Opel Super 6 (1937–1938): Osmdesátiny

Před osmdesáti lety začal Opel vyrábět model Super 6, poháněný řadovým šestiválcovým motorem s rozvodem OHV. Kromě sedanu se vyráběly také kabriolety a roadstery.

Adam Opel (1837–1895) založil v lednu 1862 v hesenském Rüsselsheimu dílnu na výrobu šicích strojů. Výroba v bývalém kravíně utěšeně rostla a proto byla v roce 1888 přemístěna do větších prostor. Kromě šicích strojů se zde začaly vyrábět jízdní kola, která Opelovi synové Fritz a Wilhelm propagovali na závodech. Po smrti otce Adama se bratři Opelové spojili se zámečníkem Friedrichem Lutzmannem z Dessau, který už měl určité zkušenosti s výrobou automobilů.

První čtyřkolové motorové vozidlo bylo vyrobeno v Rüsselsheimu v roce 1899 a prodávalo se pod názvem "Opel Patent-Motorwagen System Lutzmann." Vůz měl výkon 3,5 k a dosáhl rychlost 20 km/h. Spolupráce s Lutzmannem skončila po dvou letech, kdy Opelové podepsali licenční smlouvu s francouzskou firmou Automobiles Darracq. Vozy Opel Darracq měly francouzské podvozky a karoserie Opel a poháněl je dvouválcový motor. Od roku 1906 vyráběl Opel vozy vlastní konstrukce. Spolehlivostí se proslavil model Opel 4/8 PS z roku 1909, známý jako "Doktorwagen." V březnu 1929 se stala automobilka Adam Opel AG součástí amerického koncernu General Motors. V roce 1937 se Opel stal největší evropskou automobilkou a premiéru měly současně dva velké šestiválcové modely, Admiral a Super 6.

Moderní šestiválec OHV

Na mezinárodní výstavě automobilů a motocyklů (IAMA), konané v únoru 1937 v Berlíně, vystavil Opel dva modely s pohonem zadních kol řadovým šestiválcovým motorem – Super 6 a Admiral. Pro oba představené modely vyvinul Opel nové moderní šestiválce se shora zavěšenými ventily (OHV). Pro model vyšší střední třídy Super 6 měl motor objem válců 2 473 cm3 a se spádovým karburátorem podle licence Carter maximální výkon 55 k (40 kW). Pro větší luxusní model Admiral byl objem zvýšen na 3 626 cm3 a výkon stoupl na 75 k (55 kW).

Opel Super 6 poháněl vodou chlazený řadový šestiválec s objemem 2,5 litru a maximálním výkonem 55 k (40 kW).

Zatímco starší Opel 6 měl čtyřstupňovou nesynchronizovanou převodovku, silnějšímu Opelu Super 6 stačila třírychlostní se synchronizací druhé a třetí rychlosti. Udávaná maximální rychlost 117 km/h nebyla nijak závratná, ale důležitější byla schopnost vozu udržovat trvalou rychlost 100 km/h na nově vznikajících německých dálnicích. Super 6 byl označován jako "autobahnfest."

Nástupce Opelu 6

Opel Super 6 (foto) nahrazoval model Opel 6, poháněný dvoulitrovým šestiválcem s rozvodem SV a vyráběný v letech 1934 až 1937. Od svého předchůdce převzal rámový podvozek s příčnými nosníky, dělenou přední nápravu typu Dubonnet s nezávislým zavěšením předních kol (Opel-Synchron-Federung), hydraulickými tlumiči a stabilizátorem. Zadní tuhá náprava byla odpružena podélnými listovými péry. Také karoserie s rozvorem náprav 2 340 mm a rozměry 4 370 x 1 600 x 1 600 mm byla převzata téměř beze změn. Světlomety v kapkovitých krytech byly shora upevněny na předních blatnících, kapota s žebrovanými průduchy po stranách se otevírala z obou stran nahoru. Zajímavým detailem byl pohon stěračů předního okna mechanickým propojením s klikovou hřídelí motoru.

Světlomety v kapkovitých krytech byly shora upevněny na předních blatnících, kapota s žebrovanými průduchy po stranách se otevírala z obou stran směrem nahoru.

V nabídce karoserií byla čtyřdveřová Limousine (v roce 1938 rovněž dvoudveřová) a dvoudveřové kabriolety a roadstery. Roadster s karoserií od drážďanské firmy Gläser měl třetí nouzové sedadlo v zavazadlovém prostoru na zádi (foto). Elegantní karoserie měla přední blatníky protažené do stupaček pod dveřmi. Karoserie dodávaly i další německé karosárny, např. Hebmüller, Autenrieth nebo Buhne. Potvrzovalo se tak reklamní heslo "Silný motor a půvabné linie."

Elegantní karoserie Gläser měla přední blatníky protažené do stupaček pod dveřmi.

Výkonná pohonná jednotka předurčovala Super 6 k nasazení v motoristickém sportu. Na bázi modelu Super 6 vzniklo několik terénních sportovních vozů Gelände-Sportwagen (foto) s výkonem kolem 65 koní, které se uplatnily v terénních soutěžích. Několika vítězství například dosáhly v Mezinárodní německé alpské jízdě (Deutschen Alpenfahrt).

Na bázi modelu Super 6 vzniklo několik terénních sportovních vozů Gelände-Sportwagen s výkonem 65 koní.

Za dva roky výroby sjelo z výrobních pásů automobilky v Rüsselsheimu 46 453 vozů Opel Super 6. Prodej podpořily poměrně příznivé ceny. Čtyřdveřová limuzína stála 3 350 říšských marek (RM) a čtyřmístný kabriolet 4 326 RM. Pro porovnání: luxusní model Admiral stál 6 500 RM. Nástupcem Opelu Super 6 se stal Opel Kapitän se samonosnou karoserií. V některých prospektech určených pro zahraničí byl tento vůz označován jako Super Six.

Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas