Ferrari 308 GTB/GTS: V8 za zády

Dvoumístné kupé Ferrari 308 GTB poháněné motorem V8 umístěným napříč před zadní nápravou se vyrábělo v letech 1975 až 1985. 308 GTS mělo odnímatelný střešní panel.

Prvním cestovním Ferrari s motorem V8 umístěným za sedadly byl model 308 GT/4 s karoserií 2+2 navrženou Bertonem, prodávaný od roku 1973 pod značkou Dino. Ferrari 308 GTB debutující na pařížském autosalonu v roce 1975 měl podobnou konstrukci s trubkovým rámem a motorem V8 umístěným napříč před zadní nápravou, blízko středu vozidla.

Jelikož bylo kupé Ferrari 308 GTB (Gran Turismo Berlinetta) dvoumístné, mělo rozvor kratší o 210 mm než Dino (2340 mm proti 2550 mm). Ferrari 308 GTB se také výrazně lišilo od Dina tvarem karoserie. Tentokrát se Ferrari opět vrátilo k Pininfarinovi, kde byl návrh vozu svěřen Leonardovi Fioravantimu, narozenému v roce 1938 a působícímu u Pininfariny od roku 1964 plných 26 let. Jeho dílem je design dalších slavných vozů Ferrari jako Daytona, F40, P5 a P6, Pinin nebo 512 Berlinetta Boxer. Kompaktní kupé 308 GTB a o dva roky později uvedená verze 308 GTS s odnímatelným střešním panelem (targa) měly sebevědomé a vyvážené tvary karoserie kontrastující s ostrými rysy typu 308 GT/4.

Kupé Ferrari 308 GTB (1975–80)

Kompaktní dvoumístné kupé Ferrari 308 GTB (foto) s vnějšími rozměry 4230 x 1720 x 1120 mm (délka x šířka x výška) mělo skořepinovou sklolaminátovou karoserii upevněnou na trubkovém rámu. Spodní a horní část byla oddělena štěrbinou v celé délce vozu. Nízká plochá příď se svažovala k úzké obdélníkové přední masce se zabudovanými směrovkami a mlhovkami. Světlomety byly schovány v přídi a vyklápěly se směrem nahoru. Při pohledu zboku to vypadalo na splývavou záď. Zdání ale klame, nízké zadní okno bylo umístěno svisle a za ním byl kryt motoru s větracími otvory. Přívod vzduchu do motorového prostoru zajišťovaly otvory na bocích, ukončující typické prolisy sahající až do poloviny dveří. Ostře useknutá záď se čtyřmi kruhovými světly měla horní hranu zvednutou a tvořila malý spoiler.

Kompaktní dvoumístné kupé Ferrari 308 GTB dlouhé 4230 mm mělo skořepinovou sklolaminátovou karoserii upevněnou na trubkovém rámu.

Vidlicový osmiválec s úhlem rozevření 90 stupňů měl rozvod DOHC s vačkovými hřídeli v hlavách válců poháněnými řemenem. Motor byl ve voze umístěn napříč před zadní nápravou a palivo mu dodávaly čtyři dvojité karburátory Weber 40DCNF. S objemem válců 2927 cm3 (vrtání/zdvih: 81/71 mm) a kompresním poměrem 8,8:1 dával v evropské verzi největší výkon 255 k (188 kW) při 7700 min-1. Maximum točivého momentu 294 Nm dosahoval motor při 7250 min-1. Americká verze měla kvůli přísnějším emisním předpisům výkon nižší o 15 koní. Pětistupňová manuální převodovka byla umístěna pod motorem za suchou klikovou skříní. Všechna kola byla nezávisle zavěšena na dvojitých trojúhelníkových ramenech, odpérována vinutými pružinami a opatřena kapalinovými tlumiči. Obě nápravy měly příčný zkrutný stabilizátor a na všech kolech byly kotoučové brzdy. Standardně se vozy 308 GTB dodávaly s 14palcovými pětipaprskovými hliníkovými koly. Později si bylo možné objednat 16palcová kola.

Karoserie 308 GTB vyráběla firma Scaglietti z Modeny (jen přes ulici od továrny Ferrari v Maranellu). S lehkou sklolaminátovou karoserií mělo kupé hmotnost jen 1050 kg. Od června 1977 se ale přešlo na ocelové karoserie a hmotnost vzrostla na 1260 kg.

Targa Ferrari 308 GTS (1977–80)

Frankfurtský autosalon v roce 1977 byl místem premiéry verze Ferrari 308 GTS (foto) s odnímatelným  střešním panelem, který se dal umístit do prostoru za sedadly. Všechny modely GTS měly ocelové karoserie a mazání motoru s mokrou klikovou skříní. Evropská kupé GTB používala suchou klikovou skříň až do roku 1981.

Targu Ferrari 308 GTS si zákazníci oblíbili. Prodalo se jí více než kupé (v letech 1977–1980 3 219 kusů).

V letech 1975–1980 bylo vyrobeno 2 897 kupé GTB (z toho 808 se sklolaminátovou karoserií, v Itálii nazývanou vetroresina) a 3 219 kusů ve verzi GTS. Při testech dosáhlo kupé s ocelovou karoserií maximální rychlost 256 km/h a z nuly na stovku zrychlilo za 6,5 s. V roce 1980 uvedlo Ferrari dvoulitrové verze 208 GTB a 208 GTS, určené převážně pro italský trh. Zmenšení objemu se dosáhlo menším vrtáním (68,8 mm).

Ferrari 308 GTBi/GTSi (1980–82)

Od roku 1980 začaly vozy Ferrari 308 používat mechanické vstřikování paliva Bosch K-Jetronic a označení modelů se rozšířilo o písmeno i (GTBi a GTSi). Podařilo se snížit emise, ale za cenu snížení výkonu motoru. Modely určené pro evropské zákazníky měly se vstřikováním paliva 214 k (157 kW), Američané se museli spokojit s výkonem ještě o 9 koní nižším. Systém vstřikování paliva Bosch spolupracoval s elektronickým vstřikováním paliva MED 803A Digiplex, zahrnujícím cívku, rozdělovač a zapalovací modul pro každou řadu válců.

Zvenku byly vozy identické s 308 GTB/GTS, lišily se jen odlišným designem kol s radiálními pneumatikami Michelin TRX. V interiéru byly hodiny a měřič teploty oleje přemístěny na středovou konzolu (foto). Nový byl i černý volant s děrovanými příčkami a sedadla měla odlišné prošívání. Celkem bylo do roku 1982 vyrobeno 494 kupé GTBi a 1743 modelů GTSi.

V interiéru byly hodiny a měřič teploty oleje přemístěny na středovou konzolu. Nový byl i černý volant s děrovanými příčkami.

Ferrari 308 Quattrovalvole (1982–85)

K představení modelů 308 GTB a GTS s motorem se čtyřmi ventily na válec zvolilo Ferrari pařížský autosalon 1982. Dá se snadno uhodnout, že název Quattrovalvole (nebo zkráceně QV) znamená právě čtyři ventily na válec, neboli 32 ventilů pro celý motor. S výjimkou odlišných hlav válců byl motor V8 v podstatě stejný s motorem modelů 308 GTBi/GTSi. Při stejném objemu válců (2927 cm3) stoupl výkon na 240 k (177 kW) při 7000 min-1. Upraveny byly převodové poměry a vozy QV měly jiné, méně poruchové ventily. Vstřikování Bosch K-Jetronic a zapalování Marelli Digiplex bylo převzato od předchůdce beze změn. Vozy určené pro americký trh dostaly katalyzátory.

Karoserie modelů 308 QV (foto) se lišila přidáním žaluzie v přední části kapoty usnadňující odvádění ohřátého vzduchu za chladičem a nová byla i elektricky ovládaná zpětná zrcátka. Do přepracované mřížky chladiče byly přidány pomocné světlomety. Menšími změnami prošel i interiér. Za příplatek si mohli zákazníci objednat metalický lak, přední spoiler, klimatizaci a širší 16palcová kola s pneumatikami Pirelli P7.

Ferrari 308 GTB Quattrovalvole z roku 1982 se od původního GTB lišila přidáním žaluzie v přední části kapoty. Do přepracované mřížky chladiče byly přidány pomocné světlomety.

V roce 1984 přišel Ferrari s modelem 288 GTO, považovaným za první super auto této značky. Tvar karoserie vycházel z modelu 308 GTB QV, měl ale rozšířené podběhy kol a větší zadní spoiler. 2,8litrový motor V8 byl přeplňovaný. O rok později se začal nabízet model Ferrari 328 nahrazující 308 Quattrovalvole. V letech 1982 až 1985 bylo vyrobeno 748 kusů kupé 308 GTB QV a 3042 kusů 308 GTS QV.

Fotogalerie s popisky obrázků: