Bentley 4,5 Litre (1927–1931): Hromotluk v Le Mans

Bentley vyrobil 720 kusů typu 4½ Litre. Jeden z nich vyhrál v roce 1928 Le Mans. 55 vozů Bentley Blower mělo motor přeplňovaný dmychadlem Roots.

Anglickou značku Bentley založil v lednu 1919 na severním předměstí Londýna Walter Owen Bentley (1888–1971). První cestovní vůz Bentley 3 Litre se začal prodávat v roce 1921, převážně s otevřenou karoserií tourer a zavřenou saloon. Walter Bentley si už od začátku byl vědom, že nejlepší propagací značky jsou úspěchy na sportovním poli. Od roku 1923 se vozy Bentley účastnily 24hodinového závodu v Le Mans. Bentley 3 Litre skončil v prvním ročníku tohoto závodu čtvrtý, ale hned v následujícím roce 1924 jej Kanaďan John Duff a Brit Frank Clement  přivedli do cíle na prvním místě.

Po dvou letech bez úspěchu v Le Mans (ročníky 1925 a 1926 vyhrály francouzské vozy Lorraine-Dietrich) svolal Bentley skupinu bohatých Britů, které spojovala bezstarostnost, záliba v elegantním oblékání a touha dosáhnout s auty nejvyšší možnou rychlost. Toto seskupení, později nazvané "Bentley Boys", přivedlo automobily Bentley v letech 1927 až 1931 k řadě vítězství, včetně čtyř po sobě jdoucích prvenství na Circuit de la Sarthe v Le Mans.

Šest minus dva

Až do roku 1927 nabízel Bentley čtyřválcové modely 3 Litre, které už začínaly být svým výkonem nedostačující a luxusní šestiválcové modely 6½ Litre, jejichž výkon nedokázaly tehdejší pneumatiky přenést na silnici. Proto Bentley vyvinul motor do modelu 4½ Litre (foto), který vznikl odebráním dvou válců z motoru 6½ Litre. Objem tohoto moderního čtyřválce se tak snížil na 4398 cm3 (vrtání 100 mm, zdvih 140 mm). Se dvěma karburátory SU a dvojitým zapalováním s magnety Bosch měl maximální výkon 111 k (82 kW), zvýšený pro závodní modely až na 131 k (97 kW). Otáčky motoru byly omezeny na 4000/min. Jedna vačková hřídel v hlavě válců (rozvod OHC) ovládala čtyři ventily pro každý válec, nakloněné o 30 stupňů. Vačková hřídel byla poháněna kuželovými ozubenými koly, umístěnými v přední části motoru (stejně jako u typu 3 Litre).

Motor modelu 4½ Litre vznikl odebráním dvou válců z motoru 6½ Litre. Objem se tím snížil na 4398 cm3.

Solidní konstrukce

Bentley 4½ Litre byl poměrně velký vůz s rozvorem náprav 3302 mm a délkou kolem 4380 mm a jeho hmotnost byla 1625 kg. Bentley zpravidla dodával robustní podvozek s vyztuženým žebřinovým rámem a poháněcím ústrojím s motorem, manuální čtyřstupňovou nesynchronizovanou převodovkou, kardanovou hřídelí a diferenciálem. Karoserie typu Tourer, Drophead Coupé a Sporting Four Seater vyráběly různé karosárny podle přání zákazníků. Mezi nejznámější patřily Vanden Plas (foto), Weymann, Harrison, Martin Walter, Gurney Nutting a další. Výsledky jejich práce si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Mezi nejznámější dodavatele karoserií patřil Vanden Plas. Na obrázku je Semi-Le Mans Tourer z roku 1928.

Bentley neměl samozřejmě posilovač řízení, volant měl proto průměr 45 cm a pro snazší uchopení byl často ovinutý pleteným lanem. Bubnové brzdy s průměrem 430 mm se ovládaly ručním táhlem a ke zlepšení chlazení byly žebrované. Vpředu i vzadu měl Bentley 4½ Litre odpružení podélnými půleliptickými listovými péry.

Blower Tima Birkina

Jedním z "Bentley Boys" byl sir Henry "Tim" Birkin, ve své době jeden z nejlepších britských automobilových závodníků. S podporou jednoho z bývalých mechaniků pracujících u Bentleyho se rozhodl vyrobit malou sérii pěti kusů s přeplňováním motoru, určených k 24hodinovému závodu v Le Mans. Chtěl se tak přiblížit k vozům Mercedes-Benz, které přeplňování používaly již několik let. Už na přelomu let 1926-7 vznikl v továrně v Cricklewoodu první přeplňovaný třílitrový Bentley. W.O. Bentley se ale k přeplňování stavěl odmítavě a tvrdil, že se tím naruší vyvážené vlastnosti vozů Bentley.  Jakmile se však ujal vedení firmy Woolf Barnato, finančník, závodník a další z "Bentley Boys", dostal Birkin pro svůj projekt zelenou.

Bentley Blower No.1 (foto) byl oficiálně představen na Britské mezinárodní automobilové výstavě, konané v roce 1929 v londýnské Olympii. Tento Blower (v překladu to znamená dmychadlo) byl určen k překonání rychlostních rekordů na dráze v Brooklands. S podporou Woolfa Barnata a s finanční injekcí od bohaté milovnice koňských dostihů Dorothy Pagetové bylo vyrobeno 55 vozů (tento počet byl pro účast v 24 hodin v Le Mans povinný). Vývoj a výroba motorů přeplňovaných Rootsovými dmychadly probíhala pod vedením Amhersta Villierse (1900–1991) v dílně ve Welwynu.

Bentley Blower No.1 byl určen k překonání rychlostních rekordů na dráze v Brooklands.

W. O. Bentley už nemohl zabránil použití dmychadla (mechanického kompresoru) u jeho motorů, prosadil ale, že nesmí přímo zasáhnout do konstrukce motoru. Dmychadlo Roots proto bylo umístěno na konec klikové hřídele před chladič (foto). Bentley Blower se podle toho snadno rozpoznal a navíc se větším zatížením předních kol zlepšily jízdní vlastnosti. Karburátory umístěné vedle dmychadla byly chráněny před odletujícími kameny mřížkou. Chráněny byly i světlomety a benzinová nádrž umístěná na zádi vozu. Motor Bloweru měl speciální klikovou hřídel, písty a mazání. Cestovní modely dosahovaly maximální výkon 176 k (130 kW) při 3500 otáčkách, závodní verze až 245 k (180 kW) při 4200/min.

Bentley 4½ Litre Blower měl dmychadlo Roots umístěné na konci klikového hřídele před chladičem.

Bentley v Le Mans

Po vítězství třílitrového Bentley v Le Mans 1924 se dalšího úspěchu dočkal Bentley v roce 1927. Bentley 3 Litre Super Sport nazvaný "Old No. 7" přivedli do cíle po ujetí 137 okruhů Britové Benjafield a Davis na prvním místě. Prototyp Bentley 4½ Litre "Old Mother Gun" havaroval a závod nedokončil. Stejný vůz se dočkal vítězství v dalším ročníku 24hodinovky v Le Mans. Za volantem se střídali ředitel Bentley Woolf Barnato a Australan Bernard Rubin (foto). V těsném souboji s Francouzi Brissonem a Blochem na voze Stutz Blackhawk DV16 ujeli 154 kol a vytvořili nový traťový rekord průměrem 111,12 km/h. Tim Birkin a Jean Chassagne skončili pátí. Ročník 1929 vyhráli Barnato a Birkin s šestiválcovým Bentley Speed Six a totální vítězství vozů Bentley završily další tři vozy 4½ Litre, které skončily na druhém až čtvrtém místě. Speed Six si úspěch zopakoval i v roce 1930, kdy Barnato a Clement skončili na prvních dvou místech.

Bentley 4½ Litre "Old Mother Gun" vyhrál v roce 1928 24hodinový závod v Le Mans. Za volantem se střídali Woolf Barnato a Australan Bernard Rubin.

Bentley 4½ Litre byl pověstný svou spolehlivostí, což se nedalo říci o vozech Bentley Blower s přeplňovaným motorem. Do 24hodinovky v Le Mans v roce 1930 nasadil tým Dorothy Pagetové dva vozy, ale oba závod nedokončily. Pověst blowerů trochu napravil Tim Birkin, když v roce 1930 ve Velké ceně Francie na okruhu v Pau skončil druhý za Bugatti Type 35. Ettore Bugatti nazval posměšně Bentley 4½ Litre "nejrychlejším náklaďákem na světě." Bugatti 35 bylo mnohem lehčí a mělo znatelně nižší spotřebu.  Bentley Blower dokázal při plné rychlosti spotřebovat 4 litry benzinu za minutu jízdy.

Přes problémy se spolehlivostí dosáhl Bentley Blower několika rychlostních rekordů. Britka Mildred Bruce dosáhla na dráze v Montlhéry průměrnou rychlost 143,89 km/h a v roce 1930 získal Kaye Don na okruhu Brooklands trofej novin Daily Herald rychlostí 221,41 km/h. V roce 1932 dosáhl Tim Birkin na rudém Bloweru "Monoposto" rychlost 222 km/h.

V listopadu 1931 byl Bentley donucen v důsledku recese po krachu na burze v New Yorku prodat svoji firmu automobilce Rolls-Royce. Dnes se vozy Bentley 4½ Litre prodávají na burzách s cenami kolem 100 000 eur a Blowery až za 5 milionů eur. Bentley Blower si dokonce zahrál ve třech filmech s agentem 007 Jamesem Bondem (Casino Royale, Žít a nechat zemřít a Moonraker).

Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas