Packard Super Eight (1933–1939): Osm v řadě

Luxusní Packardy Super 8 desáté až sedmnácté série, poháněné řadovými osmiválci, patřily ve třicátých letech spolu s dvanáctiválci Twelve k vrcholům americké produkce.

Bratři James Ward Packard (1863–1928) a William Doud Packard (1861–1923) a jejich společník George Weiss založili ve Warrenu (Ohio) firmu Ohio Automobile Company s úmyslem vyrábět luxusní automobily Packard. V roce 1899 zde postavili první čtyřkolové vozidlo poháněné ležatým jednoválcem. V říjnu 1902 přejmenovali firmu na Packard Motor Car Company a James Packard se stal jejím prezidentem. O rok později začali stavět novou továrnu na Grand Boulevardu v Detroitu, která se tehdy stala nejmodernější automobilkou na světě.


Luxusní Packardy si brzy získaly respekt pro svoji kvalitu a spolu se značkami Pierce-Arrow a Peerless patřily do tzv. "Třech P", které znamenaly vrchol amerického automobilového průmyslu. V letech 1916 až 1939 byl prezidentem a hlavním manažerem automobilky Packard James Alvan Macauley. Jeho zásluhou se stal Packard významným exportérem aut s cenou nad 2000 dolarů. Deset packardů si například koupila japonská císařská rodina.


V roce 1924 uvedl Packard sedmimístný model 143 s pětilitrovým řadovým osmiválcem Single Eight a stal se prvním americkým vozem vyráběným sériově s osmiválcovým motorem. O rok později dostal osmiválec zjednodušený název Eight a šestiválec Six. Zvětšením vrtání se objem osmiválce zvětšil na 6,3 litru a název na Super Eight. Osmiválcové modely se dodávaly s rozvory 136 až 143 palců (3454 a 3632 mm) a často měly speciální karoserie od amerických firem (např. Fleetwood, Derham, Holbrook nebo Dietrich).


Po krachu na newyorské burze a následující hospodářské krizi se zdálo, že drahé, luxusní vozy nebude mít kdo kupovat. Vzhledem k tomu, že řada jeho konkurentů zkrachovala, rozhodl se Packard na začátku třicátých let nabízet ještě dražší a honosnější vozy. Vedle nejprodávanějšího modelu Eight představil v roce 1932 dvanáctiválcový Twin Six s cenou 3 650 $, který byl po roce přejmenován na Packard Twelve. Packard rovněž vyvinul systém Ride Control s hydraulickými tlumiči nárazů nastavitelnými zevnitř vozu. Náklady šetřil jedinou výrobní linkou a méně častou obměnou modelů. Jeho série došly v roce 1930 jen k číslovce 7.


Super Eight 1933


V lednu 1933 Packard spustil výrobu desáté série, která se vyznačovala řadou designových změn, včetně nové svislé přední masky chladiče profilované ve tvaru písmene V, která se stala pro Packardy typická po řadu dalších let. Nové elegantní tvary dostaly také přední blatníky více zakrývající kola. Parádu završovaly kapkovité světlomety a 17palcová drátová kola.
Desátá série packardů měla také lepší zvukovou izolaci a modely s uzavřenou karoserií měly více skloněné přední okno a vyklápěcí okna dveří. Přístrojová deska vykládaná dřevěnou dýhou měla uprostřed panel s přístroji, připomínající kokpit letadla. Rám podvozku byl vylepšen křížovými výztuhami a byl nižší. Nové byly také mechanicky ovládané bubnové brzdy Bendix s podtlakovým posilovačem na předních kolech.


Větší ze dvou luxusních osmiválcových automobilů značky Packard dostal jméno Super Eight. Rámovou konstrukci podvozku sdílel s top modelem Packard Twelve, který měl stejný rozvor náprav 3607 mm (142 palců). Model 1004 se nabízel s 13 různými karoseriemi (většina z nich byla společná s modelem Packard Twelve). Ceny se pohybovaly od 2 780 $ za kupé až po 3 590 $ za model Convertible Sedan. Druhým nejdražším byl Packard Super Eight Convertible Victoria (foto). Jeho restaurování trvalo tři roky a stálo několik set tisíc dolarů. Výsledek stál za to, vůz například vyhrál v roce 2000 svoji třídu na soutěži elegance v Pebble Beach. V roce 2013 byl prodán na aukci v Arizoně za 385 tisíc amerických dolarů.


Poprvé se jméno Super Eight objevilo u modelů značky Packard v roce 1933. na obrázku je kabriolet Victoria.


Zadní kola poháněl podélně vpředu umístěný řadový osmiválec s objemem válců 6318 cm3, který při kompresním poměru 6:1 dával se spádovým karburátorem Stromberg EE-3 maximální výkon 145 k (107 kW) při 3200 otáčkách. Pohotovostní hmotnost vozu byla 2495 kg. Atraktivní modrobílý roadster Packard Super Eight Coupe Roadster z roku 1933 byl prodán za 209 tisíc dolarů a na soutěži elegance v Pebble Beach skončil v roce 1992 třetí. K nejdražším patřil i sedmimístný luxusní sedan Packard Super Eight (3 090 $). Podvozků Super Eight bylo v roce 1933 vyrobeno jen 1 327 a celá desátá série čítala jen 4 800 kusů. Bylo to v meziválečném období nejnižší výrobní číslo.


Super Eight 1934


V období od srpna 1933 do srpna 1934 se vyráběly Packardy Super Eight 11. série se třemi rozvory. Nejkratší měl model 1103, střední model 1104 (142 palců) a nejdelší model 1105. Model 1104 se nabízel s největším počtem typů karoserie: Coupé, Coupé-Roadster, Phaeton, Sport Phaeton, Sedan, Club Sedan (foto), Convertible Sedan, Convertible Victoria, Formal Sedan a Touring. Packardy modelového ročníku 1934 měly přepracované přední blatníky, které se přiblížily k nárazníku. Za příplatek se do přístrojové desky montovalo elektronkové rádio. Někteří znalci starých packardů tvrdí, že modely 11. série byly poslední klasické Packardy se štíhlými sloupky čelního okna a chromovanými schránkami světlometů.


Packard Super Eight Club Sedan z roku 1934, model 1104. Přední blatníky se přiblížily k nárazníku.


Super Eight 1935


Velká hospodářská krize měla dozvuky ještě v polovině třicátých let a Packard se přece jen rozhodl vyrábět cenově dostupnější auta. V roce 1935 uvedl model One-Twenty (120), který pozvedl skomírající prodeje. Na vrcholu nabídky stále zůstával výkonný a prestižní Packard Twelve a někde uprostřed mezi modely One-Twenty a Twelve se nacházely série Eight a Super Eight. Měly téměř identické karoserie a lišily se jen motorem a délkou rozvoru. Malá vizuální odlišnost způsobila, že levnějších modelů Eight se prodalo třikrát víc než Super Eight.

Packard Super Eight 11. série (model 1204) měl rozvor náprav 3530 mm (139 palců) a jeho řadový osmiválec dosahoval výkonu 150 koní. Otevřené karoserie (foto) stavěla firma Murray Corporation, i když na vozech bylo označení "Dietrich". U modelů 1935 už přední blatníky dosahovaly pod nárazník.


U modelů 1935 už přední blatníky dosahovaly pod nárazník. na obrázku je Packard Super 8 Coupe Roadster.

Super Eight 1936


V roce 1936 vyráběl Packard vozy čtrnácté série, neboť kvůli pověře byla nešťastná číslovka 13 vynechána. 14. série byla poslední se zavěšením kol na půleliptických pérech, mechanickými brzdami, 6,3litrovým řadovým osmiválcem a dvoulistovými nárazníky. Nový chladič byl nyní skloněný v úhlu 5 stupňů a jeho svislé žaluzie se otevíraly nebo zavíraly podle teploty motoru. Vozy Super 8 byly vybaveny zapalováním Delco-Remy. V roce 1936 bylo vyrobeno necelých 1 500 vozů Super Eight.


Super Eight 1937


Patnáctá série packardů se v roce 1937 představila s několika důležitými změnami. Především dostala nové moderní nezávislé zavěšení předních kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami. Další novinkou zvyšující bezpečnost provozu byly hydraulicky ovládané brzdy. Řadový osmiválec s hlavou L měl nyní objem 5250 cm3 a výkon 135 koní. Sedan Super Eight měl rozvor 3403 mm (134 palců) a většina karoserií byla vyrobena u Packarda, neboť počet malých karosáren se po krizi citelně zmenšil. Dvoudveřový Packard Super Eight Convertible Victoria (foto) série 1501 měl rozvor 3226 mm (127 palců) a jeho dveře se už otevíraly proti směru jízdy.


Patnáctá série packardů se v roce 1937 představila s nezávislým zavěšením předních kol a hydraulickými brzdami. Jeho osmiválec měl nyní objem 5,25 litru.


Super Eight 1938 a 1939


Packard Super Eight šestnácté série (foto) se technicky změnil proti předchůdci jen minimálně. Vzhledu prospělo šípové přední okno s chromovanou příčkou uprostřed. Náhradní kolo bylo více zapuštěné do předního blatníku a plnicí hrdlo chladiče se přestěhovalo pod kapotu. Na přídi tak zbylo místo pro sošku labutě se vzepjatými křídly. Do standardní výbavy modelů Super Eight patřily elektrické hodiny a zapalovač cigaret. Za příplatek byly pneumatiky s bílými boky. Jednotlivé modely dostaly čísla 1603 až 1605. Motor Packardu Super Eight ročníku 1938 byl nyní kompletně z litiny. Ceny se pohybovaly v rozmezí 1650 až 2300 dolarů.


Packard Super Eight šestnácté série (ročník 1938) měl šípové přední okno a na přídi sošku labutě se vzepjatými křídly.


Sedmnáctá série Packardu Super Eight (ročník 1939) měla dvě řady: 1703 s rozvorem 3226 mm a 1705 s rozvorem prodlouženým na 3759 mm (148 palců). Řada 1703 se nabízela s karoseriemi Club Coupe, Convertible Coupe, Sedan a Touring Sedan a řada 1705 jako Touring Sedan nebo Touring Limousine. Obojí poháněl stejný řadový osmiválec s výkonem 130 koní. S Packardem Super Eight Phaeton s karoserií Derham z roku 1939 jezdili například manželé Evita a Juan Peronovi z Argentiny.


Po roce 1939 byla ukončena 17. série modelu Packard Twelve a novým vrcholným modelem se stal Packard Super Eight One-Eighty (180), odvozený od řady Super Eight. Super Eight byl zároveň přejmenován na Packard Super Eight One-Sixty (160). Oba tyto modely sdílely většinu mechanických  komponent včetně řadového osmiválce s výkonem 160 koní pod kapotou.


Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas