Ford Falcon (1960–70): McNamarovo dítě

K boomu amerických kompaktů šedesátých let přiložil polínko kromě GM a Chryslera také Ford modelem Falcon. Hned v prvním roce se jich prodalo 417 tisíc.

V padesátých letech minulého století se Velká trojka amerických výrobců automobilů (GM, Ford a Chrysler) zaměřovala téměř výhradně na velké vozy, ze kterých plynula většina jejich zisků. Na konci tohoto období začala řada amerických rodin uvažovat o druhém voze, který by sloužil manželce k nákupům a pojíždění po městě. K tomu se velké a těžkopádné "ameriky" nehodily a proto si stále větší oblibu získávala auta z dovozu, např. volkswageny a toyoty. Podle průzkumů by přitom většina Američanů a Kanaďanů dala přednost domácím výrobcům, pokud by takové menší vozy nabízeli.


Americké automobilky nelenily a téměř současně uvedly na trh nové vozy, podle amerických představ malé, ale jinde ve světě považované za vozy střední velikosti. Nejvíce si pospíšil Chrysler s modelem Plymouth Valiant, brzy následoval Ford se svým Falconem a o něco později GM s Chevroletem Nova (Chevy II). Také Studebaker mohl nabídnout kompaktní modely Lark a Rambler.


Vývoj kompaktního vozu Ford Falcon inicioval tehdejší viceprezident společnosti Ford Robert S. McNamara (1916–2009), který se později stal prezidentem Forda a americkým ministrem obrany. McNamara, považovaný za "otce falcona," pověřil vývojem tým, který vedl Harley Copp a sám se aktivně na přípravě nového vozu podílel. Velký důraz kladl na bezpečnost (poprvé byly použity bezpečnostní pásy) a zároveň dbal na to, aby měl falcon co nejnižší hmotnost a cenu. Podmínkou přitom bylo, aby se do něj s přiměřeným komfortem vešlo šest cestujících.


Trefa do černého (1960–63)


Kompaktní Ford Falcon měl samonosnou karoserii zhruba velikosti naší Škody Octavia II, měl ale delší rozvor náprav (2 781 mm) a byl nižší (vnější rozměry 4 597x1 781x1 382 mm). Vcelku pohledná pontonová karoserie měla vpředu širokou masku chladiče s kruhovými světly v rozích a výrazné prolisy na bocích, sahající od přídě až kolem kruhových koncových světel. Kabina byla dostatečně prosvětlena velkými okny. Ford Falcon 1960 se nabízel jako dvoudveřový (foto) a čtyřdveřový sedan a kombi, nechyběl ani v Americe oblíbený pickup Ranchero.

Kompaktní Ford Falcon měl samonosnou karoserii s širokou masku chladiče a kruhovými světly v rozích. Typické byly výrazné prolisy na bocích.

Zadní kola poháněl lehký řadový šestiválec s objemem válců 2 365 cm<sup>3</sup> a maximálním výkonem 86 k/63 kW (SAE). Dodávku benzinu do motoru zajišťoval jednoduchý karburátor Holley. Pérování měly vpředu na starosti vinuté pružiny a vzadu listová péra. Brzdy byly na všech kolech bubnové. Standardně se falcon dodával s manuální třírychlostní převodovkou s řadicí pákou na sloupku řízení, za příplatek byl dvoustupňový automat Ford-O-Matic. Falcon s hmotností kolem 1100 kg dosahoval rychlost až 160 km/h a měl průměrnou spotřebu benzinu kolem 9 l/100 km.

Fordova kanadská pobočka uvedla v roce 1960 model Ford Frontenac, odvozený od falconu a lišící se jen pozměněnou přední maskou, zadními světly a ozdobami na bocích. Z falconu rovněž vycházel model Mercury Comet, původně určený jako náhrada neúspěšné značky Edsel. Po roce výroby byl Frontenac nahrazen cometem. Ford Falcon zaznamenal hned v prvním roce prodeje fenomenální úspěch, když se jich prodalo 417 000. V modelovém roce 1961 rozšířil nabídku motorů 2,8litrový šestiválec s výkonem 101 koní a na trhu se objevil model s vyšší úrovní výbavy, nazvaný Ford Falcon Futura.

V roce 1962 se objevilo kombi Squire s "dřevěnou" výplní boků. Futura měla pozměněný interiér, bezpečnostní pásy a plošší zadní okno. Boční prolisy se vpředu zašpičatěly a maska chladiče měla svislé mřížování. V tomto roce začal Ford nabízet osmimístné mikrobusy Falcon Club Wagon a Deluxe Club Wagon, využívající podvozkové skupiny falconu.

Další modely se objevily v roce 1963: Falcon Futura dostala čtyři dveře, kombi se objevilo ve verzi Deluxe a nová Futura Sprint měla střechu bez středových sloupků (hardtop). Od února 1963 se nabízel Falcon s motorem V8 260 CID (4,3 l) z modelu Fairlane. Poprvé se v nabídce falconů objevil kabriolet, prezentovaný jako model 1963½. Kabrioletů Sprint bylo vyrobeno jen kolem 4 600. Z první generace Falconu Sprint vycházel slavný Ford Mustang 1964½.

Designové hrátky (1964–65)

Pro modelový rok 1964 připravil Ford přepracovaný Falcon s novým, svěžím vzhledem, který měl oslovit především mladé zájemce o levné, sportovně vyhlížející auto. Přední maska s nově tvarovanou mřížkou byla skloněná (horní hrana vystupovala dopředu). Nově byly tvarované prolisy na bocích, rozšiřující se od šípového předního blatníku až k zvětšeným kruhovým zadním světlům (foto).

Boční prolisy se rozšiřovaly od předního blatníku až k zvětšeným kruhovým zadním světlům.

Těžkým konkurentem z vlastní stáje se falconu stal v roce 1964 nový Ford Mustang. Soupeřit s ním mohla jen verze Sprint s motorem 260 V8 (koncem roku také 289 V8). Mustang slavil v celé Severní Americe mimořádné úspěchy, takže Falcon Sprint byl po roce 1965 vyřazen z výroby.

Ford Falcon 1965 (foto) přišel jen s několika drobnými úpravami na karoserii. Přední maska s vodorovnou mřížkou působila jednodušeji, změnil se i tvar lišt v bočních prolisech. Modernizace se dočkala i přístrojová deska a sedadla. Za příplatek se dal pořídit posilovač řízení a brzd, rádio, dálkové otevírání víka kufru a třístupňová automatická převodovka Cruise-O-Matic. V polovině roku 1965 byla ukončena výroba kabrioletů Falcon.

V roce 1965 přišel falcon jen s několika drobnými úpravami na karoserii. Přední maska s vodorovnou mřížkou působila jednodušeji, změnil se i tvar lišt v bočních prolisech.

Druhá nebo třetí generace?

Důkladné změny vzhledu se Ford Falcon dočkal až v roce 1966. Po vzoru Mustangu se prodloužila přední kapota a zkrátila stupňovitá záď. Konstrukce vycházela ze zkrácené platformy modelu Fairlane. U kupé a sedanu se rozvor náprav zvětšil na 2 819 mm, kombi (foto) jej mělo ještě o 5 cm delší. Délka vozu narostla na 4 681 mm a šířka na 1 859 mm. Změny byly tak důkladné, že se dá hovořit o druhé generaci (někde se jako druhá generace uvádí falcon z let 1964-65).

Prostorné kombi Ford Falcon Futura Wagon z roku 1968 mělo rozvor 2 870 mm.

Ford Falcon 1966 se nabízel ve verzích dvoudveřové kupé, sedan a kombi. Hardtop a kabriolet byly z výroby vyřazeny a pickup Ranchero přešel do větší řady Fairlane. Široká nabídka motorů zahrnovala tři řadové šestiválce s objemy 2,4, 2,8 a 3,3 litru a tři motory Windsor V8 (4,3, 4,7 a 4,9 litru). Falcony 1966 se zúčastnily prvního ročníku závodní série Trans-Am.

V dalších letech se falcon vyráběl bez větších změn (v roce 1968 dostal hranatá zadní světla) a jeho prodejní čísla postupně klesala. Když se k tomu ještě přidala neschopnost plnit nové bezpečnostní standardy, byla výroba Fordu Falcon v Severní Americe ukončena v roce 1970. Jméno Falcon dostala levná verze modelu Ford Fairlane v provedení sedan a kombi. Nástupcem falconu se stal Ford Maverick, vyráběný v letech 1969 až 1977. Falcon se ale dál vyráběl v Argentině (1962–91), Austrálii (tam se vlastní konstrukce vyrábí dodnes), Kanadě, Chile a Mexiku.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas