Chevrolet Camaro (1970–1981): Druhá generace

Z elegantního sportovního vozu Chevrolet Camaro se v druhé generaci vyklubal dravec, kterému moc nechybělo do délky 5 m. V nabídce modelů chyběl kabriolet.

Když General Motors představoval v září 1969 nové modely ročníku 1970, dlouho očekávaná druhá generace Chevroletu Camaro chyběla. V časopise Motor Trend z ledna 1970 to generální manažer Chevroletu John de Lorean vysvětloval tím, že nový "pony car" byl vyvíjen ve zcela novém směru a že brzy se o tom budou moci všichni přesvědčit. A skutečně, v únoru 1970 se představil zcela nový Chevrolet Camaro, který byl delší, širší a nižší než předchůdce. Nové Camaro, přezdívané "Super Hugger",  bylo vyvíjeno beze spěchu (na rozdíl od první generace) a s dostatkem finančních prostředků díky úspěchu prvního camara.

Ačkoliv se jednalo o zcela nový vůz, základní mechanické díly nového camara se změnily jen málo. Vůz měl opět samonosnou ocelovou karoserii s pomocným rámem vpředu, nezávislé zavěšení předních kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami a tuhou zadní nápravu s podélnými listovými péry. Vše ale bylo zdokonaleno směrem k lepším jízdním vlastnostem a komfortu. Technici Chevroletu získali cenné zkušenosti z účasti Chevroletu Camaro první generace na závodech. Tlak na snížení emisí motorů a začínající palivová krize donutila vývojáře nového camara ke snižování výkonů. Hlavní stylistické změny Chevroletu Camaro druhé generace se odehrály v letech 1974 a 1978, proto si jeho popis rozdělíme do tří časových období.

1970–1973

Dvoudveřové kupé Chevrolet Camaro druhé generace (foto) zůstalo u rozvoru náprav 2 743 mm (108 palců, délka ale narostla na 4 775 mm a šířka na 1 890 mm. O to víc překvapila výška jen 1 283 mm. Robustní karoserie měla splývavou záď (fastback), dveře s okny bez rámů a větracích okének a velkou obdélníkovou přední masku s dělenými nárazníky (verze SS měla nedělený přední nárazník procházející přes masku). Široké dveře s novým typem klik usnadňovaly nastupování na zadní sedadla. Dvojitá střecha chránila posádku při převrácení a snižovala hluk. Základní model měl parkovací světla pod nárazníkem, zatímco model RS (Rally Sport) měl malá kruhová parkovací světla vedle hlavních světlometů. Vzadu mělo Camaro čtyři kruhová světla (jako Corvette) a velký spoiler usměrňující proudění vzduchu od zadního okna. Camaro druhé generace se jako jediné nenabízelo ve verzi kabriolet.

Verze RS (Rally Sport) a Z/28 měly malá kruhová parkovací světla vedle hlavních světlometů a dělený přední nárazník.

Většinu motorů zdědilo druhé Camaro od svého předchůdce. Výjimkou byl základní 3,8litrový šestiválec, na jeho místo nastoupil řadový šestiválec s objemem 4,1 litru (250 kubických palců) a výkonem 155 k (114 kW). Mnohem výkonnější bylo  Camaro SS 396, poháněné motorem V8 s objemem 6 590 cm3 a výkonem 350 k (SAE). Kromě základního provedení Sport Coupé si mohli zákazníci vybrat mezi verzemi Rally Sport (RS), Super Sport (SS) a Z/28 s balíčkem Special Performance Package za 573 dolarů zahrnujícím motor 5.7 V8 LT1 z Corvette, dávajícím s čtyřnásobným karburátorem Holley 360 koní výkonu a 520 Nm krouticího momentu. Z převodovek byly na výběr třírychlostní automat Turbo Hydramatic 400 nebo čtyřrychlostní manuál.

Camaro 1971 se změnilo jen pod kapotou. Podle nařízení GM musel všem motorům stačit benzin s nižším oktanovým číslem a s malým nebo žádným obsahem olova. Dosáhlo se toho snížením kompresního poměru a mírným snížením výkonu. Například u LT1 v modelu Z/28 klesl výkon o 30 koní a u 396 V8 dokonce o 50 k.

V roce 1972 potkaly Camaro dvě nepříjemnosti. Stávka v továrně v Norwoodu přerušila výrobu na 174 dní a tisícovka camar musela být sešrotována, neboť nesplnila federální bezpečnostní předpisy pro nárazníky. Modelů SS 396 byla vyrobena jen necelá tisícovka a spolu s modelem SS 350 to byl jejich poslední ročník. Modely Z/28 změnily značení na Z28 a výkony dál poklesly v důsledku přechodu měření výkonu na dynamometru (gross) k měření přímo ve vozidle (net) s veškerým příslušenstvím. Výkon LT1 350 tak například spadl z 330 na 255 koní.

Camaro modelového ročníku 1973 dostalo přední nárazník pohlcující náraz z rychlosti 5 mil za hodinu (8 km/h), vyhovující legislativě NHTSA. Verze Rally Sport s malými nárazníky po stranách měla zase uretanový rám kolem přední masky pohlcující nárazy. Nový model LT (Luxury and Touring) měl mj. lépe vybavený interiér, sportovní zpětná zrcátka a skryté stírače předního okna. 5,7litrový V8 měl nyní v modelu Z28 výkon 248 k. Ročník 1973 dosáhl výrobního čísla 96 751 kusů.

1974–1977

Kvůli novým masivním hliníkovým nárazníkům a dopředu skloněné masce chladiče narostlo Camaro 1974 (foto) do délky o 178 mm na téměř 5 m. Skloněná příď si vynutila hlouběji vsazené kruhové světlomety a zadní kruhová světla byla nahrazena vodorovnými obdélníkovými světly, zasahujícími špičatými konci do boků. Tento ročník byl poslední s plochým zadním oknem a širokými zadními střešními sloupky. Další ročníky už měly panoramatické zadní okno zlepšující výhled dozadu.

Kvůli novým masivním hliníkovým nárazníkům a dopředu skloněné masce chladiče narostlo Camaro 1974 do délky na téměř 5 m.

Navzdory palivové krizi se modelů Camaro prodalo přes 150 tisíc. Pomohlo tomu také to, že dva  konkurenční "pony cars" opustily stáj. Ford se rozhodl zmenšit Mustanga na subkompakt vycházející z Pinta a Mercury naopak zvětšil Cougar do vyšší třídy. Navíc Chrysler končil s výrobou modelů Plymouth Barracuda a dočasně i Dodge Challenger a končil i AMC Javelin.

Modely 1975 (foto) dostaly kromě nového panoramatického zadního okna katalytický konvertor, prodloužený interval údržby a radiální pneumatiky. Přes slušná prodejní čísla byl model Z28 vyřazen (naštěstí jen dočasně) z výroby. Důvodem byly stále přísnější emisní standardy, které byly u výkonnějších motorů těžko dosažitelné. Motory V8 s objemem 5733 cm3 a rozvodem OHV disponovaly v roce 1975 výkonem jen kolem 150 koní.

Modely 1975 měly nové panoramatické zadní okno a díky tomu užší střešní sloupky.

Rok 1976 nepřinesl camaru mnoho změn. Standardním motorem pro verzi LT se stal nový pětilitrový motor V8 305 s maximálním výkonem 140 k (větší V8 5,7 l měl 165 k). Všechny modely s motory V8 měly posilovač brzd. Popularita Chevroletu Camaro stále stoupala a na jaře 1977 byla obnovena výroba Z28 s motorem dávajícím 185 k (v Kalifornii o 10 méně). Většina vozů se prodala s klimatizací a automatickou převodovkou. Pro Camaro druhé generace byl ročník 1977 úspěšný, neboť se prodalo 218 853 kupé a Camaro poprvé překonalo Ford Mustang.

1978–1981

S druhou výraznější modernizací přišlo Camaro druhé generace v modelovém roce 1978. Hlavní změnou byly uretanové přední a zadní nárazníky v barvě karoserie. Výčet modelů obsahoval základní Sport Coupe, LT, Z28 a Rally Sport. Ten už nepoužíval zkratku RS a měl dvoubarevné lakování karoserie. Modely Z28 měly na kapotě nefunkční výstupek a pruhy s nápisem Z28 na bocích. Motor V8 350 dával s čtyřnásobným karburátorem Quadrajet maximální výkon 188 k (138 kW). Novinkou byla verze T-Top s odnímatelnými střešními panely (foto). Celkem se prodalo přes 272 tisíc vozů Camaro, z toho téměř 55 tisíc RPO Z28 "Special Performance Package".

Novinkou ročníku 1978 byla verze T-Top s odnímatelnými střešními panely.

Největší novinkou modelového roku 1979 bylo luxusně zaměřené kupé Berlinetta nahrazující model LT a nově koncipovaná přístrojová deska v plošším provedení. Model Z28 dostal přední spoiler a na přání se dodával elektrický rozmrazovač zadního okna. Prodalo se přes 282 tisíc kusů. V roce 1980 byl letitý 4,1litrový šestiválec nahrazen 3,8litrovým motorem V6 s výkonem 122 k (90 kW). Z28 měl na kapotě výstupek s obráceným vstupem vzduchu ovládaným klapkou otevíranou při jízdě na plný plyn.

Ani poslední ročník druhé generace camara, model 1981, nepřinesl žádné výraznější změny. Jen motor V8 modelu Z28 byl nově vybaven jednotkou CCC (Computer Command Control) se senzorem kyslíku, elektronicky řízeným karburátorem a senzory polohy škrticí klapky, chlazení a barometrického tlaku. Tento motor s výkonem 175 k se nabízel pouze s automatickou převodovkou. Nástupcem se stalo Camaro třetí generace uvedené na trh v modelovém ročníku 1983. Přineslo mj. elektronické vstřikování paliva, čtyřválcové motory a karoserii typu hatchback.

Fotogalerie s popisky obrázků:


Karel Haas