístných roadsterů Vignale Gamine, vycházejících z malého Fiatu 500. Vozík dlouhý 302 cm měl plátěnou stahovací střechu (za příplatek se dal pořídit i s pevnou střechou). Jedno z těchto půvabných vozítek bylo možné spatřit v roce 2006 na výstavě veteránů na pražském výstavišti v Holešovicích.  


Tatra 613


Vignale velmi dobře ovládal technologii kusové i malosériové výroby karoserií a o jeho designérských kvalitách nebylo pochyb. Proto se v roce 1968 obrátila česká automobilka Tatra na karosárnu Vignale s žádostí o návrh karoserie připravovaného reprezentačního vozu Tatra 613, nástupce oblíbené Tatry 603. Uvažovalo se o výrobě sedanu a kupé, přičemž některé přípravné práce na jejich tvarovém řešení již předtím v Kopřivnici proběhly. Tatra poslala do Turína několik podvozků (včetně vzadu umístěných motorů) a Vignale na ně postupně postavil tři prototypy a jednu náhradní karoserii. Počátkem roku 1969 byl do Kopřivnice dodán první prototyp, modře nalakovaný sedan. O něco později následoval černý sedan (foto) a zelené kupé.


Prototyp Tatra T 613. Tatra poslala do Turína několik podvozků a Vignale na ně postavil tři prototypy a jednu náhradní karoserii.


Smutný konec


Konec šedesátých let byl pro malé karosárny těžkým obdobím, neboť pracná ruční výroba byla stále nákladnější. Dokončené vozy byly příliš drahé a obtížně hledaly svoje zákazníky. Koncem roku 1969 se proto Alfredo Vignale rozhodl prodat svoji firmu automobilce De Tomaso. Tu založil v roce 1959 v Modeně Argentinec Alejandro de Tomaso, který o dva roky dříve koupil další věhlasnou karosárnu Ghia.


Pár dní po podpisu kupní smlouvy Alfredo Vignale zahynul při autonehodě za volantem vozu Maserati nedaleko od továrny v Grugliascu. De Tomaso tam potom vyráběl karoserie supersportu Pantera. V roce 1970 prodal akcie své firmy americkému koncernu Ford, který se tudíž stal vlastníkem slavných jmen Ghia a Vignale. Název Ghia používal Ford pro luxusněji vybavené modely sériové produkce (např. Capri, Cortina, Escort, Mondeo, Focus).

Jméno Vignale pak na dlouhou dobu zmizelo z povědomí motoristické veřejnosti. Až v roce 1987 vystavil Ford v Detroitu studii nazvanou Lincoln by Vignale a Aston Martin, vlastněný tehdy Fordem, představil na ženevském autosalonu v roce 1993 koncept nazvaný Lagonda Vignale. Pařížský autosalon 2004 byl svědkem premiéry konceptu Ford Focus Vignale, ale do sériové výroby se dostal pod názvem Ford Focus Coupé-Cabriolet.

V září 2013 oznámil evropský Ford plán na znovuoživení značky Vignale pro luxusní vozy s mimořádnou výbavou a servisem (např. s celoživotním mytím vozu). Prvním modelem, který dostane jméno Vignale bude speciální Ford Mondeo.

Karel Haas