Pontiac LeMans: Od Tempestu po GTO (1. část)

Pontiac LeMans se v pěti generacích vyráběl v letech 1961 až 1981. Začínal jako výkonnější verze modelu Tempest a v provedení GTO se z něj stal úspěšný "muscle car".

Kdyby ještě existovala americká automobilka Pontiac (skončila v roce 2010), oslavila by brzy 90. výročí od svého založení v michiganském Oakland County. Mezi nejúspěšnější období Pontiacu patřila šedesátá léta minulého století. V roce 1956 se stal generálním manažerem Semon "Bunkie" Knudsen a když v listopadu 1961 přešel k Chevroletu, nastoupil na jeho místo Pete Estes (1916–1988). Hlavním technikem byl John De Lorean (1925–2005), který pracoval pro Pontiac spolu s Estesem od roku 1956. V roce 1965 vystřídal Estese ve vedení Pontiacu a později založil vlastní firmu DMC. Je považován za hlavního strůjce úspěchu automobilky Pontiac, která se pod jeho vedením stala performance division koncernu General Motors.


Lepší Tempest (1961–63)
Název LeMans (takto bez mezery se prezentoval v reklamních materiálech) se poprvé objevil na konci modelového roku 1961 u vrcholné verze kompaktního modelu Pontiac Tempest, postaveného na koncernové platformě Y, kterou používaly i některé modely Buick a Oldsmobile. Sportovně laděný a luxusněji vybavený Tempest LeMans s klubovkovými sedadly se nabízel pouze jako dvoudveřové kupé. V následujícím roce bylo provedení LeMans rozšířeno i na kabriolet a dodávalo se s 3,2litrovým řadovým čtyřválcem, který vznikl rozpůlením motoru V8. V roce 1963 se kupé (foto) a kabriolet LeMans staly poprvé (jen na rok) samostatným modelem v řadě kompaktů Pontiac. Daly se pořídit i s výkonným motorem 326 V8 s objemem 5,5 litru.


Dvoudveřové kupé Pontiac Tempest LeMans Hardtop z roku 1963. Dal se pořídit i s výkonným motorem 326 V8 s objemem 5,5 litru.


Na platformě A (1964–67)
V roce 1964 dostala řada Tempest novou podvozkovou platformu A s rozvorem 2845 mm (112 palců) a z kategorie kompaktů se ocitla podle amerických měřítek mezi vozy střední velikosti. LeMans se ale musel vrátit do role nejvyšší výbavy modelu Tempest. Proti standardním Tempestům měl čalouněné panely ve dveřích, sportovní volant a efektní disky kol se středovou maticí. Paletu modelů rozšířil dvoudveřový hardtop. Tempesty LeMans se nabízely s 3,5litrovým řadovým šestiválcem nebo s 5,3litrovým motorem V8.


Krátce po startu modelového roku 1964 se Tempest LeMans objevil v novém výkonném provedení, nazvaném po vzoru Ferrari GTO (Gran Turismo Omologato). LeMans GTO (foto) poháněl motor V8 389 s objemem 6,4 litru, dávající maximální výkon 325 k (239 kW) a ve verzi Tri-Power (se třemi karburátory Rochester) dokonce 348 koní. GTO (odkaz na článek "Pontiac GTO (1964-67) – svatokrádež") byl v letech 1964–68 nejprodávanější "muscle car" v Americe.


V roce 1964 se Tempest LeMans objevil v novém výkonném provedení, nazvaném GTO. Poháněl jej motor V8 389 (6,4 l) s výkonem 325 koní.


Do modelového roku 1965 vstoupil Pontiac LeMans s dvojitými světly uspořádanými svisle (foto) a do seznamu nabízených karoserií byl přidán čtyřdveřový sedan. Výkon osmiválce byl zvýšen o 10 koní na 335 k (Tri-Power 360 k). Čtyřrychlostní manuální převodovka Muncie měla řadicí páku Hurst na podlaze. V roce 1966 byl sedan se střešními sloupky nahrazen čtyřdveřovým hardtopem a GTO se stal samostatným modelem, i když si dál ponechal základní rysy karoserie modelů Tempest a LeMans. Modely Pontiac ročníků 1966 a 1967 se snadno poznaly podle dělené přední masky zužující se z obou stran směrem do středu a podle "záclonek" zadního okna u dvoudveřových modelů.


Čtyřdveřový sedan Pontiac LeMans z roku 1966 se střechou bez středových sloupků (hardtop).


Zatímco nejsilnějším modelem byl GTO, modely Tempest a LeMans dostaly nový řadový šestiválec s rozvodem SOHC a objemem 3,8 litru (230 ci). V ekonomické verzi s jednoduchým karburátorem dával 165 koní a v provedení Sprint s čtyřnásobným karburátorem (four-barrel) a vyšší kompresí 207 k (152 kW). Příplatkové motory V8 326 CID a 326 HO měly výkony 250 k resp. 285 k. Pontiac LeMans Sprint ale nedosáhl popularity silnějšího GTO.


Třetí vydání (1968–72)
Třetí generace Pontiacu LeMans se v modelovém roce1968 představila na platformě A s nezměněným rozvorem (2845 mm) a délkou přes 5,2 m. Novinkou bylo kombi Safari. Stejně jako ostatní velké modely Pontiac mělo LeMans 1968 zcela novou příď (foto) s masivní maskou chladiče, ozdobenou uprostřed typickým "ptačím zobákem." Přední blatníky měly ostrou horní hranu a boky byly více zvlněné ve stylu láhve od Coca-Coly.


Pontiac LeMans 1968 měl zcela novou příď s masivní maskou chladiče, ozdobenou uprostřed typickým "ptačím zobákem."


Letitý motor V8 326 byl nahrazen novým s číslovkou 350, i když ve skutečnosti měl objem 354,7 kubických palců (5820 cm3). Nabízel se ve dvou verzích s výkony 265 a 325 koní. Šestiválec Sprint 230 zvýšil v roce 1969 objem na 4,1 litru (250 ci) a maximální výkon na 230 k (169 kW).


V modelovém roce 1970 zůstal na přídi "zobák", ale dvojité světlomety opustily masku chladiče a byly umístěny do oválných otvorů v karoserii. Pontiac LeMans zaujal pozici střední úrovně (dříve Tempest Custom) a na jeho místo se dostal LeMans Sport s dvou a čtyřdveřovým hardtopem a kabrioletem. Silné motory V8 400 (6,6 l), dříve rezervované pro GTO, byly nyní dostupné i pro modely Tempest/LeMans s výkony 265 a 330 k.


V roce 1971 byla řada Tempest zrušena a Pontiac LeMans dostal status samostatné série. Patřily do ní modely Pontiac T-37 (dříve Tempest), výkonnější GT-37, LeMans a LeMans Sport. Karoserie měly novou přední masku a zvětšené prolisy nad podběhy kol. Motory byly převzaty z ročníku 1970 a motor V8 455 (7,5 l) bylo nyní možné objednat u všech modelů Pontiac střední velikosti. Výkony šly trochu dolů kvůli snížení kompresního poměru, aby mohly konzumovat nízkooktanový benzin s omezeným obsahem olova. Brzdy zůstávaly bubnové, jen kombi mělo vpředu kotouče.


Všechny Pontiacy střední velikosti (intermediates) se v roce 1972 staly modely LeMans. Nejlevnější řadu T-37 nahradilo kupé LeMans a nejlépe vybavený byl model Luxury LeMans, dostupný v provedení hardtop sedan a kupé. LeMans Sport se nabízel jako dvoudveřový hardtop nebo kabriolet se sportovními sedadly Strato a plyšovým interiérem z Luxury LeMans. Dokonce i GTO se vrátil ze samostatné série zpět pod křídla LeMans a LeMans Sport. Verzi GT-37 nahradil nový LeMans GT.


V druhé části tohoto článku si připomeneme poslední dvě generace modelů Pontiac LeMans, vyráběné v letech 1973 až 1981.


Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas