Chevrolet Camaro (1967–69): První generaci je 50 let

General Motors připravil pro modelový rok 1967 sportovní vozy Chevrolet Camaro s motory 6V a V8, které měly za úkol konkurovat na trhu Fordu Mustang.

Už v dubnu 1965 se v americkém odborném tisku objevily zmínky, že Chevrolet chystá pod kódovým označením Panther konkurenta úspěšnému Fordu Mustang. 21. června 1966 dostaly dvě stovky motoristických novinářů telegram od General Motors (GM) s pozvánkou na tiskovou konferenci, konanou 28. června v detroitském hotelu Statler-Hilton. Poprvé v historii bylo 14 amerických měst propojeno telefonními linkami, aby mohli novináři sledovat v reálném čase tuto důležitou tiskovou konferenci GM. Generální manažer Chevroletu Pete Estes zahájil konferenci představením nové modelové řady, vyvíjené jako projekt XP-836. Jméno nového vozu bylo zvoleno tak, aby začínalo  písmenem C, stejně jako další vozy této značky (Corvair, Chevelle, Chevy II, Corvette a další). Jméno Camaro prý vymysleli prodejní manažer Bob Lund a viceprezident GM Ed Rollett když ve francouzsko-anglickém slovníku našli, že je to slangový výraz pro kamarádství dobrých přátel. Když se novináři ptali, co Camaro znamená, bylo jim s humorem řečeno, že je to malé, zlé zvíře požírající Mustangy.

Poprvé bylo Camaro představeno tisku 12. září 1966 v Detroitu a o týden později v Los Angeles. Veřejnosti se nový model ukázal 26. září 1966 a krátce poté se Camaro začalo prodávat jako model 1967. Chevrolet Camaro byl postaven na nové platformě F, stejně jako v roce 1967 uvedený Pontiac Firebird a sdílel polosamonosnou konstrukci s pomocným rámem s modelem Chevy II Nova. Přední kola měla nezávislé zavěšení s dvojitými trojúhelníkovými rameny, zadní tuhá náprava byla zavěšena na podélných půleliptických pérech.

Modelový rok 1967

Chevrolet Camaro první generace se nabízel v dvoudveřovém provedení jako kupé 2+2 (foto) se střechou bez středových sloupků (hardtop) nebo jako kabriolet. Obě verze měly rozvor náprav 2 743 mm (108 palců), byly dlouhé 4 691 mm, široké 1 842 mm a vysoké jen 1 306 mm. Jednoduchá elegantní karoserie měla mírně zvlněné boky (styl "láhev Coca-Coly"), dlouhou příď a krátkou záď. Do široké přední masky s jemným mřížováním byly zabudované hlavní kruhové světlomety a vedle nich malá pomocná světla. Záď byla zakončena vodorovnými koncovými světly, zavazadlový prostor měl vysokou nakládací hranu. Střecha kupé měla široké zadní sloupky a zadní okno téměř splývalo se zádí. Kabriolet měl elektricky ovládanou plátěnou střechu složenou za zadními sedadly. Vpředu mělo camaro samostatná sedadla, vzadu lavici. Přístrojová deska se záporným sklonem se podobala desce Chevroletu Corvette třetí generace. 

Kupé Camaro první generace mělo elegantní karoserii s mírně zvlněnými boky připomínajícími láhev Coca-Coly.

Camaro první generace se kromě základního šestiválcového provedení (kupé stálo 2 466 dolarů) nabízelo ve třech dalších verzích výbavy: RS (Rally Sport), SS (Super Sport) a Z/28. Camaro RS mělo světlomety skryté v přední masce, upravená zadní světla a couvací světlomety pod zadním nárazníkem. Provedení SS mělo pod kapotou jeden ze dvou motorů V8 a podvozek upravený podle potřeb vyššího výkonu motoru. Zvenku se verze SS poznala podle nefunkčních vzduchových otvorů na kapotě a bílých pruhů kolem přední masky. Obě varianty RS a SS se daly sloučit do modelu RS/SS. Kabriolet Camaro RS/SS s motorem V8 6.5 byl v roce 1967 zaváděcím vozem (pace car) na okruhu Indianapolis 500 (foto).

Kabriolet Camaro RS/SS s motorem V8 6.5 byl v roce 1967 zaváděcím vozem (pace car) na okruhu Indianapolis 500.

Nejvýkonnější Camaro Z/28 byl v podstatě závodní vůz připravený pro závody série Trans-Am. Poháněl jej "small-block" 302 V8 (objem 4,9 litru) s výkonem 290 k (213 kW) při 5 300/min, měl čtyřstupňovou převodovku Muncie a přední kotoučové brzdy s posilovačem. Od ostatních camar se lišil 15palcovými koly a na silnici se snadno poznal podle širokých pruhů na kapotě a na kufru. Z/28 se často kombinoval s balíčkem RS. Označení Z/28 pochází z tzv. kódů RPO (Regular Production Options). RPO Z28 byl kód pro Special Performance Package (speciální výkonový balíček). Camaro Z/28 dosahovalo maximální rychlost 225 km/h.

Široká nabídka motorů začínala u řadového šestiválce s objemem válců 3 768 cm3 a maximálním výkonem 142 k (104,5 kW). O něco výkonnější byl šestiválec s objemem 4 093 cm3 (157 k). Pro verzi SS byly připraveny motory "big-block" V8 s objemem 5,7 a 6,5 litru. Komu to nestačilo mohl si vybrat mezi motory V8 s objemem 5,0 a 5,4 litru.

Mezi převodovkami byl standardem třístupňový manuál, dala se ale objednat také manuální převodovka se čtyřmi stupni. Z automatických převodovek to byla dvourychlostní Powerglide, třírychlostní Turbo Hydra-Matic 350 (od roku 1969) nebo Turbo 400 (pro modely SS 396). Od září 1966 do září 1967 bylo vyrobeno necelých 65 tisíc modelů Camaro RS, přes 34 tisíc SS a jen 602 Z/28. Za zmínku stojí i stovka replik Indianapolis Pace Car.

Modelový rok 1968

Karoserie modelu Camaro ročníku 1968 zůstala téměř beze změn. K těm málo změnám patřilo zavedení systému Astro Ventilation, zajišťující přívod čerstvého vzduchu do kabiny, takže větrací okénka v oknech dveří se stala zbytečná. Na předních a zadních blatnících se objevila obrysová světla (foto), jak to vyžadovaly americké předpisy pro rok 1968. Změnilo se také mřížování přední masky a tvar malých pomocných světel se změnil z kruhového na oválný.

Karoserie modelu Camaro ročníku 1968 zůstala téměř beze změn. Zmizela větrací okénka v oknech dveří a na blatnících se objevila obrysová světla.

Na podvozku byly upraveny tlumiče a výkonnější modely dostaly vzadu půleliptická péra s více listy. U řady SS byl přidán 6,5litrový (396 kubických palců) motor V8 s výkonem 350 k (258 kW). Sedmilitrový motor 427 V8 neměl Chevrolet v nabídce, ale někteří dealeři (např. Baldwin-Motion, Dana nebo Yenko), nabízeli 427 jako náhradu motoru 396 V8.

Provedení Z/28 se v modelovém roce 1967 nenabízelo v běžné prodejní síti. Oddělení speciálních produktů Chevroletu proto přišlo návrhem zpřístupnit Z/28 široké veřejnosti. Šéfa Chevroletu Peta Estese chtěli přesvědčit tím, že Z/28 připraví pro jeho osobní používání. Háček byl v tom, že Estes jezdil pouze v kabrioletech a Z/28 se jako kabriolet nevyrábělo. Byl proto vyroben jediný kabriolet Camaro Z/28 a postaven v garáži určené pro vedení firmy. Když se v něm Pete Estes svezl, okamžitě výrobu cestovního Z/28 povolil. Modelů Camaro ’68 bylo vyrobeno o čtvrtinu méně než v předchozím modelovém roce (76 tisíc).

Modelový rok 1969

Poslední modelový ročník Camara první generace přinesl řadu stylistických změn na karoserii, které daly vozu agresivnější vzhled. Rozvor náprav zůstal stejný (2 743 mm), ale délka narostla o 3 cm, šířka o 4 cm a výška se dostala těsně pod hranici 130 cm. Chevrolet Camaro 1969 (foto) měl přepracovanou příď s hlouběji vsazenou maskou chladiče, uprostřed zlomenou do tvaru písmene V. Kruhové světlomety zůstaly u masky, byly ale hluboko vsazené do karoserie. Na bocích se těsně nad podběhy objevily prolisy a před zadními koly ozdoba ve tvaru větrací mřížky. Vnitřek byl vylepšen novou přístrojovou deskou a pohodlnějšími sedadly.

Na bocích se těsně nad podběhy objevily prolisy a před zadními koly ozdoba ve tvaru větrací mřížky.

Kvůli zvýšení konkurenceschopnosti v závodní sérii Trans-Am se daly za příplatek 500 dolarů pořídit kotoučové brzdy z modelu Corvette na všechna kola. Tato úprava přispěla k vítězství Chevroletu v šampionátu Trans-Am 1969 (kategorie nad 2 litry). Verze RS (Rally Sport) měla černě lakovanou mřížku chladiče se skrytými světlomety. Toto provedení se dalo kombinovat s ostatními verzemi (RS/SS a RS/Z28).

Zvláštní zmínku si zaslouží Camaro ZL1 se sedmilitrovým motorem V8 (427 kubických palců) a výkonem 313 kW (425 k). Tyto vozy byly navrženy pro závody NHRA Super Stock a s hliníkovou hlavou (první u Chevroletu) snadno překonaly hranici 200 km/h. Celkem jich bylo vyrobeno 69 a jsou dnes považovány za raritu.

Modelový ročník 1969 byl kvůli výrobním problémům se zavedením modelů Camaro druhé generace prodloužený až do listopadu 1969, takže bylo vyrobeno 93 tisíc vozů. Naprostá většina Chevroletů Camaro první generace byla vyrobena ve dvou továrnách GM v Norwoodu (Ohio) a kalifornském Van Nuys. Mimo USA se camara montovala v Belgii, na Filipínách, ve Venezuele a v Peru. Vozy montované ve švýcarském Bielu poháněly motory "small-block" V8 s objemem 4 638 cm3 a výkonem 198 koní (tento motor se v USA nepoužíval). Chevrolet Camaro se s přestávkou v letech 2003 až 2009 vyrábí v šesté generaci dodnes.

Fotogalerie s popisky obrázků:

Karel Haas